Školka a mamánek. Máte to podobně a dítě zvládlo nástup do školky ve 3 letech?

A za ten rok budete muset náplní do práce nebo si budete moct (sobě i jí) alespoň půl roku, kdy třeba bude moct chodit jen na dopoledne a po obědě domu? Hned naplno z nuly do plného celodenního provozu každý den bez předchozího vyzkoušení treba jednou dvakrat týdne pulden nedala, mladší syn je teda taky mamanek, jeste donedávna kojeny, takže hlidany byl párkrát třeba 3 hodiny babičkou přes den, když jsem potřebovala dr, ke kadernici...jinak taky ne. A budu ho zkoušet dávat na dopolední program do miniskolky, v pátek jdeme na zápis teprve a uvidíme. Dcera taky chodila jednou tydne je hodně introvertni, co se vrstevníků týka a s přestupem do velké školky ji to pomohlo (i když bez problémů to není ani po roce, nemyslím, že by plakala, to nikdy, ale moc kamarádek tam nemá, neumí se (a nechce) moc zapojit, ale to je dáno holt povahou, se školkou jako takovou a režimem, že je někde půl dne bez mámy, problém nemá)

Jak dcera měla 2 roky a měsíc , tak jsem jí dala do normální školky.Dle doporučení ředitelky musela první týden být i se spaním - pry se děti rychleji zvyknou... Moje dítě bylo na mě závislé, ale jednou jsem na týden co 3 měsíce odjela do školy, tak byla zvyklá být i někdy beze mě... Dcera byla školkou nadšená, když jsem pro ní ve 14 hod. přišla tak brečela a chtěla zůstat s dětmi ve školce. Já to obrečela😁. Hodně maminek mi vycitalo, ze jsem 2lete dítě dala do školky a vrátila se do práce. Ale já za sebe můžu říct, že jsem udělala to nejlepší... Každá matka pozná kdy je její dítě připravené. Tak pokud vidíte, že na to má tak se nebojte, my maminky to prožívame hůř.

@kikca88 syn kde do školky v úterý. Poprvé...má 2 roky a 4 měsíce. Mamanek vyloženě není.Jen se zeptá kde je máma,dosrana odpověď řekne si aha a jde po svém.
Jen já z toho mám nervy jako špagáty. Mám strach že ho tam dávám brzo.Ale byla mi nabídnuta dobrá práce,bez sobot neděli, svátků, každé prázdniny volné...
Tak doufám, že to tam zvládne...

@ppavlusa určitě to zvládne levou zadní, nebojte. Pamatuji jak já jsem si to vyčítala, že jsem práci přijala a dítko dala do školky.. A vážně zbytečně. Dítě bylo spokojené, věnovala jsem se jí po školce , tak nebyla ztratna. Do školky se těšila a delala tam pokroky. To jen my maminky to proživame více. Hlavně je důležité dítě tam dát, rozloučit se a hned odejít. Držím pěsti!

U nás to bylo také tak, syn byl pořád se mnou a byl zvyklý jen na mě, jiní členové rodiny prakticky nefungovali. Zhruba v těch 2,5 letech už měl na mě úplnou ponorku, už mě třeba vyváděl, ať jdu do vedlejšího pokoje, že chce být sám. Jakýkoli konktakt s jiným člověkem, třeba telefonát s babičkou, pro něj byl víc. Pro ten první rok (od dvou a půl do tří a půl) jsem vybrala miniškolku, která fungovala zároveň jako mateřský klub a hlídání dětí. A šli jsme na to postupně, nejdřív jsme tam chodili jen spolu do toho mateřského klubu, pak jsem ho tam nechala občas na dvě hodiny na hlídání a pak začal chodit pravidelně na 2 dopoledne v týdnu. Takhle jsme stupňovali až na tři celé dny v týdnu, na nich jsme byli v dubnu, když mu byly tři roky. A to jsem se vrátila do práce, ale jen na čtyři dny v týdnu. Ten jeden den v týdnu, který jsem neměla pokrytý, se pytlíkoval tatínkem a babičkami (dokud jsem se tzv. válela na dovolené, opravdu nikdo z nich nefungoval, ale práce je práce). Teprve do září dalšího roku, když mu bylo 3,5 roku, syn začal chodit do školky na 5 dní (a já do práce také na 5 dní). Vše proběhlo naprosto v pohodě a bez slziček, syn byl jedině rád. U mě už to tak snadné bohužel nebylo a ještě teď, když je synovi 5,5 let, mám se školkou docela problémy (stresuju se, zda je tam o něj dobře postaráno, zda je tam spokojený atd.). Myslím si, že pokud je dítě neustále jen s matkou a jiní členové rodiny nejsou schopní fungovat, je to opravdu patologické, ale hlavně pro tu matku.

Syn take totalni mamanek, hlidani temer zadne, tatinek se vraci z prace vecer, takze je fixovany na me. Ve 2 letech jsem se vratila na pul uvazku do prace, takze sel do skolky (soukrome, s malym kolektivem) - jen na dopoledne. Nejdriv 3 dopoledne v tydnu, pak kazdy den. No ranni louceni byvalo obcas narocne, ale ucitelky rikaly, ze jak zavru dvere, je v pohode. Ted mu jsou 3 a rano obcas prohlasi, ze tam nechce, ale uz neplace a kdyz pro nej prijdu, je videt, ze je tam spokojenej. Chystam se zacit s celodenni dochazkou, ale mam z toho docela obavy.

Dcera, když jí byly dva roky, tak v mateřském centru nechtela být ani na hodinu bez maminky. Teď o několik měsíců později se do školky těší, v mc už se nechala několikrát pohlídat a moc se jí to líbilo.

@zuzaaaaa já myslím, že ve většině případů není žádná souvislost mezi hlídáním od prarodičů a pohodovým nebo náročným nástupem do školky. To, že je dítě v pohodě u babičky a dědy přece neznamená, že stejně v pohodě přijde do školky - tzn. do cizího prostředí mezi cizí lidi a x cizích dětí. Ty začátky ve školce jsou většinou náročné. Myslím, že je jen malé procento dětí, které nikdy nezažily školkovou krizi - ať už na začátku nebo po pár dnech, kdy zjistí, že už znají všechny hračky, ale do školky musí furt 🙂 . Celý ten proces zvládnutí školky je záležitostí povahy dítěte. Nedá se to nijak nacvičit tím, že budu dávat dítě na hlídání, aby pak nemělo problém ve školce.

@jajulin Presne tak, jednak je to povahou ditete, jestli je dite extravert/introvert apod, jestli proste ten socialni kontakt potrebuje nebo jestli mu staci par deti na hristi a jestli je to pro nej organizovana zabava spis utrpeni.. pak zalezi na konkretni skolce, memu synovi prvni skolka extremne nesedla, pritom jine deti tam jsou spokojeni, presli jsme do jine skolky a tam od prvniho dne naproste nadseni.. proste si s ucitelkami lidsky sedne a nasel si tam i skvele kamarady. Myslim, ze s hlidanim od babicek ci jinych lidi to opravdu moc spolecneho nema.

Pro každé dítě je přechod do školky šok. Najednou není samo, najednou musí počkat, nemá k sobě svoji jedinou maminku, ale naopak má jedinou paní učitelku a k sobě dalších dvacet dětí. Neví a nechápe, proč jdou všichni najednou na záchod a umýt si ruce, proč se všichni drží za ruce v kruhu a říkají nějakou básničku, proč všichni najednou sedí u stolu a svačí, když doma tohle nebylo, jedlo klidně u pohádky na gauči a když chtělo na záchod, maminka šla s ním, sundala mu kalhoty a posadila na záchod. Takže první dva tři týdny je to prostě šok v tom, že se po něm najednou chce, aby bylo samostatné a organizované spolu se skupinou. Ale pak mu dojde, že tam jsou děti a hry, písničky, malování, pobyt venku a fakt se do té školky těší, protože "Mami! Já ši pšeče tu bundu už umím zapnout šám!"

@jajulin Ano, to si pamatuju ze svého dětství..u babiček jsem byla často, ráda a v pohodě, ale školka byla něco úplně jiného..

@kikca88 no já se spíš bojím že tam začne buket a já neodejdu. Vím jak to bylo s dcerkou. Dcerka natesena jak blazen...a pak krev. Učitelky mi ji strhávaly jak na mě visela.Ona bulela,já bulela...mazec. Snad maléj nebude dělat to samé

Dceři jsou 2 roky a 4 měsíce. Je mamánek i společenská. 🙂 Občas jsme měli hlídání, ale jen prarodiče a jen večer. Nikdy nic delšího.
Protože ji ale zajímají jiné děti, sama mluví o školce, jednou se snažila do školky utéct :D a já bych uvítala nějaký čas pro svou práci, zvolili jsme možnost mikrojeslí. Začínáme příští týden, dcera bude chodit nejprve dvě dopoledne (tedy po obědě domů), a pak nejspíš dva celé dny. Uvidíme. Prostě to zkusíme. Skupinka je velmi malá - čtyři děti na jednu paní. Líbí se mi, že je to zaměřeno jako přechodový stupeň mezi domovem a školkou.

Maty je můj závisláček, ale školku dal dobře. Je ale fakt, že jsem ho na to postupně zvykala.bylo mi umožňeno s ním zůstávat ve třídě (byli jsme do svačiny) a byla tam s ním Anetka. Letos to bude trochu horší, už tam velkou ségru mít nebude🙈, ale těší se na kluky a paní asistentku.

Dcera jde zítra poprvé do skolky, v dubnu jí byly 2 roky.. Mam z toho dost obavy, je veliký mamanek. Do skolky se netěší, i když jsem jí řekla, že tam budou děti a spoustu hraček a pískoviště, houpačky. Nicméně konci mi rodicak a ja musim do prace. Moc mě mrzí, že nemám tu možnost s ni být do 3 let doma. Budu dělat opět 12tky,o to to je pro mě horší, vyzvedávat a hlidat bude teta,kdyz budu v praci. Radu tedy nemam zadnou, zato strasny nervy.

@zuzina_m co se osvědčilo nám (minulý rok) nebylo žádný chlacholení typu "bude to super, budou tam dětičky, hračky, bla.bla" ale mluvení narovinu "Je úplně normální, že jsi nervózní. Maminka a tatínek jsou taky nervózní, když jdeme do nové práce. Je normální, že se bojíš, že tam nikoho neznáš, a že se stydíš, ale je důležitý to překonat a jít tam i přes strach, dát tomu šanci. Když budeš cokoli potřebovat, povíš to paní učitelce. A je normální, že se bojíš, že ti budu chybět, ty mě taky budeš chybět, ale nevadí to a večer budeme zase spolu." Strašně to pomohlo a uklidnilo ho to, že to, co prožívá, je normální, že se nemusí přetvářet a "těšit se". Taky jsem zjistila od učitelek, jaký mají cca v daný den program (nejdřív výtvarka, svačina, jde se ven, cvičení atd) a říct mu to, aby věděl, co ho čeká. Strašně ho skolka začala bavit už po týdnu. Držím palce 🙂

@karlajasmine mockrát děkuju ❤️ dnes si s dcerkou o tom popovidam, snad to bude všechno dobry

@zuzina_m dejte vědět až budete mít čas, jak jste to zvládly 🙈, hodně štěstí

@zuzaaaaa tak na radu @karlajasmine jsem si s dcerkou promluvila, začala se těšit. Ještě jednou mockrát děkuji. Ráno jsem ji tam přivedla, prevlikla, a jak uviděla hračky, hned bezela do třídy. Ukázala jsem ji to tam, dala pusu, pak ji paní učitelka ukázala kuchynku a ja po anglicku zmizela. Je mi smutno, ale věřím, že to bude cajk. V pul 12,po obědě, si pro ni přijdu. Tak pak napíšu 😉

Jsem smutná, pro dcerku jsem si přišla, a její plac byl slyšet už na chodbě. Paní učitelky říkaly, že plakala celou dobu... ☹

Mám taky mamánka, a začala jsem ho dávat ve 2letech do školky na jeden den v týdnu na 4h. Začátek byl super, ale pak mi začal plakat, když jsem ho tam dávala a pak ho učitelka uklidnila a hrál si, ale drží se spíš učitelek. Zvolila jsem soukromou školku s tím že ve 3letech půjde do státní..., no ale soukr. školka se nám moc líbí a tak pokračuje tam 🙂. Bylo to velký váhání, zda platit soukromou či ne... Ale mé rozhudnutí bylo, že chci aby si školku užil a né ji jen ,,přežil,, A věřím, že tahle školka ho i více naučí a bude mít na ni i pěkné vzpomínky 🙂.Jsou tu i kroužky, které mu ten den tak trošku rozbijí a rychleji mu to tam uteče. A teď ve 3letech mu je v šatničce smutno, ale už to dává lépe 🙂. Držím pěstičky, ale určitě to chce ten dětský pláč vydržet a nepodlehnout..., protože pak Tě to bude čekat znovu... Držím pěstičky!!!

@zuzina_m chudinka 🥺 malá. Naše bude to samé.

@zuzina_m Neboj, muj syn taky takhle prvni den plakal snad celou dobu, ale druhy den uz to bylo zase lepsi a ty dalsi dny jeste lepsi.. po tydnu uz neplakal vubec a strasne to tam miluje. Dulezity je, aby na ni byly ucitelky hodny a trpelivy a snazily se ji nenasilne zapojit do aktivit. Snad takovy jsou. Drzim moc palce.