Je Mana opravdu "božská mana" ?

Do testování Many jsem se přihlásila asi ze tří hlavních důvodů. První byla zvědavost 😊 Druhá to, že zkrátka nestíhám. Mám dvě děti, 3 a 5 let, začala jsem znovu chodit do práce, k tomu domácnost, zahrada, v podstatě nulové hlídání…  Někdy se mi stane, že prostě nestíhám připravit si něco k jídlu. A třetí důvod byl ten, že se snažím trochu zhubnout a co si budem povídat, nejhorší nepřítel hubnutí jsou právě ty chvíle, kdy nestíháte, máte hlad, ale ne už čas ani příležitost řešit to něčím vhodným. V takových chvílích buď sáhnu po něčem, co si pak vyčítám (ať už je to bageta, hamburger nebo třeba nějaká sladká tyčinka), a nebo ten hlad tak nějak překonám, vydržím a potom mě samozřejmě dožene vlčí hlad, kdy se nacpu čímkoliv v jakémkoliv množství. Proto mě testování Many zaujalo a rozhodla jsem se taky zkusit štěstí. A jak moje testování probíhalo?

Dorazil ke mně balík, který obsahoval čtyři příchutě nápoje, vždycky po 3 lahvičkách, 4 velké sáčky s práškovou variantou ve stejných příchutích a odměrku pro přípravu prášku.

Jako první jsem zkusila neochucenou variantu ve formě nápoje a musím přiznat, že přišlo celkem velké rozčarování. Nikdy jsem nějaké takové instantní věci, proteinové nápoje ani nic podobného nezkoušela, takže jsem nevěděla, co mám čekat. Představit jsme si při vší fantazii dokázala maximálně tak něco jako jogurtový nápoj 😅 Mana má ale o dost hustší konzistenci, tím, že se pije při pokojové teplotě, to ještě víc vynikne.

Chuť je prostě specifická 😎 Trochu mi připomíná palačinkové těsto, trochu pudinkový prášek, hodně něco, co neumím nazvat 🙂  Každopádně první lahvičku jsem vypila s velkým sebezapřením a děsila se, jak tímhle stylem otestuju všechno ostatní 😅 Druhý den jsem dala Maně šanci výběrem příchuti Dream, do které jsem vkládala svoje poslední naděje. Miluji totiž všechno s příchutí kakaa a čokolády, jak je něco v „hnědé variantě“, tak mi to chutná, ať je to cokoliv 😊 A to se mi potvrdilo, protože i kakaová Mana mě nadchla. Chutná jako kakao, ve kterém není moc cukru, zato je tam opravdu poctivá dávka kakaa – kombinace přesně pro mě.

Další v pořadí byly příchutě Love a Sunlight. První růžová s příchutí jahod a malin je pro mě nakonec asi nejslabší, chutná tak nějak nejvíc chemicky. Žlutou Sunlight – tropické ovoce, jsem si nechala na konec, nemám tyhle typy příchutí v lásce. Nakonec mě ale docela potěšila, možná proto, že tropické ovoce mi opravdu nepřipomíná 😎 přijde mi spíš vanilková.

Během testování jsem samozřejmě i hledala a zkoumala na internetu, co se o Maně dočtu a jaké mají dojmy ostatní, kdo ji ochutnali. Všude jsem narazila na recenze, jak je výborná, není chemická, má příjemnou chuť … Asi to tak bude v porovnání s ostatními podobnými produkty, proteinovými drinky z prášku a podobně. Pro mě jako „normálního člověka“, který je zvyklý na běžné obyčejné jídlo a s něčím takovým se potkal poprvé, bylo opravdu první seznámení s Manou překvapivé a tak trochu šokující.

Musím ale říct, že po tom, co jsem první lahvičku málem nedokázala dopít a vyzkoušela postupně všechny příchutě, mě čekal hektický víkend, kdy jsem byla pořád v poklusu, a sáhla jsem znovu po Maně. Na druhé kolo už jsem věděla, co mě čeká a najednou mě samotnou překvapilo, že jsem si vlastně pochutnala. I lahvičku s neochucenou variantou, která mi způsobila ten první šok, jsem vypila s chutí. Asi je to o zvyku. O tom, vědět, co vás čeká, ale nyní už nemám s chutí Many nejmenší problém a vlastně se na ni těším 😊

A abych nehodnotila jen chuť, za mě je Mana drink fajn. Když nestíhám, jsem celý den v poklusu a nemám čas se skoro ani najíst, natož si něco uvařit, je fajn sáhnout po něčem podobném. Vím, že má všechny živiny, vitamíny a to mi prostě tatranka nebo jiná podobná rychlá „svačinka“, kterou bych popravdě kolikrát takovou chvilku řešila, nedá.

To samé na výletech, dnech, kdy jsem někde venku nebo na akcích, kde je k jídlu k dispozici jen rychlé občerstvení typu langoš, bageta, hranolky… Cenově to vyjde podobně a v tu chvíli je pro mě Mana lepší volbou i proto, že se snažím trochu pohnout s váhou a vyhýbat se pečivu, cukru, rychlému občerstvení a podobným věcem. V tu chvíli Mana zasytí a pomůže mi vydržet a jakoby odsune hlad, než bude čas a příležitost se najíst.

Oceňuji i to, že se dá uchovávat a pít při pokojové teplotě (můžete ji mít ve skříňce v práci, nosit v kabelce). Navíc lahvička je opravdu malá, skladná, nezabere téměř žádné místo a výhodu vidím i v tom, že jde znovu zavřít, takže můžete nápoj i jen postupně upíjet a mezitím uklidit třeba právě do té kabelky. Navíc můžete Manu koupit i v běžných obchodech, má je například Billa, DM, Kaufland. Nejste tedy nuceni koupit jen velký balík přes eshop, ale pořídíte i jedno balení, na kterém si můžete otestovat sami, jak na vás Mana zapůsobí.

Balíček na testování neobsahoval ale jen nápoje. Přibalené byly také sáčky s práškovou variantou, opět ve 4 příchutích. Čáru přes rozpočet mi trochu udělalo, že po několika dnech bylo testování zkráceno z původních 14 dnů na týden. Měla jsem totiž v plánu první týden zkoušet nápoje a druhý týden se zaměřit na práškovou Manu. Její testování už jsem tedy musela zrychlit a, mám pocit, že i malinko ošidit. Přišlo mi zvláštní doma si připravovat jídlo z prášku, tak jsem chtěla malinko zaexperimentovat a zkusit si do Many něco přidat nebo ji nějak oživit (a to i kvůli tomu, že chuť práškové Many mi přijde o dost víc chemická a prášková než u nápojů).

Zkusila jsem Manu smíchanou s banánem zamrazit jako nanuk, namixovat si Mana koktejl s banánem a skořicí a namíchala jsem si i můj nový oblíbený letní drink – ledovou kávu s Manou (stačí malou kávou dolít jednou odměrkou Many rozmíchanou ve vodě a přihodit pár kostek ledu, viz má úvodní fotka u článku).

 A jak mi tedy testování práškové Many celkově šlo? Trochu mě mrzelo, že v balíčku na testování nebyla originální láhev Mana. Jednak proto, že se mi moc líbí její design 😊 ale i proto, že doma nemám žádný shaker ani nic podobného a navíc zafungoval zákon schválnosti a zrovna v době testování se mi rozbil tyčový mixér, takže míchání prášku ve vodě byla pro mě tak trochu vyšší dívčí  😅 

Nevím, jak by se dařilo s originálním shakerem, ale i když jsem míchala vždycky delší dobu, než uváděl návod, měla jsem pocit, že se mi prášek nerozpustil úplně, chuť byla kvůli tomu taková víc prášková a chemická než u drinků, jak už jsem psala. Navíc mě celkem zklamalo, že prášková varianta a drink ve stejné příchuti chutnají rozdílně.

Musím říct, že pro práškovou Manu asi nebudu ten pravý cílový zákazník. Tím, že se musí připravovat a míchat, pro mě ztrácí tu největší přidanou hodnotu a to je, že ji prostě popadnu, hodím do tašky a jdu a kdekoliv, kdykoliv si ji načnu a vypiju. Jako výhodu vidím jen menší cenu a to, že si můžete namíchat menší dávku.

A můj závěr z testování? Určitě bych nedokázala nahrazovat Manou kompletně jídlo a stravovat se výhradně s ní (ano, i takovou možnost výrobce uvádí). To mi přijde už trochu jako ze sci-fi filmu 😊  Jídlo mám ráda, ráda vařím, jím, jídlo podle mě musí být pestré a tak nějak co nejvíc „přirozené a přírodní“. Na druhou stranu mít ve spíži (nebo třeba v práci ve stole) Mana drink jako takovou KPZku pro dny, kdy nestíhám nebo jsem celý den v poklusu, je pro mě ideální řešení a proto jsem ráda, že mi @konik_testuje umožnil rozšířit si obzory a poznat zas něco nového. 

#test_mana #recenze  #zkusenosti_mana¹