Zánět středního ucha je velmi bolestivé onemocnění, které je časté zejména u malých dětí - kojenců a batolat2. Pokud jste budoucí maminka24 nebo již doma malé dítě máte, není od věci dozvědět se o tomto onemocnění něco víc.
Abyste si dokázaly co nejlépe představit, kde je vlastně střední ucho a kterou část ucha zánět ovlivňuje, podívejte se na obrázek níže. Na něm můžete krásně vidět prostor středního ucha - červeně vyznačený, tam, kde se nachází kůstky Kovadlinka, Kladívko a Třmínek a ústí Eustachovy trubice. Eustachova trubice je spojení mezi nosohltanem (zadní prostor nosu, právě tam, kde mají děti utvořenou tzv. zadní rýmu, která se nesmírně obtížně smrká i odsává, musí se pravidelně “rozpouštět” například mořskou vodou) a středním uchem a právě Eustachovou trubicí se nejčastěji zánět rozšíří.
Popis obrázku: Na přiloženém obrázku je ilustrace anatomie lidského ucha.
Zánět středouší nejčastěji vzniká následkem rýmy9, kdy právě přes Eustachovu trubici dojde k rozšíření virové infekce z horních cest dýchacích (již zmíněná rýma). U dětí k tomuto jevu dochází mnohem častěji. Je to z toho důvodu, že děti mají Eustachovu trubici kratší a vodorovnou více, než dospělí. Zánět má proto mnohem snazší cestu, jak se do středního ucha dostat. V okamžiku, kdy viry projdou Eustachovou trubicí do středouší, způsobí její zduření - zvětší svůj objem a zúží se. V tom okamžiku začíná bujet zánět - mikroorganismy mají uzavřenější cestu ven, zůstávají ve středním uchu a způsobují nepříjemnosti.
Druhým, poměrně častým důvodem, je zvětšení nosních mandlí. Ty mohou Eustachovu trubici zužovat (tlačí na ni) a střední ucho nemá dostatečnou ventilaci. Hromadí se v něm tekutina, ve které se mohou množit různé druhy bakterií a zánět tak vyvolat.
Maminky, které s touto nemocí mají zkušenost by vám jistě potvrdily, že se prakticky nemůžete splést. Zánět středouší je v naprosté většině případů nesmírně bolestivý. Rozšířením zánětu ve středním uchu totiž dochází k tomu, že vytvořený hnis tlačí na bubínek a ten působí právě tu pronikavou bolest tím, že se rozpíná. U miminek, které ještě neumí mluvit a nedokáží vám říct nebo ukázat, kde je bolí, poznáte tuto nemoc nejlépe podle toho, že jakmile miminko položíte, začne hodně plakat12. Naopak jakmile jej zvednete do jiné polohy než v leže, viditelně se mu uleví. Zánět totiž působí největší bolest právě v leže. U větších dětí už můžete počítat s tím, že na ouško alespoň ukáží nebo se za něj budou držet. Stejně jako miminkům bude ale i jim poloha v leže nepříjemná.
Dalšími ukazateli k průvodní bolesti mohou být:
Léčbu zánětu středního ucha vždy jako zodpovědná maminka řešte vždy s pediatrem nebo na pohotovosti1 (v případě, že potíže nastanou mimo ordinační dobu vašeho pediatra). Bolest, kterou dítě prožívá je totiž opravdu nepříjemná. Váš dětský lékař vás s dítětem pošle na ORL (otorhinolaryngologie - ušní, nosní, krční oddělení).
Lékař se podívá otoskopem (viz. obrázek) do ucha dítěte, aby vyloučil následující:
Lékař také pohledem vyšetří ušní bubínek. Tím zjistí, jaké jsou na něm změny. Podle toho také pozná, jestli je zánět v počáteční fázi a postačí pouze předepsání léků2. Nejčastěji to budou analgetické kapky, které pomohou v boji s bolestí i zánětem.
Pokud je zánět už tzv. rozjetý, přejde lékař s největší pravděpodobností k tzv. propíchnutí ušního bubínku. Speciální jehlou uvolní tlak na ušní bubínek. Tato metoda je sice jednorázově bolestivá a vám se nejspíš bude zdát, že vašemu dítěti spíš způsobí újmu, ale důvěřujte lékaři. Přináší totiž okamžitou úlevu. Jakmile lékař bubínek propíchne, uvolní tím hnis, který na bubínek tlačí a ten vyteče. Lékař také odebere jeho vzorek a zjistí, zda se jedná o hnisavý zánět. V takovém případě předepíše antibiotika1. Pokud antibiotika nutná nejsou (vzorek nepotvrdí hnisavý zánět) seznámí vás s jinou metodu léčby (například podávání paracetamolu ke snížení bolesti, gázové proužky vkládané do ucha apod.).
Popis obrázku: Lékař za použití otoskopu vyšetřuje stav bubínku a vnitřní části vnějšího ucha.
Souběžně s léčbou, kterou vám doporučí lékař, můžete svému malému pacientovi pomoci následujícími způsoby:
Teplé obklady přikládané na ouško
Teplé obklady jsou velmi ulevující a pomohou vašemu malému broučkovi zejména v boji s bolestí. Nejlepší je připravit si obklad s pomocí nějaké přírodní tkaniny - staré bavlněné tričko nebo například bavlněná plena. K nahřátí můžete použít například troubu nebo na tkaninu položit na chvilku rozpálený hrnec. Využít můžete také mikrovlnou troubu, je ale potřeba hadr navlhčit, následně zabalit do igelitu a ještě přetáhnout poslední suchou částí. Pokud vaše miminko trpí (trpělo) na kojenecké koliky25, budete mít pravděpodobně doma nahřívací polštářek. I ten (po zabalení do vhodného materiálu) můžete použít. Jeho výhodou je to, že krásně drží teplo. Nezapomeňte na to, že obklad nesmí být příliš horký - jinak vnímáte teplotu rukou, jinak vám bude připadat na uchu. Teplotu obkladu tedy vyzkoušejte místo na ruce na svém uchu.
Smrkání a odsávání
Pokud zánět provází rýma, pravidelně ji odstraňujte, aby se zánět její přítomností spíš nezhoršoval. Pokud již vaše dítě umí smrkat je potřeba dbát na to, aby smrkalo co nejčastěji. Pro pohodlnější vysmrkání můžete každou nosní dírku “prostříknout” mořskou vodou, nechat cca 5 minut působit a následně důkladně vysmrkat. Mořskou vodou hleny zředíte a smrkání půjde dítěti lépe. Nosní dírku, ze které dítě nesmrká, ucpávejte zespodu. Z boku můžete dítěti způsobit tlakem bolest, a to se pak může smrkání obávat. Toto opakujte pokaždé, když se vám bude zdát, že má dítě plný nos. To samé platí i o odsávání4. Zřeďte rýmu mořskou vodou před odsáváním, odsajte a po odsávání sliznici nosu znovu ošetřete mořskou vodou. Každé mamince vyhovuje něco jiného, některá dá přednost balónkové odsávačce, některá naopak ústní nebo odsávačce na vysavač. Odsávačka na vysavač je maminkami často považována za nejúčinnější a v různých diskuzích je doporučována. Práce s ní je velmi jednoduchá, stačí se držet přiloženého návodu.
Podkládání hlavičky/pasení koníků
Jistě si to dokážete představit všechny - noc s miminkem, které má rýmu. Miminko se dusí tím, že mu rýma stéká do krčku, špatně se mu dýchá, často se budí. Variant, jak vašemu drobečkovi zvýšit kvalitu spánku a ulevit mu při zánětu od rýmy je několik. Můžete zvolit polštářek, kterým mu lehce vypodložíte hlavičku (pozor, nemělo by mít určitě hlavičku “zlomenou”, tedy viditelně v předklonu, aby nedošlo k zablokování nebo poškození krční páteře). Stačí jen lehce podložit, cca na výšku 5 cm. Druhou a lepší variantou u maličkých miminek je vyvýšení strany postýlky22, na které má položenou hlavičku. V praxi zkrátka vezmete například dvě stejně tlusté knihy a podložíte s nimi nohy postýlky. Tato varianta nezatěžuje krční páteř miminka a zároveň zaručí to, že hleny mohou odtékat tou lepší cestou. U kojenců je také nesmírně prospěšná poloha pasení koníčků (dítě je položeno na bříšku)1. Rýma tak může volně odtékat ven a nezatéká, kam nemá. Před uvedením dítěte do této pozice se také nebojte použít mořskou vodu. Naředěné hleny půjdou ven mnohem lépe. Starším dětem, které už spí s polštářkem, můžete ulevit tím, že jim ještě jeden slabší přidáte a trochu je tím nadzvednete.
Udržování čistého ucha
Pokud lékař vzal do ruky jehlu a ušní bubínek píchl, může z ucha ještě několik dní odtékat hnis. Je proto nesmírně důležité udržovat ho v čistotě. Zapomeňte však na různé “uchošťoury” a podobné věci. Ty do ucha rozhodně nepatří. Asi 5x denně nakapejte dovnitř borovou vodu (tady hodně záleží na lékaři, někteří vám doporučí borovou vodu, někteří heřmánkový výplach nebo peroxid). Nechte asi 30 vteřin působit vsedě a následně dítě položte na vykapané ucho tak, aby tekutina mohla volně odtéct. Nezapomeňte ucho vypodložit například plenou, aby vytékající sekret zachytila. Následně jen otřete viditelné části ucha.
Heřmánkový výplach uděláte velmi jednoduše. 2 polévkové lžíce sušeného heřmánku (koupíte ho v každé lékárně) zalijte 250 ml vody a přiklopte talířkem, aby se vyluhovalo. Nechte 15 minut stát a velmi důkladně (například přes plenu) sceďte do čisté sklenice. Tam nechte vystydnout, aby byl vlažný. Následně po kapkách (kapátkem nebo stříkačkou) aplikujete do ouška a postupujete dále, jako při čištění borovou vodou nebo peroxidem.
U tohoto onemocnění je nesmírně důležité, abyste nepodcenila jeho sílu. Mějte na paměti, že nemoc se ráda vrací a pokud vaše dítě zánět středního ucha již prodělalo, je náchylnější k tomu, aby se s ním v budoucnu potkalo znovu. Proto vždy důvěřujte vašemu lékaři a dbejte na to, aby se dítě kompletně doléčilo. Dostavujte se také na všechny kontroly, aby mohl lékař zkontrolovat, jestli se ušní bubínek vrací do své “fit” formy a zánět ustupuje.
Dalo by se říci, že pokud dítě jednou zánět středouší prodělá, má u něj tendenci k opakovanému návratu. Z obyčejného zánětu se tak může snadno stát onemocnění chronické. Chronický zánět středního ucha je proti tomu akutnímu (“jednorázovému”) velice nebezpečný v tom, že u něj hrozí reálná šance na trvalé poškození ušního bubínku. A ruku v ruce s trvalým poškozením ušního bubínku pak jdou sluchové potíže, které mohou dítě provázet celý jeho život.
Chcete-li zabránit tomu, aby vaše dítě potkalo toto onemocnění, případně aby se vracelo, tak nejlepší prevencí je předcházet klasickému nachlazení. Přirozeně posilujte imunitu vašeho drobečka2:
i v podzimních a zimních plýskanicích dbejte na dostatek pohybu na čerstvém vzduchu - dítě by mělo strávit venku každý den alespoň 3 hodiny, pozor si jen dejte, aby dítě nepromrzlo nebo nebylo promočené, volte tedy vhodné oblečení a pravidelně kontrolujte teplotu tělíčka (nejlépe strčením ruky za zátylek, ruce nebo tvářičky klidně mohou být chladnější, podstatná je teplota tělíčka).
Jednou z preventivních variant obrany proti zánětu středouší se může stát i očkování2. Mezi výše uvedenými bakteriemi, které onemocnění mohou způsobovat, je také bakterie Streptococcus pneumoniae (pneumokok). A proti pneumokokovým onemocněním existuje dobrovolné očkování (záleží čistě jen na vás, jestli se rozhodnete nechat dítě očkovat). Vakcíny, které vám váš lékař může nabídnout jsou většinou dvě - Synflorix a Prevenar 13. Dle webových stránek vakciny.net je u dětských pacientů celosvětově používanější právě vakcína Prevenar 13, která chrání proti většímu spektru pneumokokových virů. O vhodnosti tohoto očkování se poraďte se svým lékařem, který vás také seznámí s očkovacím schématem (kolik očkovacích dávek a v jakých intervalech se aplikují) a s cenou očkování.
V případě, že se u vašeho dítěte zánět často opakuje, může vám být (v rámci prevence) také doporučeno operativní odstranění nosních mandlí. K takovému doporučení buďte obezřetné. Nosní mandle jsou velmi důležitou součástí imunitního systému - v horních cestách dýchacích fyzicky zachycují infekci a dokáží s ní velmi účinně bojovat. Následkem tohoto boje právě dochází k jejich zvětšování. Pokud dojde k tomu, že je vám lékařem skutečně doporučeno jejich odstranění, trvejte na vyšetření nosních mandlí v okamžiku, kdy na nich není usazena žádná infekce (dítě není nemocné) a pro váš klid oběhněte více ORL specialistů. S lékařem o této variantě vždy otevřeně mluvte a zjistěte veškeré alternativy. Samo operativní odstranění je považováno za poměrně jednoduchý zákrok, který vyžaduje několikahodinovou hospitalizaci malého pacienta na chirurgickém oddělení ORL. V některých zařízeních si vás nechají do druhého dne - a to z toho důvodu, že hrozí pooperační krvácení mandlí, které je v nemocnici odhaleno velmi rychle, ale v domácích podmínkách je těžké.
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu