Jak se říká: bez smutku nerozeznáš štěstí. Je naprosto v pořádku cítit se občas smutná. Ale pak je tu něco, co už není jen obyčejný smutek. Dny jsou temnější a radost jaksi nepřichází. Není úniku a vy nedokážete žít dál svůj život.
Rozhovor s klinickou psycholožkou, Mgr. Juditou Malik.
V rozhovoru s klinickou psycholožkou, Mgr. Juditou Malik, najdete odpovědi na tyto otázky:
I to by mohlo být vysvětlení deprese. Trpíte ní i vy?
Pokud se u vás objevují následující příznaky, tak je to možné:
Popis obrázku: Pacientka trpící depresí nemá zájem o vnější dění. Neustále ho sužují pocity smutku a méněcennosti.
Tyto symptomy zvažují lékaři při diagnostice mentálních poruch podle takzvaného DSM - 5 (The Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders = Diagnostický a statistický manuál mentálních poruch). Během dvou týdnů musí být přítomno minimálně pět příznaků.
Další příznaky, které se vám mohou objevit:
Abyste to lépe pochopili, zavoláme si na pomoc s vysvětlováním jednu průkopnici v této chorobě. Pokud jste četli Harryho Pottera určitě víte, že slavná J.K. Rowlingová sama trpěla depresí. Nepěknou zkušenost zakomponovala do sedmidílné ságy v podobě příšer bez tváře v kapuci - mozkomorů:
"Mozkomorové jsou nejodpornější stvoření, která kráčela po tomto světě. Zamoří nejtmavší, nejšpinavější místa, těší se z rozpadu a beznaděje, vysají všechen mír, naději a štěstí ze vzduchu kolem nich. Pokud se dostanete příliš blízko mozkomorům, tak z vás vysají každý dobrý pocit, každou šťastnou vzpomínku. Pokud budou moci, mozkomorové se na vás budou přiživovat tak dlouho, až dokud vás nepromění na něco jako jsou oni sami ... špatné stvoření bez duše. Nezůstane vám nic, jen nejhorší zkušenosti z vašeho života. " J.K. Rowlingová
Na světě asi není lepšího vysvětlení jako je toto. Pokud se cítíte podobně, tak se nebojte vyhledat odbornou pomoc.
Na to, abyste byli diagnostikováni s depresí, musíte zajít k psychiatrovi, eventuálně k psychologovi nebo obvodnímu lékaři, který vás může doporučit k dalšímu specialistovi. Položí vám několik otázek a povede s vámi důvěrný rozhovor. Určí vám druh deprese a následně se rozhodne o léčbě.
Depresi můžeme rozdělit podle několika faktorů. Buď podle způsobu vzniku na:
Jiným způsobem dělení je rozdělení podle závažnosti problémů na:
Každou zadrženou emoci, která zůstane nevyřčenou a nepojmenovanou, nelze ani řešit. A zůstává někde viset. Je otázkou jak a kdy se projeví. Ať už jako různé onemocnění těla - žaludeční vředy, bolesti páteře, migrény a podobně. Nebo jako psychický kolaps po zdánlivě banálním problému, kdy člověk zvládl například smrt partnera, dítěte, či onemocnění v rodině. Položí ho smrt domácího mazlíčka. Člověk se sesype a skončí na antidepresivech. Pokud má člověk pochybnosti o svém psychickém zdraví, odborník je ten, co to dokáže rozeznat. Jsou různé metody, které může použít. V rámci diferenciální diagnostiky se pacientovi dávají dotazníky, které pomohou prozkoumat nakolik je zasažena tělesná část, nálada a výkonnost člověka. Psycholog zkoumá, zda se v posledních třech týdnech vyskytlo nechutenství, ztráta nálady, ztráta zájmu o věci, které člověka dosud těšili, zhoršený spánek, koncentrace, poruchy paměti, snížená výkonnost. Dále se zohledňuje osobnost a emocionalita člověka pomocí projektivních testů a metod. Psycholog se podívá na aktuální prožívání člověka a jaké obranné mechanismy si vybudovala jeho osobnost. V průběhu života se každý z nás setká se smutkem, dokonce 20% lidí překoná depresi, aniž si tento zdravotní problém pojmenovali a vyléčí se z ní sami. V takovém případě je však přítomno riziko, že pokud depresi člověk řeší bez odborné pomoci, může se stát, že nemá správně zvýrazněnou příčinu, důsledek a souvislosti toho, proč se tento problém vyskytl. Následkem čehož se může deprese objevovat opakovaně. V takovém případě je návštěva lékaře nezbytná, aby zohlednil případnou potřebu farmakologické léčby.
Je třeba zohlednit osobnost a temperament člověka a v jaké situaci se nachází. Ale platí pravidlo, že pokud vaše nálada zasahuje do kvality vašeho života déle než měsíc, je třeba poradit se s odborníkem. Pěkný příklad toho, jak nás ovlivňují různé životní události, je tabulka, kterou vytvořil lékař Hans Selye. Vypracoval tabulku, kde vymezil situace, které nám vytvářejí určité hodnoty stresu. Využívá k tomu bodové ohodnocení. Pokud se člověku v průběhu jednoho roku nasbírají body za tyto stresové situace, je předpoklad, že se s tím neumí vypořádat sám a vyžádá si to svou daň na psychickém / fyzickém zdraví.
