Těhotná v 19 letech. Potrat?

Důležité je co chcete vy dva , a podle vašeho přístupu miminko partner chce , nechala bych si ho určitě . Když říka že půjde pracovat určitě to zvládnete finančně jde vidět že se postará o vás , klobouk dolů před ním , Držím palce at se rozhodnete jak vy dva chcete ,a jeh rodinu neposlouchejte je to vaše miminko 🙂 Velká gratulace -)

Pokud partner miminko chce, tak bych si ho nechala. Je vidět, že se těší a chce vás zabezpečit. A pokud ho chcete i vy, tak na potrat určitě nechoďte. Pak byste si to mohla celý život vyčítat.
Na to co říká jeho rodina bych ohled nebrala.

Tak pokud přítel miminko chce a ty bys šla na potrat, tak to nejspíš bude i konec vašeho vztahu. Sama píšeš, že by ti to neodpustil. Pokud i ty dítě chceš tak není co řešit. Neříkám, že to bude finančně snadné, ale jste na to dva a zvládnout se to určitě dá. Jeho rodinu bych vůbec neřešila, ti nemají co tě někam posílat. Ale moc se mi líbí přístup tvého přítele. Tak hodně štěstí

@helena916 Já jen žasnu kolik lidí je schopných vypustit myšlenku, že dítě někomu zkazí život. Ne dítě opravdu život nezkazí. Ano, změní, někdy i dost podstatně, ale nikdy nezkazí. Co říká partner na tenhle postoj jeho rodiny? Není vám 15, partner dítě chce, ty se zdáš, že nejsi proti, pracujete, nevidím relevantní důvod ho nemít. Jestli se dá vyjít řeší i mnohem starší, ale vaše podmínky nezní jako finanční tíseň. Pokud ty chceš nebo aspoň někdy v budoucnu plánuješ děti mít, nebála bych se toho ani teď. Držím pěsti ať se dobře rozhodnete a hlavně podle sebe.

@misaky Děti jsem určitě někdy chtěla jen jsem nečekala, že to přijde tak brzy. Partner je na svou rodinu velmi naštvaný za to jak se mnou mluvili a prý pokud to půjde, takto dál tak k nim nebudeme jezdit ani na návštěvy.

@helena916 Jste oba dospělí, nekoukej na to co chtějí ostatní. Tvůj přítel mimčo chce a to je hlavní 😊 Být tebou tak na potrat v žádným případě nechodím. Pak ti taky nemusí otěhotnění jít, člověk stárne...

@helena916 V tom případě z mého pohledu není co řešit a miminko si nechte. Chápu, že je to šok, ale všechno si sedne. A jen doplním, že z toho mála co jsi tady zmínila o partnerovi, máš vedle sebe skutečnýho chlapa pro život, kterej se nebojí postavit se čelem k situaci (nejen řečma ale i činama) a bránit svou rodinu a to je k nezaplacení.

@misaky To on opravdu je a jsem za to moc vděčná. Vím, že mu mohu věřit a obrátit se na něho a nezklame mě. Spolu bydlíme už rok u mé rodiny a opravdu se vším pomůže.

@helena916 já měla první dítě ve 21. Přesně, já v práci, chlap ve škole. Jeho rodiče totálně proti.
No a za půl roku byla svatba, chlap přešel na dálkové, našel si práci, tři roky jsme bydleli u našich než se našetřilo. Teď - o 6 let později šťastně manželé, žijeme v našem domku se dvěma dětma. 🙂 s manželovými rodiči to bylo tak rok blbý a teď už jsou z nich nejlepší babička s dědou co znám 🙂 pokud dítě oba chcete, běžte do toho. Budeš mladá mamina a to je super.

@kackabis Děkuji za příspěvek, je uklidňující slyšet, že to někdo měl podobně a zvládli jste to. Máte opravdu můj obdiv, že jste to takto zvládli.

@helena916 ono když to člověk zjistí, tak má pocit že to nemůže zvládnout. Pravda je, že to bylo fakt v pohodě. Jako u chlapa doma to byl teror, oni do něj pořád hučeli, ale byl skvělej a nedal se. Naši měli radost, že budou mladá babička s dědou. V lednu jsme jim řekli že jsem těhotná, na konci dubna byla svatba a v srpnu se malý narodil. Jasně, nejezdili jsme na žádnou dovču, pro malého jsem kupovala spíš levnější věci, ale postupně si to krásně sedlo. Manžel nastoupil do práce, tak vydělal něco navíc, já platila jenom našim za energie a zbytek šlo všechno na spořicí účet, dokud jsme neměli dost na pozemek, ten jsme koupili za hotové a na něj nám pak dala banka hypotéku na dům.
Teď bydlíme třetím rokem. První syn už půjde do školy, teď máme miminko a jsem moc ráda, že to dopadlo jak to dopadlo. Všechny bezdětné kámošky kolem třicítky mi teď závidí, že ony ještě děti nemají nebo je musí mít hned po sobě 🙂 držím palce!

Já otěhotněla v posledním ročníku na výšce, oba s přítelem jsme byli studenti a pracovali jen brigádně. Bylo to náročné, ale mít dítě je to nejlepší, co nás v životě potkalo 🙂 . Všechno se dá zvládnout, dítě není zas až taková překážka, jen člověk musí chtít. My jsme oba dodělali výšku, přítel si našel dobře placenou práci a plánujeme svatbu. Nenech si do ničeho kecat.

Já bych na potrat šla. Já bych si to nedovedla přestavit. Já jsem nebyla typ mladá maminka. Hodně jsem si chtěla užívat si života se vším všudy. 🙂 ale ty dítě chceš, partner taky.
.tak proč ne. 15 vám už není. 🙂

@helena916 Měla jsem první dítě ve 26 letech a říkám si, proč jsem ho neměla dříve 🙂 Dnes už bychom si jen a jen užívali 🙂 kolegyně byla na potratu jako velmi mladá a pak, když dítě chtěli, nemohla 5 let otěhotnět.. vše má pro i proti, ale pokud je přítel při tobě, tak si ho nechte a užijte si to

@me_druhe_ja My s přítelem nejsme užívací typ. A tím nemyslím ani párty, ale oba máme už něco procestováno, takže to takové lákadlo není. A jít se bavit na diskotéku to taky moc ne. 2x za rok do kina většinou stejně na novou pohádku😄Ale jinak nic moc co by nešlo dělat s dítětem. Ale chápu, že jsou lidi kteří v tomto věku po tom touží.

@kackabis Určitě to vidím jako plus. Člověk pak na případné 2. nemusí spěchat

Klobouk dolů před přítelem.. takhle krásný vyzrálý pohled mu může závidět půlka čtyřicátníků, kteří se nejsou schopni postavit svým matkám!! Určitě to zvládnete ❤

@helena916 Však to je jasný, každý jsme jiní.🙂 někdo touží mít rodinu brzo a jiný zase ne. 🙂 každýho baví něco jinýho🙂 Mě hodně bavil bezdětný život: kluby, diskotéky, bary, koncerty....taky jsem hodně sportovala, lyžovala, běhala....ráda jsem chodila do práce. 🙂 a bavilo mě to dlouho, ještě po 30. 😀 teď mi bude 38 a pořád si ráda zajdu na pivo či víno s přáteli, ale fakt jsem se hodne vyblbla, takže už mě to nelaka. 🙂 taky bych si už připadala trapne někde ve tři ráno na disko. 😀 ale mám jednu známou, typ jako já, stejně stará...ale ta se pořád neusadila, nemá děti a furt žije stejne...v létě jsem ji potkala: já šla v půlnoci domu a ona pokračovala dál...a tehdy mi došlo, že jsem to ukončila zavčas 😀

Vypada to, ze pritel je spravny chlap, ktery se umi postavit celem k situaci. Umi se te zastat pred svou rodinou. Ted studuje, ale k tomu brigadne pracuje, takze to zjevne neni zadny flakac. To klidne nemusis najit dalsich 20 let :D:D
Ale bez legrace, jestli mate kde bydlet a miminko uzivite (byt treba s pomoci rodiny a samozrejme si nebudete moc vyskakovat), tak to zvladnete. Ono to male dite zas tak moc penez stat nemusi, oblecky z druhe ruky sezenes i zadarmo (tech malickych je vsude kopa), kocarek - tak holt nebudes mit treba ten vysneny ani uplne novy (ale casto ho nakonec poridi treba babicky.. 🙂 ), plenky no - ty jsou naklad, ale pokud kojis, tak vesmes jedinny. Nenech se zlakat vsemi lakadly co jsou, miminko vetsinu veci nepotrebuje
Zkus uz ted zajit ve skole na studijni a pozadat o individualni plan z duvodu tehotenstvi. Nez porodis, zkus udelat co nejvice zkousek (v individualu si muzes obvykle domloouvat terminu i uplne mimo oficialni zkouskove, takze to neni tak, ze bych musela udelat vsechno behem 3 tydnu, ale uz ted muzes zacit odskrtavat povinne..). Po porodu uvidis, treba budes mit spave miminko a jeste neco dodelas, dopises zaverenou praci nebo budes mit ukricene miminko, nepujde to a na rok prerusis. Dodelas to pak .
Miminkem zivot nekonci, muzete cestovat po cr, i s miminkem se v lete da jet pod stan, jak trochu povyroste muzete uz uplne vsechno.
Drzim palce 🙂

Vlastní bydlení nemá spousta rodin. To není žádná překážka. Maturitu máš, mateřskou budeš mít, se školou uvidíš ( já jsem jednu část studia končila o rok později s ročním prckem, poslední zkouška v 35 TT a potom teda asi 8 měsíců jsem nedokázala udělat nic, kojení, nespani, nedalo se hlídat..,ale potom už jsem zas začala, dodělala seminář, závěrečnou práci a zkoušku a mohla jsem si oddychnout), partner dítě chce, podporu aspoň části rodiny máte, se svatbou spěchat nemusíte, ale kdybyste chtěli, stihnete ji. Taky jsem se vdávala těhotná, 3 měsíce po zásnubách.
Můj muž měl první dítě ve 22 letech. Dneska už je dospělá. Náhodou je to fajn. Druhé dítě v 35. To je ještě prcek. Obojí má něco, byt mladí rodiče není nic špatného.

@tereza0111
Děkuji moc za rady.
Ano přítel je opravdu skvěly a jsem za něho ráda a školu věřím, že dodělám už teď mám dost časově náročnou práci a musím to se školou skloubit, takže jsem si zvykla😊

Držím palce ať vám to vyjde vše, tak jak si přejete. Jak píšou ostatní, pokud ty i přítel miminko chcete, určitě nechoď na potrat. Mohla by jsi toho litovat po zbytek života. Mě mrzí, že jsem neměla dítě dřív než ve třiceti

Zníš velmi rozumně, poradila bych v tomto případě miminko si nechat.
A být tak mladá maminka? Úžasné, budeš pak za to vděčná… ja měla dceru ve 25 a jsem na třídních schůzkách nejmladší, ty tam budeš vypadat jak starší sestra 😇☺️
A ikdyz my vlastní bydlení, svatbu atd resili, tak mimi tohle nepotřebuje, mu je to jedno a vy to určitě nejak zvládnete. 🍀

@helena916 Já měla první dítě v 19 taky skoro 20. Bez problému se to dalo zvládnout měli jsme pomoc taky od jedné strany rodiny. Dost věcí pro miminko se dá sehnat z druhé ruky za dobrou cenu.

@zuzazidkova Děkuji za podporu😊

Chci taky vyjádřit podporu ;) Finančně to bude vždycky náročné, je fajn mít rezervu a tak, ale vždycky může přijít něco, co vás v pořízení rodiny zbrzdí, takže pokud máte zázemí, a co jsem pochopila, tak podporu tvé části rodiny, tak by to mělo být v rámci možností ok 🙂
My třeba taky dlouho čekali, nejdřív studium, které bylo i dost komplikované a trvalo dýl, než by mělo, pak hledání stabilní práce...
A hlavně řešení bytové situace, kdy dost výrazně selhával lidský faktor, ne u mě s manželem, ale prostě "domluva" s ostatními spolumajiteli byla dost náročná..
No sečteno podtrženo jsme nakonec pořízení prcka nechali volný průběh, přišel v podstatě naštěstí na poprvé. A bytovou situaci řešíme stejně doteď, konečně tedy snad do půl roku budeme mít hotový byt, ale i tak. Kdyby jsme dál čekali, tak se malýho nedočkáme možná nikdy...
Ovšem hlavně začátek byl opravdu náročný, koupelnu a kuchyň nyní sice máme, ale musíme přes vysoké, kamenité schody, takže jsme na nich trávili opravdu hodně času.
Nicméně, jak řekla moje kamarádka - "Vždycky se to nějak udělá." ;)

@helena916 určitě bych ve tvém případě o potratu neuvažovala, vždyť oba dítě chcete, jste dospělí, tvůj kluk slíbil, že bude mít co nevidět práci a ty říkáš, že je na něj spoleh. Je teda nutné vyřešit bydlení. Kde bydlíte teď? Na řeči jeho rodičů o patratu se vykašlali, oni přestanou prudit a snad se i začnou těšit.

A ještě tedy... jak jako kazit synovi budoucnost? Tohle je taky hezký, že se tváří, jakoby se to jeho netýkalo... Je jedině dobře, že partner to vnímá, jak vnímá, protože řeči jeho rodiny fakt jsou...

@erchia Děkuji za podporu 🙂