My je vybalujeme až po štědrovečerní večeři, ale znám i ty, kteří nejdřív rozbalí dárky, aby se pak "v klidu" najedli. 😉
@pinkorblue_marcela my vždycky napřed večeři. Klidně už v 17h, pak ke stromečku, aby byl čas všechno porozbalovat a pohrát si, než bude pohádka a půjde se spát. Kdyby se dárky rozdávaly předtím, myslím že by na jídlo už nebyl ani čas ani chuť (hlavně u dětí).
jelikož Ježíšek nosí dárky ve chvíli kdy večeříme tak až po večeři 🙂 před večeří je pod stromečkem pusto prázdno 🙂
my od mala vždy po večeři.... a večeře nesměla být dřív, dokud nebyla vidět první hvězda... jako malí jsme jedli třeba o půl paté, čím jsme byli starší, tak jsme nadílku oddalovali a poslední vánoce s rodiči jsme začali s rozbalováním až po 19h ;)
to těšení je stejně nejlepší.... dárky se rozbalí za chvíli a pak čekáš zas celý rok...
My ještě děti nemáme, teprve se snažíme, ale tahle otázka ve mě vzbudila vzpomínky na dětství. Rozbalovali jsme až po hooodně dlouhé večeři. My jsme s bráchou do sebe naházeli klobásu a salát a už bychom šli, ale tatínek si v klidu a pomaloučku vychutnával kapříka, pak si dal ještě klobásku, my s bráchou natěšení a napjatí jak struny... jakmile táta dojedl, už jsme se chtěli hrnout do obýváku, ale taťka si ještě mamce řekl o kafíčko a že rozbalovat se půjde až potom 🙂 Nutno říct, že kafíčko nikdy neprošlo, protože to už bylo moc natahování i na mamku. No a pak nakoukl do obýváku a vrátil se s tím, že tam ještě Ježíšek nebyl, tak se chvíli muselo čekat, pak se to zkoušelo znovu... 🙂 S bráchou na to oba moc rádi vzpomínáme, taťkovo zdržování bylo jednou z hlavních vánočních tradic a dělal to, i když jsme už byli velcí. Byla u toho docela legrace... 🙂
@jarunkaxyz1 My s bráchou jsme to tak taky měli a nebyl to problém. Náš kluk ale jídlo shltá, aby už to bylo. Bohužel pro něj já jím pomalu. 😀
@andelka Ano, pohádka musí být. A k večeři se může s první hvězdičkou. Alespoň tak to znám sama. Asi máte pravdu, že přes samé hračky by děti přešel hlad. 😉
@chroustinka Teda vy máte nějakého osobního protekčního Ježíška, že se staví vždycky při večeři. 😀 Chápu, že při takovém časování se vybaluje až po jídle. 🙂
Po večeři.
@happylenulka "dárky se rozbalí za chvíli a pak čekáš zas celý rok... " 😀 Ještěže jsem to tak nikdy nevnímala. Přeci jen je s čím novým si hrát a co nového tvořit a něco pěkného oblékat, co ještě není okoukané...
@pinkorblue_marcela taky nevim jak to dela a jak nam to dlouho vydrzi nez to decka prokouknout 🙂 ale tak nasi to delavali stejne a bylo to fajn 🙂
@hanih Díky, že jste se podělila o tuto nádhernou tradici. Vzpomínáte s úsměvem, takže všechno v pořádku a nikdo nemá šrámy na duši. 😉
@pavlapl Díky za přispění "do ankety". Zatím vyhrává "po večeři".
@chroustinka Když je to tradice, tak to musí fungovat. 😅
Po večeři, dřív tam ani žádné nejsou 🙂
U nas take po veceri 🙂
U nás taky po večeři 🙂 ale je fakt, že večeříme fakt brzo :o) Ono to je i tím, že by holky dlouho nevydrželi vzhůru...
@pinkorblue_marcela jj, a první hvězdička je v zimě brzo, už kolem 16h. A děti jsou malé, ty už by pak nejedly, rozptylovaly by je předchozí události. Takže pěkně večeře, zvoneček, dárečky a pohádka. 🙂
Já jsem z domova zvyklá, že se rozbaluje až po večeři. U manžela v rodině se zase nejdřív rozbalují dárky, až pak je večeře. Dohodli jsme se, že u nás zavedeme systém rozbalování po večeři 🙂
Určitě po večeři, měli jsme to tak doma a myslím si že je to i lepší, dítě se nají a těší se na dárky, a pak si může hrát jak dlouho chce, pochybuju, že by šlo pak dobrovolně k večeři, když bude mít něco nového a nebude to chtít opustit - aspoň u těch malých dětí.
po večeři.. pak se musí uklidit ze stolu, děti půjdou s tátou na chvíli na vzduch, spálí pár prskavek, dojdou na náves k rybníčku pozdravit ovečky a zpátky jsou tak akorát.. u našich to bylo tak, že jsme po jídle šly se sestrou do pokoje, ale samo jsme nevydržely a seděly na schodech a poslouchaly, jak dole v obýváku vržou dvířka od skříněk... 🙂 🙂 🙂 proto se u nás chodí ven, aby to tajemné vydrželo dětem co nejdéle .-)
U nás se rozbaluje až kolem 18:30 po večeři 🙂 Jsem zvyklá z domova z dětství tak to učím i naše děti 🙂
@happylenulka Jo, tak s tou hvězdou jsme to měli doma také. I když je to kolem 17.hod. tak než jsme se všichni sešli, u stolu se pomodlili a v klidu povečeřeli. Rozbalovat dárky jsme chodili kolem 18.hod. Čím jsme byli starší, tak se nám ten čas také posouval. Dnes už nežiji u rodičů a mám svou rodinu ale tento zvyk dodržujeme i s manželem. Každý jsme si z domu donesli něco, co dodržujeme do dnes. Po rozbalení dárků dáme echo našim rodičům, kteří se staví a spolu se díváme večer na štědrovečerní pohádku a užíváme si atmosféru večera na kterou se celý rok těšíme.
U nas se dodrzoval zvyk,ze se cely den nesmelo svitit,aby se nevyplasil Jezisek.Ke stolu se zasedlo s prvnim rosvicenim okna u nejakych sousedu,to znamenalo,ze u nich uz Jezisek byl. Darky jsme take rozbalili po veceri,po dlouheee napinave veceri 🙂
I u nás se dárky rozbalují po večeři. Máme stromek ve stejné místnosti jako stůl, takže po večeři jdeme s dětmi do vedlejšího pokoje, já ještě porovnám stůl, uklidím talíře, jdu k dětem a pak musím ještě něco dodělat a pak se mi chce hrozně na záchod a ve chvíli, kdy jsem na záchodě, tak z pokoje ječí děti, že za oknem už určitě byl ježíšek a já ho ZASE propásla, tak utíkám k nim a ve chvíli, kdy tam dojdu, tak zazvoní zvoneček a já hrozná osoba zase prpásla ježíška 🙂 Vloni jsme tu měli šváru a to bylo ještě zábavnější, on toho ježíška vyhlížej ještě intenzivněji než děti 🙂 A fakt ho zahllídli, v protějším okně to modře svítilo a zhasínalo 🙂 I když jsem byla malá, tak to bylo podobné. Taky jsme se navečeřeli a šli na zápraží vyhlížet, jestli tam ježíšek není. A táta vždycky při večeři ježíška za oknem zahlédl a to bylo k vzteku, protože já seděla zády k oknu a nikdy jsem to nestihla. A pak šel táta na záchod a taky propásnul ježíška, vrátil se se zvoněním 🙂
Prý "v klidu" 😀 😀 tak to je vtipné 🙂 nu, my klasicky po večeři 🙂
Přece, až zazvoní Ježíšek. A ten chodí zásadně, když se večeří, aby ho nikdo nevyrušil. A propó, taky mívám ten večer střevní problémy. 😀
My to máme jinak 😀 Vzhledem k netrpělivosti všech a tomu, že jsou ještě malí, jsme zavedli návštěvu Ježíška po obědě ... než se nastrojí do šatiček a parádního oblečení, záhadně se ozve z obýváku cinkání zvonečku a jdeme společně ke stromečku 🙂
Děti si celé odpoledne vyhrají, večer si dají večeři a celí šťastní jdou spát ... 😀
Ale je pravda, že každý rok si povídáme o tom, jak má Ježíšek během odpoledne mooooc práce a aby to všechno stihl, tak musí začít už po obědě nadělovat těm nejmenším 🙂 Těm starším naděluje později a velkým dětem až po večeři ... čím je nenápadně směřujeme k budoucí "povečeřové" tradici 🙂
Vzpomínám a podotýkám velmi ráda, když jsem byla malá. Tatínek v noci přenesl televizi k nám do pokojíku, abychom se mohli všichni dívat na pohádky (tenkrát těch vícero televizí v rodinách nebylo). Rodiče zdobili stromeček v noci z 23 na 24, obývák byl celý den zamčený. Oběd, procházka, když se setmělo, tatínek našel časovou skulinku na rozvícení stromečku, aby Ježíšek trefil. No a po večeři se sklidilo nádobí, přičem tatínek měl samozřejmě pod kontrolou čas a v obýváku zazvonil budík. Bylo to skutečně krásné, protože nejen dárky, ale i ten stromeček, který jsme mívali živý byl velkým překvapením. No, a co mám rodinu, traduji to podobně, až na ten zamčený obývák v posledních letech nemáme tuto možnost vzhledem k situování bytu
Po večeři, dřív tam přece žádné nejsou 🙂
Rozhodně po večeři, vždyť to je na tom super - sváteční atmosféra při večeři, chvíle napětí, učení se trpělivosti, těšení.....