V noci k nám chodí do postele. Jak ji to odnaučit?

hele, ja se stehovala k nasim do 6-7let veku....nic s tim neudelas, dite pokud samo nechce, a ty nejsi dusledna nepremluvis, je v polospanku kdyz to dela a jak si navykne, je to tezky.... ☹
Mozna, ze ji premluvi miminko svym placem, jestli ji bude budit-mozna ji to dojde, ze v pokojicku je klid na spinkani-uvidis casem.
Ale nasilim bych ji od vas nedrzela, gor ted, kdyz ma prijit mimi-...uz tak to pro ni bude tezsi 😕
Kazdopadne hodne stesti!

sandra-naše nejstarší se k nám takhle stěhovala když jí bylo kolem tří,pokaždé,když přišla,tak jsme jí odvedli zpátky do její postele,asi za dva měsíce se nám podařilo noční stěhování odbourat,pokud chceš,aby prcek spal ve své posteli,musíš být nekompromisní,kolikrát se mi v noci nechtělo vstávat z postele a odvést ji do pokoje,bylo by pro nás jednodušší ji nechat spát u nás,ale byli jsme v tomhle důslední a taky se to vyplatilo. 😉

Radko, no prave problem je v tom ze i my jsme s muzem rozespali takze na naky handrkovani jestli bude spat ve svym nebo ne nemame naladu....navic zacne desne rvat a to pak ji radsi nechame u nas a kdyz usne tak ji muz (nekdy) prenese zpet k ni do postele. Snad se to jeste do narozeni mimi nejak vyresi.

no,to musíš vědět ty s manželem,jestli chcete,aby malá spala ve svém pokoji a pro vás všechny to bylo tím pádem o dost jednodušší,až se miminko narodí,tak potom holt musíte být důslední,pokud v tom nevidíte problém,tak není co řešit,ne?i když já si nedovedu představit kojit co 2hodiny a do toho ještě zahánět dalšího prcka do pokojíku,ono miminko může být zlaté,ale zrovna tak může být uplakané.

Radko, já mám tříletého prcka taky po půlnoci v naší posteli. Můj největší problém je v tom, že se mi nechce vstávat a přemlouvat, nutit a bůhvíco ještě, aby se syn vrátil do svého pokoje. Tak jsem to hodila za hlavu a hezky se spolu mazlíme 😉 je to krásný 😎

no jo,ale ty máš právě jenom jedno,ale sandra řešila to spaní právě proto,že čekají miminko,to pak je trochu o něčem jiném,víš 😎

Já si říkala že kdybych měla druhý tak manžel půjde do dětskýho pokoje a každý hezký z jedný strany. My to tiž taky spíme tak do půlnoci a pak šup k mamince do pelíšku.

Kkittinnkka: no to prave se mi nechce taky, parat se s ni kde bude spat, kdyz vlastne u nas v posteli zalehne a spi hned. Muz se pak treba za 2 hodiny vzbudi - kdyz nas oba kope a odnese ji do jeji postele. Pak je u nas az rano kolem pul 7 nekdy v 7 nebo pul 8. To je ruzny. Kazdopadne kdyz u nas spi az do rana tak jako treba min. vikend tak spala az do pul 9 takze pohoda...jenze prave, bude tu to mimco a jestli bude urvanek jako byla Laura tak nevim jak budu nahanet spat lauru do jeji postele a jeste kojit a uspavat mimino. Asi to bude zahul tak jako tak.

Mně se, z mého pohledu, nezdá úplně ideální tak trochu násilím vystěhovat dvouleté dítko ze své postele a z ložnice právě v té souvislosti, že bude doma další děťátko, které bude vyžadovat pořádnou porci rodičovské pozornosti. Pro starší dítě je myslím příchod sourozence aspoň zpočátku těžký, spíš bych se snažila být mu co nejvíc nablízku, i v noci. To že k vám dcerka teď chodí mezi třetí a půl šestou ráno, se mi zdá ještě super, dovedu si představit, že po narození sourozence třeba vůbec nebude chtít spát sama v pokoji. A za sebe bych jí to určitě umožnila (klidně její postýlka vedle letiště) - pláč mladšího a buzení staršího dítěte, to se vytříbí časem, třeba dcerka fakt usoudí, že je jí v klidu vlastního pokoje lépe, ale primárně bych se starala o to, aby se necítila odstrčená, a další věci řešila až jako následující.

odstrčená by se dcerka cítila,kdyby měli uplakané miminko a zjistili po narození,že malá pak je kvůli němu nevyspalá a museli by jí stěhovat,to by si pak připadala jako odstrčená a mimčo by bylo pro ní vetřelec,kvůli kterému se musí stěhovat,kdežto když se to naučí ještě před porodem,tak ani nebude tušit,že to je právě kvůli malému,pláč mladšího sourozence se fakt časem sám nevytříbí,pokud bude zvyklá spát v ložnici s rodičema i s miminkem,tak už se pak tuplem nebude chtít stěhovat!!!a pak by trpěla právě dcerka,byla by unavená a nevyspalá,a sama kvůli tomu,že se nevyspala určitě dobrovolně nepůjde spát jinam,děti nemají hranici-ted jsem unavená,tak si jdu lehnout,ne,ne,i když padají na hubu 😀 ,tak sami dobrovolně do postele nepůjdou

Radko, to asi jako ve všem, jak které dítě, moje dcerka se ke spaní, pokud je unavená, ráda hlásí. Ale to je jedno. Respektuju Tvoji mimořádnou zkušenost s hromadou dětí 🙂 moje zkušenost je taková, že je hezký dítě něco naučit a na něco zvyknout, ale že to zdaleka neznamená, že to dítě to tak bude dělat až do puberty - změní se okolnosti a dítěti starý řád nemusí vyhovovat. Ono to asi souvisí i s tím, jaký je kdo typ. Mně, jako typu mazlivému, se narodit mladší sourozenec, budu hodně smutná, že on je u rodičů a já ne. Co se pláče miminka a nevyspání rodiny týče, v tomhle mi připadá prima, že starší dcerka ještě nechodí do školky, protože bude moci nedospánky dospat ráno 🙂 Já si to maluju 🙂)
Sandře dobré rozhodnutí!

já se stěhovala asi až do 10let 😝 prostě jsem se bála..a bojim se doted..v naprosté tmě bych neusnula ani za nic 😝 mně to přijde normální, že se děti stěhujou k rodičům v noci...a i milý docela 🙂

Tak jak to tu pročítám tak buď musím být důsledná a nebo si zvyknout spát ve 3. 🙂 malá teda ještě spí s náma v ložnici v postýlce, ale po půl noci se už druhou noc vzbudila, chtěla na záchod a pak nechtěla do postýlky, šílenej hysterák a pořád., že chce k nám, po 15 minutách sem to vzdala a vzala jí k nám. Když to je jednou za čas tak mi to nevadí, ale když to zkusila další noc tak mám obavy že to bude zkoušet dál a bude záležet na mě. Za půl roku jí chceme pořídit postel, ale pač máme malý byt bude jí mít s náma v ložnici, tak abychom pak neměli sražený postele 🙂 no a až se časem přestěhujem budem řešit stěhování do vlastního pokojíku.