Pylorostenóza je onemocnění, které postihuje trávicí systém nejčastěji u malých kojenců. Na pylorostenózu u dítěte je potřeba myslet tehdy, pokud dítě opakovaně zvrací, nepřibývá na váze a je dehydratováno. Pylorus je sval, který se nachází na spojení žaludku a tenkého střeva. Stenóza znamená zúžení. Čili pylorostenózy je stav, kdy je zúžený sval, přes který prochází potrava do tenkého střeva.
Pokud tedy potrava z tenkého střeva nemůže projít přes tento sval do střeva, strava tak stagnuje v žaludku a vrací se zpět do úst a to tak, že dítě úporně zvrací.
Žaludek dítěte se po krmení naplní, ale není umožněn průchod potravy dál. Za normálních okolností se pylorus otevře a strava volně přechází do střeva, kdy dochází k jejímu dalšímu trávení.
Pylorostenóza se nejčastěji objevuje u prvorozených chlapců než u dívek. Onemocnění se vyskytuje u 4 z 1000 narozených dětí.
Zúžení svalu vzniká na podkladě ztluštění svalu svěrače. U dětí dochází k zhrubnutí pyloru obvykle až po porodu, proto se nejčastěji onemocnění projeví šest měsíců po narození.6 Přesná příčina proč dojde ke zhrubnutí svalu není ale známa. Předpokládá se, že tyto faktory mohou ovlivnit vznik pylorostenózy:
Prvním projevem je zvracení:
K dalším projevům patří:
Děti mají podobné projevy i při refluxní esofagitidy.4 Rozdíl je jen v tom, že zvracení3 zde není tak úporné a masivní.
Rodiče obvykle navštíví lékaře, který už podle anamnézy vysloví podezření na pylorostenózu. Už při běžném fyzikálním vyšetření v 80% případů je hmatatelné zvětšení svalu.
Stenóza je asi takové velikosti jako švestka, na dotek je cítit tuhou hmotu.
Lékař si dále všimne status dítěte, zejména známky dehydratace. Dítě je spavé, nereaguje na podněty tak, jak by mělo.
Ze zobrazovacích vyšetření se provádí sonografické vyšetření břicha nebo RTG vyšetření břicha s podáním kontrastní kaše. U dětí se dělají i krevní testy, aby se zjistil stav dehydratace a deficit minerálů.
Pylorostenóza se řeší operačně, operační zákrok se nazývá pylorotómia . Nařízne se zhrubělý sval a uvolní se. Zákrok se dá provést laparoskopicky, tedy není nutné provádět velkou operační ránu, ale využívá se optická technika.
Většina dětí už 3-4 hodiny po operaci může přijímat potravu. Dítě po operaci může ještě zvracet malé množství obsahu, protože nařezaný sval je mírně oteklý a otok způsobuje obstrukci. Matky mohou pokračovat v kojení.70 Pylorotomie není překážkou.
Dítě po zákroku nemusí být sledováno u specialisty, chodí na pravidelné prohlídky k pediatrovi. Po pylorotomii by již nemělo dojít k pylorostenóze. Pokud však dítě bude mít neustále potíže, je potřeba uvažovat o jícnovém refluxu2, čili o návratu potravy ze žaludku nazpěť do jícnu.
Prognóza pylorostenózy je dobrá, už hned po zákroku je viditelný ústup potíží.
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu