Výchova 14měsíčního dítěte. Jak to děláte?
Ahoj, chtela bych se zeptat na nejakou inspiraci, jak to delate. Mam 14-mesicni dcerku a asi tak od roka uz zacala projevovat i jine emoce jako jen usmev. 😂 zacala se vztekat, knourat, vice brecet a podobne. Samozrejme, je to normalni a zadouci, musi spoznat i tyhle sve emoce. Chci se ale zeptat, jak to delate vy? My se smazime po ni vyslovene nekricet, spise veci vysvetlovat a davat ji hodne lasky a pocit bezpeci. Nicmene, nekdy proste na klidne slovo nereaguje, nebo ma z toho legraci a jelikoz ji nechceme rozmazlovat a chceme, aby znala a respektovala hranice, obcas zvedneme hlas. Neni to vyslovene kric, v zadnem pripadne ji ani fyzicky netrestame. Proste ji jen nekdy neco durazneji vysvetlime. Myslite, ze je to ok? Obcas mam pocit, ze jsem spatna mama, ze po kricim (i kdyz to neni krik jako takovy). Myslite, ze to muze nejak narusit vztahovou vazbu? Dekuji za precteni, nazor a zkusenost. 😊
@michaela666 delam to velmi podobne. Snazim se vysvetlovat a durazne neco rict, kdyz je potreba. Kdyz se vzteka, necham ji uklidnit. Presto mam obcas slabou chvilku a rikam si, jestli nejsem spatna mama, kdyz zvednu hlas. Na druhou stranu si rikam, ze to jinak nejde, kdybychom na ni mluvili bez zvyseni hlasu, asi by nepochopila, ze je neco spatne a rozhodne nechceme, aby byla rozmazlena.
@nika110818 Určitě jsi dobrá máma, když o tom takhle přemýšlíš. Nejsme roboti, i naše trpělivost má svoji hranici a někdy je potřeba být důsledná. Já vidím velký rozdíl mezi zvednout hlas/ říct důrazně a řvát. Taky mě to občas mrzí, ale přijdou situace a období, kdy bude potřeba aby v rámci svého bezpečí věděla co se může a co ne.
@michaela666 dekuji za nazor. Ja to racionalne taky takhle vnimam, ale emoci proste nekdy prevladnou a lituju toho. Snad to drobecky nejak nepoznaci a naopak jim to pomuze.
Ježíš, to je naprosto normální a žádoucí. Upřímně jen minimum děti je od malička rozumných, že jim stačí něco klidně vysvětlit a oni to nedělají. Existují, ale moc jich není. 😀
Naopak je zcela běžné a normální, že děti zkouší svoje emoce, zkouší hranice....A je na nás na rodičích, abychom je naučili, co je a není správné, bezpečné. Nevidím absolutně žádný problém ve zvýšeném hlasu, když dělá dítě neco nebezpečného nebo něco ničí. Nebudu ji hubovat, když mi roztaha hrnce a hraje si s nema, ale rozhodně zvýším hlas, pokud poleze do skříně se sklem (příklad).
Dcera (rok a půl) je teď fakt naučená, že když zvýšeným hlasem řeknu stop tak fakt stojí. Takže se nebojím, že mi vlítne pod kolo/auto atp.
@nika110818 Snažím se to dělat podobně, ale někdy je to náročné. U nás funguje trochu zvýšit hlas a vážným tónem říct, že nechci aby to dělala a proč. Když pokračuje, vezmu jí za ruku a řeknu znovu. Klasika kolovrátek, než pochopí co chci.
Někdy je sama tak vzteklá, že buší na dveře ložnice a křičí hají. Tak ji položím do postýlky, sedím na posteli, čekám až se vykřičí a pak si to řekněme v klidu.Párkrát mě z ložnice prakticky vyhodila. 😃
Podle tchýně mám svatou trpělivost a tím, že ji za každou blbost neplácnu z ní bude spratek. 😃