Jak začít hubnout?

@aneta15 díky, tak to gratuluji a závidím. Já se dívám na jídlo a mozek ví že bych neměla, ale ten stejný mozek tomu nezabrání.

Pomohl mi doktor, když jsem viděla zvýšené hladiny cukru v krvi a možná cukrovka. Nechci mít inzulín a chci být zdravá. Pak to šlo. Doporučuji obezitologii. Jak je člověk pod kontrolou dává si pozor. Zapisuji si do kalorickych tabulek a mám pak kontrolu. Ale také mám někdy dny, že bych sežrala vsechno, tak si něco dám a pak si to nevycitam a jedu si dál. Také jsem začala cvičit.

Po pôrode som sa “rozsypala” hrozne mi ochablo svalstvo a podobne. Nemala som takmer žiadnu fyzičku a energiu. Na fyziu mi povedal, že ak nezačnem cvičiť budem mať u druhého tehotenstva veľký problém a s chrbtom určite chronický. Začala som doma pravidelne cvičiť. Zmenila som jedálniček a vysadila všetko sladké, plné tuku a podobne. Jedla som viac zeleniny, ovocia, bielkovín. Potom to uz šlo “samo” a cvičenie vo mi robilo radosť. Potom som nabrala odvahu cvičiť vo fitku. Prestal ma bolieť chrbát, na sladké a slané som uz ani nemala chuť. Tým, že sme ho nekupovali sme dosť ušetrili (boli sme schopní toho zjesť strašne veľa). Manžel bol hotový z mojej staronovej postavy a ja som mala kopec energie a to ma motivovalo viac a viac. Teraz som zase tehotná a som tam kde som bola na začiatku 😂 ale už sa hrozne teším až s tým zase začnem a budem sa cítiť skvele. Držím palce, je to náročné ale rozhodne to stojí za to ❤️

Začni postupně. Málokdo vydrží radikální změny v životním stylu dlouhodobě 😉 Stáhni si ty Kalorické tabulky. První týdny je to otravný, že všechno co dáš do pusy musíš nejdřív zvážit a zapsat. Ale opravdu to pomůže. Mě to třeba pomohlo, abych si uvědomila, že jím zbytečně velké porce. Takže jsem ubrala. Ještě pořád mám dny, kdy se nevejdu do denního příjmu, ale je to o trošku, ne jednou tolik 🙈
Večer jsem byla zvyklá si sednout k televizi, dát si chipsy a hodinu "nebýt". Takže chipsy už nekupuju.
Cvičení - začni zvolna... Já cvičím podle YouTube, začínala jsem s cvičením na 7 min (plus zahřátí a protažení), ale opravdu pravidelně (5x týdně). Postupně jsem přidávala. Našla jsem si cvičení, které mě bavilo, bylo to na chvilku, takže prostor pro výmluvy prostě nebyl 😉

Prvním krokem je rozhodnuti. Vetsinou na zaklade nejakeho nakopnuti. Aktualne jsem na tabulkach od minuleho tydne a uz zase krasne dopnu sve dziny. Impulzem pro me byly prave ty kalhoty. Za posledni mesic pred obhajobou doktoratu jsem zazirala stres a hle, 3 kila nahore. Tak uz jsou zase skoro dole. Dulezite pro me je nerozezrat se tak, abych mela zase 90 kilo (v minulosti jsem mela 90 a dokonce i 100), ba ani 80. Magicka hranice je pro me aktualne 75 a za tu uz nesmim a nastesti pri teto vaze zablika cervena kontrolka a redukuju. Nechci ztratit veskere sve usili. Moc dobre vim, jake to je byl obezni.
Postupne bych tu kritickou hranici rada snizila na 70. Dovolila jsem si prasit, ale jen chvili a zase zpet do rezimu.
Zkus se na sebe zdrave nastvat a najit ten zapal pro vec. Tezko radit, co na tebe zafunguje. Kazdopadne zminene kaloricke tabulky jsou bezva pomocnikem a hubnuti brutálně usnadni.

Já to tak mám od prirody, když se k něčemu rozhodnu tak se kousnu a nejede přes to vlak. 70 dní jsem je držela opravdu poctivě na 100 procent. Teď občas už hresim. Jsem hrozně souteziva a to i sama se sebou 😁😁😁. Upřímně si neumím představit, jak se žije dlouhodobě s 90 kily. Když jsem byla těhotná, tak jsem hodně nabrala a bylo to strasne. Měla jsem odrena stehna, ohnout jsem se nemohla, funela jsem jak lokomotiva. Nechtěla bych tak dobrovolně žít ani minutu. Už tohle by byl pro mě obrovský impuls. Podle mě té to musí hodně omezovat i v normálním životě ale to Ti podle mě dojde ve chvíli, kdy zhubnes.

@aneta15 To je efekt pomalu varene zaby. Když naberes v tehotenstvi, je to pomerne rychle. Na takovou vahu se nevyzeres za 9 mesicu, treba ze 60-70 kil. Navic i tlusti muzou byt ohebni a nemusi funet, to je o kondici a nevylucuje se to. Ja s 90 kily behala a byla jsem na tom relativne dobre, protoze jsem mela pravidelny pohyb (denne do prace pesky 4 km tam a 4 zpet), ale fakt je, ze jsem v tomto byla spis vyjimka.

@martiniquest Ono taky záleží jak si vysoká a jak más rozloženy tuk v těle. Mě jde všechno do břicha a když jdu plit zahradu a vadí mi tam špek je čas začít 😁 Znám holku, která má určitě taky 90 kilo a běhá gladiator race, maká na sobě a prostě hubená nikdy nebude ale je namakana a osvalena, pak mám kamarádku, která je neskutečně chytrá a fakt hrozně hezká holka a je morbidne obézní. Ale fakt brutálně. Nedokážu pochopit proč??? S tím nic nedělá. Několikrát jsem ji nabízela pomoc a ona prostě nechce. Má dvě děti a říká, že to byl její životní cíl a ten už má splněn. Když ji řeknu, že musi být pro ne zdravá, tak mi rekne, že je jak ripa 🤦‍♀️.Jdeme na oslavu a ona nema problém sníst 10 zákusků. Jediný její zábava je péct, nejlépe kynuté věci. Omezuje to celou jejich rodinu. Děti s ní nechtějí ani k vodě. Když jde, tak nemůže mluvit. Je to holka, které je 40 a prostě není nic, co by ji donutilo. Tohle já prostě nedokážu pochopit, protože tohle je věc, kterou dokážeš ovlivnit sama a dá se s tím něco dělat. Po prvním porodu jsem zhubla 25 kilo a prostě se to dá. Jde to a to ostatní jsou jen výmluvy.

Já těch prvních impulzů zažila několik 😅 a vždycky to pak bohužel skončilo nezdarem 🙄 nicméně ono je potřeba nastavit si to v hlavě, přemýšlet o tom, co do sebe člověk dostává - například si přečti složení nějaké své oblíbené sušenky a řekni si sama jestli je tohle opravdu to, co chceš do svého těla hrnout 🤷‍♀️ je těžké popsat to nastavení v hlavě, ale pokud dojdeš do bodu, že si to v té hlavně opravdu nastavíš správně, tak to poznáš - mě to trvalo 15 let. Musíš si také najít způsob stravování, který ti bude vyhovovat a je pro tebe udržitelný. Pro každého platí něco jiného a každému něco jiného vyhovuje.
Do začátku vřele doporučuji zapisovat si vše, co sníš do kalorických tabulek a udržovat se v kalorickém deficitu - musíš vydat víc než přijmeš. Na to je dobré znát alespoň orientačně svůj bazální metabolismus - doporučuji kalkulačku od Michal Tóth, do které zadáš své údaje a ono ti to vše vypočítá. Pak tyhle vypočítané údaje zadáš do kalorických tabulek a budeš si poctivě zapisovat. Nebudu lhát, je to voser, ale do začátku je to super, aby ses naučila něco o tom kolik toho vlastně sníš, a aby ti to pomohlo ten deficit držet - přeci jen ono, když pak vidíš kolik kalorií sníš, tak to pomáhá držet se. A v neposlední řadě to chce velmi silnou vůli - prostě to není sranda a nejde to samo. Jinak také doporučuji si nic nezakazovat, ale zařazovat to do jídelníčku tak, aby ses stále držela v deficitu a tvůj celkový jídelníček by byla složen 80/20 - 80% výživné jídlo a 20% cokoliv dle chuti. Hodně štěstí 🍀

@aneta15 Mam to stesti, ze jsem pri vaze 90 kg vypadala dobre, protože jsem mela jednak vysoky podil svalove hmoty a navic tvar presypacich hodin. 90 mi nikdo netipoval. Ale to je vedlejsi. Taky nechapu, ze se na tu vahu nekdo vyzere. Ted uz to nechapu, ale mela jsem to taky. A kdyz v tom nejsi a navic jsi to nezazila (tehotenstvi je fakt jina kategorie, mam za sebou dve), tezko se to popisuje a chape. Cimz nikoho neomlouvam, jen to proste neni tak jednoduche, jak si predstavuji lide, co to neřešili.

@martiniquest nejhorší na tom je, že ona má dceru 14 let a podle mě má ona obrovsky problém. Nechce být jako máma ale nedokáže s tím pracovat. Nemá vzor, u nich doma se nesportuje a zdravé jídlo tam nenajdes. Myslím si, že jede v bulimii. Ale tam je to těžký, nikdo nechce nic vidět ani slyšet

Nekompenzuješ si tím jídlem nějaký pocit, třeba smutek, samotu atp.?

Mně pomáhá říct si, že budu jíst zdravě, ne držet dietu. Jíst zdravě je pro mě trvale udržitelnější, než dieta. Když bych měla začít držet dietu, tak tam vidím omezení a hned začnu přemýšlet, co si dám dobrého. Kdežto když si udělám salát, protože jíst přes léto lehčí jídlo je fajn a je to zdravé, tak jsem s tím mentálně v pohodě.

Hodně skrytých kalorií mají sladké nápoje. Chce to vyřadit, džusy, limonády, sirupy, sladké minerálky i ty s umělý sladidlem, protože je nutné se zbavit závislosti na sladké chuti.

Můj impuls jsou finance :D zaprvé ty pochutiny stojí nekřesťanské peníze a zadruhé si nechci kupovat celý nový šatník :D plus samozřejmě zdraví, že se chci líbit sobě i muži, nestydět se svléknout se u vody do plavek atd. Já teď teda bubnu po třetím porodu, ale to oblečení je velká motivace, že se chci vejít do věcí, co sem měla před (mezi) dětmi.

@levandule_k Ano, potvrzuji. Na me zase funguje sdeleni, ze budu sve telo vyzivovat, tzn. zdravym jidlem. A ne vyzivovat spek nesmysly. Clovek ma pak pocit, ze si vlastně doprava a me vetsi sanci uspet.

U mě to sepla až těžká nemoc příbuzného, která byla důsledkem životního stylu a nechození včas k doktorovi, jeho dospěle dcery dělaly psí kusy pak, aby našli léčbu a péči, hádaly se kdo dělá více a stejně to bylo k ničemu. Takže jsem si řekla, že nechci vlastní blbostí jednou dostat svoje děti do takového kolotoče (ano, člověk tam může skončit i bez svého přičinění, ale s 90kg a vyšším tlakem a nechozením na preventivní prohlídky je člověk k tomu blíže). Takže ze dne na den jsem se sekla, začala zdravě jíst (i chutně), kalorické tabulky jsou fajn pomocník, není to o tom jíst jen salát. Spoustu super jídel je málo kalorických, pak si člověk může dát i buchtu, pokud ji připraví v lehčí verzi. Jen je třeba myslet dopředu = odpoledne jdu s kamarádkou na kafe, chci si dát výjimečně dort dort, takže si dám malej, tvarohovej a celý den tomu uzpůsobím stravu, abych se vlezla do tabulek. Diety jsou k ničemu, musí si člověk najít takovou stravu, u které dokáže vydržet, zakázat všechno si nejde. K tomu jsem začala rychlochůzi, později přešla v běh. Zhubla jsem tím 25kg a jím teď v podstatě všechno a držím si to už 4 roky i přes další těhotenství jsem se vrátila na váhu. Ano, někdy mám volnější režim třeba měsíc, ale když váha skočí o 2- 3 kg nahoru, zase zapnu tabulky a měsíc si píšu a vrátím se zase zpět. Jednoduche to nebylo, ale časem to bylo automatické.

@levandule_k ty jsi na to asi kápla. Jsem strašně unavená. Syn má alergie a ekzem. Kazdickou noc se budí. Už to není tak hrozné jako na začátku,kdy třeba 4 hodiny prořval. Ale stačí že každou noc přijde a vzbudí mě. On pak usne, ja už ne. Trvá to víc jak 4 roky. Přes den řeším co mu na jídlo aby to mohl. Paradoxně mu zakazuji vše co pak já nedodržím. A mě se nechce se pak starat o sebe a necim se odbudu. Jenže to samozřejmě není zdravé a vyvážené jídlo. A pak nemám energii něco řešit a motam se dokola. Občas přemýšlím jestli hledat nutričního terapeuta nebo psychologa.

Jsem zvedava, co tady kdo poradi, protoze ja si to v hlave nedokazu prepnout uz X let, miluju cokoladu a jsem schopna snist ne jednu tabulku za den. Zalezi kolik jich je ve spajzu 😄 Kdyz se hecnu, vydrzim to den dva a jdu se zase “odmenit”, nebo neco malo si muzu prece dat a pak uz to zase jede…Jinak krome cokolady jim pomerne zdrave, ale ty sladkosti jsou muj hrich. Koukam na videa na youtube abych se poucila o negativnim vlivu cukru, zkousim ruzne tipy, asi budu muset hecnout nejakou vyzivovou poradkyni.

Podle toho, co pises, je to na psychologa

Já nejvíc přibrala právě když jsem nemohla v noci spát. Spala jsem tak 5 hod., rozhodně ne v kuse, syn nespal přes den, já byla vyšťavená a zajídala to. A večer když už konečně usnul, tak jsem si sedla k TV a cpala se chipsama nebo bonbónama. Viděla jsem, že přibírám, ale nějak jsem z toho zajetýho rytmu nedokázala vystoupit... A potom to jednoho dne seplo, stáhla jsem si ty kalorické tabulky a začala cvičit. Co se mi moc nedaří je omezení tuků (mám lehce zvýšený cholesterol), ale i na tom pracuju 😊

Neporadím, ale soucítím. Před deseti lety jsem hrála squash, chodila dlouhé pochody, přechody hor, cvičila, záda jsem měla jak závodní plavec. Pak jsem onemocněla a už 7 let se s tím trápím. Mám problém s kolenem, nemohu cvičit, po delší procházce nebo větší námaze natéká a bolí. Zkoušela jsem jógu, plavání, ale dlouhodobě mě to nebaví. Mám za sebou také dvě těhotenství, z každého mi zůstaly kila nahoře. A miluji jídlo, sladké, pečení, vaření. Ještě když jsem byla na rodičovské, tak jsem se s dětma otáčela. Jak jsem nastoupila do práce, tak o hodně více sedím a už po pár měsících zase cítím jak tloustnu. Sem tam shodím třeba 5 kilo s pomocí Kalorických tabulek, ale pak to stejně postupně zase naberu zpět. Kolem mě je vše o dobrém jídle, často se scházíme s rodinou a to je jedna pochoutka za druhou. Dni trávím prací, péčí o děti, zařizováním všeho možného, na sebe tolik času nemám. A pravdou je, že ačkoli mě to sem tam trápí, koukám se závistí na každého kdo zhubnul, tak obecně mi to až tolik nevadí. A v tom je možná zakopaný ten pes..

Jo a ještě poradím jednu věc - ideální je "junk food" vůbec nekupovat 😉 co doma nemáš, to nesníš 😁

Jestli má synek ekzém, našla bych si psychologa pro sebe. Totiž ekzém z psychosomatického hlediska souvisí se zvýšeným stresem, s poruchami vztahu k sobě a k naší sociální roli, s pocitem nedostatečnosti, s nízkým sebevědomím, problém s hranicemi atd. Co jsem si četla o psychosomatice, tak malé děti na sebe umí natahovat problémy rodičů.

Ekzém se dá zkrotit, měla jsem ho na rukách, kůže mezi prsty rozškrábaná a popraskaná do krve. Dneska nedělám nic, žádná dieta, žádná speciální mast a nemám problém, ale stálo mě to "trochu" práce na sobě. Musela jsem k sobě změnit přístup. Jinak v době, kdy jsem to měla rozjeté, tak mi pomáhala lopuchová mast. (Používala jsem od Dr. Popov, koupíš v běžné lékárně.)

Chtělo by to zkvalitnit spánek. Tím pádem by jsi nebyla tak unavená a nepotřebovala by jsi si dodávat energii pomocí těch chipsů a cukru.

@lovemusicsun Já to stejné. Sice jsem na sebe naštvaná jak vypadám, ale zase ne tak moc, abych s tím něco dělala. Když jsem změnila stravu, tak to bylo kvůli synovi, ne kvůli sobě. Takže jakmile nebylo potřeba, abych se držela, tak začala jízda. Takhle blbé je to tak 2 nebo 3 roky. Sedím v kanceláři, doma se motám akorát kolem uvařit, vyžehlit. Ale žádná extra aktivita. Teoreticky všechno vím, mám načteno o potravinách, o zdravé stravě, bla bla bla ... neřídím se podle toho.

@vikinkav taky nedokážu přepnout ☹

Placam se v tom podobně. Vzdy jsem byla oplacanejsi, ale nejak v normě. S těhotenstvím a kojením jsem si zvykla jíst daleko víc, protože hlavně kojení u mě působilo dobře na váhu. Jenže když přišel odstav, nebyla jsem schopná svůj apetit zkrotit.

Zacala jsem si teď vypisovat zase kalorické tabulky a rok cvicim fitfab, pridala jsem trochu běh a kolo. Ale musim zapracovat na té stravě. Bohuzel mam slabou vuli a když jsem v nejake velke psychicke nepohode, resim to jidlem nebo vinem. 🤦 Jinak by to asi s tabulkami slo, ale musim si hlidat ty vykyvy.

A zaklad je pro me, nekupovat si prasarnicky domů.

@levandule_k lepší spánek by to chtělo. Po celém dni večer sedím, čučím např. do mobilu. Jsem ráda, že už nemusím nic, ale nechce se mi zvednout a jít spát. Až se dokopu, tak spím třeba hodinku a přijde kluk. Tak půl hodiny ho musím škrabkat než zabere, spím 4 hodiny a je čas vstát.
O té psychice jsem také slyšela, jenže u nás je to nějak obráceně. Nejdřív měl kluk ekzém a já jsem čím dál víc vyšťavená z toho to řešit. A on už to vnímá a nejhorší je, když mi fňuká, že už ten blbej ekzém nechce a chce být zdravý a já mu nemůžu pomoct.

Dnes jsi me opravdu pobavila, jako bych cetla o sobe a tou vetou a pak jsem si dala kolacek a jsem matrona 😂 jak ja ti rozumim. Pred rokem a pul se mi narodilo treti dite, mam 15 kilo navrch, uz asi desetkrat jsem zacinala hubnout a vzdy to padlo. Doufam, ze prijde impulz, neco, diky cemu to vydrzim a nez se vratim do prace budu mit opet 75 kg.

Já nikdy nebyla obézní, ale nadváhu jsem měla (72kilo na 164cm), měla jsem velkej zadek, stehna, rosolovitý břicho. I přesto, že jsem se snažila hýbat, tak dneska už vím, že jsem tehdy moc fit nebyla. A měla jsem spoustu důvodů, proč to nejde (nadváha v rodině, extrémně náročné zaměstnání, pravidelné noční bdění bez možnosti to dospat, nemám čas vařit, takže si ve službě prostě musím objednat pizzu atd). A pak přišlo takový blbý pracovní období, kdy mě šikanoval šéf a já začala běhat, protože jsem měla úplně fyzickou potřebu ten stres vybít. Sice po malých úsecích a pomalu. A zhubla jsem pár kilo (dvě - tři) a zjistila, že to jde. Bylo mi v té době třicet a trochu jsem bilancovala a řekla si, že s takovým životním stylem (kvanta stresu, nespaní 10x do měsíce, málo pohybu, strašná strava) mě popadne první infarkt ve čtyřiceti. A že práci nezměním, ale můžu to všechno ostatní. Já to udělala jedním radikálním řezem, což nedoporučuju a už šest let se plus mínus držím.

Někde jsem četla, že pro lepší spánek je dobré nebýt 2 hodiny před spaním na mobilu, noťasu, tv. Modré světlo není pro spánek dobré.

Já vím, že teď jsi z toho tak vyčerpaná, že jsi bez energie a ve stresu, že teď jsi v nervech a zajídáš stresy, možná si stavíš kolem sebe obranný val před problémy a je to takový začarovaný kruh.

Moje myšlenka byla, že děti jsou hodně vnímavé na problémy rodičů, můžeš mít v sobě něco potlačeného a on to ventiluje skrz ekzém, ale chápu, že tady balancujeme na hraně ezoteriky. Já po svých zkušenostech bych pátrala i po tom, jestli všechny vztahy, komunikace v rodině jsou ok, nebo zaslouží trochu provětrat a změnit nějaké vzorce. Západní medicína je skvělá, ale ekzém není její silná parketa, léčí příznaky a ne příčinu.