Pneumo 23 je nepovinná polysacharidová vakcína proti pneumokokům používaná k očkování dětí38 od dvou let a dospělých. Pneumo 23 od roku 1983 vyrábí společnost Sanofi Pasteur. Očkování není hrazeno zdravotními pojišťovnami. Vakcína obsahuje polysacharidové antigeny obalu (kapsule) pneumokoků, ty vyvolávají významnou imunitní odpověď2 až u dětí starších dvou let1. U dětí mladších než dva roky je možné použít konjugované pneumokové vakcíny, jako je např. Prevenar 13, ten je použitelný i pro vakcinaci dospělých. Pneumo 23 je sice proti širšímu spektru pneumokoků, ale vyvolává v těle tvorbu užší škály typů protilátek než konjugované vakcíny.
Tvorba protilátek proti kapsulárním sacharidům se liší u jednotlivých vakcinačních sérotypů pneumokoků. U kmenů 3, 4, 5, 7F, 8, 9N a 18C se udává, že se protilátky utvoří i více než u 90% očkovanců, u kmenů 1, 2, 9V, 10A, 11A, 15B, 17F, 19A, 19F, 20, 22F a 33F u 80 až 90% očkovanců a kmenů 6B, 12F, 14, 23F u méně než 80% očkovanců. U seniorů se protilátky vytvoří pouze u 30 až 90% osob naočkovaných vakcínou Pneumo 23.
Ani vysoká hladina protilátek není zárukou imunity vůči infekci pneumokoky. Uvádí se spíše snížení četnosti závažného průběhu (např. zápalu plic7 či zánětu mozkových blan) onemocnění vakcinačními sérotypy o zhruba 56 i více procent, čím kvalitnější byla studie, tím byl sledovaný protektivní efekt nižší, účinnost vakcinace také klesá s věkem očkovance a s dobou uplynulou od aplikace vakcíny. Byl prokázán pokles pneumonie (zápalu plic) způsobené pneumokoky o 34% nebo i nárůst až o 20%, úmrtnost na ni ale u očkovaných jedinců poklesla pouze o 0 až 3%. V některých případech byl po očkování pozorován i nižší výskyt zánětů středního ucha8, v tomto případě ale výsledky nejsou prokazatelné, přesvědčivé, je možné nalézt údaje od 0 do 51%. Délka ochrany po očkování Pneumo 23 je zhruba 5 let. Očkování v žádném případě nechrání před jinými původci onemocnění než vakcinačními a některými silně příbuznými pneumokoky. Vakcína Pneumo 23 nesnižuje pravděpodobnost bacilonosičství pneumokoků.
Je známo přes 90 kmenů (sérotypů) pneumokoků, genetické rozdíly mezi nimi činí až 10% genomu. Pneumo 23 je pouze proti 23 sérotypům, pokrývá tak přibližně 90% původců invazivních pneumokových infekcí. Problematickým jevem je nahrazování (replacement) vakcinačních kmenů nevakcinačními kmeny pneumokoků, ale také i jinými baktériemi a viry (to hlavně v případě zápalu plic7 a zánětu středního ucha8, jedná se ale i o celkovou nemocnost). Důsledkem zvýšeného výskytu nevakcinačních kmenů je, že starší méněvalentní konjugované vakcíny proti pneumokokům (např. sedmivaletní Prevenar a desetivaletní Synflorix prakticky ztrácejí svůj význam. Pokud se rodiče rozhodnout dítě mladší dvou let proti pneumokokům očkovat, určitou ochranu v našich podmínkách může v současnosti poskytovat vakcína Prevenar 13. Nicméně budoucí vývoj výskytu jednotlivých sérotypů pneumokoků lze pouze odhadovat. Na vzestupu jsou kmeny 6C, 15A, 15C, 16, 23A, 33, 35, 38 a nezařazené, které v žádné aktuálně dostupné pneumokové vakcíně, včetně Pneumo 23, nejsou.
Před očkováním by měla být sepsána anamnéza očkovance a pečlivě zvážit indikace a také možné kontraindikace vakcinace. Aplikace vakcíny s sebou nese i nemalé riziko nežádoucích účinků, včetně těch závažných. Je třeba brát v úvahu, že v příbalovém letáku uvedené nežádoucí účinky nejsou pravděpodobně kompletní, v ČR jsou dostupné pouze postmarketingové údaje (tedy jen spotánní hlášení nežádoucích účinků po uvedení vakcíny na trh). Další otázkou je možná toxicita přítomného fenolu. Fenol má antiseptické účinky, leptá tkáně, snadno proniká dovnitř buněk. Může poškozovat neurony a mozek, játra, ledviny, dýchací i kardiovaskulární soustavu.
U dětí do 5 let se v České republice pneumokokové infekce vyskytují ve 2 až 9 případech na 100 000 dětí za rok, z toho v roce 2013 to bylo v celé republice pouze 28 případů invazivní infekce (12 těchto dětí bylo proti pneumokokům očkovaných, pravděpodobně některou z kojugovaných vakcín). Invazivní pneumokové infekce mají u malých dětí nízkou úmrtnost, za rok jde průměrně celkem o nula až tři děti mladší pěti let. U starších lidí nad 40 let se v celé České republice za rok vyskytne okolo 250 až 330 invazivních pneumokových infekcí, více než polovina případů se týká osob nad 65 let. Úmrtnost u starších lidí na invazivní pneumoková onemocnění je okolo 20%, s věkem stoupá.
Tato vakcína je určena k očkování dětí od 2 let a dospělých, především seniorů, účelem je prevence invazivních pneumokokových onemocnění. Pneumo 23 se doporučuje hlavně k očkování osob trpících chronickými kardiovaskulárními, respiračními, ledvinovými a jaterními onemocněními, diabetes mellitus2 (cukrovkou), HIV infekcí, leukémií, lymfomem, Hodgkinovou nemocí, mnohočetným myolomem, generalizovanou malignitou, chronickou bronchitidou, srpkovitou anémií či bez slinivky, lidem léčeným imunosupresivy, kortikoidy, před transplantací orgánů nebo kostní dřeně, závislým na alkoholu či tabáku a také umístěným v léčebnách dlouhodobé nemocných (LDN) a domovech důchodců.
Vakcína je kontraidikována v případech známé přecitlivělosti na jakoukoliv složku vakcíny. Očkování je nutné odložit při akutním horečnatém1 onemocněním nebo při relapsu chronického onemocnění (ale je vhodné dodržovat tyto zásady pro minimalizaci rizika očkování38). Očkovat není vhodné osoby očkované v předchozích 3 letech. Vzhledem k možnému obsahu kravských mléčných bílkovin pozor také při alergii na bílkovinu kravského mléka15.
Vakcína by se měla aplikovat ne později než dva týdny před odstraněním sleziny nebo zahájením imunosupresivní terapie. Těhotné ženy se nedoporučuje očkovat s výjimkou případů, kdy je riziko infekce velmi vysoké.
Vakcína je čirá bezbarvá tekutina umístěná v jednodávkové skleněné injekční stříkačce uzavřené bromochlorobutylpryžovou, bromobutylpryžovou nebo chlorobutylpryžovou zátkou a s ochranným krytem hrotu. Jedna dávka je 0,5ml. Pneumo 23 se aplikuje pomocí injekční jehly do svalu, u kojenců do boční strany stehenního svalu, u starších dětí do deltového svalu paže. Je možné ho aplikovat i subkutánně (podkožně), hlavně v případě poruch srážlivosti krve.
Dětem od 2 let a dospělým se aplikuje jedna dávka Pneumo 23. Doporučuje se přeočkovávat každých 5 let kvůli poklesu hladiny protilátek. Děti do 10 let a starší dlouhodobě nemocné osoby je možné přeočkovat každé tři roky, protože se u nich předpokládá rychlejší pokles protilátek.
Na základě postmarketingové sledování, tedy spontánního hlášení po uvedení vakcíny na trh, nelze četnost nežádoucích účinků odhadovat. Podhlášenost nežádoucích účinků je totiž velmi vysoká, odhaduje se na 90-99%.
Podle zahraničních příbalových letáků vakcíny Pneumo 23 mezi její velmi časté (četnost vyšší 1/10) nežádoucí učinky patří zvýšená teplota až horečka (i nad 39°C), bolest hlavy5 a slabost. Častými nežádoucími učinky (četnost 1/100 až 1/10) jsou také bolest, zarudnutí, zatvrdlina nebo otok v místě vpichu. Dále byla hlášena vyrážka, kopřivka, celulitida v místě vpichu, otok končetiny, athralgie (bolest kloubů), myalgie (bolest svalů), lymfadenopatie (zvětšení mízních uzlin), anafylaktická reakce a Arthusův fenomén (lokální zánětlivá alergická reakce), trombocytopenie (porucha tvorby krevních destiček), vaskulitida (zánět cévních stěn), celotělová vyrážka a také relaps (návrat) poruchy imunitního systému.
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu