Mana, jídlo pro lepší život…Bohužel ne ten můj 🙂

Otestovat Manu mi přišlo jako super nápad vzhledem k mé práci. Jsem máma na rodičovské, která svůj koníček (před víc jak rokem) povýšila na práci. Jsem fotografka. A právě kvůli dětem si klienty často dávám hodně za sebe, abych volný den využila maximálně pracovně a další den už se mohla zase věnovat svým klukům. Obvykle takto funguji o víkendech, kdy ráno vyběhnu z domu a večer se vracím. Mezi jednotlivými rodinami mám většinou velmi málo času a tak se mi stává, že třeba celý den nedám do pusy jediné sousto a pak po posledním focení už šilhám hlady. Mana se jevila jako záchrana. Pít stíhám. Vypít lahvičku s Manou bych měla v pohodě stihnout. Mana uvádí nasycení na několik hodin. Ideální.  

Líbila se mi i myšlenka, že 1 dávka Many obsahuje nutričně kompletní hodnoty a 1 dávka pokryje 20 % všech potřebných živin na den. I když si myslím, že toto je dost zavádějící, protože každý z nás potřebuje ty hodnoty přeci jen jiné. Jiné požadavky budu mít já, mladá ženská a jiné je bude mít 120 kg chlap. Chápete jak to myslím, že 🙂

Na zmínku o Maně už jsem narazila před tímto testováním, ale vzhledem k tomu, že jsem v jídle dost vybíravá, a jak by řekla moje mamka „rozmazlená“, dost jsem se bála, že vyhodím peníze za něco, co mi pak chutnat nebude. No a bohužel se scénář v podstatě vyplnil ☹

První jsem si otevřela lahvičku Many Love a přišlo zděšení. U té si opravdu nedovedu představit, že bych jí do sebe vpravila celou. Ani sestře, ani manželovi nechutnala. Shodli jsme se, že má chemickou příchuť, voní pěkně, ale ta hustá konzistence mě do krku neleze a hrozně mi vadí ta práškovitá konzistence/chuť. Je na mě i zbytečně sladká, přestože já jsem totální milovník sladkého.

Ten stejný den jsem strávila 2 hodiny na zubařském křesle. Takže druhý den, když už odeznělo umrtvení, jídlo nepřicházelo v úvahu. Zub mě bolel i jen když jsem se ho dotkla jazykem, natož kousat. Takže se Mana jevila jako záchrana. Ráno k snídani jsem si dala čokoládovou Dream. Oproti Love je rozhodně lepší. Vypila jsem rozmíchanou z prášku, celou. To byla první a poslední, kterou jsem vypila celou dávku.

Zasytila mě na cca 3 hodiny, kdy jsme s dětmi šli do herny. Tam se hlad zase přihlásil. Tak jsem vytáhla tutéž příchuť, lahvičkovou. Tu už jsem ale celou nezvládla vypít. Chuť je podobná, ale konzistence nerozředěná je opravdu hustá a mě to prostě nešlo. Ale byla jsem ráda alespoň za pár loků a trochu zklidnění hladu.

Další den jsem si vzala s sebou Manu Sunlight na večerní přednášku o sourozeneckých vztazích. Opět jsem se nestihla najíst před odjezdem, tak jsem Manu přibalila do kabelky. Vypila jsem asi necelou půlku a víc to nešlo ☹

Zasycení je jedna věc, ale když vám to prostě nechutná, je to hrozně těžké se odhodlat a do sebe to dostat. Já prostě přes odpor jít nedokážu ☹ Takže jsem v podstatě tam, kde jsem byla. Když jsem minulý víkend měla x focení za sebou, tak prostě ta chuť mě odrazovala natolik, že přestože jsem sebou Manu měla, ani kručící břicho mě nedonutilo jí otevřít. Kdybych měla veliký hlad, asi by mě přinutil 🙂

Zhodnocení příchutí: 

Měli jsme možnost otestovat všechny příchutě Many a u všech mi přišel v chuti trochu rozdíl u sypké a lahvičkové verze:

Love (jahoda/malina): nejvíce umělá příchuť ze všech, v obou variantách, nejsem schopná ji pozřít ☹
Lahvička: hodně chemická a navoněná příchuť, nedokázala jsem vypít víc jak pár doušků

Prášek: taktéž chemická a hodně navoněná příchuť, ze všech nejumělejší. Z práškové se mi udělalo dokonce špatně, až jsem se oklepala 🙂

Sunlight (tropické ovoce):

Lahvička: na první ochutnání mě mile překvapila, ale po pár locích jsem více, jak půlku, do sebe nedostala. Zanechává takový nepříjemný „ocas“ v puse. Veškerou Manu něčím musím zajíst, abych tu pachuť už necítila.

Prášek: Pro mě asi nejsnesitelnější, ze všech příchutí a variant.

Dream (čokoládové): chuťově je lahvička i prášek dost podobný

Lahvička: o něco více chemická příchuť, než prášková varianta. Zasytila mě na cca 2 hodiny, ale nevypila jsem jí celou, nešlo to.

Prášek: asi nejlepší příchuť, pro mě velké překvapení, protože čokoládové příchutě nevyhledávám, většinou mi nechutnají. Jedna z mála, kde jsem dokázala vypít celou dávku. Že bych si jí ale znovu dala s chutí, to bohužel ne.

Origin (bez příchutě): u této příchutě mám v obou variantách pocit, že piji syrové těsto. Jak už psaly i jiné testující, připomíná mi to těsto na palačinky, jak vůní, tak konzistencí atd.

Lahvička: Srovnatelná s práškovou, jen samozř. hustější, protože práškovou si více naředím.

Prášek: Při větším naředění mě překvapilo, že chuť není tak ošklivá, jak jsem čekala. Je lehce nasládlá, není umělá, jako ty ochucené varianty.

Celkové shrnutí testování Many: 

Plusy:

+ sypké Many se dají více naředit, nemají pak tak nepříjemnou hustou konzistenci

+ sypká Mana není na chuť tolik chemická

+ velké množství směsí a lahviček na otestování

+ super stylová odměrka na sypkou směs

+ možnost vzít lahvičku do kapsy a utíkat z domu

Mínusy:

- sypká Mana se špatně rozmíchává (ani po minutě v shakeru se nerozpustila a při dopíjení mi na dně zůstalo 2 cm nerozpuštěné směsi)

- chuť, která je dle mě u takového výrobku klíčová

- Jako velké mínus pokládám, že k sadě nám nebyl dodán shaker. Nemít doma manželův, ve kterém si míchá protein po cvičení, tak jsem si jej musela jít koupit.

- Krátká doba na testování (původně bylo řečeno 14 dní, takže jsem si výrobky rozvrhla tak, abych Manu testovala opravdu v pracovním vytížení, kdy nebudu mít čas na „normální“ jídlo. Tato doba pak byla zkrácena na týden a já tak musela některé příchutě zařadit na „sílu“ a nedokážu tak posoudit, jak by Mana zasytila, když bych si jí dala v popracovním hladu 🙂

- nikde jsem nenašla informaci, jak rychle se musí Mana z prášku spotřebovat a jak rychle musí být spotřebována načatá lahvička

Cenu nezahrnuji ani do plusů ani mínusů. Vidím to tak, že každý máme jiné finanční možnosti a každý to musí posoudit podle svého. Dle mě, pokud by mi Mana chutnala, tak za cenu cca 75 Kč za lahvičku by to pro mě byla super cena v poměru cena/zasycení/rychlost zkonzumování.

Takže ač je mi to hrozně líto, protože Mana se pro mě jevila jako záchrana v mých pracovních dnech, tak moje recenze je spíše neutrálně-negativní ☹

Závěr je takový, že lahvičku Many si teď na focení budu nosit, ale předpokládám, že to bude jen pro případ nejvyšší krize, kdy nebudu mít čas na svačinu, nebo nebude možnost si jídlo koupit. Sem tam se mi stane, že když dopracuji, zklidním se po tom celodenním fofru, tak pak to na mě najednou padne, třeba v mhd, když si sednu. A pak se mi z hladu roztřesou ruce, udělá se mi špatně a musím do sebe rychle něco dostat. Pak se Mana bude snad hodit. Sama od sebe bych si jí ale po tomto otestování nikdy nekoupila.

A shrnutí mého manžela na závěr. Dnes přišel hladový z práce a musel ještě běžet na schůzku. Tak mě poprosil, ať mu dám jednu lahvičku, která si myslím, že je nejsnesitelnější. Dala jsem mu Sunlight. Kopl ho do sebe bez problémů, „na jeden zátah“.

Tak jsem na něj vyvalila oči a říkám: „Tobě to chutná?“
Manžel říká: „Nechutná, ale nesmíš se s tím moc crcat.“

Já: „A čemu bys tu příchuť přirovnal? Já jsem to nedokázala identifikovat, jakému ovoci je podobná?“

Manžel: „Žádnému, protože něco tak hnusnýho jsem ještě nikdy nejedl.“ Takže asi tak 🙂 🙂 🙂

Tak ač je mi to líto, u nás Mana neuspěla ☹ Ale věřím, že těm méně náročným na chuť klidně vyhovovat může. Každý máme chutě jiné.

Děkuji Modrému koníkovi za možnost testování Many!

Veronika
#test_mana a #recenze #zkusenosti_mana¹