Špatné tušení během těhotenství. Má někdo podobnou zkušenost?

@cuuza já si prave říkám ze mi z toho snad zachvilku hrabne😖 ani nemám ještě vůbec nic nakoupeno,žádná postýlka nic, pořad si říkám ze kdyby se něco stalo ze se na to tady nechci dívat.

Mockrát dekuju!❤️

@name6 je to normální, hlavně po Tvé zkušenosti. Já mám doma zdravou holčičku, porod 37+0 při preeklampsii a teď jsem 15.tt a všichni mě děsí, že preeklampsie přijde zas a ať se modlím, ať co nejdéle. Tj, může přijít klidně 22tt.a nic s tím nenadelam.. Jsem z toho úplně vyřízená. Nic mě nebaví, hodně věcí je pro mě problém.. Už se jen modlím, ať jsou Vánoce a já mám donosene dítě..
Držím Ti palce, věřím, že dvakrát za sebou se Ti taková hrůza stát nemůže.

Já měla celé těhotenství bez problémů a stejně jsem se pořád strašně bála, takže v tvém případě je to naprosto normální, že se bojíš. Držím Ti palce, ať jste s miminkem oba v pořádku, tentokrát to určitě dopadne dobře!

@name6 Myslím že to normální.. Mám za sebou 3 těhotenství, nikdy žádný potrat ano biochemko, všechny v podstatě bez problémů. Když jsem otěhotněla po třetí, bála jsem se snad nejvíc. Měla jsem takové ty myšlenky že přeci nemůže jít vše tak hladce, když všude čtu jak jsou časté potraty, atd... Že já přeci nemůžu mít takové štěstí.. Fakt myšlenky na prd, ovlivněny asi hormonama 😁 Ale prostě jsem to štěstí měla. Pak jsem si ty myšlenky zakázala, že "co se má stát to se stane". A bylo to lepší. Ono ovlivnit se spoustu věcí nedá, a tak nezbývá těšit se z toho co je. Přeji pohodové těhotenství, a rychlý porod 🍀

Myslím, že takové obavy provázejí většinu nastávajících maminek, zvlášť, když máš za sebou tak strašnou zkušenost - to bych se nedivila, kdybys doma lezla po stropě a byla každý den na kontrole.

Ale možná by bylo fajn s tím zkusit i teď během těhotenství pracovat, přečíst si nějakou knížku a učit se ty myšlenky trochu korigovat, protože se bojím, že pak až bude miminko na světě, tak ty obavy můžou být ještě horší. Nebo třeba si i najít nějakou dulu/porodní asistentku na "laskavé konzultace," byť třeba nejsi ten typ že bys je chtěla k porodu. Moc držím palce.🍀

PS: a číst co nejméně Modrého Koníka. Já to tu otevřu a vždy na mě vyskočí nějaká katastrofa, že pak nabydu dojmu, že to číhá na každou.😬

@nazka já myslím ze preklamspie ( co jsem si tak o ni četla) se nevyskytuje několikrát za sebou. To ze se to stalo jednou neznámena ze se to stane zase. A moje paní doktorka (obrovská odbornice,je skvělá,minimálně 30let praxe) sama říkala ze tělo si předchozí těhotenství nepamatuje a bere další těhotenství jako nové, takže to ze se něco stalo poprvé neznamená ze se to stane zase.. já Vám drzim oběma moc moc palce a věřím ze to dopadne skvěle a vy budete mít doma dvě zdrave a zlobivé potvůrky 😃😃❤️

Když jsem se na to samé ptala v těhotenství ségry, zda je normální se tolik bát, řekla mi: "Je a už se budeš bát pořád. Mít dítě je jako vyrvat si srdce z těla, aby chodilo vedle tebe." Tak asi jen se s tím strachem smířit a naučit žít a věřit, že všechno dobře dopadne🙂

@name6 jste moc hodná, děkuji. Mně právě vyšlo i z krve zvýšené riziko preeklampsie (v prvním těhu vubec) a navíc mi gynekolog říkal, že má jen jednu pacientku, které se to nevrátilo. Jinak že je to celkem běžná věc. Já šla do těhu s tím, že se to prostě nebude opakovat a tím mne docela sejmul. Následně pak na prvním screeningu v nemocnici mi řekli, že se to vrátí. Od té doby se toho strašně bojím. Musím se s tím nějak poprat.

@nazka ale o to více vám určitě věnuji pozornost při vyšetření moci a tlaku ze?
Vím ze si řeknete ze se mi to říká,ale na druhou stranu musíte verit doktorum ze když vi ze je tam zvýšené riziko tak o to více si vás budou hlídat a dbát na to aby jste vy i mrnousek byli zdraví😊 a pokud se vám něco jen nepozdava ( i kdyby to byl zarazenej prd nebo největší blbost na světě) stejně jedte na vyšetření. Je to jejich práce a váš úkol je ochránit to malé bezbranné stvorenicko 💕

@name6 ano, to je pravda. Jenže jakmile bude moč špatná, přichází ta hrůza a já musím na sál.. Mám se modlit, aby to bylo co nejdéle. Což teda dělám snad každou minutu. Tlak mi nahoru leze už teď, ale nikdo to neřeší.
A vám je jinak dobře? Držím vám moc palečky, jste strašně statečná žena! 🥰

Je mi moc líto, že miminko takhle umřelo, vůbec se nedivím, těm strachum a obávám 😕. My jsme se o miminko snažili skoro dva roky, potom přišlo přirozeně a samo od sebe. Asi to chtělo jenom prostě svůj čas. Každopádně v pátek začínám 36tt, už jdu do finále a také mě honí strachy. Už holčičku cítím čím dál méně, vím, že tam má čím dál míň místa, ale stejně na toto vždycky čekám jako na smilovani. Ozývá se převážně večer a mně se vždycky tak neskutečně uleví. Úplně to chápu ❤ posílám hodně síly, všechno dobře dopadne!

Ahojky, ja v prvnim tehu prodelala tezkou formu preeklampsie a help syndromu. Jen tak jsme se synem prezili. Dlouho jsme druhe dite neplanovali. Kvuli tomu. Ale pak jsem se nadchla a zkusili jsme druhy. Zadarilo se.
Ja strach mela asi jiny nez ty. Bala jsem se o miminko, ale nejak vic jsem se bala o sebe. Co kdyby se ty zradne komplikace vratily. A ja tu nechala prvniho syna. Mela jsem to nejak narazove. Chvilku jsem si to tehotenstvi uzivala pak zase cerne myslenky.
Porad jsem se sledovala. Jestli neotekam, merila tlak, poslouchala pres angelsounds maleho.
A vis co se stalo? Nic 😊syna jsem donosila do 39+6tt. Kdy mi ho vyvolavali.
Sice me trapila jizva po cisari... Ale jak rikam, mam silneho andela strazneho.😊
Drz se, verim, ze i u tebe to dobre dopadne.

První a druhé těhotenství jsem se bála, ale tak nějak normálně. U třetího těhotenství, které jsem si chtěla užít jsem si prošla peklem i když po tom co kolikrát čtu co prožívají jiné holky to bylo jen peklíčko se šťastným koncem. Začalo to špatnými výsledky které po 2 měsících dopadly dobře. Od 33 týdne každonoční škrábání, jaterní testy dobré, ale strach z těhotenské žloutenky byl až do konce protože jsem jí měla v druhém těhotenství. K tomu super sny jak musím na potrat, jak ale nechci a vidím, že nesou živé miminko. Dál internet to je taky věc co umí udělat super noční můru. Nakonec překotný porod v 36. týdnu. Zkalená plodová voda. Malá po porodu nedýchala jen jsem si všimla jak běží doktorka s hadičkami. V jednu chvíli jsem si myslela, že je mrtvá. Teď je jí skoro 5 měsíců a je to šikulka. Přeji Ti hodně štěstí strach už budeš mít pořád a čím budou děti větší tím bude i strach o ně větší zkrátka pořídit si dítě = pořídit si doživotní strach. 😅

@nazka musíme tem svým mrnouskum posílat jen pozitivní myšlení,on cítí jak se cítíme my a pak se tak taky cítí ❤️ Takže každý den hned jak otevřeme oči si řekneme “všechno je úplně v pořádku,máme zdrave a krasne děťátko co s nama zachvilku už bude doma”💕 Povinně ! 😃

No statecna moc ne,hlavně jsem dost mladá takže ne kazdej na mě kouka dobře ,když v 19 letech přijdu s tím ze jsem těhotná a někdo vidí jizvu co císaři,tak su hned říká proboha v kolikati jste měla první 😅
Ale jinak je nám dobře,teď jsme akorát dobrali ty antibiotika na zánět a už musím doufat ze bude všechno v pořádku 🤰