Ahojky🙂
Zajímalo by mě co učíte své děti za říkadla, písníčky, hry atd. popřípadě odkazy na stránky kde něco takového najdu.
Díky za inspiraci🙂
amiro super stránky jsou www.hraveuceni.cz, lepší je se zaregistrovat, když vstoupíš jako host tak poasi 10 min se to vypne, učíme se tam zvířátka, během týdne jsme zvládli pejska, kočku a kravičku 😀 na těchstránkách je super že je musíš přepínat, že nejde to pustit jako prezentaci a tím se "zbavit" dítěte 😉
jako kubaka, malýho to nebere...radši objevuje sám, občas to zkusím, ale velký úspěchy neslavím 😀
Já zase musím dcerce ukazovat zvířátka v knížkách, je úplně uchylná na knížky /no, má po kom 😀 /od rána mi nosí leporela se zvířátkama a pořád dokola si je prohlížíme a večer už mi z toho hrabe 😀
Jinak nejoblíbenější zvířátka jsou: koko /slepice/, haha /pejsek/, opika /opička/, čiči /kočka/. Ale slepice jednoznačně vedou, propadá extázi, když vidí obrázek slepice 😀 😀 😀
Jinak říkadla také říkáme, našla jsem ještě prastaré knižky ve sklepě po mě s nádhernými říkadly, tak povídáme, až z toho lehce infantilním 😀 😀
Odkaz nemám, dáváme přednost knihám 😉
marti, u nás leporela dopadly blbě, okousaný a odloupnutý, klasický knížky mají utrhaný listy, takže počkáme ještě nějakej ten měsíc než si u nás taky najdou místo, já jsem taky knihomol. Takže zatím dáváme přednost klikání 😀
kalei, ted jsem se zaregistrovala, mají to vymakaný. dík, těším se, zkusíme.
Taky mám ve skříni ty krásný starý knížky. Nějak jsem prostě tušila, že je ještě někdo bude mít rád🙂))). My jsme ted ve fázi, kdy obrázky vedou před textem, takže donese knížku, nebo zaznakuje, a prohlížíme,kde co je, ale číst ne. Taky jsem knížková a neodolám, když jsem v knihkupectví, abych neodnesla něco pro pétu.
Jen mi ty webovky pořád nějak vrtaj v hlavě,jestli to zbytečně brzo nepřitáhne pozornost k pc. Na druhou stranu je fakt, že stejně to pro ně bude "gramotnost", takže když nebude pc zakázaný, nebude tak zajímavý a tudíž se stane prostě součástí života a ne drogou. (snad jsem to napsala tak, aby to pochopil i někdo jinej než já)
amira, dej si obyčejně do googlu nějaké zadání, vyplivne to milion odkazů na weby, kde se shromaždují všelijaké básničky a spol., mají to na znakovacích webech, na diskusích jiných webovek, pohledej. Mám ve wordu jeden soubor, kdž něco najdu, jen si to tam zkopčím.
A nedávno tu bylo podobné téma, hledám ti ho.
bereniko, sice básničky nic moc, u písniček nejde zvuk, ale zase ty zvířátka jsou fajn. Hlavně když se dá jednoduchý prohlížení, jinak tam říkají celý věty a dost složitý, takže u nás se jen kouká na zvířátka 🙂
To že je to na pc mi nevadí, alespoň pochopí, že se tady může i něco naučit, ne jen hrát hry atd. 😉
Líbí se mi, že ráno přijde k noťasi a začne na něj dělat číííí číííí-chce koukat na zvířátka a hlavně kočičkuuuu 😀
Kaleilah, neše leporela jsou na tom stejně, kupuju je v Levných knihách a už jsem některá musela i koupit nová, jak je zničila, ale co se dá dělat, jejich prohlížení je momentálně nejoblíbenější činností, každému, kdo přijde na návštěvu strká knížku do ruky a já prchám... 😀 😀 Jsem čtenářka, ale tohle je na bednu 😉
ale jo, jasně,bude dlouhá zima, mám z toho normálně depku, něco vymýšlet budem muset 😝 😝 😝 . Nejsem zastánce dětí alá cvičená opička - ukaž jak umíš dát pusinku. To nesnáším. Ale je jasný, že přiměřeně věku by se měly naučit učit. To budou potřebovat celej život. doufám🙂)).
Já se moc bavím, první syn byl mimčo v době, kdy děti byly nafukovací, prostě v roce musely umět to a to, v roce a půl to a to, mám pocit, že jak jsme to do nich praly (maminky a babičky), tak že jsme tím nějak omezily ten přirozený vývoj. Prostě byly sice chytré, ale tak nějak "naučeně". Nebylo to přirozený, to jsem ovšem tenkrát nevěděla. Pétu nic moc neučím, a jde to samo, v klidu, bez stresů, za podstatný považuju být tu pro něj - když chce, prohlížíme knížky, když chce skákat na posteli, skáčem. A všechny ty "tabulkový" mezníky přicházej samy. Takže ono to "učení" je dost zavádějící, někdy míň znamená víc.
berenika,
jj i naše dítko se učí samo.jsem pro přirozený učení.když má náladu,tak si sedne a ukazuju jí obrázky,ale když nechce,tak s ní nepohnu ani za nic 😀 😝
dnes si nechala dělat vařila myšička... ale asi jen 2-3x a bylo po srandě.vařečka,poklop do mikrovlnky a silikonová forma tweety jsou lepší 😀
Amira třeba tady:
http://www.kubesova.cz/rikanky_s_ukazovanim
další odkazy tady:
Tak u nás se malý nenechá,vždycky s ním něco začnu a on na to Ne ne mami
No mě malý u nových věcí jako naučné hry, nebo jak ho učím barvy,čísla apod. vydží asi jen 10 minut a pak ho to přestane bavit 😠
Tak nase terka umi taky jen zviratka a nejaky rikacky s pohybem. knizky miluje,ale jen prohlizeni a ukazovani,cist ji vylozene nesmim,coz me fakt mrzi - cetla jsem ji asi od ctyr mesicu do asi osmi,pak zacla hrabat po strankach a bylo po cteni. kamaradka se stejne starym synkem maj takovy to penovy puzzle s abecedou a malej umi asi sest pismenek - resp. umi H jako honzik, M jako mama atd. proste ukaze na to konkretni pismenko a je desne sikovnej manualne,na roce skladal puzzle z deviti kousku,ale zas vubec nemluvi. myslim,ze kazdy dite je sikovny na neco jinyho a i+s+tim+ucenim+to+je+individualni
já nijak zvlášť neučím, ale malá je zvědavá jak opice, nic jí neuteče a hlavně pořád se na něco ptá...máme asi dva měsíce "ploč" období, a to je fakt na blázinec...po půl hodině v autě jsem ráda, když vystupujem a mám hlavu jak pátrací balón z toho, jak přemýšlím co odpověď na věčný otázky, aby to dávalo smysl...
ale jinak u nás vedou leporela, knížky, poslední dobou časopisy (např. hltá na gauči moje History revue 🙂, zvířátka a zvuky, umí barvy, tvary a rozlišit počet věcí co desíti. čteme každý den před odpo i večer spaním, ale pořád dokola asi 5 pohádek, takže Budulínek už mi leze krkem 😉
u nás také vedou knížky leporela, neustále mi je vnucuje, zasedne ke mně a čteme 🙂 Jednu umí snad i poslepu, stačí se ho zeptat, kde je něco a on ukazuje a chichotá se při tom. Akorát já už vidím ty postavičky i ve spánku... 😉
Jinak říkadla ho moc nebaví, vařila myšička už vůbec
leporela,knížky,říkanky známe na zpaměť a dokonce je i ze spaní zpívá 😀 .Hlavně teď hodně kreslíme a učíme se barvy poznávat.Pohádky nemá ráda,pohádkám říkáme,když čteme říkadla:komáři se ženili,měla babka čtyři jabka apod.a to už umím nazpamět,že se mi o tom i zdá 😉 .Když jí řeknu 4xza sebou stejné říkadlo je nadšená a vůbec jí to nevadí,že se to opakuje 😉
Tak u nás teda jenom knížky a leporela, sice si neumí otáčet stránky, i když si myslím, že je spíš línej 😝 😀 ale koníček, pejsek a různý ptáčci nemají na světě konkurenci. Jediné co, že z mluvení máme jen koko - ptáček, hafata - pejsek, auauau - kočka. KOníčka nenapíšu, dělá takovej křováckej zvuk trochu jako když klapou kopyta 😀 😀 a to je vše. Nějaké říkanky a básničky nemají šanci, sice si je poslechne, ale mám pocit že hlavně proto, aby měl od otravné matky klid 😀 😀 Když básnička skončí jde si zas konečně hrát.
My zpíváme - malýho ale neberou moc dětské písničky, má rád třeba Na tom pražským mostě, Okolo Frýdku, Když jsem šel z hub...
Jinak říkáme a čteme pohádky, chce pořád ty samé, už ví, jak to v nich je, takže to říká se mnou. Taky si říkáme říkačky - Princeznička na bále, Žába leze do bezu a tak.
A pak se učíme, co malýho zajímá. Když projeví o něco zájem, naučíme se to. A to se třeba celé odpoledne učíme jednu věc, protože náš brouček jinak nedá.
Takže např. od roku a půl umíme barvy - ty jsme trénovali na všem, co jsme viděli. Naučili jsme se pojmenovat prsty na rukou, pak ho zajímalo počítání - umí spočítat věci do tří. Teď ho zajímají roční období, takže ví, že je podzim, a že padá listí. Pak že bude zima a budeme stavět sněhuláka, pak jaro a léto a to už bude teplo. Ví, jak se jmenují jednotliví členové rodiny včetně babičky a dědy. A tak různě.
A jen tak pro pobavení, teď se naučil od tatínka, co patří k počítači - myš, klávesnice, monitor, kabely, a některé vnitřní vybavení. Přesně to i ukáže. To je fakt legrace.
A hlavně teď ho baví mluvit, takže pusa se mu nezastaví celý den. Pořád chce, abych mu říkala nějaká slova a ukázala mu, co to je a on to opakuje. Mluví v celých větách a začíná skloňovat.
My se prostě učíme, co malýho zaujme. 🙂
u nás vedou knížky: leporela po mě a sestrách, dětský knížečky s jednoduchýma básničkama, knížky se zvířátkama, plyšáci, na kterých se básničky a říkanky učíme, máme několik CD s říkankama a písničkama, který spolu říkáme a tančíme, mluvící housenka a hrací klíče od Fisher price, vkládací kostky, vkládací kroužky, velký cvičební balon a malé balony na házení, golfový míček (ten dělá krásnej rachot na plovoučce 😀 ) ... Zpíváme a tančíme i písničky z rádia a to i anglický, baví jí to... učily jsme se oči, uši, nos, pusinka, ví co je ruka, noha, jak si rozepnout a nandat/sundat bačkůrky a tak, prostě praktický věci, chodí na nočníček, už ho začíná i sama za mnou nosit když se jí chce... nenapadá mě co dál tak zvláštního nebo zajímavýho...prostě postupně co jí zajímá a co chce objevit a naučit se...
no a pak všechno co dělá máma je děsně zajímavý 🙂 vaření, uklízení, dávání a vyndavání věcí z pračky atp, jen vysávání teda vůůbec nemusí 🙂))
joo, ještě jsem zapoměla na favorita posledních dní - malé pianko, kde si může zahrát písničku, je k tomu i 12 malovaných písniček, který když se přepne čudlík, tak samy hrajou a je tam i text, podle kterého můžete zpívat, a pak se to dá přepnout do polohy jen na klávesy a podle notového zápisu v podobě barviček si to taky může zahrát. To ale určitě nezvládne ještě hodně dlouho 🙂 zatím ji baví, když prohlíží obrázky, nebo to samo hraje nebo když tříská do kláves 🙂
je tu někdo jehož dítě nechce skoro nic opakovat a dělá jen to co chce.pá pá dělal týden a to ještě naopak a teď ho to vůbec nezajímá.učím ho paci, paci jak je veliký ale naprosto mě ignoruje.nevím jak na to...poradíte některá????
Náš malej dělá taky jenom to, co chce. Kdybych ho chtěla naučit něco, co ho nezajímá, tak řekne nééé a hotovo. Když to dělat nechce, tak ho to neučím. Zkusím to třeba za měsíc, buď ho to zaujme nebo znovu slyším jenom nééé. Tvýmu chlapečkovi je teprve rok, to přijde samo. Zkoušej různé věci, uvidíš, že ho něco bude bavit. Kolem roku jsem malýmu od rána do večera zpívala. To ho bavilo ze všeho nejvíc. 🙂
my čteme ale to stejně kouká všude kolem jen né na mě.a věci co by měl opakovat vůbec.doktorka se divila jaktože nedělá pápá a paci paci a já si připadám jak magor že ho to nedokážu naučit
Ahoj Amiro, úplně v pohůdce. Buď ráda, že Tvůj Damiánek není cvičená opička. Stává se z něho osobnost a on si bude rozhodovat, kdy se jemu bude chtít. Naše Terezka taky třeba nic neopakovala a pak najednou z ničeho nic to udělala, aniž bych to dělala já. Musím říct, že u nás byl velký krok v učení právě po roce. Takže určitě máte čas 🙂 Je krásné, že máš zdravé a spokojené miminko a to je to nejdůležitější a hlavně se netrap srovnáváním. Je to přežitek. Damiánek je určitě báječný miminko i bez nějakého pápá.
to je ale i tak mě to vrtá trochu v hlavě.holt asi tomu budeme muset dát čas🙂
amira - já teda mám doma pravý opak než je tvůj Damiánek. Ale zkus třeba naučit paci tak, že když ho budeš za něco chválit, tak tleskej. Já třeba Robina chválim, když sní jídlo. Začnu vykřikovat šikulka a tleskám a on si tleská taky. Udělám mu z toho takovou šou 😀 😀 😀 Sice jsem jak blázen, ale co bych pro něj neudělala. A dneska, když řeknu šikulka, tak si už tleská 😉
Nebo, když něco uděláme nebo i jen přebalím, tak řeknu důrazně TÁK a plácnu rukou třeba o stůl a on to už taky opakuje.
Chce to hlavně trpělivost a neboj se, brzo se všechno naučí. Každý dítko je jiný 😵
Opravdu to chce trpělivost, my jsme vymýšleli různý věci a hned jak jsme viděli, že ho něco zaujalo, tak jsme to pořád dělali nebo opakovali. S tím šikulkou souhlasím, u nás šikulka funguje doteď, malýmu říkáme ty jsi ale šikulka a teď vždycky přiběhne sám, když se mu něco povede poprvé a volá šikulka, šikulka.
Máte opravdu čas. A s tím pá pá, náš brouček taky nechtěl moc dělat. Ale moc ho bavilo, když jsme na něj bafali čauky mňauky - je to asi směšný, ale to nás jednou napadlo a on se tomu hrozně řehtal a teď bez toho nikoho nepustí z domu. Už to i říká.
A paci paci taky nedělal, bavilo ho, až když se to mohl naučit říkat. Protože začal krásně mluvit tak ve 20 měsících. Chodíme do mateřského centra a on všechny říkanky odříká, sedí u toho a kouká, ale absolutně ho nebere, aby třeba dělal něco rukama nebo nohama.
Nedělej si vrásky, to přijde samo. 😉
Koukám, že na šikulku reaguje víc dětí 😀 Teď vážně, musejí se děti fakt hodně chválit, to je pak pobídne k dalšímu učení, protože budou vědět, že budou zase pochváleny.
Jinak taky hrajeme na honěnou. Z ničeho nic vylítnu a začnu křičet CHYTÍÍÍM, CHYTÍÍÍM a do toho tleskám a to máte vidět, jak malej zdrhá a když ho chytnu, tak ho zlechtám a nechám mu prostor, aby mohl zase utýct a takhle to opakujeme. Perfektně se u toho vyřádí. Hrajeme to už od doby, co lezl, takže je to i pro nechodící děti. A nikdy jsem si nemyslela, že děti umí tak rychle lézt 😀 😀 😀 😀
Pápá se naučil taky až po dlouhý době, ale dělá to hlavně když jde spát, tak mává tatínkovi, kterej zůstává v obýváku. No a dneska, když jde spát a taťku máme v práci, tak mává i do prázdnýho obýváku 😀 😀
Ahoj holčiny 😉 Já bych to shrnula, svého malého učím tzv. všechno a zároveň nic, někdy mám dojem, že vnímá vše, protože všechno opakuje a má z toho legraci, a někdy mám dojem, že mě vyloženě ignoruje 😀 😀 😀
Malý se nenechá, takže žádné. První syn uměl celou knížku starých básniček.