V těhotenství24 se mnoho rodičů zajímá o to, jakou krevní skupinu bude mít jejich dítě. Krevní skupina nebo krevní typ je daný přítomností nebo absencí protilátek - antigenů na povrchu červených krvinek. Nejdůležitější kritéria pro rozdělení krevních skupin jsou podle systému AB0 a Rhesus faktoru (Rh faktoru16).
Krevní skupiny jsou podle AB0 systému rozděleny podle přítomnosti nebo podle absence antigenů A a B na povrchu červených krvinek. Součástí krevního systému jsou vždy dvě složky:
Rozlišují se 4 základní typy krevních skupin:
Důvod, proč si lidský organismus vytváří protilátky k antigenu, se kterým se nikdy nestřetl není vědecky známo.
Krevní skupina se nemění, je stále stejná. Dědí se. Typ krevní skupiny je dědičný a závisí na krevní skupině matky a otce. Každý člověk zdědí po jedné alele od každého rodiče. Známe 3 alely: A, B a 0. Jejich kombinací vznikne výsledná krevní skupina. Alely A a B mají převahu nad alelou 0, tak např. při genotypu A0 je výsledná krevní skupina (fenotyp) A.
Možná krevní skupina dítěte na základě krevních skupin rodičů:
U nás se nejvíce vyskytuje krevní skupina A (42 %), potom 0 (32 %), B (18 %) a AB (8 %).
Nositelé krevní skupiny 0 se označují jako všeobecní dárci červených krvinek, nebo jejich krvinek neobsahují žádný znak na jejich povrchu.
Při transfuzi krve musí mít dárce a příjemce stejnou krevní skupinu. Když se pacientovi s krevní skupinou A podá krevní skupina B, nastane rozpad červených krvinek. Krevní skupina A má v plazmě protilátky proti krevní skupině B. Při podání krevní skupiny B se setkají protilátky anti-B příjemce s antigenem, znakem B dárce krve.
Výzkum, který by se věnoval spojitosti krevní skupiny s osobností člověka, je limitovaný. V Japonsku a dalších východoasijských krajích věří, že krevní skupina určuje črty osobnosti, temperament a i jeho kompatibilitu s druhým člověkem (např. partnerem).
V Asii kdysi snoubencům odebírali krev a smíchali ji v jedné nádobce. Když směs zůstala tekutá, věřilo se, že manželství bude šťastné. Na základě dnešních poznatků víme, že v tekutém stavu zůstane jen směs stejných krevních skupin. Současná psychohematologie naopak tvrdí, že vhodný pár vytvoří jen muž a žena s rozdílnými krevními skupinami:
A | B | AB | 0 | |
---|---|---|---|---|
Vhodné kombinace | B, 0 | A, AB | B, 0 | A, AB |
Nevhodné kombinace | AB | 0 | A | B |
Druhý nejvýznamnější rozlišující znak při krevních skupinách je Rhesus faktor (zkrácený Rh faktor). Rh faktor způsobuje skupina zhruba 40 antigenů. Nejznámější je antigen D. V případě, že je přítomný na povrchu červených krvinek, označuje se jako Rh+. V případě jeho absence je označení Rh-.
U nás se vyskytuje Rh+ u 85 % a Rh- u 15 % populace.
Při podávání krve pacientovi se musí respektovat i tento systém. Lidé s Rh- faktorem nemohou přijmout krev s Rh+ faktorem. Vytvořili by proti antigenu D protilátky a darovanou krev by nepřijali. Takto vzniká hemolytická reakce.
Během těhotenství může krev plodu projít do krevního oběhu matky (často se tak děje během porodu29). Jediná problematická situace je v případě, když je matka Rh- a plod Rh+. Když dojde ke smíšení krve matky s krví plodu, bude tělo matky reagovat na krev dítěte jako na cizí látky a začne tvořit protilátky proti Rh- pozitivní krvi dítěte. Protilátky Rh mohou procházet placentou9 a zaútočit na červené krvinky dítěte. To může vést k hemolytické anémii. Hemolytická anémie je stav, ve kterém jsou červené krvinky zničené rychleji než je tělo dokáže nahradit. Červené krvinky přenášejí kyslík do všech částí těla. Bez dostatečného množství červených krvinek trpí dítě nedostatkem kyslíku. Těžká forma může skončit i smrtí plodu. Více o hemolytické nemoci novorozenců naleznete v samostatném článku Hemolytická nemoc novorozenců.
První těhotenství probíhá obvykle bez komplikací, porod proběhne obvykle dříve než se vytvoří dostatečně velké množství protilátek. Protilátky ale zůstávají nadále v těle a při každém dalším kontaktu s D antigenem se ihned aktivují. Následující těhotenství tak končí smrtí dítěte. V minulosti byly takové situace neřešitelné. Dnes díky prenatální péči a injekci antiglobulinu si medicína dokáže poradit i s tímto problémem.
Podání antiglobulinu zabrání tvorbě protilátek proti antigenu D. Podání antiglobulinu je nutné při každém těhotenství s Rh+ plodem. Tělo Rh- matky si mohlo vytvořit protilátky i před prvním těhotenstvím, např. při potratu nebo krevní transfúzi. I v těchto situacích se doporučuje podání antiglobulinu, aby se tak zabránilo Rh inkompatibilitě při dalším těhotenství.
Více o Rh faktoru v samostatném článku: Rh faktor16.
Více o Rh faktoru v těhotenství a po porodu v samostatném článku: Aloimunizace.
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu