Výlet do letního Skotska

Letošní léto pro mě bylo pracovně náročné a vyčerpávající. Abych zahnala negativní myšlenky, často se bavím tím, že projíždím ceny letenek, itineráře do různých zemí a představuju si, o kolik lépe by mi bylo v Portugalsku, na Maltě... nebo třeba ve Skotsku?
V půlce července jsem se rozhodla, že si zajedu úplně sama na výlet, dokázat si, že i na prahu čtyřicítky se umím sama o sebe postarat, jsem schopná a nebojím se výzev. Long story short, manžel si moje plány nadšeně vyslechl, udělal psí oči a nakonec jsem teda objednala letenky dvě. Výzev se stále nebudu bát, ale aspoň jsem věděla, že si na výletě pokecám.

Samozřejmě největším impulzem jsou levné letenky. Jak vypadal hrubý náčrt?
- Sobota 31. 8. , odlet z Vídně do Edinburghu, 6:00. Procházka Edinburghem, večerní přesun vlakem do Glasgow
- Neděle 1. 9., procházka Glasgowem.
- Pondělí 2. 9., ranní přesun vlakem do Edinburghu, procházka.
- Úterý 3. 9., ranní přesun letadlem na Stansted, procházka Cambridge
- Středa 4. 9., dopolední město, přesun na Stansted, letadlem do Ostravy

Hodně se ve mě bilo, jestli chci navštívit Glasgow, nebo Inverness. Nakonec jsem se rozhodla pro Glasgow s tím, že Inverness si nechám na nějaký delší výlet. Zpětně ale můžu říct, že mě Glasgow nenadchlo ani trochu, proto pokud vás něčím inspiruju, pak tím, ať zůstanete déle v Edinburghu, případně navštívíte nějaké jiné město v blízkosti, nebo aspoň Loch Lomond.
A proč ten přelet do Londýna? No, letenka z Edinburghu do Vídně nebo Krakowa (jsme z východu) stála spoustu peněz a letadlo přistávalo pozdě v noci, kdy nebylo možné sehnat vlak. Oproti tomu (včasná) letenka z Edinburghu do Stanstedu byla za 300 (vlakem za 2000), stejně tak stála letenka ze Stanstedu domů. A nám se nabídlo další město k prohlídce.

První den, Edinburgh
Do města jsme přiletěli dopoledne a přivítalo nás opravdu krásné slunečné počasí. Předpovědi počasí se v Británii nedá věřit ani den předem, o Skotsku to platí dvojnásob.
Z letiště jsme zvolili cestu tramvají, vystoupili v centru města tak, ať se s ním trochu seznámíme. Ze všech stran jde vidět edinburský hrad a všude slyšet dudáky.

Zašli jsme se podívat na edinburskou univerzitu, katedrálu, kochali jsme se krásnými hospůdkami, prošli se po Royal mile.  

Kolem poledne se, kromě největšího vedra, blížil taky čas oběda. Volba byla jasná, haggis a skotské vejce.
Maso moc nemusím, jsem vybíravá a rozhodně nejsem fanouškem vnitřností. Haggis jsem tedy s radostí nechala manželovi a vzala si skotské vejce, jako sázku na jistotu. Jaká chyba! Zaprvé, skotské vejce se ve Skotsku servíruje studené. Zadruhé, haggis je dokonalé jídlo. Nekecám. Za dva měsíce jedu do Londýna a už jsem se dívala, kde ho tam můžu koupit a převézt domů.

Na případ krásného dne jsme měli naplánovanou procházku na Arthur's seat. Přečetli jsme si, že to je dlouhá, celodenní vycházka, takže jsme pak už nic jiného předem neplánovali. No, asi by to byla dlouhá celodenní procházka, ale my jsme se zastavili na nejkrásnějším výhledu a to nám stačilo. Batohy se pronesly a bylo opravdu vedro.  

No a tak se stalo, že byly tři hodiny a my jsme měli za sebou svůj celodenní program. Co se zbytkem dne? Počasí vyloženě vybízelo k tomu jít se vykoupat do moře. A víte co? Zrovna pár zastávek autobusem a jedno tam bylo! Je neuvěřitelné, že ve Skotsku, kde prší snad 360 dnů v roce, nám vyšel jeden slunečný den a zrovna na srpen. Smočili jsme si nohy v severním moři, nasbírali pár mušlí a poslechli si místní umělce, kteří na promenádě měli zrovna svůj festiválek.
Téměř celý srpen probíhá v Edinburghu Festival fringe, což je obří několikatýdenní akce s tisíci různými vystupujícími umělci. V roce 2024 se prodalo 2,6 milionů vstupenek a více než 50 tisíc představení. Pokud se cíleně nechcete festivalu zúčastnit, nedoporučuje se v tuto dobu do Edinburghu jezdit.

K večeru jsme ještě navštívili Calton Hill, pokochali se dalším výhledem a pohledem na krásné stavby. Výhodou je, že všechny tyhlety místní hills jsou celkem nízké a tedy příjemně dostupné i pro malé děti, starší lidi.
Pohled na Scott monument, který je hned vedle nádraží Wawerly, nám nemohl chybět. Je nádherný, goticky temný, ale stejně jako fotku hradu, ani monument nemůžete vynechat.
Na nádraží jsme pak nasedli na vlak a přejeli si do Glasgow.

Skotové jsou typičtí svou řečí (on už to totiž ani není přízvuk), která je ostatním zcela nesrozumitelná a s angličtinou nemá nic společného. Byli jsme proto překvapení, že za celý den s námi všichni mluvili anglicky a to tak, že jsme rozuměli mnohem lépe, než v Londýně. Ve vlaku to ale bylo jiné. Tam se už nikdo nemusel snažit před zákazníky a turisty, takže jsme si užili skotštinu v celé své kráse. 

Druhý den, Glasgow
Vzbudili jsme se do šedé oblohy, lehké mlhy, naštěstí ale bez deště. Protože jsme v Glasgow byli jenom na jeden den, neplánovali jsme nic extra, spíše procházky a to, co nás zaujme.
Den jsme začali anglickou (nebo teda skotskou) snídaní. Tohle by se mělo zavést i u nás! Manžel si dal Full english, tedy vejce, slaninu, párky, black pudding, haggis, hash brown, fazole a žampion. Já jsem měla vejce benedikt na english muffinu a black puddingu. Snídaně nás zasytila opravdu na většinu dne a další jídlo jsme bez problémů měli až ve čtyři odpoledne.

V Británii je spousta muzeí zdarma, což je na jednu stranu neskutečně příjemné, na druhou stranu ale problematické se vstupem ve chvíli, kdy prší a všichni dostanou nápad jít se do nějakého muzea schovat. My jsme hned po snídani zavítali do Tenement house, což je nádherně vybavený činžák. Kultura tenement houses je známá především ve Skotsku nebo Spojených státech, ale ani Česko se svými pavlačovými domy nezůstalo pozadu. Jednalo se o levná bydlení pro chudé dělníky a jejich rodiny. 

Oproti nádhernému a hlavně slunečnému Edinburghu nemohlo být Glasgow se svým industriálním původem a zataženým počasím rozdílnější. Při procházce jsem pořád čekala, až se někde ukáže něco milého, hezkého... a prostě pořád nic. Vydali jsme se na procházku podél řeky (taky škaredá) a došli až k Transport museum.  

To nás opravdu mile překvapilo, protože za cenu zdarma jsme strávili několik hodin prohlížením krásně vybudovaných zákoutí a zajímavých vozidel. Rozhodně je to místo, které bude lákat všechny děti a technické nadšence. 

V muzeu jsme nakonec strávili několik hodin, při cestě zpátky na ubytování jsme se ještě zastavili do muzea moderního umění. To máme moc rádi, ale můžu upřímně říct, že v Glasgow nestálo nic ani za fotku.

Třetí den, Edinburgh
Ráno jsme se sbalili, zavolali domů a popřáli dětem krásný první školní den. V Glasgow mrholilo a v Edinburghu to nebylo o moc lepší. Naštěstí jsme si ty nejkrásnější přírodní úkazy prošli už o dva dny dříve.
Zašli jsme se podívat na Edinburský hrad, nicméně nakonec nešli dovnitř. Za vstup se tam platí nemalé peníze a nás hrady rozhodně tolik nelákají (a výjimku dělat nebudu). Místo toho jsme se vrátili zpátky do centra, kde už se otevírala fish and chips restaurace a kde jsme rozhodně chtěli strávit čas oběda.

Ani po obědě se počasí neumoudřilo, nastal tedy čas na další muzeum, National museum of Scotland. Tady si přijde na své každý, stejně jako v Národním muzeu v Praze.
Británie je rodným místem obchodů Tesco, kde mají spoustu jídel do ruky. Nejoblíbenější jsou samozřejmě různé sendviče (Coronation chicken je naprosto nejlepší), dále krabičky se saláty, často se zálivkou s indickým kořením. Tato jídla se dají kombinovat v meal deal s pitím a dezertem, a za pár korun tak máte slušný oběd, večeři. My jsme si zašli koupit večeři a vzít domů nějaké skotské pochutiny (typický nápoj Irn bru jsme museli vzít až ve Stanstedu za securitou).
Večer jsme se pak vydali na hřbitov, který inspiroval JKR v knihách o Harrym Potterovi. Našli jsme hrob pana Thomase Ridella a rodiny McGonagallů.

Hřbitovy obvykle nebývají turistickým místem, tohle pochopitelně bylo. Všichni se ale chovali slušně, jak se na hřbitovech sluší.
No a nás už čekala ve Skotsku poslední noc a před čtvrtou ranní autobus na letiště.

Čtvrtý den, Cambridge
Nějak se nám poštěstilo, že jsme byli v Británii potřetí během celkem krátké doby. Rozhodli jsme se tedy, že tentokrát nebude naším cílem Londýn, ale přesně opačná strana, Cambridge. Od města jsem očekávala, jako v celém tomto výletě, spíše procházky, prohlížení, příjemný čas. A Cambridge byla úžasná.
Město je plné nádherných staveb, kostelů, kampusů, prostě ideální zakončení po Edinburghu.

A vyšlo nám to přesně tak, jak jsme plánovali. Vyšplhali si na věž kostela, pro nejkrásnější výhled z celého Skotského výletu, prošli jsme si nejkrásnější části města, zašli si na skvělou horkou a shake čokoládu, dokonce našli strom pana Newtona. V Gin laboratory jsme si zaplatili kurz přípravy vlastního ginu (ten můj byl samozřejmě lepší) a na závěr krásného dne si zašli na večeři do jordánské restaurace.
Město se mi opravdu moc líbilo a už mám v plánu i Oxford.

Poslední, pátý den už jsme jenom věnovali procházce městem při cestě na nádraží a ze Stanstedu doletěli až do Ostravy.
Skotsko je známé svou přírodou, ale taky stavbami, hrady. My jsme si tentokrát vybrali ty stavby a větší města, určitě se sem ale někdy vrátíme i na tu přírodu.
Letenky jsem kupovala přes Ryanair, všechno ubytování zajišťovala pomocí Bookingu. S orientací ve městě nám pomáhaly Google mapy, přes které jsme plánovali i různé přejezdy, cesty MHD.