Ahoj mámy,
hledám inspiraci a radu pro výchovu a hlavně jak se vyhnout chybám ve výchově, které na nás udělali naši rodiče.
Máte, prosím, Vaše tipy?
Narazila jsem na www.katies.eu , ale podobné stránky žádné. Tahle je mimochodem super, asi začala nedávno, ale články zajímavé.
Děkuji za vaše příspěvky!!
V.
@vpekarkova přečetla jsem v mimi období Koncept kontinua, pak Respektovat a být respektován a Naomi Adbort a dál se řídím vlastním instinktem
Mě prijde super Nejsou stejné- teorie typů. Je to o tom, že každý jsme jiny a podle toho máme různé potřeby a projevy. A jak podle typu osobnosti přistupovat ke konkrétním detem ( i dospělým).
Mně se líbí kniha Respektovat a být respektován 🙂 mám to jako vzor a jinak se snažím jet nějak tak podle svých instinktů. Přijde mi to jako dobrá myšlenka dávat dětem dostatek prostoru a uznávat rovnoprávně jejich pocity, ale zároveň mít na mysli i ty své. Pak mám ráda potřeby dle Pessa (bezpečí, podpora, výživa, limity, místo), má to hezky rozepsané včetně možných důsledku, pokud daná potřeba není dostatečně sycena, já se v tom dost našla.
Prcek má teprve 15m, takže mě zatím všechny ty těžké milníky ve výchově čekají, ale zatím mám pár takových bodů: poskytnout dostatek kontaktu, nenechat vyplakat, nepoužívat fyzické tresty, pokud se vzteká, tak stát si za svým, ale zároveň ho nechat si ten vztek/smutek prožít a nabídnout mu náruč, projevovat emoce, zahrnovat láskou 🙂Také se řídím heslem, že je důležité si vybrat, které bitvy stojí za to vyhrát (takže snažím se mu moc věcí nezakazovat, aby neslyšel jen samé "NE". Dělám to jen v případě, že je to nebezpečné a nebo když už je to moc za hranicí mého komfortu. Ale zas pokud už to řeknu, tak si za tím stojím). Myslím, že nejtěžší jednou bude nacházet přiměřené hranice a vymezovat je vhodným způsobem.
Co se týká chyb mých rodičů, tak narozdíl od nich - nezesměšňovat názory dětí, mít dostatek času jim věnovat plnou pozornost, umět se jim omluvit, nenutit jim něco jen proto, že mi to připadá správné a já bych to chtěla (máma mě celé dětství nutila sportovat, ale už mě nikdy nepustila na keramiku nebo malování, kam jsem chtěla. Dlouho jsem díky tomu měla sport znechucený). No je toho hodně, kolikrát to jsou drobnosti, které někomu nepřijdou důležité. Také je dobré mít na mysli, že nikdo nejsme dokonalý a že určitě budeme dělat chyby. Ale člověk si je musí přiznat, zkusit napravit a jít dál.
@vpekarkova Mě nejvíc baví zahodit všechny teorie a prostě nějak žít. To, co je dneska in, nám naše děti "omlátí" o hlavu, až budou vychovávat naše vnoučata. Tu a tam si něco přečtu a ve finále jedu podle svých představ. Až narazím na nějaký "problém", budu hledat to konkrétní. Ale děti mám zatím malé, třeba za pár let budu louskat jednu příručku za druhou 😁
Mne je blizka Nevychova - zalozena na respektu vuci detem a jejich potrebam (dite ma vzdycky duvod), respektu vuci nasim vlastnim potrebam a hranicim a na schopnosti mit rad sam sebe. Hodne mi to pomohlo i ve vztahu k ostatnim lidem - jsem diky tomu schopna asertivne rict, co potrebuju, zjistit, co potrebuji ostatni a najit reseni.
Teorie typu mi taky prijde zajimava, ale spousta lidi me odradila od knizky, ze se spatne cte. Mate s ni nekdo jinou zkusenost?
A osobne ae chci vyhnout tomu, abych nebyla zbytecne vybusna a prudici mama.
Chci svym detem dat pocit bezpeci a hlavne chci byt laskava mama s jasne danyma hranicema. Rodicovstvi je pro me cesta, jak se naucit laskavosti vuci ostatnim.
Na co teorie, instinkt a mateřská láska, umět vydet svět dětským očima, respektovat, zbytečně neprudit.
Přečetla jsem Aha rodičovství, bezpodmínečné přijetí, respektovat a být respektován a ještě nějaké. Pak jsem zkoukla par webinare nevychovy. A všechno je to na stejném principu. Zaujal me hodně líný rodič, to ke me sedí. A nakonec jsem našla teorii typu a to jak o dítěti tak o matkach. A mohla bych doporučit všechno, ale rid se i podle sebe, podle toho jak to citis. Někdo potřebuje vyloženě systematicky znat pokyny a někdo to má intuitivně hozeny. A není nic špatně, i když se třeba budeš cítit jako “jiná matka”. A v tomhle je fakt skvělá ta teorie typu.
@westie Čte se docela blbě. 😁 Ale dá se to, a chce to klid a soustředění. Každopádně mi to neskutecne otevřelo oči. A v tom díle o matkach jsem se konečně našla a pochopila, jaký situace mi dokážou způsobit frustraci a proč. A pochopila jsem tím i ostatní lidi, což pomáhá.
@95newmommy2020 moje řeč!! Prestala jsem se citit jako Mimoň a ujistila jsem se, ze jsem normální a ze jak to mám já, to mají i nektery jiný maminy... A zároveň dokážu porozumět tem ostatním.
@vpekarkova
vlastní rozum a mateřská láska, nic není víc...
@95newmommy2020
@neomenia A nemate ji treba na prodej? Ze bych si dals predsevzeti a pustila se do ni😀. Slysela jsem prave, ze ta o maminkach je na cteni lepsi, tak si rikam, ze treba zacnu tou😁
@westie to je kniha na opakovane použití, tu nikdo nedá🙂 Vždycky když je webinar, tak se pak dají ty knihy koupit se slevou. Mámy jsou asi jednodušší, ale pro mě je odvozena od té dětské, tam jsou ty typy podrobněji popsané (alespoň co si pamatuju), tak mi přijde lepší začít tou. Anebo nějakým tím webinarem, tam to zběžně taky vždycky popíše, uděláš si představu a pak nactes podrobnosti.
@westie děkuji za reakci, mám stejný názor a ty postupy se mi osvědčují🙂
knihy (něco z toho už tu padlo):
- Nejsou stejné (teorie typů)
- (respektující přístup) Aha rodičovství, Naomi Aldort, Respektovat a být respektován, Vychováváme děti a rosteme s nimi, Zkoušeli jsme všechno,...
- trošku specifické téma: Slzy raného dětství
a pak se dá doporučit dalších mnoho knih i k tomu, jak dětem pomoci při vzdělávání, nebo pokud má třeba nějaké speciální vzdělávací potřeby nebo diagnózy (pro rozvoj - nejen - komunikace) a tak...
stránky či skupiny:
- Dovychovat, Výchova pro 21. století
videa:
- Gábor Maté - Moudrost traumatu
- Taky se dají dohledat třeba na youtube videa z kongresů od Lucky Harnošové (např. Vávrovi jsou skvělí a občas tam k nějakému výchovnému tématu mluvili), Štěpánka Vontrobová taky měla nějaký kongres, ale nevím, zda to jde dohledat zpětně, teď taky nějaký běží (ale jsem nemocná, tak nemám sílu to nakonec sledovat...).
- Někdo má rád i Katku z Nevýchovy, ale na druhou stranu, ona dost těží z těch knih (a jejich principů) zmíněných výše a je taková dost afektovaná, takže zase další spoustě lidem nesedne.
Takže vlastně i toto je dost individuální (jakože co doporučit)
@vpekarkova Tak my nevíme, jakých chyb se dopustili tví rodiče🙂 Myslím, že pro výchovu dětí je fajn znát základy dětské psychologie, takové jednoduché, ale aby člověka nepřekvapilo období vzdoru, lhaní v předškolním věku, kdy dítě nerozlišuje mezi realitou a skutečností (není to tedy doopravdy záměrné lhaní), aby rodičům bylo jasné, že už před 1. rokem života dítě rozumí jednoduchým pokynům, takže je na čase v určitých situacích začít používat "ne" a to "ne" musí zápor znamenat, pokud za minutu řevu otočím, v dítěti posílím vědomí, že řevem otočí mínění dospělých. To jen tak jako příklad. No a pak hromada lásky, ideálně projevené lásky, aby se dítě cítilo milováno, přijímáno, ale zároveň mělo své pevné hranice. I když bude mít někdo 5 dětí, bude to 5 různých osobností a nebudou na naše výchovné styly reagovat jednotně. Takže některé drobnosti je potřeba upravovat dle osobnosti dítěte. Dát dítěti dostatek prostoru pro objevování okolního světa - širší rodinu, dostatek pobytu venku, procházky, kamarády pro získávání sociálních interakcí, hodně mu toho komentovat, vysvětlovat, aby světu okolo sebe rozumnělo, mělo bohatou slovní zásobu a mohlo samo snáz vyjádřit své pocity a poznatky. Číst, hrát si s ním a pokud možno mu dopřát láskyplnou respektující rodinu. Učit ho pomalu zodpovědnosti. Naši nedělali vše perfektně, ale snažili se jak uměli a mám je ráda. I teď vím, že se na ně můžu kdykoliv obrátit, doufám, že i oni cítí, že se mohou obrátit na mě. To snad tak špatná výchova není... Zamysli se, co pro tebe jako dítě bylo důležité, na co ráda vzpomínáš a nebudeš potřebovat žádné internetové stránky🙂