Jak na levné cestování - Oslo

Cestujeme rádi a často, zároveň ale nemáme takové příjmy, abychom si mohli dovolit ten luxus poznávacích zájezdů s cestovní kanceláří. Máme ale výhodu v tom, že se nebojíme, zatím jsme se ještě nikdy neztratili tak moc, abychom se už nikdy nenašli.

Pro cestu do Osla jsme si vybrali prodloužený víkend od pátku 2. září do neděle 4. Hlavním impulsem byla cena letenky, která z Katowic stála jenom 400 Kč na osobu. Protože je ale Norsko drahá země, museli jsme nejdřív pořádně spočítat náklady. V tomto případě jsme tedy čekali s nákupem letenky, ale nejdřív zjišťovali ceny objektů, které chceme navštívit a dostupnost ubytování. Podařilo se nám sehnat penzion i se snídaní, což je vždycky výhoda, a rozhodli jsme se pro nákup karty Oslo pass, ve které byla MHD zdarma, stejně jako vstupy do všech objektů, které nás zajímaly. 

Jak vypadá taková příprava před cestou?

- Koupit letenky (letěli jsme s Ryanairem), na 48 hodin bohatě stačí příruční zavazadlo, Ryanair má povolenou velikost 20x25x40 cm na osobu.

- Zamluvit ubytování - pro srovnání používám Booking, vyjede krásný seznam, který můžu libovolně seřadit (od nejnižší ceny, vzdálenosti od centra apod.). Zvolili jsme ubytování suverénně nejlevnější, se snídaní, nicméně od centra MHD asi půl hodiny. Ostatní možnosti byly minimálně dvakrát dražší, bez jídla, s horšími recenzemi. Po vybrání ubytování je dobré zkontrolovat si cenu i přímo přes stránky hotelu, můžou mít cenu levnější. 

- Vymyslet itinerář - internet je plný seznamů s hesly jako "Oslo na dva dny", "Oslo s dětmi", "Oslo levně". Všechny možnosti jsme prostudovali, vybrali si, co by nás zajímalo a vypsali si ceny vstupného. Podle Google map jsme si udělali seznam i s ohledem na cestování, abychom netrávili přejezdem více času, než samotnými návštěvami.

- Oslo pass - velká města mají nabídku karty, která obvykle nabízí MHD zdarma a vstupy do několika desítek turistických míst. Ne vždy se vyplatí, je důležité pořádně počítat a číst podmínky vstupu na atrakce. Nám se tentokrát vyplatila. Kartu jsme nekupovali předem, s nízkonákladovkama člověk nikdy neví, jestli odletí, ale koupili osobně až v Oslu na nádraží.

- Zařídit cestu na letiště, parkování - létáme z Polska, máme svoje oblíbené parkoviště, je potřeba se s nimi včas domluvit. To naše nás zaveze autem až před terminál a po návratu zase odveze k autu, a to všechno za pár korun.

- Co sbalit - investovali jsme do batohů z Decathlonu, které jsou přesně dělané na rozměr kabinového zavazadla. Jsou pevné, koupě rozhodně nelitujeme. Jsme taky vybaveni skleněnými lahvemi, které se dobře vymývají, narozdíl od plastových lahví se v nich pití časem nekazí. S lahvemi se běžně netaháme, protože vychází lépe nákup klasické balené vody v místě výletu, ale Norsko je specifické a stovka za litr vody není výjimkou.

Do batohů jsme si sbalili oblečení, poctivě jsme studovali plánované počasí a balili se až den předem. Na 2 noci tedy stačí spodní prádlo, ponožky, kalhoty navíc, tričko navíc a mikina. Bundu jsme měli na sobě, v batohu zabírá moc místa. 

Dále jsme balili hygienu, takže kartáčky a pastu, hřeben, antiperspirant. Při objednání ubytování je napsané, čím pokoj disponuje, věděli jsme tedy, že ručníky ani sprchové gely brát nemusíme.

Tentokrát jsme s sebou brali i jídlo, vlastně poprvé, co cestujeme. Sbalila jsem bábovku, řízky a chleba (ještě nikdo nevymyslel lepší kombinaci, která zasytí, vydrží), zapečené tousty s šunkou a sýrem, jablka a banány, zeleninu, tatranky, sušenky, sušené ovoce. Na tuto cestu jsme s sebou brali i tchána, jídlo jsem tedy chystala i pro něj.

- Elektronika - při cestování s dětmi se hodí mobily nebo tablety s nahranými pohádkami, případně flashkou, sluchátka. Naše děti mívají náramek s naším telefonním číslem, mají i svůj telefon s roamingem a naše čísla i s mezinárodní předvolbou (bez ní můžou v zahraničí volat akorát z okna). Člověk nikdy neví.

V našich mobilech pak máme Google Maps a data, což je při takovém cestování naprosto nezbytné.

- Google maps - Aplikace tak dokonalá, že se člověku až věřit nechce. Nejen, že vám ukáže, kde zrovna teď jste, to je jasné. Ona vám i naplánuje trasu někam, kde to vlastně vůbec neznáte. Napíšete, že chcete "muzeum", ona vám nabídne několik, vy si nějaké vyberete, ona vám přímo najde trasu, řekne, kdy a kam odbočit, na jaké skočit metro, kde vystoupit. S chytrým telefonem je cestování úplná hračka.

Co všechno jsme viděli a stihli?

Do Osla jsme přiletěli kolem poledne, po krátkém dotazu jsme zvládli nákup jízdenek na vlak, dojeli na hlavní nádraží, kde jsme koupili Oslo pass a pokračovali v cestě do penzionu. Tam jsme se vybalili, zase nabalili a jeli se podívat na skokanský můstek Holmenkollen.

Odpoledne jsme pojali jako výlet, vyšli jsme si na můstek, podívali se do muzea, obešli si biatlonovou trať, navštívili trolla a povečeřeli.

K večeru jsme se ještě zašli podívat do centra města k přístavu a na městské hradby.

Druhý den jsme se pořádně najedli (lupínky s mlíkem ještě nikdy nikoho nezasytily, stejně jako toust s džemem. V bílkovině je síla, zásadně tedy snídáme vajíčka s šunkou a sýrem) a vyrazili opět k přístavu, kde jsme nastoupili na loď a zajeli na poloostrov, kde se nachází tři lodní muzea. 

Mě osobně zaujaly pouze dvě s tím, že muzeum Fram se ne nadarmo pyšní přívlastkem "nejlepší norské muzeum".

U břehu moře jsme poobědvali zásoby, děda koupil holkám párek v palačince (asi).

Odpoledne jsme se zašli podívat na osloskou radnici.

A zašli si na brzkou večeři do Burger Kinga (fast foody obecně bývají v zahraničí cenově výhodné).

K večeru jsme navštívili park, kde jsme nechali děti asi hodinku si pohrát a prošli se kolem soch.

V neděli ráno jsme se sbalili, prošli se centrem města od královského paláce až k nádraží, odkud jsme se vydali zpátky domů.

No a konečně poslední otázka - na kolik taková sranda vyjde?

- Parkoviště 300 Kč za všechny

- Zpáteční letenka 400 Kč/osoba

- Zpáteční vlak z letiště do centra 500 Kč (dítě polovinu a v neděli zdarma)

- Ubytování se snídaní 1700 Kč/osoba

- Oslo pass 1600 Kč (dítě 800 Kč)

No a to je vlastně všechno. Jídlo jsme měli s sebou, anebo bylo za cenu srovnatelnou v ČR, vstupy byly zdarma. Suvenýr v podobě mikiny a taštičky nepočítám.

Jo vlastně, ještě nejposlednější otázka - dá se cestovat, když neumím žádný jazyk? 

Tak jako... dá, ale nevěřím, že neumíte opravdu vůbec žádný jazyk. Všichni jste se ve škole anglicky učili a i když si to nemyslíte, něco vám v té hlavě zůstalo. Pokud jste z angličtiny i maturovali, tak tím tuplem. Norsko je jazykově velice vybavenou zemí, ale až pojedete třeba do Itálie, tak věřte, že oni mluví stejně blbě, jako vy a budou vděční, že jenom ukazujete na rukách a mluvíte ve slovíčkách, ne po celých větách.

Pořád se ještě bojíte? Začněte pomalu - Slovensko, Polsko, pak jednou přidáte Rakousko nebo Německo a už to půjde samo.