Ječné zrno (lat. hordeolum) je zduřenina žlázky na horním nebo dolním víčku, která vzniká ucpáním těchto žlázek. Jde vlastně o zánětlivé onemocnění žlázek nacházející se na víčku. Ječné zrno nejčastěji způsobuje infekci, žlázka se tedy zvětší a vypadá jako pupínek, který je bolestivý.
Ječné zrno, nebo také ječmen v oku je obvykle bolestivý, místo zánětu je zarudlé a oteklé. V některých případech může otéct i celé víčko. Hnis při vnějším ječmenu vychází z řasy na oku, když se hnis nahromadí pod povrchem víčka, jedná se o vnitřní ječné zrno.
V oku se nachází tři typy žlázek:
Existují dva typy ječného zrna:
Nejčastěji se vyskytuje vnější typ, vnitřní typ se objevuje zřídka.
Ječné zrno vzniká ucpáním Meibomianové žlázky. Tyto žlázy se ucpávají tehdy, když se zúží otvor, ze kterého vyúsťuje žláza na povrch. Otvor může být zúžený při zánětu nebo když je sekret příliš hustý. Tyto žlázky stále produkují maz, který se nemá jak dostat ven, proto se maz hromadí ve uvnitř žlázy a vzniká tak ječné zrno.
Nejčastější příčinou vzniku ječného zrna je bakterie Styphylococcus aureus, která je zodpovědná až za 90 % případů vzniku ječného zrna.
K rizikovým faktorům, které přispívají ke vzniku ječmene v oku patří:
Před vznikem samotného ječného zrna pacient pociťuje zvýšené napětí v oku, světloplachost a oko začne výrazněji slzet. Pacient to popisuje jako pocit cizího předmětu v oku. Postupně se začne vytvářet malý nažloutlý tvrdý vřídek, jehož okolí je zarudlé a oteklé. Po 2 - 3 dnech dochází ke spontánnímu prasknutí a mas s hnisem vyteče ven.
Mezi projevy tedy patří:
Projevy jsou stejné jako při vnějším ječném zrnu. Rozdíl je v tom, že projevy jako bolest, zčervenání a otok jsou na vnější straně víčka. Vnitřní ječmen se může projevit horečkou a zimnicí.
Diagnóza se určí na základě klinických projevů. Vnitřní ječmen je velmi zřídkavý a diagnóza se stanoví až při vystoupání teploty a při jasných klinických projevech. Při diagnostice jsou tedy důležité projevy onemocnění. Neprovádí se žádné speciální vyšetření.
Ječné zrno se často spontánně samo vyléčí, pacient nemusí navštívit lékaře. Když ale ječné zrno trvá dlouho, je vhodné navštívit lékaře, který v lokální anestezii nařeže oteklé a ztvrdlé místo a hnis tak spontánně vyteče ven. Pacient pociťuje okamžitě úlevu.
Lékař pacientovi obvykle předepíše antibiotickou mast, která pomáhá při léčení ječného zrna a dále zabraňuje opakovaným výskytům ječného zrna. Antibiotická mast patří mezi lokální antibiotika, která se používají přímo na místo zánětu. Někdy se doporučuje vytrhat řasy, zlepší se tehdy spontánní odtékání hnisu.
Hlavní formou léčby jsou teplé obklady. Čistou látku je potřeba namočit do teplé vody a přiložit na místo postižené ječným zrnem. Tento obklad je potřeba opakovat každou hodinu. Když zánět vyvolala řasa obrácená dovnitř, je ji nutno opatrně odstranit. Ječné zrno praskne, ranka se do dne nebo do dvou zahojí.
Teplo pomáha k uvolnění hnisu.
Hordeolum je vlastně akutní zánět žlázky v oku způsobený infekcí. Chalazion, (vlčí zrno) se vytváří ucpáním odtoku mazové žlázky uvnitř víčka a podobá se na ječné zrno.
Je to neinfekční zánět Meiboianové žlázky, který vzniká při ucpání vývodu žlázky. Chalazion je malá cysta, která se nejčastěji objevuje v horním víčku.
Nejčastějším projevem je malé zduření, které není bolestivé. Toto zduření (zvětšení) může být bolestivé nebo může podráždit oko. Postupně vzniká uzlík, který je nebolestivý a chronický, takže přetrvává dlouho a nezpůsobuje pacientovi výrazné těžkosti. Těžkosti vznikají tehdy, když se chalozion infikuje bakterií.
Chalazion se léčí teplými obklady, masážemi, dodržováním čistoty oka. Antibiotické masti se předepisují jen tehdy, když propukne zánět. Chalazion obvykle trvá déle a může se stát chornickým. Když nezmizí do dvou týdnů, je nutné vyhledat lékaře. Chronický chalazion, který přetrvává i po injekcích steroidů, se může odstranit chirurgicky. Tento jednoduchý zákrok se provádí v lokálním umrtvení. Oko se potom zakryje obvazem, aby se uklidnilo a zmenšil se otok.
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu