Bipolární afektivní porucha

Bipolární afektivní porucha, dříve označovaná jako maniodepresivní psychóza nebo maniodeprese, je závažné duševní onemocnění. Hlavními projevy jsou výrazné změny nálady, sklony k agresivitě, násilí, promiskuitě nebo ztrátě sociálních zábran.

Jaké jsou příčiny vzniku bipolární poruchy?

Nemoc vzniká, podobně jako schizofrenie, mezi 15-30 lety, ovšem není vyloučené, že se projeví dříve nebo později, než určuje toto rozmezí. Pokud se vyskytuje po 50. roku života, mělo by se uvažovat nad tím, že je to součást jiného neurologického onemocnění. Není prokázaná spojitost s pohlavím, nemocní jsou stejným dílem jak muži, tak ženy. Bipolární afektivní poruchou trpí přibližně 1% populace.

Lékaři bohužel nejsou schopní úplně do detailu určit, jaký je přesný důvod vzniku bipolární afektivní poruchy. Co je ale jisté, že do určité míry hraje velkou roli dědičnost spolu s nepřiměřeným stresem, který působí na organismus. Z toho vyplývá, že abychom onemocněli, musíme mít jak neovlivnitelné genetické předpoklady, tak i ty ovlivnitelné. Jako rizikové skupiny se označují například děti z nefunkční rozpadlé rodiny, děti šikanované, lidé užívající alkohol a drogy nebo lidé, u kterých se nemoc vyskytuje v rodině. V případě, že je nemocný jeden z rodičů, pravděpodobnost propuknutí nemoci u potomka je 15-30 %, u nemocných obou rodičů 50-75 % a v případě jednovaječného dvojčete až 70 %.

Spouštěčem (nejen) této nemoci může být také stres. Musíme si ale definovat, co to vlastně je. Vývojově je stres obranná reakce, aby organismus přežil. Do stresu se dostávají buňky, aby nezemřely hlady, aby tělo nevykrvácelo, při popálení, při zranění. Vyplavuje se velké množství hormonů a mediátorů (nebo také neurotransmiterů, látek, které umožňují a uskutečňují přenos signálu mezi jednotlivými nervovými buňkami), aby na to tělo bylo připravené a mohlo na zátěž příslušně reagovat. Fyzický stres je tedy běžná reakce všech buněk. Ale pokud trvá dlouhodoběji, promění se na psychický stres a ten už pro člověka příznivý není. Udržuje tělo ve stresovém režimu a dochází tak k vyčerpání a zvyšuje se úzkost¹ pacienta, což právě může změnit jisté “nastavení” organismu.

Jako příklad působení dlouhodobého psychického stresu si můžeme uvést studii, kdy byli pozorováni lidé, kteří se odstěhovali do ciziny. Byl u nich tlak na mluvení cizím jazykem, na nové prostředí, práci, často i samotu. Bylo pak vědecky dokázané, že lidé vystavení těmto cizím podmínkám, kde nemají pevný základ a necítí se jako doma, jsou vystaveni dlouhodobému psychickému stresu a je pro ně pak snazší onemocnět schizofrenií. Takže co z toho plyne? Zkuste se vyvarovat dlouhodobého stresu a dodržovat duševní hygienu! A to nejen u psychického ale i fyzického onemocnění, pro organismus je velmi podstatné udržení rovnováhy.

Jak bipolární afektivní porucha probíhá?

Bipolární afektivní porucha se projevuje velkými výkyvy nálad, střídá se období mánie a období deprese. Tyto epizody probíhají během 4-13 měsíců, přičemž depresivní fáze bývají trvají většinou delší dobu.

Deprese

Tato část se může začít projevovat velmi nenápadně a může mít pomalý průběh. Začíná jako běžný pokles nálady, který může mít někdy každý člověk. Během dalších dní, týdnů, měsíců, se tento stav prohlubuje až do ukázkové klinické deprese. Mezi nejčastější a nejtypičtější příznaky patří nechuť do života, pocit méněcennosti, ubývá i zájem o koníčky, které nemocného dříve bavily a naplňovaly, pacient se obviňuje za všechno, co se na světě děje, pláče, i když k tomu nemá žádný konkrétní důvod, často dochází i k sebepoškozování, protože si pak myslí, že když si ublíží, “potrestá se”. Velkým rizikem deprese je sebevražda a opravdu pár procent nemocných si opravdu sáhne na život.

Mánie

Opakem deprese je stav mánie. V tomto případě je nemocný plný energie, myslí si, že je všemohoucí bůh, nepotřebuje ani spát a má nepřiměřeně velké sebevědomí. Většinou si pak neuvědomuje ani křehkost života, riskuje, např. rychle jezdí autem nebo vyhledává adrenalinové zážitky, jako je třeba bungee jumping. Jeho myšlenkové pochody jsou tak rychlé, že není schopný pořádně vyjádřit to, co zrovna chce a není mu pak ani rozumět, tomu se v praxi říká “slovní salát”. Pacient pak končí kvůli svým výstředním činům vyloučený ze společnosti, s rozpadlou rodinou, finančně zruinovaný, protože při svém chování nepřemýšlí ani nad cenou peněz. V nejhorším případě může dojít až ke smrti, protože tělo je nepřiměřenou zátěží vyčerpané.

Pak existují ještě mírnější formy projevů, nazývané jako subdeprese a hypománie. Ty nejsou tak vygradované. Ovšem mohou se dále rozvíjet a nabrat tak plných projevů.

Klinické formy bipolární poruchy

Bipolární afektivní porucha se dá rozlišit do tří forem.

• První forma je jako z učebnice, depresivní a manické fáze, které se pravidelně střídají a období bez příznaků mezi nimi.
• Druhá forma už nemá tak rozvinuté stavy mánie, spíše se označují jen jako hypománie. I léčba je o něco složitější, protože diagnostika druhého typu je obtížnější a je více “schovaná”, může se tvářit jako běžná deprese.
• Třetí forma je vzácnější a jedná se o manické epizody, které jsou vlastně vyvolané antidepresivy za účelem léčby deprese, takže se jedná o začarovaný kruh.

Diagnostika bipolární poruchy

Bohužel neexistuje žádný test nebo vyšetření, které by přesně stanovilo diagnózu bipolární afektivní poruchy. Diagnostika je založena na sledování nemocného a zkompletování všech pozorovaných příznaků a informací získané přímo od něj.

Při diagnostice je podstatné odlišit bipolární afektivní poruchu od prosté deprese, jelikož maniodeprese je o něco horší a méně příznivá. Samotná deprese sice není až tak nápadná a pro své okolí téměř nezatěžující, ale to se o mániích říci nedá. Mánie narušuje okolí nemocného všemi možnými způsoby. Trpí jejich vztahy, rodiny, nerozvážně utrácí peníze, takže dochází k finančním problémům. A také je to důležité z toho důvodu, aby se zabránilo sebevraždám, které samozřejmě ve vyhrocených situacích nejsou výjimkou.

Léčba bipolární poruchy

Léčba spočívá v podávání psychofarmak, thymoprofilaktika, které mají za hlavní úkol udržet náladu v rovině a antipsychotika, které potlačují manickou fázi. U většiny léků je pak nutné pravidelně docházet na kontrolu krve a sledovat jejich hladinu v krvi. Výjimečně se u těžkých depresivních fází využívají i antidepresiva, ale není to příliš vhodné řešení, protože je riziko přesmyku nálady do mánie. Pacientovi bývá doporučováno docházet na kognitivně behaviorální psychoterapii, která má za úkol mu vyjádřit podporu, rozvíjet a uklidnit jeho mysl.

Jako poslední možnost se pak využívají elektrošoky. Bohužel, některé případy deprese jsou tak vážné, že nereagují na léky a není jiná možnost. Předsudky tuto metodu neprávem odsuzují a představu o ní nám zkreslují filmy. Na elektrošoky je nutná hospitalizace a provádí se v celkové anestezii, aby pacient nic necítil. Využívá se elektrického proudu, který se pouští nárazově do těla a tím se stimulují hormony a neurostransmitery (látky, které umožňují a uskutečňují přenos signálu mezi jednotlivými nervovými buňkami) a které jsou nutné k běžnému fungování organismu. Zlepšení u této léčby je velmi rychlé.

Video (SK): Lékař radí - bipolární afektivní porucha

Více o bipolární afektivní poruše na Modrém koníku

• Diskuze: Hyperaktivita u dospělého člověka, máte zkušenost?
• Diskuze: Najde se tu maminka s bipolární afektivní poruchou?
• Diskuze: Přítel a jeho nenormální chování

Použité zdroje

1. https://www.bipolarni.cz/147-2/
2. http://www.upsychiatra.cz/bipolarni-afektivni-porucha/
3. https://www.wikiskripta.eu/w/Bipolární_porucha

Použité zdroje obrázků

1. http://www.bipolarni.cz/wp-content/uploads/2014/09/chovani-maniodeprese.jpg
2. http://www.bipolarni.cz/wp-content/uploads/2014/09/lecba-bap.jpg
3. https://pixabay.com/cs/nešťastný-člověk-maska-smutný-389944/
4. https://pixabay.com/cs/šílené-rozezlený-rozzlobený-mad-3126441/