Dětská mozková obrna (také DMO, cerebrální paréza ) je termín pro nenakažlivé poruchy vývoje motorických oblastí mozku, které se objevují v ranném věku a jsou charakterizované změnou svalového napětí. To se projevuje neschopností udržovat normální polohu a uskutečňovat přirozené pohyby. Motorické projevy (např. abnormální zvýšení svalového napětí - tzv. spasticita, narušená koordinace, mimovolné pohyby nebo jejich kombinace) bývají často provázeny změnami psychiky, řeci, zraku, sluchu, epilepsií, sekundárními muskuloskeletálními problémy.
Dětská mozková obrna vzniká na podkladě poškození mozku dítěte, které vzniklo před porodem29, během porodu nebo hned po porodu. Poškodí se tak funkce mozku, která se projeví zhoršeným vnímáním, narušením motoriky a komunikace, mohou se objevit epileptické křeče.
Počet postižených dětí s DMO se pohybuje od 2-3 na 1000 živěnarozených dětí. více jak polovina těžce postižených dětí pochází z vysocerizikové skupiny nedonošených dětí s porodní hmotností pod 1500g.
Existuje mnoho příčin, které jsou zodpovědné za vznik dětské mozkové obrny.
Počáteční klinické projevy mozkové obrny se formují v prvním roce života. Jednotlivé příznaky se postupně hromadí, až dokud si jich nevšimnou rodiče nebo lékař. Jejich včasná diagnostika a včasná adekvátní korekce má rozhodující význam pro prevenci těžkých poruch pohybu, řeči a psychiky v následujících etapách vývoje.
Dětská mozková obrna ovlivňuje několik orgánů v organismu. Pro pacienty s DMO je velmi důležité udržovat správnou tělesnou hmotnost a výživu, s vysokým příjmem vápníku, protože u těchto dětí je vyšší riziko brzkého nástupu osteoporózy.
Dětská mozková obrna se rozděluje na dvě velké skupiny:
Vzhledem k tomu, že plný klinický obraz DMO se vyvine většinou až po několika měsících, je poměrně náročné stanovit diagnózu hned po narození. To je prakticky možné jen u velmi těžkých formách mozkového a tělesného postižení, v ostatních případech je nutné dynamicky sledovat vývoj dítěte. Avšak podezření na riziko rozvoje DMOmůžeme vyslovit už v prvních týdnech života dítěte a to na základě porobného rozboru psychomotorického vývoje, neurologickým vyšetřením, polohovými testy, ultrasonografií mozku a pod. Proto děti ze skupiny "rizikových děti" je nutné kontrolovat každé 2-3 týdny a kriticky hodnotit existující poruchy.
Diagnóza se stanoví na základě:
Základním krokem v léčbě dětské mozkové obrny je rehabilitace . Dítě se rehabilituje již v prvním roce života1. Nejčastěji se používá Vojtova metoda11. S dítětem by se mělo cvičit přibližně 5x denně. Pokud se nebude cvičit s dítětem hned od začátku, hrozí, že bude mít trvalé následky. Ve vyšším věku dítěte se cviky přizpůsobují na základě postižených svalů a od formy dětské mozkové obrny.
V léčbě se využívají i léky2, ty které uvolňují zvýšené napětí svalů, např. baklofen nebo benzodiazepany a léky, kterými se léčí epilepsie. Pacienti, kteří mají nezvládnutelné svalové napětí, musí navštívit ortopeda, který zhodnotí klinický stav dítěte. Ortoped může indikovat operaci nebo předepíše dítěti pomocné prostředky - ortézy páteře, ortopedické boty a jiné pomůcky.
Chirurgická léčba se zaměřuje na svaly a šlachy - jejich prodloužení nebo zkrácení. Dítě však musí být na operační výkon dostatečně vyspělé a po operaci musí spolupracovat.
Děti s DMO vyžadují obvykle spolupráci následujících odborníků: dětský lékař, neurolog, rehabilitační lékař, fyzioterapeut, psycholog, logoped a sociální pracovník.
Prognóza je závislá na typu DMO, od postižení končetin a samozřejmě na rozsahu poškození mozku. Pacienti s dětskou mozkovou obrnou jsou sledováni u odborníků celý život a rehabilitovat musí taktéž po celý život.
"Varovné" příznaky je nutné analyzovat z následujících aspektů
(N.V.Jalymova: Raná diagnostika DMO)
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu