Vzít dítě k psychologovi?

Dobrý den,

máme 2 děti, 9 a 6 let. Starší zdravé, mladší kombinované postižení, STMR, chodit začal ve 4 letech, chůze stále není 100%, mluví jen pár slabik, citoslovců, rozumí většině pokynů. Je to veselé dítě, ale náročné. Často jezdíme po lékařích, do léčebny atd...

Starší má v poslední době záchvaty vzteku, nechce pomáhat, jak není po jeho, vydrží se vztekat dlouho, když něco zakážeme (naposledy nedodržel slib ohledně chování z jedné akce - chtěl zůstat déle, ale odcházeli jsme dle domluvy, vztekal se, že na další akci nechce, jsme nejhorší rodiče atd.. Tak se na další akci nejelo, ale pár minut před začátkem, začal prosit, že tam chce... pak další záchvat vzteku, že se nejelo...).

Po zklidnění je v pohodě.

Vím, že se mu už někdo posmíval ohledně sourozence, že je divnej, blbej apod... to jsme si vysvětlili... Včera na vesnické akci, kde bylo hodně dětí, jsem si všimla zvláštního chování, poté z něj vylezlo, že se za sourozence občas stydí... ve společnosti ale nikdo najevo nic nedává, berou ho takového, jaký je. Mladší je společenský, jde za kde kým, směje se, "povídá si" po jeho, děti jej znají ze školky.

Staršímu je strašně líto, že nemá zdravého sourozence, mladšího má rád, ale teď se nedokáže smířit s tím, že nikdy nebude zdravý.
Teď chodí mladší do běžné vesnické školky, hned vedle je ZŠ, kam chodí starší, děti se znají... Příští rok nastoupí mladší do speciální školy ve městě. Starší je rád, měl strach, že by se mu ostatní děti na běžné škole smály (měly tam autistu a prý se mu ostatní strašně smáli, tak proto).

Váhám, jestli vzít staršího k psychologovi nebo to ustojíme doma sami.

Děkuji