Osobnost člověka ve velké míře určuje, jak si s těmito podněty dokáže člověk poradit. Někdo bere problém jako výzvu, někdo jako konec světa. Při řešení problémů člověk pracuje s nějakými osvědčenými mechanismy, ví co mu na jeho nálady pomáhá. Avšak jak zrajeme my jako lidé, potřebujeme, aby i naše copingové mechanismy rostly a vyvíjely se, tak se tomu děje zejména během období krize, smutku, nebo nečekaných životních událostí. Je třeba podotknout, že neplatí mýtus, že psychologa vyhledá jen slabá osobnost. Není to pravda, i osobnostem, které považujeme za zralé a silné přece vždy dobře padne, když není odkázán pomoci si sám, a těžkým obdobím mu pomáhá procházet další člověk.
Pokud se vám někdo svěří o svých psychických problémech, projevil vám velkou důvěru a čest. Je to jakási prosba o pomoc. Nejdůležitějším varovným signálem, že jde do tuhého je, když člověk dokáže formulovat věty o sebevraždě: "Toto kdybych užil ve větších dávkách, .. Přemýšlím, co by se stalo na tomto světě, pokud bych tu už nebyl ...". Je to znamení toho, že člověk už nad smrtí přemýšlí a považuje svou situaci za bezvýchodnou. Sám neumí vyhledat pomoc a tím, že se vám svěřuje vás žádá, abyste zakročili.
Dalším znakem může být plynulá změna v chování. Pokud to byl člověk ze smyslem pro humor, nebo rodinně založený a nyní neumí vyvinout aktivitu, aby se s vámi zasmál, byl ve společnosti a podobně, je to znakem, že prožívá takové emoce, s nimiž si neumí poradit sám. V tomto případě se neptejte, jak můžete pomoci, ale zkuste pojmenovat co se vám nezdá a navrhnout konkrétní možnosti pomoci, jak mu pomoci v domácnosti, zjistit možnosti terapie v blízkém okolí a podobně.
Projevy v chování bychom mohli popsat v těchto oblastech:
Každá léčba jakéhokoliv onemocnění sestává ze dvou složek. Složky nefarmakologické a složky farmakologické.
Jak z názvu vyplývá, farmakologická léčba sestává z léků - tzv. antidepresiv. Antidepresiva ovlivňují hladinu mozkových neurotransmiterů, tedy chemických látek, díky kterým si buňky mezi sebou posouvají informace. Pokud si to chcete představit prakticky, tak díky neurotransmiteru si můžete vzpomenout na nějakou příhodu ze života nebo můžete například pohnout rukou.
Buňky si mezi sebou posouvaly informaci o tom, že jí chcete pohnout, až jste jí nakonec pohnuly. Neurotransmitery v mozku by se měly nacházet v rovnováze - misky vah by měly být pro každý jeden neurotransmiter ve stejném poměru s ostatními. Avšak při depresi (a i dalších psychických onemocněních), se misky vah naklánějí na různé strany. Něčeho je více a něčeho méně Antidepresiva se snaží vyrovnat jednotlivé misky a nastolit rovnováhu.
Pro léčbu deprese máme aktuálně široké spektra možností a známe mnoho léčiv. Jen psychiatr vám umí doporučit léky přímo na váš druh problémů, protože jednotlivé léčiva se liší. Např. jeden typ léku zabírá lépe na nespavost, další nejsou vhodné pro pacienty se srdečními chorobami atd.
Chvilku trvá, než se tělo nastaví na účinky antidepresiv, mozek vyhodnotí situaci a přizpůsobí se daným dávkám a začíná sám přizpůsobovat produkci hormonů. První příznivé účinky může na sobě člověk pozorovat průměrně za dva až čtyři týdny.
Farmakologická léčba je ale pouze jedna část. Její nezbytným doplňkem je nefarmakologická léčba. Nejedná se o léčbu léky, ale o změnu životního stylu. Tato léčba je svým způsobem náročnější. Vyžaduje spolupráci každého pacienta, protože změny dělá on sám, ne kouzelné pilulky. Převážně se jedná o tyto úkony:
Popis obrázku: Ačkoli se může zdát obtížné požádat o pomoc, nebojte se toho. Nejste v tom sama.
Samotná deprese ale nemusí být jen nemocí samou o sobě, ale symptomem, tedy příznakem jiné nemoci. Mezi takové choroby patří například:
... a mnoho dalších. Pointou tohoto seznamu příkladů je, abyste se nezapomněli dát vyšetřit u svého obvodního lékaře na jinou než "jen" psychickou příčinu vašich pocitů. Můžete mít jinou nerovnováhu ve svém těle. Když se upraví, tak se zlepší i deprese.
Kromě depresivní poruchy deprese může být součástí i bipolární poruchy, cyklotymie nebo Dystymie. Podívejme se co se za jednotlivými názvy skrývá:
Léčba této poruchy je náročná. Sestává ze snahy stabilizovat náladu a zmírnit depresi.
Více si můžete přečíst v samostaném článku na téma: Poporodní deprese.
Na každý problém existuje řešení. Ženy jsou od přírody silní tvorové. Nějaká deprese nás nezastaví. Myslete na to, když budete mít problém a nebojte se požádat o pomoc.
Text po odborné stránce zkontrolovala:
Mgr. Judita Malik
klinická psycholožka
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu