Ovesné vločky mají sladkou chuť, díky které jsou ovesné vločky favoritem snídaňových cereálií. Při zpracovávání ovse se jen málokdy stane, že jsou ze zrna odstraněny otruby a klíčky. Z tohoto důvodu je prakticky vždy zaručeno, že při konzumaci ovesných vloček a nebo mouky, jde o celozrnou potravinu.
Obilnina3 oves je velmi dobrým zdrojem manganu, selenu, zinku, hořčíku, fosforu, vlákniny a betaglukanů2.
Otázka bezpečnosti zařazení ovse pro pacienty s celiakií1 je zkoumána a diskutována už bezmála dvě desetiletí. Většina velkých společností celiatiků a léčebných center doporučuje zvážení přídaní omezeného množství ovse do svého jídelníčku. Novědiagnostikovaným pacientům se ale nedoporučuje konzumovat oves, dokud jejich celiakie není pod kontrolou (odezněly příznaky a výsledky krevních testů jsou v pořádku). Kromě toho se celiatikům nedoporučuje jíst výrobky z ovse, pokud nejsou označeny jako bezlepkové.
Nejčastější výhradou proti konzumaci ovse byla jeho kontaminace lepkem při sběru a nebo jeho zpracování. Dnes už jsou však k dispozici ovesné výrobky označené jako bezlepkové, které nejsou kontaminované glutenem.
Někteří celiatici ale netolerují ani bezlepkové ovesné vločky. Oves sice neobsahuje gluten jako pšenice a nebo oves. Obshuje ale podobný protein avenin. Avenin je tolerován a netoxický pro většinu celiatiků. Méně jak 1% celiatiků mělo imunitní reakci na avenin v důsledku velkého množství ovse ve stravě. Momentálně neexistuje způsob jak dopředu určit zda jedinec bude mít imunitní reakci na avenin.
Doporučená denní spotřeba ovse by u dospělého celiatika neměla přesáhnout 50g denně, pro děti 25g denně.
S přísunem ovesných vloček ve stravě se zvyšuje i přísun vlákniny. Některé projevy mohou být projevem zvýšeného příjmu vlákniny a ne reakcí na oves.
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu