Koronavirus

Virus je drobná částice tvořena pouze bílkovinným pouzdrem, uvnitř kterého se skrývá dědičná informace ve formě DNA nebo RNA.

Viry jsou mnohem menší než bakterie, mají vlastní dědičnou informaci jako jiné živé organismy a jsou taktéž schopné se rozmnožovat, nic z toho však nedokáží bez hostitelské buňky, protože nemají vlastní metabolismus jako zdroj energie. Viry jsou tak někde na pomezí mezi živými organismy a neživou přírodou.

Video: Spolu s těhotnou snoubenkou překonali Covid-19

Koronavirus patří do čeledi Coronaviridae. Jsou to RNA viry (kulaté, oválné až podlouhlé) se spirálovou symetrií, velikosti 60 - 220 nm. Obal má charakteristické kyjakovité výběžky.

Do čeledi Coronaviridae patří několik virů, které způsobují časté onemocnění hospodářských a domácích zvířat a u lidí infekční rýmu.

Lidské koronaviry se dělí do dvou rodů - příslušníci rodu Coronavirus osidlují dýchací cesty a mohou vyvolat rýmu až zápal plic⁷, rod Torovirus tvoří tzv. lidské střevní koronaviry.

Zdroj: Nejsport.cz

Původně neškodné onemocnění

Viry způsobují velké množství významných infekčních onemocnění. Díky jednoduché struktuře se viry mohou snadno měnit a přizpůsobovat se podmínkám.

Například chřipkový virus to s oblibou dělá každý rok. Takto změněný virus lidský imunitní systém² vnímá jako neznámou infekci a nedokáže se proti ní úspěšně bránit.

Podobná situace nastala i v roce 2002 při koronaviru. Do té doby koronavirusová infekce představovala nevýznamné střevní problémy v podobě průjmy¹ nebo postižení horních cest dýchacích v podobě běžného nachlazení, při kterém se viry obvykle nedostaly až do dolních částí dýchacího traktu. Komplikace se vyskytly u astmatiků³ nebo pacientů s chronickou bronchitidou.

SARS-CoV - první epidemie způsobená koronavirem

Situace se výrazně změnila během zimy v letech 2002 - 2003, kdy se objevilo vysokonakažlivé, závažné a často smrtelné onemocnění SARS-CoV - (Severe Acute Respiratory Syndrome), t.j. těžký akutní respirační syndrom, způsobený koronavirem.

MERS-CoV

Druhým případem, kdy koronavirus ohrožoval lidské životy bylo šíření MERS-CoV (Middle East Respiratory Syndrome koronavirus), virového respiračního onemocnění způsobeného novým typu koronaviru. Onemocnění bylo zaznamenáno především v zemích Blízkého Východu (Saúdská Arábie, Spojené Arabské Emiráty, Katar, Jordánsko, Omán, Kuvajt, Egypt, Jemen, Libanon a Írán).

Koronavirus COVID-19

Nový typ koronaviru označován jako "nový koronavirus" neboli SARS-CoV-2 (původně označený jako 2019-nCoV), případně i jako wuchanský koronavirus, se objevil poprvé na začátku prosince 2019 v čínské provincii Chu-pej, v níž se nachází 11ti milionové město Wu-chan.

Vědci už dokázali popsat genetickou strukturu viru. Je geneticky odlišný od koronaviru SARS-CoV a MERS-CoV. Čína tyto údaje uvolnila veřejnosti, takže na výzkumu nyní pracují odborná pracoviště po celém světě. Onemocnění, které tento koronavirus způsobuje, dostalo označení COVID-19.

Nový koronavirus způsobuje akutní respirační onemocnění - virovou pneumonii. Onemocnění se projevuje zejména horečkou¹, kašlem¹¹, dušností, zápalem plic a v případě komplikací může skončit úmrtím.

Inkubační doba

Inkubační doba je časový úsek, který uplyne od vniknutí choroboplodných zárodků do organismu až po zjevení se příznaků onemocnění. Při koronaviru je to od 2 do 14 dní, v průměru 6. Situace se však mění a s novými poznatky přicházejí i nové otázky. Vyskytly se případy, kdy byla inkubační doba delší, než uváděné 2 týdny.

Video: Češi jsou disciplinovanější, umí se v boji proti nákaze semknout, v USA to nehrozí

Původ onemocnění

Nový koronavirus 2019-nCOV byl poprvé zaznamenán koncem roku 2019 v čínském městě Wuhan.

Jako pramen původce nákazy se předpokládají zvířata na trhu v čínském městě Wu-chan. Předpokládá se, že lidé se nakazili kontaktem s živými zvířaty, která se prodávají i na zmíněném trhu. Virus se původně pravděpodobně vyskytoval u netopýrů, ovšem vědci předpokládají, že při přechodu na člověka mohl svou roli sehrát přechodný hostitel. Zatím ale není přesně jisté, z jakého zvířete může nákaza pocházet.

Na trhu bylo na prodej nabízeno velké množství divokých a exotických zvířat, včetně živých lišek, krokodýlů, vlčat, obrovských mloků, hadů, potkanů, pávů, dikobrazů a masa z velbloudů. Peking dále potvrdil, že virus se přenáší z člověka na člověka bez jakéhokoli kontaktu s nyní již uzavřeným trhem.

Způsob přenosu

Koronavirus se přenáší tzv. kapénkovou nákazou. Nákaza hrozí i od člověka, který ještě nemá žádné příznaky. Jelikož inkubační doba je poměrně dlouhá, umožňuje nakaženým osobám přesouvat se i na větší vzdálenosti, dokud se u nich onemocnění projeví, což usnadňuje šíření viru.

O viru se toho ještě hodně neví a momentálně se pracuje i s možností, že je možné ho dostat opakovaně. Objevil se totiž případ, kdy se vyléčená pacientka opět nakazila.

Mezi veřejností se objevily obavy z možné nákazy prostřednictvím zboží objednaného z Asijských zemí. Při nákupech na internetu je dodací lhůta z asijských zemí (např. Z Číny) obvykle tři týdny a více. Nepředpokládá se, že by virus přežíval na plochách tak dlouhý čas. Riziko šíření nového koronaviru z výrobků nebo obalů je tedy v tomto případě velmi nízké. K uvedené tématu vydala stanovisko např. i Slovenská pošta a ujistila, že zásilky z asijských zemí jsou bezpečné.

Příznaky a průběh onemocnění

Nový koronavirus způsobuje akutní respirační onemocnění - virovou pneumonii (zápal plic). Jde o všeobecné příznaky virózy, respektive klasických respiračních onemocnění, například i chřipky:

horečka nad 38 ° C,
kašel,
rýma⁹,
bolest svalů,
bolest kloubů,
dušnost.
při komplexnějším vyšetření bývá přítomen RTG nález - zápal plic.

Čínští vědci však identifikovali i nový typ koronaviru v moči pacientů a tudíž se dostává do kanalizace. Toto zjištění přispívá k osvětlení způsobu, jak se virus šíří.

Fakt, že se virus našel v moči, podle vědců znamená, že se s krví přemisťuje tělem, takže zasáhnout může nejen plíce, ale i další orgány, například ledviny a srdce. Odborníci zatím ale za hlavní přenos nákazy považují stále respirační cesty a kontakt s nemocným.

Jak se léčí onemocnění COVID-19?

Léčba je zatím pouze symptomatická. COVID-19 je virové onemocnění, neúčinkují na něj antibiotiká¹.

V nejtěžších případech je nezbytná intenzivní péče o pacienty se selháním dýchání při zápalu plic. Léčba je vždy individuální a vychází z konkrétních potřeb pacienta.

K podpůrné léčbě se využívají běžně dostupné léky, množství symptomů onemocnění COVID-19 se dá úspěšně léčit. Vysokou účinnost léčby potvrzuje na svých stránkách i Světová zdravotnická organizace.

Český Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) varoval před neuváženým užíváním léků s chlorochinem při obavách z nákazy novým koronavirem. Upozornil, že není doloženo jejich preventivní působení a při jejich užívání hrozí závažné nežádoucí účinky. SÚKL tak reagoval na zprávy na sociálních sítích i na kritiku a výzvy, že by měl přípravky rychle zajistit. Léky s chlorochinem se užívají proti malárii.

„Upozorňujeme na neuvážené užívání chlorochinu. Při jeho užívání se mohou vyskytnout závažné nežádoucí účinky až toxicity. Není doloženo, že by chlorochin působil preventivně před koronavirem. Sdílíme postoj Světové zdravotnické organizace (WHO). Chlorochin není ověřenou léčbou na infekci COVID-19,“ uvedl SÚKL na svém twitteru.

Existuje vakcína?

Ověřená účinný očkovací látka zatím neexistuje. Na výzkumu očkovacích látek a léků proti viru SARS-CoV-2 se pracuje v několika zemích, jejich příprava však bude trvat nejméně několik měsíců. Pokusy s použitím známých antivirotik nebyly při SARS a MERS příliš úspěšné, při COVID-19 probíhají.

Které skupiny obyvatel jsou nejohroženější?

Virus napadá všechny věkové kategorie. Mezi ohrožené skupiny patří senioři, dětské skupiny, chronicky nemocní nebo osoby s oslabenou imunitou.

U lidí nad 60 let má nadprůměrnou úmrtnost (podíl zemřelých z virem nakažených), nejvyšší je úmrtnost u lidí starších 80 let.

Naopak u mladších lidí (do 40 let) je úmrtnost na desetině průměru. U dětí až na výjimky dosud nezpůsobuje závažné onemocnění. Proč to tak je v této chvíli není jasné (například chřipka je proti tomu pro malé děti relativně nebezpečnější). A v nejmladší kategorii (děti do devíti let) Číňané neevidují žádné oběti.

Prevence

Koronavirus se šíří kapénkovou nákazou stejně jako například chřipka, a tak se doporučuje dodržovat preventivní opatření, která by mohla snížit pravděpodobnost nákazy:

mýt si ruce často mýdlem a vodou, nejméně 20 sekund,
není-li k dispozici mýdlo a voda, je třeba použít dezinfekční prostředek na ruce na bázi alkoholu,
očí, nosu i úst se nedotýkejte neumytýma rukama,
zakrývat si nos a ústa při kašlání a kýchání jednorázovým papírovým kapesníkem a následně ho zahoďte do koše,
vyhýbat se blízkému kontaktu s lidmi, kteří jeví příznaky rýmy nebo chřipky,
pokud jste nemocný, kontaktujte svého ošetřujícího lékaře, který určí další postup léčby, doma na lůžku se z onemocnění léčit v samostatném pokoji,
v domácnosti dbejte na zvýšenou dezinfekci povrchů.

Vrátili jste se ze zahraničí, z oblasti zasažené novým koronavirem?

V takovém případě se doporučuje během 14 dní kontrolovat svůj zdravotní stav. V tomto čase je potřebné myslet na prevenci. Při kýchnutí si zakrývejte nos a ústa jednorázovým papírovým kapesníkem, který následně zahoďte do koše, stejně je třeba si často mýt ruce mýdlem a vodou.

Pokud je podezření, že by osoba mohla být nakažená koronavirem a ještě u ní nenastoupily žádné symptomy, je možné, vzhledem k jejímu vlastnímu rozhodnutí, podstoupit domácí izolaci na 14 dní v samostatném pokoji, v domácnosti zvýšit intenzitu dezinfekce povrchů a používat ochranné prostředky.

V případě bezpříznakových osob jde o standardní postup i v jiných evropských zemích bez nutnosti zavedení přísných karanténních opatření.

Pomáhá chránit před nákazou rouška nebo respirátor?

Odborníci upozorňují, že je to zbytečné. Před nákazou vás totiž roušky neochrání.
Jednoduché masky jsou podle nich určeny už infikovaným pacientům, aby nemoc nešířili. Jejich vrstvy jsou velmi tenké, takže po nějakých deseti minutách zvlhnou a nositel roušky je na nemoc náchylnější. Nákaza se totiž přenáší kapénkami.

Jako ochrana před koronavirem poslouží spíše respirátor. Existuje jich však několik druhů, přičemž jediný účinný by měl být s FFP3 filtrem. Jeho dostupnost je však už problematická.

Koronavirus v Evropě

První potvrzené případy koronaviru v Evropě byly 25. ledna ve Francii. Za necelý měsíc se virus rozšířil po celé Evropě. Mezi země s největším zásahem patří zatím Itálie.

Pokud vás zajímají aktuální informace o šíření koronaviru ve světě, můžete si prohlédnout aktuální mapu, která zachycuje všechny potvrzené případy.

Koronavirus a Česká republika

Česká republika k 28. 2. 2020 zatím neeviduje žádného pacienta s prokázanou nákazou koronavirem Covid-19. K tomuto datu je 307 osob v karanténě kvůli pobytu v rizikové oblasti, ale jsou bez příznaků a známek onemocnění, bylo testováno 170 vzorků osob s podezřením na nákazu, všechny byly potvrzeny jako negativní.

Zástupci vlády nedoporučují cesty do rizikových oblastí jako je například sever Itálie, na letištích probíhá screening pasažérů, kteří ze zasažených oblastí cestují. S Čínou byla přerušena přímá letecké spojení. Vláda vydala požadavek na navýšení zásob roušek a respirátorů s protivirovými filtry v nemocnicích a hmotných rezervách státu a ubezpečila občany, že není nutné panikařit. Po celé republice byl zaznamenán zvýšený zájem o trvanlivé potraviny, v některých obchodech byly dočasně úplně vykoupeny.

Ministerstvo zdravotnicví vydalo doporučení, jak mohou občané individuálně snížit riziko nákazy koronavirem:

je nezbytné si mýt ruce nebo používat antibakteriální gely s obsahem alkoholu,
při kašli a kýchání je vhodné si zakrývat ústa paží nebo kapesníkem, ne rukou,
vyvarovat se kontaktu s osobami, které vykazují příznaky chřipky nebo nachlazení,
dbát na dostatečnou tepelnou úpravu masa a vajec,
při kontaktu s volně žijícími nebo hospodářskými zvířaty používat ochranné pomůcky,
v případě příznaků onemocnění nenavštěvovat osobně lékaře nebo nemocnici, pouze telefonicky kontaktovat a domluvit se na dalším postupu, při osobní návštěvě lékaře hrozí rozšíření nákazy mezi ostatní pacienty.

Kde mi poskytnou rady v případě otázek?

nonstop infolinka Státního zdravotního ústavu na číslech 724 810 106 a 725 191 367
webové stránky Ministerstva zdravotnictví České republiky www.mzcr.cz
webové stránky Státního zdravotního ústavu www.szu.cz
webové stránky krajských hygienických stanic

Použité zdroje

Hodnocení a zkušenosti s koranavirem

Máš zkušenost s koranavirem?

Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.

Napiš svou zkušenost

Těhotenský newsletter

Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu

Zásady ochrany osobních údajů

Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce