Zdravá výživa je taková strava, která zajišťuje dostatečný příjem živin, udržuje tělo v rovnováze a je prevencí civilizačních chorob.
Rozhovor se specialistou funkční výživy Mgr. Dušanom Plichtom
Nevynechejte další zajímavé video rozhovory na YouTube kanály Modrého koníka:
🎞️ Tipy na zdravou a chutnou SVAČINU i pro vybíravé děti
🎞️ TOP 5 snídaní, které si zamilujete!
Dříve propagovaná výživová pyramida se dnes ukazuje jako nevyvážená, při plánovaní stravy podle ní je třeba znát i velikosti porcí jednotlivých kategorií potravin. Výživová pyramida obsahuje příliš vysoké množství polysacharidů bez rozlišování jejich typu, maso a mléko uvádí jako samostatné kategori a nenabízí jiné (neživočišné) zdroje bílkovin. Mléko a mléčné výrobky uvádí ve vysokém množství, které není založeno na vědecky podoložených faktech jako spíše na dlouhodobé lobby mlékárenského průmyslu (již od doby 2. světové války) dokonce vede ke zvýšení rizika rakoviny prostaty a vaječníků. Vyšší konzumace potravin bohatých na vápník, včetně mléka a mléčných výrobků, nesnižuje riziko osteoporózy. Dále se dle výživové pyramidy doporučuje omezit tuky a nerozlišuje jejich složení a kvalitu, nejsou v ní zmíněny vhodné tektutiny. Dodržování výživové pyramidy v konečné m důsledku přispívá ke zvyšení rizika rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky 2. typu a obezity.
Proto byl na základě aktuálních vědeckých poznatků na Harvardově univerzitě sestaven zdravý talíř. Množství jednotlivých kategorií potravin se na zdravém talíři měří objemově, takže je poměrně snadné se podle něj řídit. Jednu čtvrtinu zdravého talíře tvoří zdroje bílkovin, tedy hlavně ryby (ideálně 2 porce týdně), luštěniny3, ořechy4 a semínka3 a také tvrdé sýry, zakysané mléčné výrobky (mléko a mléčné výrobky maximálně 1 až dvě porce za den), maso (ne průmyslově zpracované masné výrobky) a vejce1. Další čtvrtina zdravého talíře zahrnuje potraviny bohaté na polysacharidy, např. přirozeně bezlepkové celozrnné obilniny3, kváskové pečivo a brambory. Naopak výrobky (pečivo, těstoviny) z bílé pšeničné mouky by se měly konzumovat minimálně. Přibližně na šestině talíře nalezneme různě barevné a nejlépe lokální a sezonní druhy ovoce. Zbytek talíře zelenina, nejlépe různě barevná a různě upravená. Jako doplněk se u zdravého talíře nalézají zdroje zdravých tuků2, patří sem kromě ryb, avokáda, ořechů a semínek také máslo a vhodné za studena lisované rostlinné oleje1. A nakonec je třeba zmínit nápoje, nejvhodnější jsou voda a neslazené čaje, případně i jedna malé sklenička džusu denně.
Stručně a jednoduše řečeno, mají na to vliv čtyři faktory:
Zdravá strava zaručuje silný organismus odolný proti nemocem. Bystrou, jasnou mysl. Pevné zdraví. „Mladistvé“ stáří neboli prodloužené období tvůrčího života a schopnost pracovat.
Neracionální strava má za následek slabý organismus, snadno podléhající nemocem a s nedostatečnou obrany-schopností. Pomalé, těžkopádné myšlení. Rychle se dostavující únava a ochablost. Předčasné stáří se všemi svými nepříjemnými projevy.
Člověk se obvykle živí rostlinnou i živočišnou potravou. Někteří lidé se však domnívají, že dobrého zdraví dosáhnou jen tehdy, když se budou odříkat masa a takřka všech potravin živočišného původu.Takové názory zastávají stoupenci vegetariánství. Dietetikové však prohlašují, že naši stravu mají tvořit z 1/5 potraviny živočišného původu a ze 4/5 potraviny původu rostlinného. Jestliže však někdo odmítá maso a raději konzumuje vejce, sýry, mléko a podobně, je to už jeho věc.
Ale ať už je člověk vegetarián, nebo dává přednost masu, měl by si uvědomit, jaké nesmírné poklady obsahuje říše rostlin.
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu