Už dlouho přemýšlím, jestli to napsat. Tak dlouho, že je nejvyšší čas se toho zbavit a hodit to "na papír", ať už se mi to podaří jakkoli.
Jsem na koníkovi nová. Když jsem to tady objevila, měla jsem radost, že existuje místo, kde se maminky mohou sdílet, obohacovat, podporovat.. Hodně mě překvapilo, když jsem narazila na negativní nebo dokonce urážející komentáře.
Některé se týkaly jevu, který lze nazvat mateřský pluralismus (věty typu - roste nám první zoubek, apod..). Rozumím tomu co je štve, ale je to opravdu taková hloupost? Kdo chcete, pojďte se zamyslet se mnou:
1. Z vývojové psychologie víme, že dítě určitou dobu nedokáže vnímat svoji osobnost, individualitu.. Vnímá se sjednocené s matkou, někde to můžeme najít popsané jako já=matka, tedy nepřemýšlí v osobě "já" ale v osobě "my".
2. Jako ženy máme velmi citlivé vnímání prostředí (instinkt, šestý smysl....). Jasně, vždyť se nonstop staráme o tvorečka, který nás zoufale potřebuje, ale zatím nedokáže komunikovat a někdy sám neví, co se děje a co vlastně chce 🙂
Myslím si, že pokud vznikl dost obecný zvyk matek, mluvit v tomto pluralismu, není to náhoda, ale výsledek tohoto sjednocení, které matky vnímají a působí to na ně.
Moje vlastní zkušenost:
Mě osobně vždy přišlo divné a směšné, když jsem slyšela věty typu - už rosteme, to jsme se ale hezky vykakali.... Ovšem stačilo pár týdnů šestinedělí, kdy jsem se soustředila na své miminko, učila jsem se ho poznávat, "naladit se na něj", dát maximálně prostor tomu, aby si na mě mohlo vytvořit pevnou bezpečnou vazbu.. A co se nestalo, slyšela jsem se, jak říkám "my". Snažím se tomu zabránit, ale jde to z hloubky a v první chvíli se to zdá tak přirozené. A pak naskočí rozum a vysvětlí mi jaký je to vlastně nesmysl ;P No.. mám se tím trápit?? Není lepší prostě žít, řešit důležitější věci a zkusit jen pohlídat, aby se z toho nestal železný zvyk a já takhle nemluvila ještě v době, kdy moje "miminko" bude maturovat? ;)
Má někdo podobnou zkušenost..? Budu ráda, když se podělíte.
Na závěr si neodpustím ještě výkřik do tmy s nadějí, že se dostane až k srdcím..
Díky Bohu žijeme v zemi, kde můžu říct svůj názor, mám právo, aby se mi něco nelíbilo, můžu vyvolat diskusi, ale jde to dělat slušně a s úctou k druhému člověku. Nikdy nevím co za tím je, co prožívá, z čeho vyplývá to, co napsal, co ovlivnilo to, jak to napsal.. Všechny přece víme o komunikačním šumu. To, co je pro mě jednoznačné, další člověk vidí z jiného úhlu, který by mě nenapadl. Když jsem psala tento článek, zarazila jsem se u mnoha míst, které lze pochopit jinak, slovíčkařit nebo prostě si najít něco do čeho šťourat (minimálně gramatických chyb tu bude dost 🙂 ), ale já věřím, že kdo chce, tak se bude snažit pochopit podstatu a budeme si rozumět.
Přeji všem moc krásné podzimní dny a děkuji Vám za vaše myšlenky a zkušenosti, které do teď obohatily mě 🌷
Hezky napsané, já to tedy moc nepoužívám i když mi to asi občas uteče hlavně u úplně malinkých deticek, ono to právě s věkem samo vymizí
Někdy mi přehnaný pluralismus přijde úsměvný a taky teda nechápu ,že to někdo tak hrozně nesnáší, že to někoho tak rozčiluje ...ale to tady spoustu věcí...docela tu některým ženským závidím,že můžou řešit blbosti 😁zřejmě mají svůj život naprosto pohodový bez problémů
Matersky plural je naprodte zvetstvo. Vzdy sibtukam na celo, kdyz slysim, jak tricetileta zenska taky kaka do plenek, rostou ji zuby a podobne.
@sudylichozrout Amen! Ja bych za to strilela! Volám kamarádce a ptam se, co dela..?? Odpoved? Spinkame v kocarku na zahradě 🤦🏻♀️ No humus!!!
Souhlasím a nevadí mi to. Občas jsem taky tak mluvila a za nejakou dobu přestala. Na světě jsou opravdu duleziteljsi veci k reseni. Materstvi je u me o uzivani, upevnovani vztahu. Rychle to utika a nema cenu se zabyvat zenami, ktere nejsou schopne tolerovat, nehodnotit...
Podle mě by si žena matka měla zachovat určitou dospělost i v době kdy jejich miminko je miminkem. Přiznávám, že mozková kapacita s mnostvim let na rodičáku se snižuje a už se těším až se vrátím do práce, ale spadnout do plurálu je podle mě mateřské dno. Stejná jak používání slov tehulkovani, ocílka, tulenicko...
Já jsem schopná to pochopit u vět typu: trápí nás bříško, trápí nás zuby... To většinou opravdu ve výsledku trápí oba. Ale rosteme, je nám 6 měsíců, papáme, kakáme... to je fakt strašný. Ale když mojí dceři rostl první zub a tchýně s nadšením vykřikla "dědo, už máme jeden zub", tak se mi fakt udělalo špatně. A určitě to nebylo, že by se na ní "naladila", viděla jí asi podruhé
Mateřský plural nepoužívám,ani jsem nikdy nepoužívala,ale nevadí mi.Jen méně inteligentní člověk si může myslet, že když ho nějaká maminka používá a poví, že kakali, že kakala i maminka.Navíc do plenek.
Mě to vadí jak kdy. Spíš se tomu zasmeju, když mi kamarádka tuhle rikala, ze už mají dva zuby. Jsem ji hned politovala, ze tak mladá už nemá skoro zadne zuby 😂 ale pokud to někdo používá hodně, už mi to tak vtipné nepřijde.
Vadilo mě to jako bezdětné a co mám dítě tak mi to vadí furt stejně. 😅 Prostě tak mluvit není normální.
Díky všem za názory
@filija Ano je samostatná bytost, ale neví o tom :D jde o to jak se vnímá. Mě třeba nikdy nepřestane překvapovat, jak dokonale kopíruje moje pocity a to i ty, které si sama neuvědomuji. Stalo se třeba, že jsem byla nervózní a najednou se divím, proč mám rozhozené miminko..
@kackacka37
@8284
Díky za sdílení, mě to naskakovalo hodně v šestinedělí, fakt jsem koukala, ale už to taky začalo pomalu ustupovat :D
@alubif Co je ocílka? Znám to jen jako nástroj na broušení nožů??
@mnm2107 Tak tohle překonalo můj strach, že by mi to mohlo naskakovat u puberťáka 😅 Tohle nemůže být zvyk, tohle musí být z přesvědčení 😀
Nemam to rada, ale nejvic me ten plural dostal vysloveny z ust asi 60-lete pani, kdyz pritom mluvila o svem manzelovi: "My jsme celou noc necurali". 😎😎😎
@janamariemarketa Pardon automatické opravy, mobil ovulku nevzal 😄
Jasne, jsou dulezitejsi veci na svete, ale preci jen - i zena na materske by mela mit nejakou uroven a snazit se zachovat si aspon nejakou dustojnost 😅 pokud takhle mluvi maminka uz tyden po porodu, nechci videt uroven jejiho vyjadrovani po trech letech 🤦🏻♀️
Zajímavý. Já ho taky používala tak nějak automaticky, a přešlo to okolo roku.tedy... roku dítěte. :D Co si tak vybavuju tak jsem neměla potřebu říkat ročnímu batoleti "to jsme se vykakali" :D přijde mi hodně zajímavá ta paralela s vyvojovou psychologii. Nikdy jsem si to s tím nespojila, ale vidím v tom logiku. Ono si totiž dítě začne uvědomovat plně samo sebe jako osobnost oddělenou od matky právě nejpozději okolo toho roku. 🙂 good 🙂
Take mi to přišlo dřív, jako bezdetne, divné. Ale tak nějak to občas použiji. Třeba "jdeme na ockovani" apod. Opravdu to jde nějak mimo mě. Jak jsem s tím miminkem pořád, děláme vše spolu, tak jsme prostě "my". Víc mi přijde divne, když to používá mezi sebou manzelsky pár, nebo se někoho zeptám, kolik je jeho diteti a odpoví mi 42 mesicu.
@odula Jo, tak s tím plně souhlasím.
Mam miminko, plural nepouzivam. Jen Šimon se dnes pěkně vykadil, Šimon řve, ne ja, Šimon papá, Šimon chce zábavu. Striktně oddeluju, kde zacina mimi a kde koncim ja. I když jinak jsme v kontaktu az až.
Zrovna včera můj švagr přidal na sociální síť fotku sebe a syna s popiskem: " Už je nám devět" 🤦♀️
To mě rozesmálo (na devět let švagr docela hodně zarůstá) a o jevu PŘIROZENÉHO mateřského pluralismu tu nemůžeme mluvit. 😁
Super článek! Tebe si dávám k oblíbeným. já plurál hojně používám už 8 let, plynule z dítka na dítko. A jsem tak spokojená, vyhovuje mi to a komu se to nelíbí, ať... dál znáte 😉
Mě hlavně štve, že se tomu říká "mateřský" plurál. Jakokdyby ho používaly jenom matky. No nevím, v naší rodině máme jenom otcovský a dědečkovský plurál – o tom všechny komentáře mlčí, přitom chlapi se ho i upozornění odmítají vzdát s argumentem, že "když jsme spolu, tak jsme tým".
Mimochodem, hlášky jako "za to bych střílela" mi osobně připadají mnohem horší, byť je mi samozřejmě jasné, že je to hyperbola.
Osobně mi to nijak extra nevadí, ale přesně větám typu "už kakame na nočníku" a podobně se vždy trochu směju a sama se jim snažím vyhnout.. na druhou stranu se tomu zas tak moc nedivím. Samotný už mi to málem párkrát ujelo.. Podle mě je to hlavně tím, že když všude chodíme spolu, na ten plurál si prostě zvykneme a pak ho občas použijeme i takhle úsměvně. Když mi třeba někdo napíše jestli půjdu ven, tak většinou odepisuju, že se jen najíme, oblékneme a jdeme, ale vždyť je to pravda, tyhle činnosti budeme dělat spolu zároveň..😀
Nesnáším mateřský plurál. Někdy to dává smysl "nás trápí zoubky" - to chápu, opravdu je trápí oba, ptž se maminka nevyspí atp. Ale když umíme kakat, jsme nemocní, máme průjem.... (tam už pak člověk fakt neví, jestli je nemocné jen dítě nebo i matka).
Kamarádka to jednou dovedla k dokonalosti, když číšníkovi v restauraci řekla: My si dáme pizzu a já si dám těstoviny. Tak upřímně, být číšníkem, tak fakt nevím, pro koho ta pizza je nebo co to znamená.
Jak už psala rebe mě zas udivují hlášky typu za to bych střílela... úplně se mě udělalo špatně...to fakt nezkousnu...když "magoříte" z tohodle tak by mě zajímalo jak vypadáte když opravdu o něco jde...to jste na odstřel 😂😂 bez urážky prosím. Mě osobně to nevadí, obecně si i myslím, že se to dost zveličuje. Že ženská takhle nemluví celý den, navíc se vrací po nějaké době do normálního módu. Ovšem tulenicko, manža, stará, těhulkování to už je diagnóza 😂
Ještě v porodnici na neonatologii mi to od ostatních holek lezlo na nervy... dokud jsem nezjistila, že tak mluvím sama 😀. Ale ono to je těžké - jdeme přebalovat, jdeme jíst - to jdeme typicky dělat oba. A ne, dítě nejí samo, jíme tak nějak oba, protože on jen sedí a otevírá pusu, většinu práce tam dělám já 😀. Podobně si jdeme hrát (společně), podobně jdeme kojit (já kojím, on SE kojí...). No a pak to občas uletí i v situacích, kdy se "to nehodí" 😀. Výsledek? Už na to prostě nekoukám tak divně, ale nic se nemá přehánět.
@sudylichozrout
@evina92 Já bych teda střílela a zverstvem nazývala matky a jejich pocinani opravdu za jiné věci, než za to, že říkají "my". A fakt nejde o slovickareni.
@katherinka33 No vidis, kazdy to holt vidí jinak 🙂 Me se to příčí a bytostně to nesnasim. Na to mam snad právo 😉
@evina92 Tak to určitě máš. Mně se zase příčí tohle vyjadřování.
@katherinka33 Mrzute.
@katherinka33 Ke uplne jedno, jak to nazvu. Proste se mi matersky plural prici a naprosto z duse ho nesnasim.
@evina92 Mrzute bude, až bude chtít někdo střílet po Tobe, že neumíš gramatiku.
@katherinka33 Neumim gramatiku? Nevšimla jsem si, ze bych nekde mela chybu 🙂 A i kdyby, chybu opravím. Pro mateřský plurál neni omluva 🤷🏻♀️
@katherinka33 Pravopis a gramatika dve rozdilne veci jsou 🙂 Gramaticky ma @evina92 prispevky spravne, chybu pravopisnou tam ma, to je fakt. Ale porad lepsi jedna pravopisna chyba nez kontinualni matersky plural 🙂
@sudylichozrout Muzete uz mi nekdo rict, kde mam chybu? 😂 Ale jako vazne 😀
@evina92 Ve větě "Me se to příčí a bytostně to nesnasim" má být mně, ne mě. 🙂
@sudylichozrout Jaaaaaj, ach ja ostuda 🤦🏻♀️ Veřejne přiznávám, mam tam chybu! Ale myslim, ze nic dramatického 😂 Trochu se tu stocilo tema 😂 Kazdopadne dekuji za objasnění, cucela jsem na to a ne a ne na to prijit 😂
Podnětný a zajímavý článek 🙂 já se přiznám k naprostým odpůrkyním pluralismu, protože dítě je podle mě samostatná jednotka a rodič má zůstat na své straně 😉 nicméně pro pobavení přidám zážitek z veteriny, kam jsem šla na očkování s kocourem a kde jsem v jednu chvíli zůstala v ordinaci s pánem jeho psíkem.
Pán si stěžoval doktorce, že "mají průjem". A lékařka se na něj s úsměvem obrátila a povídá: "Vy také? "
Je to jen pro zasmání, neberte to někdo hned extra vážně 😉
Ač mě to samotnou vytáčí, když byla dcerka miminko, přistihla jsem se, že to také někdy použiju. Líbí se mi ta představa, že je to vlastně tím, jak jsme "my" naprosto propojení a že je to jakýsi mimosmyslový instinkt. :D Každopádně, teď, když je dcera zase větší, znovu mě to bouchne do očí, když to někde vidím a jen vrtím hlavou (nemám ovšem potřebu to komentovat). Co mě vytáčí k občasným komentářům je - moje dítě má 375 měsíců :D z toho teda dost slušně kvetu
Ja jsem komentare popravdu necetla, pouze tvuj uvodni prispevek a za mne zcela uprimne, nekteri tady resi uplne drobnosti. I kdyz reknu o diteti my (take ac nejsem zastancem se mi to obcas deje), ale neni to o tom, ze bych jako matka ztratila svou osobnost nebo nevnimala individualitu sveho ditete, ale je to i o tom, ze travim s ditetem 24 hodin denne a predevsim u malych deti delame veskere cinnosti spolu (ano, ditete kaka samo, pokud by nekdo chtel reagovat, ale take jsem vetsinu casu u toho a v neposledni rade ho prebaluji). Takze souhlasim s tim, ze minimalne prvni rok se z JA stava MY. Pokud nekdo pouziva pouze my, tak je to mozna k zamysleni, ale neprijde mi to jako nic, kvuli cemu bych se pozastavila a vadilo by mi to.
@denikzaslouzilemamy mno tak to je podle mě ukázka nezdravyho vztahu k tomu zvířeti že jo. Spousta dětí ho má místo dítěte. Jinak vztah matky k dítěti je opravdu specialni Co se týče komunikace a návaznosti . Pokud muze mit z psychologickýho hlediska tenhle druh pluralu opodstatnění, tak je to vztah matky s dítětem (kojencem). Jinak je to super wierd.
@linee a mi právě připadá že jde o mimovolnou až instiktivni záležitost (ač se kontrolujes tak se ti to "nekdy stava; někdo tady zase psal ze si na to "striktně " dává pozor atd.) Takže "plural"je něco mimovolniho, podvedomyho? Přijde mi fakt zajímavý že hodně matek tenhle plural ztrácí právě v době kdy dítě začíná vnímat plně svoji individualitu. Kurna to by chtělo nějakej sociologickej průzkum... ;)
@sudylichozrout ja píšu me mně podle automatických korekcí. Už jsem rezignovala..... 🥴
Já teda kakám na záchodě, někdy se poštěstí, že i sama, a dítě na nočníku. Zoubky mi už žádné nenarostou, ale dítěti rostly. Bříško mě bolí, ale většinou se to nesejde s dobou, kdy dítě trápí prdíky. 😉 😀
@linee právě že ne. Já byla na mateřský s jednou přestávkou cca 9 let a ten plural jsem tak nějak automaticky používala max do toho roku dítěte . I teď u triletacky mi už přijde ujety říkat "no to jsme se ale hezky oblikly " atp. Naproti tomu " to jsme se ale krásně vyprděly" :D kdyz držím v náručí tříměsíční miminko , mi připadá naprosto prirozeny . I když zrovna netrpím meteorismem... :D :D. Na druhou stranu jsem vždycky chápala ten plural jako něco intimního, takže jsem ho používala výhradně v kruhu rodiny. Ale prostě - zasadni to není ale zajímavý to docela je no. 🙂
No ale co jsem si na sobě všimla (mateřský plural nepoužívám,ale nevadí mi), že někdy o malém mluvím jako o třetí osobě.Např.na něj mluvím-jak se Mireček vyspinkal?Půjde Mireček ven?apod.Má to tak taky někdo?
Mateřský plurál mi přišel vždycky směšný a přiznám se i trochu hloupý, ale jakmile se mi narodil synáček, tak jsem hned pochopila jeho význam a naprosto automaticky na něj najela. Vtipné je, že manžel taky 😀 😀 Podobně jako píše @odula , míra jeho používání u nás závisela na věku dítěte - podle toho, jak byl na nás jako rodičích závislý a co všechno nezvládal / zvládal sám. U novorozence jsem automaticky říkala "právě jsme se koupali", i když ve vaničce byl pochopitelně jenom on - sám by se samozřejmě nevykoupal. U čtyřleťáka už říkám "on se právě vykoupal", protože si do té vany hravě vleze sám 🙂 Mateřský plurál jsem po dlouhé době použila nedávno, jen v souvislosti s nemocí (je to něco, co nezvládne sám, bojujeme spolu).
matersky plural pouzivaji jenom zenske s iq tykve
@zelenaesmolda 😁 jasňacka 👍
@odula tak normalni zenska si dokaze uchovat i po porodu svoji osobnost 🙂
@odula hezky popsáno..
@zelenaesmolda Normální ženská si dovede uchovat svoji osobnost i když používá mateřský plural. Neznám nikoho kdo by používal prvních pár měsíců tenhle plural a při tom ztratil schopnost vnímání vlastního ega ( ne ve smyslu pejorativnim, ale ve smyslu prostého "já ") a toho kým je a co ho utváří. Generalizujici výkřiky typu "matersky plural pouzivaji jenom zenske s iq tykve" mi přijdou o něco horší než kdyz mamina s pozitivním výrazem v tváři zabrbla - "To jsme se ale krásně vyprděli". Protože to druhé vypovídá o intimnim a pozitivním vztahu mezi ní a dítětem. To první minimálně o chybné sociální percepci (soukromá teorie osobnosti se tomu myslím říká;) )
@janamariemarketa pardon. Musela jsem původní příspěvek vymazat pac jsem objevila chybu. A máloco mě vizuálně drtí tak jako"my" místo "mi". 😁 obvykle na automatický korekce (a chyby co nasekaj) kašlu ale ... "vasisfíldasiscufíl" ;)
@odula já jsem si všimla 😃 ale automatické opravy už mě tolikrát vypekly, že mám pochopení.. Myslím, že se to hezky hodí k tomu, co se tady řeší. Je to prostě o rozhodnutí. Buď budu rýpat do každé chyby toho druhého (i domnělé) nebo se zaměřím na to co opravdu za něco stojí 😃
"My jsme dnes nějaký mrzutý" či "My prsakujeme" mi způsobují tik v oku. Ale třeba "jedem k doktorce" používám, bo je tam vezu. Já jednou na otazku:"Kolik vám je?" Rekla:"37." A opravdu mne nenapadlo, že se paní ptá na věk syna.
@almara2 jedem k doktorce neni matersky pluralismus ale uplne normalni plural protoze presne jak pises je tam vezes 🙂
🙂 Plne chapu tvou obavu, ze se bude chtit nekdo hadat. Tez to mivam, kdyz tu prispivam, ale vetsinou k tomu nedojde, nastesti. Kazdopadne ja tim pluralismem netrpim a nikdy me to prirozene nenaskakovalo, naopak bych to nedokazala rict i kdybych chtela. Kdyz mluvim o m a o dceri v mnoznem, tak to fakt delame spolu. Uprimne, nevim, jestli to je tim splynutim s ditetem, pac dcera v 3,5 letech je me neustale za ...., dokonce spolu spime, do skolky chodi jedno dopoledne v tydnu asi tak dva mesice teprve, v noci beze me byla asi jen 3x ( jakoze tri noci). Takze u me splunuti absolutni, ale touha, ze uz umime kakat na nocnik, chodit a podobne nebyla nikdy. Mozna ze i proto, ze nejak nemam potrebu rikat druhym, co uz dcera umi, coz mi prijde teda jako druhy matersky nesvar a jeho puvod je mi tez neznamy.-)
A jeste jsem chtela dodat, ze u zen me to sice zarazi, ale rikam si, aha hormony. Ale kdyz Vam 30ti letej kolega manager rekne, mi jsme ted tehotny, nebo my kojime, tak prvni isntinkt je hodit pohled na bricho a prsa a pak az si uvedomim ze jde o materskou demenci na druhou😀
@kaja2016 spis na treti...
@zelenaesmolda ano, jak píšeš. Já jsem to uvedla, jelikož někdo výše psal, že používá "Jdeme na očkování", tak to třeba používám též, bo je doprovázím, taktéž jen plural. 🙂
Mě je úplně jedno, jak kdo mluví 🙂 Když se matka o své dítě stará s láskou a pečlivostí, ať si klidně plurál používá. Proč ne, když to tak cití 🙂 Rozčilovat se kvůli tomu, odsuzovat a střílet někoho apod. mi přijde úplně nesmyslné. O inteligenci člověka to nevypovídá vůbec nic.
@aluskaasimon Ja myslim, ze to ani nikoho nerozciluje, spis ze to je divny.😀 Taky si nemyslim, ze jde o inteligenci, ale uprimne, pokud to nekdo dela pravidelne, tak zase vim, ze tam urcite at uz treba docasne zatemneni mysli je a ze si nebudeme rozumnet. To nejsou predsudky, to mam opravdu ozkousene🙂
Začni psát komentář...
Miminko je samostatná bytost ono kaká s papa,s mateřským plurálem nebo také mykanim hluboce nesouhlasím... Ne i k tomu žádný důvod. Mykanim. Používali panovníci my král apod