Kyretáž

Kyretáž představuje poměrně častý gynekologický zákrok, přičemž mnoho žen neví, jak přesně probíhá. Proč tě tvůj gynekolog může poslat na kyretáž, jak dlouho pobudeš v nemocnici a co bude následovat po zákroku? To se dozvíš v našem článku.

Kyretáž dělohy může mít řadu důvodů.

Co je to kyretáž dělohy a jak probíhá?

• Kyretáž dělohy, které se říká také čištění, revize nebo výškrab dělohy, představuje krátký operační zákrok, který se však neprovádí řezem přes břišní stěnu, ale lékař během něj pronikne přes děložní krček až k děloze. Tam odebere tkáň děložní dutiny pomocí nástroje, kterému se říká kyreta.

• Celý úkon trvá maximálně 15 či 20 minut a žena je během něj uspaná, tedy v celkové anestezii. S tím souvisí i příprava na kyretáž – kromě absolvování předoperačních vyšetření by měla 6 až 12 hodin dodržovat režim, během kterého už nebude přijímat jídlo ani tekutiny a samozřejmostí také je, že se nedoporučuje ani kouřit.

• Kyretáž sama o sobě většinou není důvodem k dlouhodobější hospitalizaci. Pokud se nevyskytnou komplikace, případně žena neleží v nemocnici kvůli jiným zdravotním problémům, po několika hodinách od kyretáže už může jít domů, přičemž první hodinu po zákroku by měla ležet.
  • Konkrétnější informace o tom, jak bude probíhat první den po zákroku, ti poskytnou v nemocnici, kde kyretáž absolvuješ. Přístup k propuštění domů se totiž může na jednotlivých pracovištích lišit.

Zotavování po kyretáži

• Bezprostředně po zákroku může žena cítit bolest, která je podobná menstruační bolesti a rovněž může pár dní či týden slaběji nebo středně intenzivně špinit, tedy pozorovat hnědý výtok.
  • Intenzivní bolest v podbřišku, horečka či silné krvácení jsou příznaky, že po kyretáži nastala komplikace. Pokud tyto symptomy pozoruješ, neváhej a kontaktuj svého lékaře.

• Pokud je žena ve věku, kdy ještě menstruuje, a nevyskytly se po kyretáži žádné komplikace, menses by se měl po kyretáži obnovit do maximálně šesti týdnů. Tato informace je však velmi individuální, mnoho žen dostane první menstruaci po kyretáži mnohem dříve. Vše závisí na důvodu, proč byla kyretáž provedena, a na jejím rozsahu – někdy je čištění dělohy invazivnější, jindy je poměrně šetrné, tím pádem děloha potřebuje mnohem kratší dobu na regeneraci. Rovněž nástup menstruace ovlivňují i ​​případné komplikace po kyretáži.

• Během prvních dvou týdnů po kyretáži by žena měla dodržovat tento režim:
  • Důkladná hygiena – je důležité, aby očista vnějších pohlavních orgánů proběhla ve sprše, nikoliv v koupeli. Samozřejmostí je, že je nutné vyhnout se i veřejným bazénům, koupalištím a přírodním vodním plochám.
  • Se sexem počkat do následující menstruace – pokud žena už nemenstruuje, protože je v menopauze, měla by počkat alespoň 5 až 6 týdnů.
  • Pro absorpci krvavého výtoku používat pouze vložky – tampony nejsou po kyretáži vhodné. Jednak žena nemůže sledovat intenzitu krvácení a také může tampon podnítit zánět vaginálního prostředí.
  • Nezvedat těžká břemena – zvedání těžkých věcí nadměrně namáhá břišní svalstvo a orgány v pánvi. První dva týdny by se měla žena této činnosti vyhnout, protože hrozí riziko krvácení.

Důvody pro absolvování kyretáže

• Na kyretáž může lékař ženu odeslat z různých důvodů a rovněž může sloužit i pro diagnostické účely, které později vedou k zahájení dalšího léčebného postupu.

• Kyretáž tedy lze rozdělit na:
  • Terapeutická kyretáž – slouží k odstranění přebytečné tkáně v děloze, díky čemuž se předejde zdravotním komplikacím.
  • Diagnostická kyretáž – vzorek tkáně se odesílá k rozboru, důsledkem čehož se zjistí, proč žena trpí například krvácením mimo cyklus.

Kyretáž po potratu

• Nejčastěji se kyretáž zmiňuje v souvislosti s potratem, přičemž ale ne každý automaticky vede ke kyretáži. Poté, co lékař potvrdí, že došlo k potratu, zkontroluje ultrazvukem děložní dutinu a zváží, zda je kyretáž nutná.

• Pokud se v děloze stále nacházejí zbytky těhotenství – plodové obaly, placenta, zhrublá výstelka dělohy atd., lékař zváží buď vyčkávací postup, nebo doporučí absolvování kyretáže.

• Často se kyretáž provádí po zamlklém těhotenství – tedy těhotenství, které úspěšně postupovalo až do momentu, kdy se dítě bez zjevných příčin přestalo vyvíjet. Zamlklé těhotenství většinou neprovázejí žádné příznaky, na jejichž základě by ho žena identifikovala, a proto se o ztrátě děťátka často dozví až na běžné kontrole u gynekologa.
  • I v případě zamlklého těhotenství však lékař může zvolit vyčkávací postup, čímž ženskému organismu „dopřeje“ čas na to, aby obsah dělohy v nejbližších dnech vyloučil sám. Pokud se tak nestane, opět je aktuální možnost kyretáže.

• Kyretáž může žena podstoupit i po spontánním potratu, tedy ztrátě miminka, které bylo doprovázeno krvácením, bolestí či celkovou nevolností. V takových případech lékař zkontroluje obsah dělohy a zváží, zda je nutná její revize.

Kyretáž po porodu

• Kyretáž po porodu se provádí tehdy, pokud se v průběhu porodu nevyloučily všechny zbytky placenty či plodových obalů. Ve většině případů se na to přijde až pár dní či týdnů po porodu, kdy žena pociťuje nadměrnou slabost či intenzivnější bolesti dělohy. Výjimečným příznakem pak není ani zvýšená intenzita krvácení v šestinedělí nebo horečka.

• Jelikož jsou zbytky těhotenství v ženském organismu potenciálním zdrojem nebezpečného zánětu, je třeba je manuálně z těla odstranit. Kyretáž po porodu probíhá stejně jako revize dělohy, která měla jinou indikaci, a množství žen tento zákrok subjektivně hodnotí tak, že se jim bezprostředně po něm ulevilo a cítili se lépe.
  • Častou praxí je, že žena po kyretáži po porodu dostane také antibiotika, která zabrání vzniku nebo rozšíření již vzniklého zánětu.

Kyretáž v produktivním věku – diagnostická kyretáž

• V případě, že žena opakovaně krvácí i mimo menstruační cyklus, lékař může navrhnout tzv. diagnostickou kyretáž. Během ní se odebere vzorek tkáně z dělohy, která následně putuje na histologii, tedy rozbor. Takové vyšetření dokáže odhalit například zhoubná (onkologická) onemocnění dělohy, případně jejich prvotní, tzv. předrakovinná, stadia.

• Diagnostická kyretáž se v praxi často spojuje s provedením hysteroskopie – tedy diagnostického zákroku, během něhož se do děložní dutiny zavede hysteroskop, tenký nástroj se světlem a kamerou. Díky tomu si lékař prohlédne prostředí dělohy a může tak odhalit například myomy³, cysty či polypy, které často způsobují krvácení mimo menstruační cyklus.
  • Na základě výsledků z histologie se doporučí léčebný postup. Pokud je diagnostikován zhoubný nádor dělohy, žena je odeslána na onkologii, ale klidně může jít i o trochu méně závažný zdravotní problém, jako je zánět dělohy. V takových případech se nasazují antibiotika.

Kyretáž v menopauze

• Kyretáž v období menopauzy se nejčastěji provádí z důvodu, že žena i přes přechod nepravidelně krvácí či špiní. I v období menopauzy se kyretáž považuje za diagnostickou, protože vzorek odebrané tkáně je odeslán na histologii s cílem potvrdit nebo vyloučit závažnější onemocnění dělohy.

• Krvácení v období menopauzy je totiž vždy výstražným symptomem, který může signalizovat buď zhoubné onemocnění dělohy nebo probíhající zánět. V žádném případě by se tedy špinění či krvácení v přechodu nemělo podceňovat.

Komplikace během kyretáže a po kyretáži

• Přestože je kyretáž bezpečným zákrokem a žena z něj nemusí mít strach, přece jen s sebou nese jistou, i když nepatrnou, míru rizika. V malých procentech případů se mohou vyskytnout tyto komplikace:
  • Poranění dělohy – vzniká přímo během zákroku, kdy lékař dělohu poraní kyretou. Důsledkem toho je svalstvo narušeno, což komplikuje proces hojení po zákroku a rovněž zvyšuje míru krvácení.
  • Zánět dělohy – vzniká několik dní po zákroku a projevuje se nadměrnou bolestí v podbřišku, slabostí či horečkou.

• Komplikace po kyretáži mohou způsobit, že žena zůstane po zákroku hospitalizována na několik dní. Rovněž zase mohou způsobit „opětovnou“ hospitalizaci, pokud se zdravotní problémy po kyretáži vyskytnou v době, kdy se už žena zotavovala v domácím prostředí.

Mohlo by tě také zajímat

Děložní myom

Mnoho žen si od gynekologa vyslechne, že má na děloze myom. Jde o nezhoubný nádor, který dokáže nasekat paseku hlavně v případě snažení se o početí miminka. Pokud se tě tato diagnóza týká, nebo tě zkrátka jen zajímají bližší informace o děložním myomu, přečti si následující řádky.

Endometrium

Endometrium je odborné označení pro děložní sliznici. Ta se nachází v nejvnitřnější části děložní stěny, která je v přímém kontaktu s děložní dutinou. Má šedorůžovou barvu. Někdy se může stát, že děložní sliznice roste i mimo dělohu. V takovém případě se jedná o onemocnění zvané endometrióza.

Endometrióza

Endometrióza je onemocnění žen, kdy se ložiska děložní sliznice nacházejí mimo dělohu. Částečky endometria se nemusí nacházet pouze v oblasti pánve ženy. Mohou se vyskytovat kromě srdečního svalu a sleziny prakticky kdekoli.

Více o tomto tématu na Modrém koníku

• Tematické skupiny
  • V našich tematických skupinách se spojují uživatelky, které mají něco společného. Poznáš zde tedy ženy, které právě řeší stejné záležitosti, problémy a situace jako ty.

• Odborné poradny
  • Máš otázku, na kterou nemůžeš najít odpověď? Zeptej se některého z našich odborníků v Poradnách. Jsou zdarma a nabízí možnost anonymity.

• Diskuse
  • Nech si poradit nebo si přečti již vzniklý obsah v našich fórech. V jednotlivých diskusích určitě najdeš něco, co tě zaujme. A pokud náhodou ne, klidně vytvoř vlastní vlákno a počkej si na reakce ostatních uživatelek naší stránky.