Trombofilie (z lat. trombus - krevní sraženina a filie - zvýšená náchylnost k určitému jevu) vede ke zvýšenému riziku vzniku sraženiny (trombu) v cévním systému. Vzniklý trombus částečně nebo úplně uzavře postižené cévy. Může nastat v artériovém nebo i v žilním řečišti.
Sraženiny v žilním systému patří mezi nejčastější onemocnění cévního systému. Krevní sraženina může dojít až tak daleko, že úplně nebo částečně uzavře cévy = stav hluboké žilní trombózy. Krevní sraženina se může krevním řečištěm dostat až do srdce, kde po jeho přechodu může uzavřít i některou z plicních cév = plicní embolie.
Akutně vzniklá sraženina v arteriích se projevuje nejčastěji jako srdeční infarkt a náhlá cévní mozková příhoda. Představuje nejčastější příčinu náhlé smrti v rozvinutých krajích.
Trombóza může nastat i v cévách placenty9 a ohrozit tak celý průběh těhotenství24.
Trombofilie se dělí na vrozenou nebo získanou.
Vrozené trombofilní stavy jsou dědičné a jsou charakteristické zvýšeným rizikem vzniku sraženin. Tyto stavy se nejčastěji projevují sraženinami v žilním řečišti před 40. rokem věku. Vyskytují se v neobvyklých lokalizacích, nejvíce v jaterních a mozkových žilách. Často se opakují.
V dnešní době se u více než 70 % osob se žilní trombózou dokáže některá z dědičně podmíněných trombofilií. Jsou způsobeny zvýšenou tvorbou přirozených srážecích faktorů, které způsobují vznik sraženin nebo nižší tvorbu faktorů. Ty v našem těle zabezpečují rovnováhu, aby se netvořilo nadbytečné množství sraženin (koagulace - srážení krve).
Dělíme je na:
Patří sem většina chorobných stavů, kdy stoupá riziko vzniku trombu, nejčastěji po úrazech, nádorových onemocněních, operacích a infekcích.
Tromby v žilním systému se vyskytují nejčastěji. Když se tvoří v žilách dolních končetin krevní sraženiny, nazýváme to hluboká žilní trombóza.
Částečná úleva přichází většinou až po položení noh nad úroveň pasu. Lidé s trombózou v končetinách nedokážou velmi dobře chodit - zaostávají.
Hormonální antikoncepce může u zdravé ženy během užívání způsobit vznik tromboembolické nemoci (TEN). Nemoci mohou být o to závažnější, jsou-li v genech ženy přítomny trombofilní mutace, o kterých se v posledních letech stále více diskutuje a jedná se o vrozené odchylky v regulaci krevní sráženlivosti.
Antikoncepce, spolu se všemi hormonálními léčbami, zvyšuje riziko nadměrné krevní srážlivosti a tedy i riziko vzniku TEN. Tu může způsobit i gravidita, ale na rozdíl od ní má hormonální antikoncepce menší riziko výskytu TEN, stejně jako riziko stimulace při asistované reprodukci24.
Je-li antikoncepce pro ženu s trombofilii vhodná, musí rozhodnout lékař - gynekolog a to až poté, co prověří a vyšetří, zda v rodině někdo neprodělal žilní trombózu nebo embolii. Pokud se trombofilie v rodině vyskytuje, je nevyhnutné, aby byla žena důkladně vyšetřena a zjištěno, zda nemocí také netrpí. Veškerá vyšetření na trombofilii se provádí v laboratořích a jsou zaměřena právě na srážlivost krve. Toto vyšetření by měly prodělat všechny ženy, které v minulosti potratily13, měly problémová těhotenství a nebo žilní trombózu v rodině.
Jsou-li provedené laboratorní testy pozitivní, antikoncepce je pro ženu nevhodná.
Během těhotenství dochází přirozeně ke zvýšenému riziku vzniku trombu, ale na druhé straně se aktivují mechanismy, které zabraňují tvorbě sraženin, vytvoří se rovnováha. Jiná situace nastane při patologickém těhotenství a současném výskytu některé z dědičné trombofilie. V tomto případě je třeba těhotnou ženu pravidelně sledovat a aplikovat jí profylaktické látky - heparin.
Během gravidity dochází k zvýšené tvorbě krevních sraženin, aby se minimalizovaly krevní ztráty během porodu29 a gravidity. Mezi fyziologické změny v těhotenství patří:
Tyto změny jsou přítomny při každé graviditě. Na druhé straně se zvyšuje riziko vzniku embólie nejvíce během šestinedělí10. Trombofilie několikanásobně zvyšuje riziko tromboembolizmu a považuje se za rizikový faktor neúspěšné reprodukce a těhotenských komplikací (opakované potraty, narození mrtvého dítěte, preeklampsie, odloučení placenty).
Léčba v těhotenství musí být cílená a dobře volená, aby nedošlo k poškození plodu. U menších trombóz se používají podkožní hepariny až do doby samotného porodu. Po něm se ženě aplikuje warfarin.
Při rozsáhlejších trombózách, hlavně ve třetím trimestru13, se volí porod císařským řezem81 a po něm je ženě odstraněna sraženina chirurgicky, tzv. trombektomie. Warfarin potom žena užívá i po porodu na odstranění sraženiny. Jiné než chirurgické odstranění sraženiny, např. chemické - trombolýza, není v tomto případě možná.
Když je trombóza odhalená včas a je nasazená správná léčba, není plod ohrožený. Těhotenství, ve kterém se vyskytuje trombofilie tak může v pořádku dojít až do konce. Není nutné zakazovat ženám graviditu, které překonaly trombózu. Je nutné také těhotenství sledovat, kontrolovat a konzultovat ho s gynekologem, cévním specialistou a porodníkem.
Bez preventivních opatření byla TEN v minulosti příčinou mnohých mateřských úmrtí matky a dítěte - narozeného nebo ještě v lůně matky. Ke konci těhotenství, tj. ve třetím trimestru dochází v těle každé těhotné ženy ke zvýšené pohotovosti v srážení krve. Tělo se připravuje na porod, aby žena při vypuzení dítěte z dělohy nevykrvácela.
Vzhledem k tomu, že asi u 10 % obyvatelstva existuje dispozice na zvýšené srážení krve, může u takto postižených těhotných žen dojít spolu s výše uvedenými příčinami ke vzniku žilních trombóz nebo emboliím. V ohrožení na životě jsou jak rodička, tak dítě.
Velmi často už není možné zachránit ani plod, protože uvedenou mutací může být postižené už i dítě. Během nitroděložního vývoje dochází ke zhoršování
průtoku krve v placentě, která plod vyživuje. Když je tento stav dlouhodobý, tak
způsobuje úmrtí plodu.
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu