Hexacima (v jiných zemích distribuovaná i pod názvem Hexyon) je v rámci českého povinného očkování používaná kombinovaná šestivalentní vakcína proti toxinům záškrtu (diftérii) a tetanu a proti infekcím černého kašle (pertusse), hepatitidy B, poliomyelitidy (dětské přenosné obrny) a Heamophilus influenzae typu b. Slouží k očkování dětí od 9 týdnů do 24 měsíců, aplikuje se intramuskulárně (injekčně do svalu). Vyrábí jej společnost Sanofi Pasteur. Alternativními, v České republice dostupnými, vakcínami k Hexacimě jsou šestivalentní Infanrix hexa společnostI GlaxoSmithKline a pětivalentní Pediacel (bez složky proti hepatitidě B) společnosti Sanofi Pasteur.
Ne u všech očkovaných dětí se po vakcinaci vytvoří protilátky a ani vysoká hladina protilátek není zárukou imunity vůči jednotlivým infekcím či toxinům. Očkování v žádném případě nechrání proti působení jiných původců onemocnění, než proti kterým je určena, odhaduje se pouze protektivní účinek proti hepatitidě D. Jeden až dva týdny po aplikaci vakcíny se mohou v moči dítěte vyskytovat kapsulární polysacharidy Heamophilus influenzae typu b, pro případný průkaz infekce je tedy třeba v tuto dobu využít jinou metodu.
Před očkováním by měla být sepsána anamnéza dítěte a pečlivě zváženy všechny možné kontraindikace. Aplikace vakcíny s sebou nese i nemalé riziko nežádoucích účinků, včetně těch závažných. Je třeba brát v úvahu, že v příbalovém letáku uvedené nežádoucí účinky nejsou pravděpodobně kompletní, protože při klinických studiích vakcíny Hexacima byly jako "placebo" použity jiné vakcíny (ne skutečné placebo). Karcinogenita, mutagenita a vliv vakcíny na plodnost nebyly testovány, testují se pouze některé složky, a to jednotlivě.
Další otázkou je akutní, dlouhodobá a kumulativní toxicita přítomného hliníku. Přestože se sloučeniny hliníku běžně používají jako adjuvant ve vakcínách, jejich transport, rychlost vylučování, metabolizace a toxicita (včetně neurotoxicity) v lidském těle jsou stále předmětem výzkumů, u kojenců chybí dat nejvíce. Mezi možné následky pravděpodobně patří encefalický pláč a poruchy vývoje psychického (např. poruchy chování, spánku6) i motorického8 (např. hypotonie) způsobené poškozením teprve se vyvíjejícího mozku a neuronů dítěte, alergie, atopický ekzém24, epilepsie, autismus3, Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc, autoimunitní poruchy štítné žlázy, roztroušená skleróza a další autoimunitní a zánětlivá onemocnění (ASIA syndrom).
Tato vakcína je určena k očkování dětí od 9 týdnů do 24 měsíců, účelem je prevence infekcí černým kašlem (pertussí), hepatitidou B, poliomyelitidou (dětskou přenosnou obrnou) a Heamophilus influenzae typu b a vytvoření protilátek vůči toxinům záškrtu (diftérie) a tetanu.
Vakcína je kontraidikována v případech známé přecitlivělosti na některou ze složek vakcíny (včetně formaldehydu, glutaraldehydu, neomycinu, streptomycinu a polymyxinu B), při výskytu přecitlivělosti na některou z předchozích dávek Hexacimy nebo na jinou vakcínu proti infekcím černého kašle či vakcínu obsahující stejné složky a také při výskytu anafylaktické reakce na některou z předchozích dávek Hexacimy a při výskytu encefalopatie (narušení mozkové činnosti) do sedmi dnů po předchozí dávce jakékoliv vakcíny proti černému kašli. Kontraindikací jsou i nekontrolované neurologické poruchy a nekontrolovaná epilepsie. Očkování je nutné odložit při akutním středně vážném až závažném horečnatém onemocněním (ale je vhodné dodržovat tyto zásady pro minimalizaci rizika očkování38).
Je nutné velmi důkladně zvážit možné přínosy v porovnání s riziky vakcinace po předchozím výskytu horečky nad 40°C během 48 hodin, kolapsu, hypotonie či šokového stavu během 48 hodin, trvalého neutišitelného (tz. encefalického) pláče trvajícího 3 a více hodin během 48 hodin nebo křečí s i bez horečky během 3 dnů po očkování proti černému kašli.
Zvýšené opatrnosti je třeba dbát vzhledem k riziku krvácení po aplikaci vakcíny v případě osob s trombocytopenií (sníženým množstvím krevních destiček) a jiných poruch srážlivosti krve. Je třeba zvážit očkování, pokud po předchozí aplikaci jakékoliv vakcíny obsahující tetanový anatoxin došlo k výskytu Guillain-Barré syndromu či brachiální neurotidy. Pro aplikaci Hexacimy předčasně narozeným dětem (ve 28. týdnu těhotenství a dříve) není znám dostatek informací, pravděpodobné je vyšší riziko apnoe1 a je proto nutné monitorovat dech po dobu 2 až 3 dní od vakcinace. U dětí s febrilními křečemi v osobní anamnéze je důležité je pečlivě sledovat 2 až 3 dny po vakcinaci. Odpověď imunitního systému na vakcínu může být u imunodeficitních a imunosupresivy léčených dětí nižší.
Vzhledem k obsahu telecích a hovězích sérových a kravských mléčných bílkovin (především kaseinu) pozor také při alergii na bílkovinu kravského mléka15.
Jedna dávka vakcíny se skládá z předplněné skleněné injekční stříkačky s halobutylovou pístovou zátkou a halobutylovým víčkem s 0,5 ml bíle zakalené suspenze obsahující složky proti toxinům záškrtu a tetanu a proti infekcím černého kašle, Heamophilus influenzae typu b (Hib), hepatitidy B a poliomyelitidy.
Hexacima se aplikuje injekčně intramuskulárně (do svalu) v oblasti přední nebo boční horní části stehna, u dětí nad 15 měsíců věku je možné vpich provést i do deltového svalu.
Vyhláška č. 537/2006 Sb. o očkování proti infekčním nemocem a vyhláška č. 299/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 537/2006 Sb., udávají, že se první dávka hexavalentní vakcíny může aplikovat od 9. týdne věku děťátka, pokud bylo provedeno očkování proti tuberkulóze, pak od 13. týdne po zhojení reakce. Další přeočkování má být provedeno ve schématu 3+1, kdy se mají první 3 dávky podat během prvního roku života dítěte a poslední 4. dávka do 18. měsíce věku. Kratší intervaly mezi dávkami vedou k rychlejšímu plnému naočkování, ale obvykle způsobují nižší imunitní odpověď organismu na vakcinaci.
Hexacimou je možné očkovat ve schématu 3+1, od dubna 2015 dle výrobce také i ve schématu 2+1, kdy se první dvě dávky očkují v rozestupu 2 měsíců a 3., posilující, dávka nejdříve za 6 měsíců po 2. dávce. Při schématu 3+1 se 1., 2. a 3. dávka očkují v rozestupech minimálně 4 týdny a maximálně 2 měsíce (tolerovatelných je pravděpodobně až 6 měsíců, při překročení doby 12 měsíců od dávky je potřebné zvážit, zda neočkovat znovu od začátku). Poslední, posilující, 4. dávka se aplikuje za 6 až 12 měsíců po 3. dávce během druhého roku života dítěte (po delší době od 3. dávky klesá ochrana očkovance, při překročení 5 a více let je potřebné zvážit nové zahájení očkování). Hexacimu je možné použít k dokončení očkování po předchozí dávce/dávkách vakcíny Infanrix hexa nebo kombinace vakcíny Pediacel a vakcíny proti hepatitidě B.
Četnost nežádoucích účinků | Typ nežádoucích účinků |
---|---|
velmi časté (≥ 1/10) | nechutenství4 |
zvracení3 | |
pláč | |
podrážděnost | |
spavost | |
horečka1 nad 38°C | |
otok, bolest, zarudnutí v místě vpichu | |
časté (1/100 až 1/10) | průjem1 |
abnormální dlouhotrvající (encefalický) pláč | |
zatvrdnutí v místě vpichu | |
méně časté (1/1000 až 1/100) | hypersenzitivní reakce |
horečka nad 39,5°C | |
uzlík v místě vpichu | |
vzácné (1/10000 až 1/1000) | vyrážka |
rozsáhlý otok končetiny, do které byla vakcína aplikována | |
velmi vzácné (< 1/10000) | hypotonie |
hypotonicko-hyporesponzivní epizody (kolaps, šokový stav) |
Mezi další možné nežádoucí účinky, jejichž četnost nelze určit, patří anafylaktická reakce, křeče (včetně febrilních10 s horečkami i bez, brachiální neuritida (bolest v ztráta citlivosti a pohyblivosti ramene a paže), Guillain-Barré syndrom, neuropatie (postižení periferních nervů), zánět očního nervu, roztroušená skleróza, encefalopatie (postižení mozku), encefalitida (zánět mozku), apnoe u velmi předčasně narozených dětí (před 28. týdnem těhotenství).
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu