Roztroušená skleróza nebo-li skleróza multiplex je neurologickým onemocněním, které napadá centrální nervovou soustavu, konkrétně bílou mozkovou hmotu. V bílé hmotě mozkové dochází k nervovým vzruchům, které proudí ze smyslů směrem ke svalům. Při tomto přenosu se porušují myelinové pochvy, které mají za úkol izolovat nervová vlákna. Buňky centrálního nervového systému umí porušenou myelinovou pochvu obnovit, ale na jejím místě vznikají jizvy, díky kterým jsou příznaky roztroušené sklerózy více výrazné.
Toto onemocnění postihuje nejvíce ženy ve věku 20 až 40 let, není ale výjimkou, když nemoc postihne i staršího člověka. Jde o dlouhodobé onemocnění, které časem postupuje.
Příčina onemocnění roztroušenou sklerózou není známá, ale na vzniku se podílí pravděpodobně jakýsi virus, který může být v lidském organismu i po dobu několika let. Vznik viru může ovlivnit infekční onemocnění, nadměrná lidská námaha, podchlazení organismu, nadměrné slunění či stres nebo alergie na lepek1.
V některých studiích se mluví také o vztahu roztroušené sklerózy a nedostatku vitamínu B a D a také o přítomnosti těžkých kovů (olovo nebo rtuť) či nadbytku mastných kyselin v potravinách. Podíl na vzniku onemocnění má také prostředí, ve kterém člověk žije.
Doporučení ohledně těhotenství pacientek trpících roztroušenou sklerózou se v průběhu let značně změnila. V současné době se těhotenství u žen trpících touto nemocí nezakazuje, je však třeba dodržet určitá opatření. Těhotná žena musí být poučena o rizicích, které plynou z přerušení léčby během těhotenství a možného zvýšení aktivity onemocnění během těhotenství či po porodu.
Většina léků (nejen na sklerózu mutliplex) je během těhotenství zakázaných, protože jejich účinky na plod nejsou známy. Některé léky na roztroušenou sklerózu je nutné vysadit 3 - 6 měsíců před otěhotněním.
Období těhotenství je považováno spíše za příznivé pro průběh autoimunitních onemocnění, mezi které roztroušená skleróza patří. Buňky odpovídající za imunitu z nějakého důvodu napadají vlastní organismus. V období těhotenství se ale jejich činnost utlumí. Každé dítě je totiž v matčině těle vlastně cizorodý prvek, který musí tolerovat a tudíž imunitní systém ,,toleruje" přítomnost miminka a autoimunitní onemocnění se tak často zlepší.
Riziko ataku v těhotenství se asi o 30-50% snižuje. Existují samozřejmě výjimky. Problematická je jejich léčba v těhotenství, dávky kortikoidů je nutné minimalizovat, a to i v závislosti na pokročilosti těhotenství. V prvním trimestru se nesmí atak řešit pomocí kortikoidů vůbec, mohlo by to narušit vývoj plodu. Pokud matku v prvním trimestru postihne komplikovaný atak (takzvaná hemiparéza, kdy ochrne polovina těla), je to bohužel důvod k umělému ukončení těhotenství.
Užívání tzv. léků první volby při léčbě roztroušené sklerózy je třeba ukončit v okamžiku, jakmile žena zjistí, že je těhotná. Pokud žena plánuje otěhotnět a užívá některý z těchto léků, doporučuje se pravidelně provádět těhotenský test k vyloučení či potvrzení těhotenství. V případě pozitivního těhotenského testu je nutné ukončit aplikaci injekcí a vyhledat gynekologa pro potvrzení těhotenství.
Při užívání léků druhé volby se postupuje stejně. Jelikož je užívají pacientky s vyšší aktivitou choroby, jejich vysazení představuje vyšší riziko vzplanutí aktivity nemoci.
Při každé pacientce je nutné zvážit riziko těhotenství a vysazení léčby individuálně. Před otěhotněním by měla být pacientka minimálně 1 rok stabilizovaná, čili nemělo by být zhoršení v neurologickém postižení a neměl by se objevit atak, v optimálním případě je vhodné mít stabilní nález i na magnetické rezonanci mozku. Speciální doporučení záleží na stupni postižení. Porod by měly být veden co nejšetrněji. Je na rodičce, zda chce rodit přirozeně nebo za použití epidurální analgezie. O císařském řezu rozhoduje gynekolog s ohledem na rizika pro dítě či jiná onemocnění matky, roztroušená skleróza není překážkou. Mírně negativní vliv může mít celková anestezie.
Šestinedělí a první 3 měsíce po porodu jsou nejrizikovějším obdobím co se týče vzplanutí aktivity onemocnění. Ženy, které se rozhodly nekojit, mohou projít prakticky ihned po porodu na původní léčbu. Kojící matky nemohou své původní léky v období kojení užívat, a proto jsou v tomto období nadále bez léčby. Kojení by mělo být kratší než u zdravých žen, většinou se doporučuje kojit 3-6 měsíců. Pro každou ženu je období po porodu velmi zatěžující a stresující a příchod dítěte znamená změnu v zaběhnutém životním stylu. Aby nebyly pacientky nadměrně přetěžovány, doporučujeme už předem s rodinou konzultovat možnost výpomoci a umožnit matce alespoň pravidelný odpočinek. Hormonální změny po porodu mohou vést nejen k ataku, ale také mohou zhoršovat deprese, únavu, vyvolávat psychické potíže.
Každé další než první těhotenství představuje větší riziko provokace aktivity roztroušené sklerózy. Z tohoto důvodu je pacientkám, doporučeno mít maximálně dvě děti. Rozhodnutí po zvážení všech rizik zůstává na pacientce.
V případě, že se u člověka objeví onemocnění roztroušenou sklerózou, je z 20% pravděpodobné, že touto nemocí trpí i někdo z jeho příbuzných.
Onemocnění roztroušenou sklerózou nemá žádné speciální příznaky. Mezi ty univerzální a nejčastější patří snížení citlivosti a mravenčení v dolních nebo horních končetinách.
Častými příznaky, které mohou trvat týdny až měsíce, mohou být:
K diagnostikování roztroušené sklerózy musí pacient podstoupit řadu testů a vyšetření, aby se vyloučily všechny možné nemoci. Jednotné testy k odhalení roztroušené sklerózy neexistují. V první řadě probere lékař s pacientem osobní anamnézu vč. dosavadních příznaků.
Poté může lékař přistoupit k některému z níže uvedených vyšetření:
Roztroušená skleróza a její průběh je dělen do dvou skupin:
Tato stupnice zhodnocuje, v jak pokročilém stádiu se roztroušená skleróza nachází.
stupnice | stav postižení |
---|---|
0 | normální neurologický nález |
1 | mírné potíže |
2 | lehké potíže (slabost, lehké poruchy chůze) |
3 | výraznější postižení (porušená hybnost a výkonnost), zachována pracovní schopnost |
4 | těžší postižení, omezená pracovní schopnost, horší sexuální schopnosti |
5 | značné postižení, pracovní neschopnost, samostatná chůze jen na krátkou vzdálenost |
6 | pohyb s pomocí hole nebo berle, přesuny na krátké vzdálenosti, drobné domácí práce |
7 | nemožná hybnost, závislost na invalidním vozíku, zachována základní soběstačnost |
8 | ležení, omezená soběstačnost, neschopnost samostatného přesunu do invalidního vozíku |
9 | bezmocný a nesoběstačný |
10 | smrt |
Kurtzkého stupnice může být doplněná NRS stupnicí, která se zaměřuje také na náladu a schopnosti pacienta. Normální nález se hodnotí 0. Stupnice je rozdělena do 4 stádií. Znaménko + značí zlepšení stavu, znaménko - značí zhoršení stavu.
Pokud je roztroušená skleróza odhalená včas, je větší pravděpodobnost pomocí léčby zpomalit rozvoj této nemoci. Při léčbě jsou pacientovi podávány léky, které ulevují od potíží. Zároveň pacient podstupuje psychoterapii a fyzioterapii.
Fyzioterapeuti pomáhají pacientovi cíleně zaměřenému cvičení proti ochabování svalů (např. cvičení v bazénu, Vojtova metoda11, hipoterapie, vodoléčba, masáže aj.). Pacient může také využít léčebného pobytu v lázních. Na onemocnění roztroušenou sklerózou se v České republice zaměřují lázně Vráž u Písku, Dubí u Teplic, Klimkovice u Ostravy, na Slovensku jsou to Piešťany a Trenčianské Teplice.
Člověk, který má roztroušenou sklerózu1 by měl dbát na zdravý jídelníček:
Akutní ataky jsou léčeny vysokými dávkami kortidoidů, které mají protizánětlivý účinek. Interferony jsou podávány k zabránění rozvoji nemoci a možným vznikům relapsů. U pacienta se mohou objevit vedlejší účinky ve formě zarudnutí místa vpichu, chřipkou, zvýšenými jaterními testy nebo snížením počtu krevních destiček a krvinek.
Pacientovi jsou předepisovány také léky proti bolesti, závratím, antidepresiva, při problémech s močením nebo při sexuálních problémech.
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu