Fluór je nám známý hlavně ze zubních past. Čistý fluór se v přírodě nevyskytuje, resp. nachází se v přírodě pouze ve vázané formě. Proto se s fluórem setkáváme v podobě jeho sloučenin, nejčastěji fluoridů.
Fluoridy jsou potřebné při tvorbě a růstu zubů4 a kostí. Jeho nadbytek, stejně jako jeho nedostatek, mají negativní následky na organizmus. Při kostech má schopnost stimulovat růst nové kosti. V souvislosti s fluórem se vede mezi odborníky debata o jeho přínosu a nebo škodlivosti v boji se zubním kazem3. Názory na zubní pasty s fluórem, doplňky stravy s fluórem, nebo jeho přidávání do pitné vody jako prevence zubního kazu nejsou jednotné.
Věk | Denní množství |
---|---|
0 - 6 měsíců | 0.01 mg |
7 - 12 měsíců | 0,5 mg |
1 - 3 roky | 0,7 mg |
4 - 8 let | 1 mg |
9 - 13 let | 2 mg |
14 - 18 mg | 3 mg |
Muži nad 19 let | 4 mg |
Ženy nad 19 let | 3 mg |
Během těhotenství24 nebyla prokázaná potřeba zvýšit příjem fluóru. Žádné údaje ze studií nedokumentují metabolizmus fluóru během kojení70. Obsah fluoridů v mateřském mléku7 je velmi nízký a relativně necitlivý na příjem matkou, pro kojící70 ženy není tedy potřeba příjem fluóru navyšovat. Obsah fluoridů v mateřském mléku je udáván od 0,007 do 0.011 mg/litr.
V potravě se fluór vyskytuje obvykle v nízkých množstvích. Fluorid sodný se nachází v mořské vodě, proto ho obsahují i mořské ryby a živočichové. Ve vyšším množství je také obsažen v želatině. Rostliny používané k přípravě čaje absorbují fluoridy z půdy a následkem toho je v takových druzích čajů z čajových lístků (hlavně starších) obsaženo vysoké množství fluoridů.
Mateřské mléko obsahuje naopak velmi malé množství fluóru (0,007 do 0.011 mg/litr). V umělých mlécích49 bývá však množství fluóru daleko vyšší.
V některých krajinách je fluorizovaná i pitná voda.
Nedostatek fluóru může způsobovat vyšší kazivost zubů, slabší zuby a kosti.
Příliš velký příjem fluóru může mít za následek:
Vysoký příjem fluóru je taktéž spojen s nižším IQ u dětí a zvýšeným počtem nádorů a rakoviny.
Zubní lékaři zpravidla doporučují používání zubní pasty s fluórem od věku 2 let a v následujících 4 letech, tedy do 6 let, používat na čistění zubů dítěte tolik množství fluoridové zubní pasty, které odpovídá velikosti hrášku.
I největší americká asociace dentistů ADA doporučila čistit dětem do 2 let zuby jen čistou vodou. V únoru 2014 vydala tato asociace dentistů (ADA) nové doporučení, které je, jak se uvádí ve stanovisku, na základě nových vědeckých zjištění. Asociace doporučuje jako prevenci zubního kazu používat při čištění maličké množství fluoridové pasty (velikost zrnka rýže) i u dětí mladších 3 let. Doporučené množství ve velikosti hrášku zůstává zachováno dětem od 3 do 6 let.
Odpůrci fluoridových zubních past pro děti upozorňují na toxicitu fluóru a děti považují za nejvíce ohroženou skupinu. Děti jsou, vzhledem na svou tělesnou hmotnost, ohroženy, i při relativně malém množství fluóru, negativními důsledky nadbytečného příjmu fluóru a také možnou otravou a nebo předávkováním fluórem.
Za smrtelnou dávku fluoridu sodného je pro 70 kg člověka považované množství 5 - 10 mg fluoridu sodného (a nebo 32 - 64 mg fluoridu / kg tělesné hmotnosti). V případě malých dětí je ale tento údaj nepoužitelný. Proto je použitelnější vycházet z tzv. pravděpodobné toxické dávky (angl. PTD = Probably Toxic Dosage). PTD pro flúór je 5 mg / kg tělesné hmotnosti. Při této dávce použitého fluóru hrozí závažné následky otravy fluórem.
Odpůrci fluoridových zubních past upozorňují, že pro mnoho dětí je fluoridová zubní pasta největším zdrojem příjmu fluoridů. Protože malé děti při čištění polykají zubní pastu a nebo ze zvědavosti "ochutnávají" zubní pastu rodičů, je to právě tato skupina, která je ohrožena dentální fluorózou a nebo otravou fluórem z běžně dostupných zdrojů jako jsou zubní pasty. Mnohé studie poukazují na fakt, že mnoho dětí přijme díky zubní pastě více fluóru než je doporučovaná denní dávka ze všech zdrojů.
Fluoridové doplňky (tabletky, kapky) byly dlouhou dobu předepisované všem dětem jako prevence protiz zubnímu kazu. V roce 1994 Americká asociace dentistů (ADA), Americká akademie pediatrů (AAP) a Americká akademie dětských zubních lékařů (AAPD) vydali vyhlášení, ve kterém výrazně snížili jejich doporučené dávkování fluoridových doplňků. Podle těchto usměrnění např. dětem ve věku od 0-6 měsíců nemají být podávány žádné fluoridové doplňky. V roce 2010 ADA vyhlásila, že fluoridové doplňky mají být předepisovány jen těm dětem, kterým hrozí vysoké riziko vzniku zubního kazu. Zubní sdružení v ostatních krajinách udělali podobná oznámení.
Většina evropských sdružení zubních lékařů se vyslovuje za používání fluoridových doplňků jen v případě hrozícího nedostatku fluóru.
Většina vyspělých krajin na světě odmítla fluoridaci vody. Spojené státy jsou v tomto výjimkou. Více jak 70% dodávek pitné vody je obohacovaných fluórem. Podle British Fluoridation Society pije ve spojených státech uměle fluoridovanou vodu více lidí než ve zbytku světa.
97% západní Evropy a také Japonsko konzumuje nefluorizovanou pitnou vodu. V Evropě, jen Irsko, Polsko, Srbsko, Španělsko a Spojené království uměle přidávají fluór do všech dodávek pitné vody.
V Československu se začala fluorizace vody v roce 1958 v Táboře. V Praze byla fluorizace zahájena v roce 1975. V roce 1988 byla zastavena fluorizace vody v Praze a následně v celé krajině. Od roku 2008 nebyla žádná voda v České republice fluorizovaná. K dostání je fluorizovaná sůl.
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu