Obsedantně kompulzivní porucha (taktéž OKP) je druh úzkostné chronické choroby. Onemocnění se vyskytuje jak u dětí, tak i u dospělých.
Obsese jsou myšlenky nebo představy, které se opakovaně vtírají do mysli jedince, obtěžují ho. Jedinec je vnímá, uvědomuje si jejich nesmyslnost, ale nedokáže jim odolat.
Kompulzie jsou opakované formy chování nebo duševní aktivity, kterými se jedinec snaží předcházet obávaným situacím. Obvykle si uvědomuje nesmyslnost vlastního chování. Kompulzie můžou na sebe navazovat a vzniká tak rituál. Pacient má strach, že když něco neudělá, tak se stane něco špatného.
Průběh onemocnění je chronický s obdobími zlepšení a zhoršení.
Podle výsledků Epidemiologic Catchment Area se OKP vyskytuje asi u 2,5 % populace. První příznaky se mohou objevit kolem 7. roku života a nejvíce se projevují v období puberty3. Porucha má kolísavý průběh.
Děti často skrývají své chování před rodiči. Rodiče často několik měsíců netuší o obsedantně kompulzivním chování jejich dítěte. Někdy děti zapojují rodiče do rituálů. Děti něco udělají a rodiče to musí zopakovat. Když se rodiče nezúčastní rituálů, dítě často začne mívat záchvaty hněvu a obavy.
OKP je dětské onemocnění, které často zůstává nediagnostikované. Když pacient vypráví lékaři své zdravotní problémy, lékař (pediatr, psychiatr) může diagnózu lehce určit. Pacienti mají často pocit viny, ostudy, proto o tom nemluví s lékařem (např. věřícímu se vnucují proti jeho vůli myšlenky, že Bůh je zlý). Proto je při určení diagnózy důležité ptát se dítěte přímo na symptomy. V tabulce je 5 doporučených jednoduchých screeningových otázek. Když je pozitivní alespoň jedna odpověď, je potřebné provést detailní vyšetření na vyloučení OKP.
Obsedantně-kompulzivní screening podle Zohar-Fineberg (Z-FOCS): |
---|
Umýváte se často nebo často perete? |
Často kontrolujete věci, situace? |
Máte nějaké myšlenky, které vás obtěžují a kterých byste se chtěli zbavit, ale nedaří se vám to? |
Trvá vám dlouho ukončení běžných aktivit? |
Děláte si starosti, nebo se příliš zaobíráte uspořádaností nebo souměrností? |
Lékař se ptá tak, aby dítě rozumělo otázkám.
Běžně se stává, že od vzniku symptomů ke stanovení diagnózy uběhne průměrně 17 let.
OKP se vyskytuje často i při různých duševních a neurologických onemocněních. Spektrum těchto onemocnění se dělí na skupinu kompulzivní, impulzivní a skupinu neurologických poruch. Kompulzivní jsou nepříjemné v celém průběhu, přičemž impulzivní chování je na začátku příjemné (hráči na automatech). Lékař musí proto myslet i na tyto nemoci:
Při psychoterapii se terapeut snaží zabránit rituálům. Vystaví dítě reálné úzkostné situaci a zabrání mu provést kompulzie. Čeká se, dokud úzkost spontánně neztratí na intenzitě (někdy to trvá i 3 hodiny). Terapeut se snaží ze začátku zredukovat u pacientů např. počet umývání rukou z 50 na 30.
Pro rodiče je důležité uvědomit si, že děti nejsou na vině, když trpí touto poruchou. Rodiče by měli dítě podpořit a chválit každé jeho zlepšení. Léčba může pomoci dítěti a rodině naučit se strategie na řízení příznaků OKP.
V léčbě se využívají léky, které patří do skupiny Inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Tyto léky zabezpečují neustálou přítomnost serotoninu v mozku, a tak se zmírní nutkání na vykonávání různých rituálů.
Kombinace farmakoterapie a psychoterapie je nejúčinnější dostupnou léčbou v dnešní době. Léčba OKP je dlouhodobá, často celoživotní.
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu