Epilepsie

Epilepsie Epilepsie neboli padoucnice je neurologické (tělesné) onemocnění, tedy onemocnění mozku, při kterém dochází opakovaně k nevyprovokovaným epileptickým záchvatům. Některé záchvaty vznikají z důvodu strukturálního poškození centrálního nervového systému a naopak u některých záchvatů žádné takové poškození a nebo původce nemoci rozpoznat nelze. Záchvat může člověka přepadnout v jakoukoli hodinu, tedy jak ráno, během dne, tak i večer během spánku, ale nemoc ve své lehčí formě člověka nijak neomezuje, tzn. může žít zcela běžně jako doposud - sportovat, pracovat, bavit se, založit si rodinu apod.

Nemoc postihuje jedince v jakémkoli věku. V případě dětského věku jsou příčiny přisuzovány genetických faktorům, ve starším věku může být za nemocí nádor, stav po mrtvičce, alkoholismus, virový a nebo bakteriální zánět mozku.

Jedinec trpící těmito záchvaty je nedokáže nijak ovládat.

Příčiny epileptických záchvatů:

otřes mozku z těžkého pádu, autonehody,
vyčerpání,
nedostatek spánku,
silný úder do hlavy,
mozkový nádor,
mozkové příhody způsobené krvácením,
mozkové příhody způsobené nedostatečným přívodem krve do mozku,
po vážných infekčních onemocněních.

Jde o abnormalní elektrickou aktivitu mozku a dokazuje se elektroencefalografií.

Video (SK): První pomoc - epileptický záchvat

Odhalení epilepsie a její příznaky

Epilepsií se zabývá věda, tzv. epileptologie a jsou pro ni typické určité klinické příznaky jako například:

poruchy vědomí,
poruchy pohyblivosti,
změny ve vnímání,
změny v psychických projevech,
zmodrání tváře,
stuhnutí
pohled do prázdna,
nereagování,
náhlé pády u dětí bez zjevné příčiny,
nelogické „blikání“ očima a nebo žvýkací automatizmy,
pěna z úst,
záchvat s horečkou¹ a nebo i bez horečky,
nekoordinované trhavé rytmické pohyby.

Je-li ale nemoc typická záchvaty, které tyto příznaky nenesou, jde o tzv. subklinické záchvaty. Ty rozpozná pouze jediné vyšetření a sice EEG, vyšetření elektrické aktivity mozku. Je-li tato aktivita pozměněná a tedy neobvyklá běžným elektrickým aktivitám mozku, je diagnostikována epilepsie i bez výše uvedených příznaků.

Obecně dochází ke stanovení diagnózy Epilepsie až poté, co je nevyprovokovaných záchvatů 2 a více. Lékař bude po pacientovi vždy potřebovat veškeré informace o průběhu záchvatu, proč k němu mohlo dojít - epilepsie v rodině, životospráva, úrazy, nemoci, alkohol, spánkový režim, atd. Díky těmto skutečnostem lékař snáz a rychleji odhalí možné příčiny a nemoc diagnostikuje jako epilepsii.

Video: Epilepsie

Druhy epilepsie podle původu

Epilepsie je nemoc, postihující tělesnou stránku člověka (nikoli psychickou) a může být buď vrozená a nebo získaná.

Vrozená epilepsie - její výskyt je přisuzován nepříznivému vlivu nitroděložního vývoje v prenatálním období, tj. období v před porodem²⁹, době těhotenství²⁴. Za vrozenou epilepsií však stojí i dědičné faktory, které si člověk v sobě nese a nemůže tak nemoc nijak ovlivnit.
Získaná epilepsie - se může projevit jako následek úrazu, blokády páteře, krnčích obratlů, nádorů, infekce (např. larvální toxokaróza, neurocysticerkóza).

Léčba epilepsie

Nemoc se léčí několika způsoby a to buď léky (farmakologicky) a nebo nefarmakologickými metodami - režimová opatření. V případě, že všechny možné léky nezabírají a záchvaty se stále opakují a nebo se jejich počet v uplynulých 2 letech nesnižil, je zvolena léčba chirurgická. Aby se k ní přistoupilo, musí být pacient důkladně vyšetřen a operace podložena fakty o neúčinnosti užívaných léků na epilepsii.

Antiepileptika

Nejznámějšími léky na epilepsii jsou antiepileptika, ke kterým se přistupuje až ve chvílích, kdy se záchvaty opakují a stávají se častějšími. Další záchvat po prodělaném prvním záchvatu se totiž může zopakovat se 40% pravděpodností. U dalších záchvatů se už pravděpodnost zvyšuje a sice na 90%. Lékař tedy předepíše pacientovi určitý lék a čeká se na jeho účinnost. Pakliže nezabere, předepíše lék jiný a pokud ani další lék nezabere, může lékař léky nakombinovat, ale současně přihlíží ina nežádoucí účinky.

Jakmile je pacientovi léka nasazen, musí dodržovat určité zásady, mezi které patří:

spolupráce s lékařem
pravidelnost užívání léků - neopomenutí, samovolné nevysazování
přísný zákaz konzumace alkoholu
pravidelný spánkový režim, avšak ne spánek přes den
zákaz prací na směny (tzn. ranní, odpolední, noční) - vynechání nočních směn

Video: Operační léčba epilepsie

Epilepsie a těhotenství

Těhotná žena s epilepsií může v dnešní době otěhotnět a celým těhotenstvím zdárně projít pod dohledem neurologa. Toho by také měla před otěhotněním 6 až 12 měsíců informovat, že by chtěla otěhotnět, aby jí upravil léčbu tak, aby užívala jen jedny antiepileptika v co nejnižší dávce.

Pokud je už žena těhotná a užívá antiepileptika, může být plod ohrožen, nejčastěji v prvním trimestru³⁷, konkrétně 3. až 8. týden po početí, kdy ještě spousta žen neví, že jsou gravidní. Žáda-li si to situace, může neurolog během těhotenství ženě léky zcela vysadit, tj. tehdy, je-li žena 2 roky bez záchvatů) a žena s tím musí souhlasit. Léčba se ale vždy musí upravit už před otěhotněním. Spolu se změnou léčby by měla žena užívat i kyselinu listovou³⁷.

Epilepsie v těhtotenství ale může ohrozit plod i matku a to buď záchvaty a nebo antitepileptiky. Jak budou záchvaty během těhotenství časté je individuální záležitostí a dopředu se nedá určit, jak budou probíhat. Některé ženy během těhotenství mívají záchvaty častěji než obvykle, některým se záchvaty zmírní a u některých žen zůstanou zcela stejné jako v době před otěhotněním. Záchvaty mohou způsobit zvýšené stahy dělohy, tj. kontrakce³³, změny placentárního průtoku, prasknutí placenty¹, potrat¹³ a nebo předčasný porod²⁰.

Příčiny, které mění častost záchvatů jsou:

hormonální změna v těhotenství
nedostatek spánku a stres v těhotenství
změna hladiny antiepileptik v krvi, závislá na rostoucí váze těhotné ženy

Epilepsie a kojení

Antiepileptika mohou přecházet do mateřského mléka⁷, některé typy těchto léků více, některé minimálně. Je potřeba si ale uvědomit, že přínos těchto léků je daleko větší, než jejich dopad na kojení a jejich možná rizika (malá rizika). S antiepileptiky se tedy kojit⁷⁰ může.

Je potřeba si uvědomit, že dítě bylo vlivům léků vystavováno celých 40 týdnů v děloze³ matky. Kojení je doporučováno, protože kojením dítě v mléce do svého těla nedostává nijak velké množství antiepileptik. Pokud existují určité nežádoucí účinky na kojené dítě, vyskytnou se do 1.měsíce věku. Mezi takové patří spavost, apatie, zhoršené pití, zvracení, dráždivost a neklid. Řešením může být kombinace umělého mléka⁴⁹ a mléka mateřského. Aby se zjistila hladina daného antiepileptika v mateřském mléce, provádí terapeutické vyšetření hladin.

Kojící žena by se neměla dostat do spánkového deficitu (viz. Antiepileptika), z čehož plyne, že by své mléko měla odsávat a dítěti ho podávat jiná osoba. Vhodnou metodou, aby si dítě nenavyklo na kojení z lahve, je podání mléka z pohárku nebo lžičkou. Kojící matky s epilepsií navíc musí dbát zvýšené opatrnosti, aby při případném záchvatu nezahlehly při kojení své dítě.

Epilepsie u dětí

U dětí se epilepsie vyskytuje častěji než u dospělých lidí, protože dětský mozek je nezralý, teprve se vyvíjí a záchvat může prodělat i řada dětí, které epilepsií vlastně netrpí. Mozek dítěte je i náchylnější k poškozením, může k němu dojít již v děloze³ z důvodu hypoxie, poruch funkce placenty⁹, intoxikace (i alkoholem) nebo infekce matky (cytomegalovirus, toxoplazmóza¹).

Epilepsií trpí asi 0,7% dospělých a 2 až 4% dětí, přibližně 10% dětí ale prodělá záchvat popsatelný jako epileptický - z toho 2/5 tvoří febrilní křeče¹⁰. U 75% epileptiků se první záchvat projeví do 20 let věku, může trvat v řádech vteřin až několika málo minut.

Děti trpící komplikovanou formou epilepsie mají vyšší úmrtnost, ale většina těchto úmrtí není spojena se záchvaty. V případě nekomplikovaných forem epilepsie nebyla pozorována vyšší úmrtnost než u zdravých dětí.

Při diagnostice epilepsie u dětí je třeba komplexně, v souvislostech posuzovat klinické projevy záchvatu, výsledky elektroencefalogramu a neuropsychologického vyšetření, v nejasných případech se obvykle doporučuje delší pozorování dítěte a nenasazovat neuváženě léčbu antiepileptiky. Ojedinělý záchvat či záchvaty vyprovokované specifickými podněty automaticky neznamenají diagnózu epilepsie.

U dětí je diagnostika vzhledem k jejich nízkému věku obtížnější než u dospělých. Do 2 až 3 let obvykle ani nelze diagnózu stanovit, protože v tomto věku záchvaty mívají specifické projevy, odlišné od projevů u starších dětí a dospělých, nervová soustava je ještě velmi nezralá a děti své vnímaní záchvatů ještě nedokáží popsat. U kojenců a batolat² se epileptický záchvat může projevit pouze přerušením nebi útlumem činnosti, krátkými záškuby trupu šíje či končetin, stáčením očí nebo kýváním hlavy, vyšetření by se mělo provádět, pokud je dítě při záchvatu plačtivé a neklidné a záchvaty se objevují opakovaně či v sériích.

Video: Epilepsie u dětí

Je dobré vyvarovat dítě stresu a zbytečným emocím. Dohlížet na pravidelný denní rytmus s dostatkem spánku, hlavně v noci, nevystavovat dítě extrémní zátěži.

Děti trpící epileptickými záchvaty mohou navštěvovat školku i běžnou školu. Hlavním důvodem, proč nechtějí dítě s epilepsií do školky či školy přijmout je obava, že se dítěti může při epileptickém záchvatu něco stát.

Příčiny epileptických a jim podobných záchvatů mohou být různé, u dětí jsou často věkově podmíněné. Záchvaty se dělí na primární epileptické záchvaty, sekundární epileptické záchvaty a na záchvaty podobné těm epileptickým.

Primární epileptické záchvaty jsou onemocněním jako takovým, patologické změny mozku lze pozorovat na úrovni buněk, tento typ záchvatů je nejobvyklejší u dětí mezi 3. a 15. rokem, poměrně často se jedná o geneticky podmíněnou epilepsii.
Sekundární epileptické záchvaty jsou následkem jiného onemocnění nebo zranění, na mozku lze často pozorovat léze a jiné změny v mozkové tkáni, příčinami jsou např. vývojové vady mozku, metabolické poruchy, cévní mozkové příhody, nádory, encefalitidy, záněty, cévní anomálie, úrazy, operace mozku, tento typ záchvatů je nejobvyklejší u dětí mezi od narození do 3 let a u dětí po 15. roce a u dospělých.
Záchvaty podobné epileptickým mohou vznikat z řady důvodů, jedná se o febrilní křeče, hypoglykemie, rozvrat složení tělních tekutin, infekce centrální nervové soustavy (meningitidy, encefalitidy, záněty), třesavku při horečce¹, migrény⁷, dětskou masturbaci, afektivní záchvaty v období vzdoru⁷, emoční třes, nežádoucí reakci na očkování³⁸ atd.

Více o Epilepsii na modrykonik.cz

Diskuze: Epilepsie v těhotenství, máte zkušenost?
Diskuze: Epilepsie. Řešíte u dětí podobný problém?

Použité zdroje

Hodnocení a zkušenosti s epilepsií

Máš zkušenost s epilepsií?

Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.

Napiš svou zkušenost

Těhotenský newsletter

Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu

Zásady ochrany osobních údajů

Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce