Potraty bez příčiny po IVF. Opravdu příčina neexistuje? Musím vždy na revizi?
ZodpovězenéDobrý den,
dokážete mi vysvětlit proč se to děje? V prvním trimestru se to ani neřeší. V dalších se to třeba i zkoumá, ale často se na nic nepřijde. A proč se to častěji děje po IVF? Je to proto, že se vytvoří více nekvalitních embryí? Potratila jsem po IVF v 6tt. Doktoři se mnou jednali jako když je obtěžuji, protože tohle je přece normální. Na denním pořádku. Pro mě to byl nejhorší den v životě. Teď mám jít znovu na KET a mám strach. Testy mi prý nikdo nezaplatí, dokud neprodělám 3 potraty. Já osobně ale nevím, jestli psychicky přežiju 3 potraty. Přijde mi, že v tomhle je medicína v době kamenné. Nikdo mi nedokáže rozumně odpovědět. Všechno jsou to jen dohady a často ani to ne.
A ještě bych se chtěla zeptat na jednu drobnost. Minule jsem po potratu musela jít na revizi, protože mám nakloněnou dělohu a prý by to bez revize nešlo. Je to skutečně tak? Znamená to, že když se to stane znovu, nemám vůbec řešit možnost, že by to tělo zvládlo samo a jít hned na revizi?
Děkuji
Nejnovější otázky z poradny
Související diskuze ve fóru
- Otěhotnění po revizi dělohy. Komu se podařilo hned po první ms?7
- Opakované potraty. Je IVF řešení?15
- Opakované potraty. V 7tt hCG 1249, na UTZ malá dutinka236
- Kdy se Vám podařilo znovu otěhotnět po revizi dělohy?28
- Vysoké HCG po revizi. Stalo se vám to?7
- V šestinedělí po revizi jsem asi otěhotněla. Potratím?15
Dobrý den,
snad Vás dokážu alespoň částečně uspokojit svými odpověďmi.
1) Proč se potratí - těch důvodů může být mnoho a často se nepřijde na to, proč se to stalo. Nejčastěji to asi bude závada na embryu (vývojová vada) anebo na matce (asi nejčastěji závada na děloze nebo infekce embrya). Tady je třeba si uvědomit, že si IVF procedurami trochu "hrajeme na Boha" a snažíme se dokázat věc, která se nedařila přirozeně. Umíme sice otestovat (normálního otěhotnění neschopné) otce i matku na spoustu věcí, ale nepochybně existuje desetinásobek faktorů, které otestovat neumíme nebo o nich ani nevíme.
2) Jednání lékařů - osobně bych si představoval empatický a psychologický přístup jako standard, ale to víte, záleží, na koho narazíte (a co se mu zrovna děje).
3) Revize versus "tělo zvládlo samo" - pokud vaši lékaři usoudí, že ji je potřeba udělat, doporučuju je poslechnout a nesnažit se hledat "second opinions" a pokud ano, tak určitě ne "googlením pseudoodborníků", kterých je na internetu jako máku. Měla byste být v rukou lidí, kteří jsou na to odborníci a oni dělají vše pro to, aby to vyšlo.
Vím, že mé odpovědi nejsou ani bůhvíjak osvětlující ani jen pozitivní...
Držím palce!
Přeji Vám hezký zbytek dne.
MUDr. Jiří Emmer
neurolog a farmakolog, Plzeň