Kvasinková infekce u dětí (přemnožení kvasinek Candida albicans neboli kandidóza) se stejně jako u dospělých může projevovat různými způsoby, v ústech jako moučnivka11, na genitáliích, hýždích a v kožních záhybech, kterými jsou hlavně třísla, podpaží, podkolenní jamky, ohbí loktů, za ušima a krční kožní řasa, jako zapařeniny a opruzeniny38 (nejčastěji je jejich příčinou právě kandidóza), ve vlasech a jejich okolí jako zarudlá seboroická dermatitida11, na ostatní kůži jako zarudlá, často kruhová (numulární), někdy i olupující se či svědící ložiska a v trávicí soustavě např. jako ublinkávání, průjmy1, zácpa3 či koliky25 nebo i jako záněty močových cest.
Kvasinky jsou běžnou součástí lidské mikroflóry, vyskytují se prakticky u každého. Problémy se objeví, pokud dojde k přemnožení kvasinek, hlavně se jedná o druh Candida albicans. K přemnožení dochází primárně v travicím traktu, kožní mikroflóra je jen odrazem té střevní. Střeva jsou základním kamenem imunitního systému, stav trávení a střevní mikroflóry má tedy vliv i na rozvoj a léčbu kvasinkové infekce.
Ihned po narození se začínají střeva miminka osidlovat, dítě při vaginálním porodu29, časném kontaktu kůži na kůži33 a kojení70 přejímá mikroflóru matky (a to včetně právě kvasinek). U miminek ve zdravé střevní mikroflóře převažují bifidobaktérie. Negativní vliv na stav mikroflóry má porod císařským řezem81 a také podání umělého mléka - i jen jedna dávka může způsobit předčasnou a nežádoucí změnu od kojeneckého složení mikroflóry směrem k mikroflóře dospělého. U plně i částečně kojených dětí dětí má zásadní vliv strava a stav střevní mikroflóry maminky, u dětí plně či částečně krmených umělým mlékem49 pak právě toto umělé mléko.
Pomnožení kvasinek u přikrmovaných miminek a malých dětí často způsobuje vařená mrkev, jednoduché sacharidy (včetně některých druhů kojeneckých kaší22, sušenek, piškotů a instantních čajů) a nadbytek složitých sacharidů (kaše, přílohy, pečivo), mléko a nezakysané výrobky a při větší konzumaci i zakysané mléčné výrobky (včetně umělého mléka - kromě těch s plně naštěpenými bílkovinami nebo těch vyrobených z volných aminokyselin).
Střevní mikroflóru také narušuje očkování38 a nebo užívání antibiotik1 a jiných léků (a to i kojící maminkou, zde pak má negativní vliv i hormonální antikoncepce16). Očkovat se má pouze zdravé dítě, rozhodně ne dítě s kvasinkovou infekcí. Je na rodičích, zda a kdy dítěti nechají vakcínu aplikovat a kterou vakcínu zvolí. Pokud rodiče očkovat chtějí, pak nejlépe jen povinnými vakcínami, v co nejdelších rozestupech mezi dávkami, nikdy nedávat více vakcín současně a jako prevenci nasadit kvalitní probiotika.
Kvasinky se snadněji přemnoží u dětí předčasně narozených, u dětí se sníženou funkcí imunitního systému a při léčbě steroidy, či imunosupresivní terapii. Větší pole pro své působení získávají kvasinky i při nemocech, růstu zubů4 a podobných zátěžích imunitního systému.
Důležitá je i hygiena potřeb pro děti a kojicích pomůcek, kojicí kloboučky12, savičky kojeneckých lahví41, dudlíky85 i hračky mohou být místem přebývání kvasinek, je třeba je řádně umývat a podle potřeby a možností i dezinfikovat. Kvasinky se nejsnáze množí v místech, kde je teplo a vlhko, např. v kožních záhybech, při používaní olejů do koupele či po koupeli.
Jedná se o metodu odkvasinkování vyzkoušenou již na stovkách dětí i dospělých, u silnějších případů bývají potřebné i denní konzultace stavu, jídelníčku a dalšího postupu. Metoda stojí především na úpravě stravy a napravení střevní mikroflóry pomocí prebiotik , případně i probiotik6. Dle věku je možné ve vážnějších případech vnitřní užívání antimykotických látek (např. extraktu z grepových semínek, oregána, lichořeřišnice či kyseliny kaprylové, která se nachází i v za studena lisovaném kokosovém oleji6).
Při výskytu kvasinkových ložisek na kůži se metoda snaží jít cestou bez používání antimykotických mastí, konvenčně předepisovaných kožními lékaři.
Kortikosteroidní nebo dokonce imunomodulační masti jsou vyloženě nevhodné. Pro děti do 10 let jsou z důvodu možné intoxikace nevhodné přípravky obsahující bór (borová voda, Jarischův roztok, Pityol, Holtův krém). Jako nepříliš vhodné se jeví ovesná neboli vločková koupel, často po ní (pravděpodobně působením škrobů) dochází ke zhoršení kvasinkové infekce, většímu zarudnutí.
Na praní je ideální používat prací prostředek28 bez parfemace a aviváži se úplně vyhýbat, na změkčení prádla je možné dát do prostoru na aviváž 2 až 3 lžíce octa nebo 5% roztoku kyseliny citrónové (prodávají ji v drogériích, které mají v sortimentu i chemikálie, roztok se připraví rozpušením krystalů kyseliny citrónové v poměru 5 g na 95 g vody).
Při výskytu moučnivky (sooru) se ústa dítěte podle potřeby vytírají genciánovou violetí či extraktem z grepových jadérek.
Protikvasinková dieta v podstatě není nic jiného než zdravá strava. Její hlavní zásadou je co nejvíce se vyhýbat konzumaci jednoduchých cukrů, omezit konzumaci složitých sacharidů a také bílkovin kravského mléka. V naprosté většině případů je vhodné nadále dítě kojit5, nicméně je u plně i částečně kojených dětí nutné současně upravit stravu i u kojící maminky.
Dětem i jen částečně krmeným umělým mlékem (dále jen UM) je ve většině případů třeba (obvykle dlouhodobě) podávat UM s plně naštěpenými mléčnými bílkovinami (Nutrilon14 allergy care, Nestlé althéra), pozor, nejedná se o HA (hypoalergenní neboli částečně štěpená) umělá mléka. V případech velmi silného zakvasinkování je nutné UM z volných aminokyselin (Neocate2, Alfamino). Vzhledem ke složení UM je žádoucí, dle ochoty dítěte jíst od ukončeného 4. až 6. měsíce nemléčné příkmy, aby UM bylo odbouráno (i před rokem života dítěte) a nahrazeno pestrou a vyváženou stravou.
Změna mléka se samozřejmě týká i kaší. Nejvhodnější je, pokud už jsou kaše podávány, vařit je kojeným i nekojeným dětem bezmléčné - ale ne druhy obsahující cukr, karob, aromata, přidané vitamíny a minerály. Pokud se maminka rozhodne i přesto nekojenému dítěti připravovat kaše mléčné, je třeba zvolit nemléčný druh kaše podle uvedených podmínek a k tomu některé z výše uvedených UM vyrobených z plně štěpených mléčných bílkovin či volných aminokyselin. Kojené dítě nepotřebuje kravské mléko v jakékoliv formě, tedy ani jako UM v mléčných kaších.
Čím silnější je kvasinková infekce, tím více je potřeba omezit potraviny z horních tří pater následující tabulky a přidat potraviny z jejího nejspodnějšího patra. U ryb, vajec, ořechů, semínek a luštěnin velmi záleží na individuální snášenlivosti, jestli a jak moc množení kvasinek jejich konzumace podporuje. Nepříliš vhodné bývá bezlepkové pečivo, protože obvykle obsahuje hodně škrobů, mléčné bílkoviny a nebo sóju (sójovou mouku, sójovou bílkovinu).
Potraviny bohatší na sacharidy (např. obilniny, brambory, ovoce) je vhodnější konzumovat spíše ráno a dopoledne, fyzická aktivita pomůže rychleji vyrovnat hladinu cukru v krvi. Pokud dítě nebo jeho kojicí maminka proti upravené stravě "zhřeší", je třeba následně sacharidy nebo mléčné bílkoviny vykompenzovat vyšší konzumací protikvasinkové zeleniny uvedené ve spodním patře následující tabulky.
potraviny velmi nevhodné (včetně výrobků je obsahujících) |
---|
nezakysané mléčné výrobky kromě másla a živočišná mléka, v našich končinách tedy hlavně mléko kravské, kozí1 a ovčí (náhradou jsou pak neslazená a nesójová "mléka"1 rostlinná) |
jednoduché cukry - bílý i tmavý cukr, hroznový cukr, fruktóza, maltodextrin |
bílá pšeničná mouka |
nefermentované sójové výrobky a celé boby včetně sójového mléka |
umělá aromata a barviva |
multivitamínové přípravky |
potraviny na počátku diety nevhodné, později konzumovatelné jen velmi omezeně |
---|
zakysané mléčné výrobky a velmi tvrdé sýry (oboje dohromady nanejvýš 2 až 3 porce týdně) |
přírodní tekutá nerafinovaná sladidla7 |
klasická pšenice |
mrkev |
potraviny konzumovatelné od začátku diety omezeně |
---|
vejce1 |
ryby a mořské plody |
ořechy4 a semínka3 |
fermentované sójové výrobky |
ostatní luštěniny3 (kromě bílkovin obsahují i poměrně hodně sacharidů) |
obilniny3 - bezlepkové druhy (oves, rýže, kukuřice, jáhly, pohanka, quinoa, amarant) nebo alespoň staré odrůdy pšenice (špalda, jednozrnka, dvouzrnka, kamut či durum - semolina) |
brambory, batáty, škrob |
sladší druhy zeleniny - např. dýně, kukuřice, červená řepa |
ovoce - vhodnější je ovoce spíše kyselejší, ale ne exotické |
káva - lépe preferovat kávovinové nápoje, např. Caro, Karo, Meltu, Vitakávu a jiné nápoje z pražených obilnin či čekankového kořene neboli cikorky |
potraviny doporučené, velmi vhodné |
---|
maso |
zdravé tuky a oleje2 |
zelené druhy zeleniny (nejlépe syrové) - košťálová (brukvovitá) a listová zelenina3, okurky, cuketa, avokádo |
rooibos |
V případě, že se nejedná pouze o kvasinkovou infekci, ale o kvasinkami infikovaný atopický ekzém24, pak je dietu potřeba upravit i jako hypoalergenní a vysledovat eliminačně-expozičním testem potravinové alergie6.
Protikvasinkovou dietu samozřejmě mohou kromě dětí a kojících maminek držet i jiní dospělí, pak není třeba (s výjimkou alergiků na tyto potraviny) omezovat konzumaci vajec, ryb, mořských plodů, ořechů a semínek.
Probiotika jsou živé mikroorganismy, které jsou převážnou součástí zdravé střevní mikroflóry. Jedná se o bakterie mléčného kvašení rodů Lactobacillus a Bifidobacterium a některé další druhy bakterií, jako je např. Streptococcus thermophilus. Problematické bývá najít probiotika s vhodným složením, bez aromat, bez přítomnosti mléčných a sójových bílkovin a nadbytku sacharidů. Proto vždy čtěte složení probiotik, zda neobsahují stopy alergenů.
Vhodné je probiotika střídat vždy po nějakém čase. Je dobré ale vždy dokončit užívání jedné značky probiotik, pokud vyhovují a přejít na jiné.
Probiotika dostupná v lékárnách jsou vždy spíše kompromisem a tudíž budete muset zkoušet, která budou vyhovovat právě vám nebo vašim dětem.
Ze známých značek dostupných v ČR a SR uvádíme např. Biopron IB-symbio + Sacharomyces Boulardi, Dr. Mercola, Bio-kult infantis nebo Biokult 14, Bioprom9 Premium, Garden of life, Lepicol, Gut PRO Powder, Now Probiotic 10 apod.
Dítě koupejte pouze v čisté vodě, je možné do ní přidat odvar z řepíku lékařského. Koupel by měla být co nejkratší, u kojenců a malých dětí se doporučuje koupat i jen jednou za 3 dny po dobu 3 minut a dítě poté pořádně osušit. V žádném případě nepoužívejte olej do koupele, kvasinky by se pomnožily ještě víc.
Kvasinková ložiska nikdy nepromašťujte, vadí i předčasná hydratace, způsobí to zpomalení hojení nebo dokonce i zhoršení stavu. Na i jen lehce zarudlá kvasinková ložiska se maže ve velmi tenké vrstvě 2 až 3x denně zinková mast. Ideální je domácí, na kterou budete potřebovat zinc oxid čistý prášek (seženete v lékárně nebo na webech, nechte si odvážit do kelímku cca 30-50g) + vhodné oleje, nebo bambucké máslo, vepřové sádlo, převařenou vodu, hydrolát či bylinkový odvar. Smícháním těchto dvou složek vznikne tužší nebo řidší konzistence. Sami uvidíte, co vyhovuje více. Pokuste se vyhnout hotovým, už namíchaným zinkovým mastem v lékárně, nemívají vhodná složení.
Pokud zinková mast nepomáhá nebo není dobře snášena, je možné použít např. zinkový olej (zinci oxidi 30,0 + helianthi oleum ad 100,0), taninový pudr, chladivý Synderman (Synderman + calcii hydroxidi solutio aa ad 100,0) či masti obsahující ichtamol (Ichtyo Care, I-Care, Vitella ictamo).
Kvasinková ložiska by měla začít odrudávat, zasychat a olupovat se. Pokračujte v dosavadní péči, začít promašťovat nebo hydratovat suchou, ale zarudlou, či olupující se kůži by byla hrubá chyba, která by narušila proces hojení.
Teprve pokud jsou ložiska téměř odrudlá, je vhodné začít používat hydratační krém typu olej ve vodě nebo pleťové mléko - lotio (Eucerin AtopiControl, A-derma Exomega, Bioderma Atoderm PP, Ambiderman, Cutishelp mimi balzám, Altermed, Linola krém, Excipial U Hydrolotio, Rossmann Alterra Sensitiv), je možné je mazat i na celé tělo, kde nejsou ložiska. Hydratační prostředek nejprve vyzkoušejte alespoň den až tři na nezasaženém místě kůže. Pokud je snášen, natřete ho na jedno témeř odrudlé ložisko a přetřete zinkovou mastí nebo její alternativou. Je možné také zkusit mast Rybilka obsahující menší množství zinku. Po jednom dni zhodnoťte stav, pokud takové ložisko zrudlo více, je třeba používat samotnou zinkovou mast či její alternativu delší dobu (do světlejší barvy ložisek), pokud kombinace s hydratací pomohla, použijte ji i na ostatní ložiska v podobném stavu.
Odrudlá a oloupaná ložiska pak pouze hydratujte, na samotnou hydrataci přejděte předchozím postupem (vyzkoušením jeden den na jednom ložisku).
Pokud je kvasinková infekce silná (velmi zarudlá až mokvající místa), případně na ni nasedají baktérie (např. impetigo, tedy Streptococcus pyogenes či Staphylococcus aureus - zlatý stafylokok), je třeba použít silnější prostředky než zinkovou mast a její alternativy. Jedná se o genciánovou violeť, neboli tmavě fialový 0,5% vodný roztok barviva hexamethylpararosanilinchloridu. Genciánová violeť má významné antimykotické a antibakteriální účinky. Dříve byla podezřelá z karcinogenity, což bylo ale aktuálními výzkumy vyvráceno.
Postižené místo se natře genciánovou violetí, dobře to jde v roztoku violeti smočenou vatovou tyčinkou na čištění uší, po zaschnutí se nechá působit tak dlouho, dokud se neodšupinkuje, neoloupe, trvá to i několik dnů. Poté je, podle potřeby, možné aplikaci violeti opakovat. Pokud se stav po nátěru výrazně zlepší již do druhého dne, ložisko se přetře zinkovou mastí.
Nevýhodou genciálnové violeti je, že barví, a tak je lepší během jejího používání dávat spíše starší oblečení, pravděpodobně se ale během několika praní violeť odstraní.
Proti svědění by mělo pomoci použití zinkové masti, jejích alternativ nebo dle potřeby genciánové violeti. Je možné pít silný rooibos, zkusit lze i Fenistil kapky. Proti škrábání se pro dítě používají bavlněné rukavičky.
Mezi masti s obsahem antimykotik patří např. Nystatin, Canesten, Imazol a Pevaryl (v kombinaci s kortikosteroidy také Imacort), ale i s jejich použitím se kvasinková ložiska hojí dlouho, někdy dochází i ke zhoršení. Antimykotika mají své nežádoucí účinky a pokud nebyla provedena preventivní opatření ve stravě k nápravě střevní mikroflóry nebo dojde k jejímu narušení (antibiotika, očkování), kvasinková infekce se obvykle rychle vrací. Alternativou je potírání poměrně bezpečnou genciánovou violetí.
I při používaní mastí s obsahem antibiotik (Fucidin, Bactroban, Framykoin, v kombinaci s kortikosteroidy pak Belogent, Pimafucort, Fucidin H a Fucicort) se baktériemi, nejčastěji zlatým stafylokokem, sekundárně infikovaná kvasinková ložiska hojí dlouho a navíc to s sebou nese riziko nežádoucích účinků antibiotik, recidivy a vzniku rezistence baktérií, případně současně i rizika používání kortikosteroidů. Antibiotické masti bez kortikosteroidů by se měly předepisovat až poté, co se provede stěr z kůže, kultivace a vyhodnocení přítomných mikroorganismů. Poměrně bezpečnou a účinnou alternativou je používání genciánové violeti.
Masti s obsahem kortikosteroidních hormonů (např. Locoid, Beloderm, Afloderm, Advantan, Triamcinolon, v kombinaci s antibiotiky pak Belogent, Pimafucort, Fucidin H a Fucicort, v kombinaci s antimykotiky Imacort) mají sice rychlý protizánětlivý a protisvědivý účinek, ale tento efekt je pouze dočasný, zklidnění se objevuje obvykle pouze během mazání těchto mastí. Lidově řečeno - kortikosteroidy zatlačí zánětlivou reakci kůže hlouběji a pokud není odstraněna příčina jejího vzniku, po skončení mazání reakce obvykle vzplane znovu a vrátí se často tzv. i s úroky. Použití kortikosteroidů na kvasinková ložiska je vyloženě nevhodné, infekce kvasinkou se po skončení mazání stane ještě masivnější a je mnohem obtížnější ji zdolat.
Navíc mají kortikosteroidy závažné nežádoucí účinky jak lokální v místě mazání, tak i systémové (v celém organismu), protože se jich 1 až 10% z masti vstřebá. Používání kortikosteroidních mastí vede ke změnám na kůži, více ohrožena je kůže jemná - dětská, na obličeji, krku a v kožních záhybech (tříslech, podkolenních a loketních jamkách, podpaží). Kortikosteroidy snižují obranyschopnost kůže vůči infekcím, způsobují nemizející bílé nebo barevné skvrny na kůži a atrofii (ztenčení a poškození) kůže, mohou být také příčinou akné, zvýšeného ochlupení, svědění, vysušení kůže, puchýřků, zčervenání, zánětu, brnění, mravenčení, prasklin, celulitidy, strií, otoků či červených nitek v kůži. Jejich používání může vést ke vzniku glaukomu (zeleného zákalu), potlačení imunitního systému a rozvoji Cushingova syndromu.
Imunomodulační masti (Elidel, Protopic) mají podobné zásady použití, účinky i nežádoucí reakce jako kortikosteroidní masti, navíc jejich používání zvyšuje riziko infekcí kůže a také kožních nádorů a lymfomů.
Dětem do dvou let by se neměli předepisovat vůbec. Jedná se o relativně nové přípravky, jejich dlouhodobý vliv na organismus (a ani imunitní systém), hlavně u dětí, tedy neznáme. Fungují na principu potlačování (suprese) imunitního systému, protože zastavují množení T-lymfocytů (bílých krvinek zodpovědných za nespecifickou buněčnou imunitu) a uvolňování cytokinů (signálních bílkovin imunitního systému) z nich.
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu