Mandlové mléko se správně dle české legislativy označuje jako mandlový nápoj, nicméně v běžné řeči je obvykle používán termín mandlové mléko. Vyrábí se z mandlí4 a vody. Mandloně jsou příbuzné švestkám, třešním, broskvoním a meruňkám, jedná se vlastně o ovoce s tenkou dužinou a tvrdou skořápkou, pod kterou se skrývá semeno - mandle.
Mandlové mléko není žádným novodobým vynálezem, v řadě kultur je jako nápoj používáno již po staletí. Je alternativou pro lidi trpící alergií na mléka živočišná15, pro lidi trpící intolerancí laktózy3, pro lidi, kteří živočišné mléko1, kromě mléka mateřského, nepovažují za zdravé a pro lidi, kteří nechtějí konzumovat živočišné mléko z filozofických, náboženských či etických důvodů (např. pro vegany). Mandlové mléko je samozřejmě nevhodné pro alergiky na mandle.
I lidé, kteří běžně pijí kravské nebo jiné živočišné mléko, mohou ocenit jinou chuť mandlového mléka, ozvláštnit si jím jídelníček. Jeho konzumace lze kvůli obsahu aminokyseliny tryptofanu doporučit např. při nespavosti6. Neslazenému mandlovému mléku některé zdroje připisují zásadotvorný vliv v organismu. Doma vyrobené nebo kupované mandlové mléko s vhodným složením je možné podávat i malým dětem od 4 až 6 měsíců, používat jej k zapití příkrmů10 a vaření kaší22. Není vhodné ale jako plná náhrada mateřského mléka, protože neobsahuje veškeré potřebné živiny, ale lze ho, stejně jako ostatní rostlinná mléka1 (kromě sójového), používat na pití, pokud již dítě jí dostatečně množstevně a pestře. Druhy obohacené vápníkem ve formě řas je možné podávat dětem od 10 měsíců.
Pěstování vyšlechtěných mandloní (Prunus amygdalus dulcis) je prokázáno již v době 3000 až 2000 let před naším letopočtem v oblasti Blízkého východu, díky Hedvábné stezce se brzy rozšířily na území dnešní Číny, Indie, střední Asie a Řecka a poté díky obchodním stykům postupně i do celé oblasti kolem Středozemního moře. Jejich příchod do oblasti Španělska a Portugalska se datuje do poloviny 8. století našeho letopočtu.
Mandlové mléko bylo běžně konzumováno již ve starověkém Římě a také bylo, na rozdíl od nepostního, nepravidelně dostupného a v té době neuchovatelného kravského mléka, poměrně běžnou součástí středověké stravy, ze 14. století se dochovala řada receptů využívajících mandlové mléko. V 18. stolení byly mandloně dovezeny do Kalifornie, v jejím vnitrozemí se je daří velmi úspěšně pěstovat dodnes. Až po 18. století s rozmachem konzumace kravského mléka začalo mandlové mléko z evropských jídelníčků ustupovat. V současnosti jsou největšími producenty mandlí USA (Kalifornie), Španělsko, Itálie, Maroko, Sýrie, Írán, Afgánistán, Turecko, Tunisko, Alžírsko a také Austrálie a JAR. Pěstují se i v České republice. Konzumace mandlového mléka znovu nabývá na popularitě, poměrně oblíbené je v USA.
Jeden hrnek mandlového mléka obsahuje asi 1 až 1,5 g bílkovin a 2,5 až 3g tuků, tedy méně bílkovin než živočišná mléka. Tuky jsou tvořeny především omega-3-mastnými kyselinami. Mandlové mléko neobsahuje laktózu a cholesterol, obsahuje vlákninu, včetně prebiotické (podporující růst probiotik6). Mandlové mléko je také dobrým zdrojem aminokyseliny tryptofanu, vitamínů E, B1, B2, kyseliny listové37, hořčíku, selenu, manganu, zinku, draslíku, železa, fosforu, mědi a vápníku. Některé zdroje uvádějí zásadotvorné působení neslazeného mandlového mléka v lidském těle.
Koupit lze mandlová mléka tekutá, balená v tetrapakových krabicích, nebo sušená, obohacená vápníkem, tekutá mandlová mléka je možné koupit slazená i neslazená, ochucená, k dostání jsou i rýžovo-mandlová a nebo také mandlové "smetany" na vaření.
TIP: Dobře vymačkanou mandlovou drť zbylou po výrobě mléka lze použít na přípravu dezertů, sušenek, moučníků či pomazánek nebo dát do kaše.
TIP: Pokud při výrobě mandlového mléka použijeme menší množství vody, získáme náhradu kravské smetany na vaření.
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu