Kamarádky jsou těhotné a nám se nedaří

@stastnamatka07 my nemáme ani to jedno,těhotná už jsem byla před 6ti měsíci a bohužel jsme o to přišli ..vám přeji hodně štěstí do snažení a buďte rada ze mate aspoň jedno štěstí doma 🍀

@katanovobran To mě mrzí...to je to nejhorší co se může stát... Děkuji, to sem moc ráda, je to jediné štěstí v této situaci, vám přeji také hodně štěstí.

Pohled z druhé strany: první těhotenství na první dobrou a druhé absolutně nechtěné, otěhotnění téměř nemožné. Moje sestra přirozeně nemůže mít děti,jedna kamarádka už se snaží roky a další už vzdálenější známá taky. Když se s nima vidím nebo s nima mluvím, je mi strašně těžko a úplně se "stydím" jak snadno jsem otěhotněla. :( Myslím, že kamarádky by udělaly cokoliv, aby vám nějak pomohly, nicméně život někdy není prostě fér.

@me_druhe_ja já si to prave úplně nemyslím ze by udělali cokoliv,berou to na lehkou váhu a ještě říkají budeš nám hlídat ty naše my si aspoň v klidu vypijeme kafe když svoje mít zatím nemůžeš ...tak to mi přijde takové nevim asi sem tou situaci nějaká precitlivela,on i ten potrat se u mě vzal jakoby tak ze se o tom nemluvilo jen se to přešlo,musela sem si to proste projít sama ..nechci se litovat ale opravdu takhle to je.Vy jste asi trosku jiná povaha než ony 😊

@me_druhe_ja a ještě si myslím ze stydět se vůbec nemusíte je ti velké štěstí a je to moc dobře když se to takhle povede 🍀

@katanovobran Zdravím, ten ubijejici pocit znám... Tedy teď už ne (jsem ve 27tt), ale dřív to bylo na denním pořádku... Na dítě jsem se cítila už v osmnácti, ale jaksi nebylo s kým a pak nebyly finance a prostě nebyla ta správná doba... V devatenácti otěhotněla má tenkrát nejlepší kamarádka, nesla jsem to dost těžko, jelikož ona dítě ani nechtěla, pak když mi bylo dvacet, tak podruhé otěhotněla teta a to ani další dítě nechtěli a nakonec před rokem mi napsala kamarádka, že bude mít svatbu, že je těhotná, ještě ten týden jsem zjistila, že další kamarádka je na tom stejně .. Nikdo si nedokázal představit, jak těžké to může bytkdyz všichni kolem tebe mají to, co by sis ty přála nejvíc 😶😕 samozřejmě, že jsem se na všechny děti těšila, ale už jsem nevěděla, co mám dělat s tou naprostou bezmocí uvnitř sebe.... Pomohlo mi pokusit se změnit myšlení... Přemýšlet o tom, že až budu moci, tak se to podaří, atd.... Prostě myslet víc na budoucnost než přítomnost...

@kami2262 děkuji moc za názor 😊 já mám mezi těmi kamarádkami taky kamarádku nejlepší byli jsme nerozlučně dvojka proste jako segry a teď je to úplně jinak což je pochopitelně ale asi mi i chybí to ze by mě vzala s řekla mi je mi moc líto jak to teď je ale neboj se ono se to povede..tohle by úplně stačilo vědět ze na to člověk není sám,nevim asi to je o tom ze když člověk otěhotní začne vše vnímat jinak a už ho okolní svět tolik nezajímá jako dřív to je pochopitelné ale zase mi přijde přehnané když se sejdeme aby jsme 4 hodiny v kuse mluvili o miminkach s ani na chvilku o jiném tématu ..

@katanovobran Máš pravdu v tom, že nikoho ani nenapadne, že by ti ta konverzace mohla být nepříjemná, nebo že by tě to mohlo zraňovat... A každý pak vidí jen tu svou budoucnost... A věta, tak budeš moct hlídat alespoň moje, atd... Opravdu nepomáhá 😅... Máš naprostou pravdu, že kolikrát by stačilo ujištění... Však neboj, ono se to povede... Třeba teď když jsem taky těhu, tak už mi ta kamarádka, která má skoro dvouleté dítě řekne, jak bude skvělé, až si spolu budou hrát, atd... A myslím, že třeba právě tento přístup od kamarádek by pomohl i před otěhotněním... Jako spíš se zaměřit na tu budoucnost, když už je plná hlava jen dětí....

@katanovobran Zazila jsem to stejne a vim, jak je to neprijemny. Uz je to tedy par let zpet, kdyz jsem nemohla s byvalym pritelem otehotnet (ted tehotna jsem, poprve, se soucasnym partnerem), ale tri kamaradky, mne hodne blizke, otehotnely nezavisle na sobe behem jednoho roku.
Do toho i plno znamych cekaly miminko a mne prislo, ze je tehotna naprosto kazda krome me.
S holkama jsem si taky nemela moc co rict a ani se nedivim. Kdyz se sejdou tri tehotny, tak proste chte nechte to tehotenstvi rozebiraji.
Se vsemi zaroven jsem se stykat prestala, akorat me to stresovalo jeste vic a schazela jsem se jen s kazdou zvlast.
Byla jsem mladounka, 23 let a snazili jsme se od mych 20let. Pres dva roky.
Podstoupili jsme toho hodne, uz na to ani nechci vzpominat. Nicmene nic nevyslo a ted se tomu uz nedivim. Tolik jsem se na to upnula, ze jsem brecela s kazdym prichodem ms, naopak na plodny obdobi jsem cekala jako na smilovani.
Byla jsem z toho uplne hotova a nemela v hlave nic jinyho nez to, ze chceme miminko.

A az ted, ve 30 letech, jsem poprve tehotna. A verim, ze je to tim, ze jsem miminko aktualne vubec neresila a nemyslela na nej. Soustredila jsem se na praci a jine veci.
A ono to prislo, samo, bez snazeni a bez nervu.
Tim chci rict, ze pokud jsi z toho tak moc smutna a neni ti prijemny se stykat s kamaradkama, tak to nedelej. Ony to urcite pochopi a tobe se ulevi.
Aspon na cas. Zkus si aspon trosku zamestnat hlavu necim jinym (vim jak je to tezky).
Drzim palce ❤️🍀

S partnerem jsme se snazili necely rok. Byli na testech atd...
o to vic jsem tezce nesla, kdyz kolem me nekdo ihned do mesice otehotnel.
Kamaradka se zacala se svym manzelem take stejne snazit o miminko a rekla mi, ze by bylo fajn spolecne otehotnet.
Bylo pro me tezke ji rict ze nam se to povedlo. Od te doby jsme se videly jen parkrat.
A naprosto to chapu.
Chci ti tim rict, ze i ja jsem si uvedomila, jak moje kamaradka trpi kazdym pohledem na me bricho a potom na miminko. Nyni je tehotna a ja mam urimnou radost!
Ver, ze i ty budes mit sve vysnene miminko😘
Sice se to lehce pise, ale zkus myslet na neco jineho... ted je spatna doba, ale ja bych rekla, ze jsem otehotnela hlavne diky tomu, ze jsem prestala na mimco myslet.
Vymysli si konicek, sportuj, zamer se na sebe.
Uvidis, ze kdyz se ti to bude nejmin hodit, tak mimco prijde.
Drzim ti palce 🍀🍀

Zažila jsem to z obou stran. Kamarádky těhotné, já single, opuštěná, po nepříjemném rozchodu, nešťastná. Když natoupily na mateřskou, v podstatě jsme ztratily kontakt. Začaly jsme domlouvat schůzku, ale ony mohly nejpozději ve tři, aby byly včas doma s stihly se o všechno postarat, já pracovala do šesti, když jsem to napracovala, byla jsem schopná odejít ve čtyři. Během měsíce zapomněly, že taky pracovaly a nejde odejít po obědě, nechápaly to, jako kdybych jim to snad dělala naschvál. A o víkendu nemohly, to jsou přece s manželem.
Nakonec mi z nich zbyla jediná. Po pár letech jsem byla šťastně zadaná i já. Ona se dlouho snažila o další miminko, několikrát potratila. Když jsem na oběd s ní šla těhotná, byly to větší nervy než když jsem šla na státnice, ten pocit byl fakt hroznej. Naštěstí to dobře dopadlo 🙂
O další kamarádku jsem přišla, když se mi narodily děti, to zase ona byla singl a nechtěla vídat moje děti.
Asi většina mých přátelství tohle období neustála a přátele jsem hodně obměnila. Ne že by mě to kdovíjak těšilo, ale asi je to prostě život. Chápu, že tě to mrzí. Ale ber ohledy na sebe, nesnaž se být pořád jenom přející a chápající, najdi si kamarádku, které se budeš moci otevřít a vypovídat se.

@katanovobran Ah, tak to nejsou žádné kamarádky, když s tebou takhle necitlivě mluví. Buď jim to říct na rovinu, že tě to zraňuje, nebo se prostě přestat stýkat. Ber na sebe ohled.
Jinak já sice otěhotněla takhle snadno, ale zase poprvé až v 33 letech.... dítě jsem chtěla kolem 26-27 let, ale exmanžel pořád odkládal a vymlouval se.... Rozešli jsme se, když jsem měla 31....Taky to bylo jednu dobu depresivní, když všechny kamarádky už měly děti nebo byly těhotné a já jsem se po 30 rozešla po 10 letem vztahu....Taky jsem měla hodně černé myšlenky, že děti mít nebudu, proužek nebude prostě s kým.

Já Tě tak chápu, ale zároveň tvé kamarádky.
Poprvé se synem jsem otěhotněla okamžitě. Všem jsem vykládala, jak si mají dávat pozor, že si chlap jednou sundá trenky a hned budou těhotný.
Teď podruhé jsem čekala 3měsíce, než se zadařilo. Blbý tři měsíce, byla jsem z toho vyřízená, proč nám to nejde. Najednou jsem chápala, jak ty moje slova o okamžitým otěhotnění mohly někomu ubližovat. Dodneška se za to stydím a vyčítám si to.
Třeba si Tvoje kamarádky taky neuvědomují, jak Ti to ubližuje. Možná bys jim to mohla říct, své pocity, určitě by Ti to pomohlo a jim také, čemu se mají vyvarovat ;).
A zkoušela jsi cvičeni podle Mojžíšové třeba? Prý zázračně pomáhal k otěhotnění. 🙂 Držím Ti pěsti!.

@b91 prave je to asi o tom ze si člověk vždy neuvedomi ze ten člověk na druhé strane to muže vnímat úplně jinak ..a k tom to asi bohužel cele je,asi s nimi omezil trosku kontakt a nebudu je vyhledávat když mi to nedělá dobře 😊

@katanovobran jasně, udělej to tak, ať se Ti dobře žije 🙂 o tom to je. A mimčo samo přijde, ve správný čas ❤️.

@b91 děkuji ❤️ Všem moc mi pomáháte

Mám pocit, že všechny holky, co mají problém s otěhotněním ten svůj problém považují za pupek světa a mají pocit, že to ostatní musí vědět. Ne, nevědí. Já jsem otěhotněla na první dobrou (nevyspalá, mezi dvěma čtyřiadvacítkami na aro), můj brácha a jeho žena pořád otěhotnět nemůžou. Brácha ani śvagrová mi o tom nikdy nic neřekli, všechno jsem slyšela z druhé ruky od mámy. Až jsem nakonec při běhání s bráchou promluvila a zjistila co a jak, tak už se o tom dokážeme normálně bavit, ale do té doby to bylo tabu. Nebyla jsem nikdy ta, co umí mluvit jenom po dětech, ale samozřejmě je moje dcera oblíbené konverzační téma všech okolo a nikdy jsem nepřemýšlela o tom, že by to švagrové mohlo vadit, protože i ona sama o dceři mluví často.
Základní životní pravda je, že pokud chceš, aby ostatní něco věděli, tak jim to musíš říct a ne čekat, že jim to automaticky dojde. “Holky, moc vám to přeju, zároveň mě hrozně trápí, že nám to nejde, taky bych chtěla být těhotná a prožívat to s vámi”. Kamarádka tohle pochopí, pokud ne, tak to není kamarádka

@katanovobran úplně vím jak se cítíš,měla jsem to podobně. Moc jsem chtěla miminko,ale pořád se nedařilo,mezi tím spousta mých kamarádek těhotné na já nic.nejvic mě srazilo na kolena,když přišla sestra, která je starší s tím,že je těhotná,babička s dědou se mohli zbláznit...první vnouče.ja to sevře moc přála,ale zároveň mě to bylo hrozně líto,.... ségra neměla pochopení,že nám.to nejde a pořád měla.uštěpačné poznámky... odcizili jsme se a moc ani i nevídali,i když jsem ji to moc přála,nemohla jsem vidět,jak ji roste bříško a vše chystá,bylo mi to šìleně líto.pár měsíců uteklo a já pořád nebyla těhotná.Tak jsme šli s manželem na vyšetření a dostala mě na kolena snad nejhorší diagnóza co může být, manžel byl neplodný..jedina možnost IVF.nikomu to nepřeji zažít to,co jsme prožívali my...byla jsem úplně psychicky na dně..a on taky.hodně to šlo na mě poznat,ale nějaké pochopení žádné,věděli to tedy jen rodiče,ale ty mi jen říkali,že se dá žít i bez dětí....takže taky podpora žádná.tak jsme se pustili do boje a na druhý pokus z IVF se nám podařili dva nádherní chlapečci.do.konce života za ně budu vděčná.jakmile jsem otěhotněla,vztahy se časem zase srovnali....teď má sestra druhé a mi bychom chtěli ještě jedno,máme ještě nějaké zaražené embryjka,ale zatím se nedaří 😔,tak.uvidime jestli nám ještě jedno bude přáno.ale pokud ne,tak vždy budu vděčná za to,že mám dva úžasné chlapečky.takže se drž a přeji hodně štěstí.mě v těch nejhorších dobách pomohlo třeba návštěva Kineziologie, kartářky... záleží jestli se potřebuješ vypovídat nebo to raději dusiš v sobě.

Taky mám Pohled z obou stran o syna jsme se snažili 3 roky a mezitím otěhotněly snad všichni některé i 2x ,,,, no naštěstí se pak podařilo i nám ,, a teď jsem otěhotněla neplánovaně ani nevím jak a před známou, která se snaží je mi hrozně trapně úplně cítím ty pohledy a tak trochu se bavit spíš i přestala

Já to mohu porovnat taky z té druhé strany... problém s otěhotněním opravdu nemám ( i když sp. potraty mám za sebou taky). A podle mě si teda situaci určitě uvědomují, ale po pravdě... co k tomu mají říct, určitě nechtějí pronášet nějaké lítosvé řeči, aby tě víc netrápili a tak se snaží dělat, že se nic neděje... Myslím, že určitě nechtějí ublížit. Já mám také několik kamarádek co mají problém otěhotnět a úplně jsem se cítila blbě, když jsem čekala čtvrté ani nevím jak. Člověk si fakt připadal skoro nemístně a taky mi z toho občas nebylo dobře.

Ahoj, taky to znam moc dobre 😏😔 bohuzel my museli potom jit na ivf, mame krasnou dceru z ket. Ted chceme druhe a taky se nedari v prosinci jsem potratila 😭, ted chodim už do prace a zbyva nam poslední embryjko. A ted jsou taky zase okolo me vsichni tehotny, moje kamoska ceka uz treti dite, ty staci se otrit o trenky a je v tom. A ostatni podobne. Moc bych si taky přála druhe dite. Drzim palce, at ti to brzo dopadne. Nebo navštivte kliniku jestli se snazite vic jak rok

@katanovobran znám to dobře, skoro rok jsem se s kamarádkou co má dvě děti neviděla, protože jsem o tom že se nedaří nechtěla mluvit a záviděla jsem jí to ale i přála, mám ji moc ráda, ale taky mě to bolelo a bylo mi to líto. Rok jsme chodili na kliniku a teď jsem 9+1 a lituji, že jsme to neudělali dříve. 1 IVF úspěšné s jedním embriem jiné jsme neměli. Teď pořád čekáme než to řekneme na screening ale opravdu na nic nečekej pokud to nejde skoro rok, tak se někam objednejte, třeba najdou příčinu a bude to banalita ;) byla tam semnou na Punkci holčina co třeba neměla vejcovody a bez kliniky by se prostě neobešla.

Měla jsem to stejné. Tři velmi dobré kamarádky, všechny těhotné +/- nastejno jen nám to nešlo. Snažili jsme se rok, než se podařilo. Každopádně do té doby byly schůzky s holkama pro mě jako sebetrýznění. Zpětně tomu rozumím, byly šťastné, úplně jiné starosti, ale celé povídání bylo jen a jen o dětech. Neměla jsem čím přispět do diskuze a byla čím dál víc nešťastná. Nutno podotknout, že holky se opravdu snažili mít pro mě pochopení, ale vždy to dopadlo stejně. V určitou chvíli se naše setkání dost omezily, protože holky s miminky neměly tolik čas a kojily, já v tu dobu vyrazila na koncert a našla si tam nové přátele, se kterými jsem začala podnikat výlety a přesně v tu dobu jsem otěhotněla 😄 v době, kdy jsem na miminko myslela nejméně, užívala si, co mi může ještě bezdětný stav nabídnout 😄😄 (plus tedy 2 měsíce před otěhotněním se přišlo na to, že mám sníženou funkci ŠŽ a hned jsem začala brát léky-to mělo asi taky velký pozitivní vliv na početí). Holky teď mají každá jedno dítě a každá z různých důvodů v dohledné době (nebo vůbec) mít další nebude a já jsem znovu těhotná 🤣 takže teď budu zase já někde jinde a znovu řešit plinky, zatímco holky už by rády vyrazily na nějakou pořádnou dámskou jízdu 🤣🤣🤣

@katanovobran Ahoj, nečetla jsem všechny komentáře, ale taky znám ten pocit... tehdy jsem se snažila o dítě asi 3 roky +- s nějakou pauzou možná...a mezitím všechny kamarádky otěhotněly...a všechny na první pokus, můj bratranec o 6 let mladší než já "omylem" udělat dítě partnerce... takže frustrace byla velká...všem to jde jen otřením se o trenky, a já zkoušela kde co a prostě pořád nic...s přítelkyní bratrance jsem se přestala bavit, nešlo to přes tu šílenou závist.... a poučení z toho? Není na to lék....holt každý to má jinak a jen čas pomůže to vstřebat, podívat se na to jinak, vydržet....a já věřím, že vše má svůj důvod a vše bude mít svůj štastný konec (ať už jakýmkoliv způsobem) - u mě ten konec štastný byl takový, že jsme se rozešli s ex, a teď s manželem čekáme miminko - a světe div se - na první pokus zázračně.... a mezitím ty mé kamarádky čekají druhé, plus další kamarádky jsou těhotné zároveň se mnou, budeme mít děti nakonec "stejně", takže určitě to dopadne všechno i přes tu černotu dobře, věř mi.... Moc držím palce!!! 🍀🙏😉

Dala bych si od nich pauzu. Měla jsem to naopak, jediná z mých kamarádek jsem měla první dítě. Takže - žádný cestování, vejlety, pařby, akce nic. Tak jsem si tenkrát našla jednu kamarádku přes internet se kterou se kamarádíme dodnes, asi mi ji zanes samotnej osud do cesty, má stejně starýho kluka, kterej se i stejně jmenuje 🙂) No a jak plynul čas a děcka rostly jak z vody, vracela jsem se postupně ke všem svým přátelům, protože už na ně začal být čas. Samozřejmě jsem s nimi nikdy neztratila kontakt, děti občas rády viděly, ale tak chápala jsem, že na mý uřvaný unavený děcko není nikdo 24/7 zvědavej 🙂) No ani jsem se nenadála a zase jsme jezdily na akce, pařily spolu občas atd...Prostě to je normální vývoj. Když víš, že to momentálně neovlivníš, je dobrý okamžitě stočit svoji pozornost jinam. Myslím, že ti to pomůže hlavně psychicky i k početí. Koukat se na tlachající kámošky o plenách a kojení ti moc nepomůže v procesu snažení, který momentálně nejde.

Holky nestíhám všem odepisovat ale chci vám moc poděkovat že jste mě podrželi ❤️Vážím si toho a dalo mi to sílu ze v tom nejsem sama 🍀

@drep já sem jim tohle ale řekla ...reakce nulová a oni to vědí moc dobře ze nemůžu otehotnet říkáme si všechno

Znám to z obou stran a ani jedno není příjemné

Já jsem na tom úplně stejně. Bude mi 31, skoro všechny kamarádky děti mají. V jedna partě je nás 7, krom jedné mají všechny, ta poslední po tom nějak extra netouží.. Já dítě těším už pátým rokem, nejdřív s bývalým manželem, tam vztah nedopadl, teď se téměř dva roky snažíme se současným partnerem. Nejen, že mají děti kamarádky, ale i všichni okolo.. Spolužáci, ségra, kolegyně, je toho plný FB a IG.. Holt jsem v tom věku.. Každopádně upřímně to radim, abys jim to řekla, že tě to trápí. Já to udělala, protože jsem to fakt někdy už nedávala.. Buď jsem s nima v tom nejhorším období na sedanek nešla nebo jsem jim řekla, že tohle téma je bolestivý a ony to respektovaly. To téma deti ale padne na každé schůzce.. Naštěstí mají rozum a nebavíme se o tom pořád, protože ony samy nechtějí resit furt jen děti.. Ale opravdu doporučuji ti to říct.. Celkově by se měl člověk naučit říkat co mu vadí, co ho trápí, co si myslí nebo co by chtěl. Přeji, ať se Vám brzy zadaří 🙏