Trombóza je tvorba krevních sraženin v cévách. Sraženiny mohou vznikat v žilách, které vedou krev do srdce nebo v tepnách, které krev od srdce odvádějí.
Asi 90 % trombů vzniká v hlubokých žilách dolních končetin. Tehdy mluvím o hluboké žilní trombóze. Je to poměrně časté onemocnění. Ročně se vyskytuje u 3 z 1000 lidí.
Už v roce 1856 nemocný lékař Virchow popsal tři základní mechanismy, které mohou vést k vzniku trombózy. Používají se dodnes a nazávají se Virchowův trias:
Rizikové faktory jsou faktory, které podporují vznik onemocnění. Mezi ně patří:
Když 90 % trombů vzniká v žilách dolních končetin, trombóza se projeví problémy s dolními končetinami. Většinou je postihnutí jen jedna noha, výjimečně se trombóza vyskytuje v obou končetinách.
Trombus naruší návrat krve do srdce. Krev se hromadí pod uzavřeným místem žíly, její tok se zastaví. Cévní stěnou postupně uniká tekutina do okolí a vzniká otok. Okolní tkáň reagují na poškození tak, že kůže nad ní je teplá a červená.
Proejvy závisí na rozsahu ucpání žíly. Velký trombus uzavře celý průsvit cévy, malý trombus uzavře cévu jen částečně.
Nejzávažnější komplikací je odtržení krevní sraženiny, která je unášena krevním proudem až do srdce a odtud nejčastěji do plic. Mluvíme o embólii. Embólie je náhlé uzavření cévy embolem. Embolus je útvar, který se zaklesne do cévy. Nejčastěji to je krevní sraženina (embolus je také plodová voda2, část nádoru nebo vzduch).
Ze srdce je sraženina vypuzena do plicních artérií, vzniká plicní embólie. Část plic, kterou zásobuje artérie s krevní sraženou se ocitne bez přísunu krve. Je to život ohrožující stav.
Když se ucpe céva, která zásobuje srdce kyslíkem, tak vzniká srdeční infarkt.
Terapeutický postup záleží podle toho, která céva je postižená, jaké jsou příznaky a od rychlosti vzniku sraženiny.
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu