Astma (také Astma bronchiale), původně z řeckého slova asthma označení dechové nedostatečnosti, je chronické a zánětlivé onemocnění dýchacích cest, především průdušek, při kterém dochází ke zúžení dýchacích cest (průdušek a průdušinek) a následné dušnosti a záchvatům kašle, tzv. astmatické záchvaty. Je to neinfekční onemocnění, které vzniká zejména na alergickém podkladě.
V poslední době je toto onemocnění považováno za chorobu moderní doby, která postihuje stále více jedinců a to hlavně dětí. Lékaři zatím tuto nemoc neumí zcela vyléčit, ale existují léky na udržení u daného jedince na minimu. Věda a výzkum v oblasti astmatu jdou stále kupředu, ale i přesto četnost výskytu u populace každým rokem stoupá.
Astmatem trpí v dnešní době 10-15% dětské populace a projevit se může v jakémkoli věku dítěte, nejčastější výskyt je kolem 5. roku života dítěte. Astma obtěžuje každým rokem stále více dětí a důvod je zatím neznámý. Děti, resp. jejich těla, si proti tomuto onemocnění nedokáží vytvořit dostatek ochranných protilátek.
Již těhotná žena by se samozřejmě měla vyvarovat potravin, na které je sama alergická, ale i nadměrná konzumace některých ostatních potravin (jedná se hlavně o mléko a nezakysané mléčné výrobky) zvyšuje riziko vzniku alergií, astmatu, atopického ekzému či autoimunitních onemocnění u miminka. Také by se žena, nejlépe ještě před otěhotněním, měla snažit napravit svou střevní mikroflóru.
Více se o možnostech prevence vzniku atopických a autoimunitních potíží úpravou stravy ženy před a během těhotenství, při kojení a poté dodržováním zásad stravování miminka i staršího dítěte dozvíte ve článku Potravinová alergie6.
Malým dětem se astma velmi těžce diagnostikuje, protože u nich není dlouhá lékařská (zdravotní) historie, na základě které by mohl lékař astma určit. Lékař se zajímá o všechny problémy s dýcháním, kašlem, dušností, astmatem v rodině, alergiemi, ekzémy. Potřebuje znát i jejich popis, jako je například suchý, dráždivý kašel, lapání po dechu, vysoká únava, neklidný spánek atd. Je nutné informovat lékaře i o době a délce výskytu těchto problémů.
Samotné vyšetření probíhá za pomocí stroje stetoskopu, kterým lékař vyšetří plíce a poté samostatně srdce. U většiny dětí jsou na místě i rentgenové vyšetření a spirometrie, což je test, který měří funkci plic. Pomocí výsleků z testů může lékař určit, jak závažné onemocnění je a jaká by měla být léčba. U velmi malých dětí se toto vyšetření provést nedá a proto je potřeba důsledně popsat rodinnou anamnézu a problémy dítěte. V závislosti na případech může lékař požadovat i testy na alergie, krevní testy nebo na přítomnost jiných infekcí, které by mohly nemoc potvrdit.
Astma se řadí k nemocem, které není možné zcela vyléčit, ale prakticky jen udržovat na určitém možném minimu. Proto je léčitelný pouze různými druhy léky, které jsou:
Tyto léky jsou pacientem ihalovány pomocí inhalátoru, kdy je do sebe přímo vdechne v momentě, kdy jeho tělo prochází astmatickým záchvatem. Nemocní lidé mohou inhalátor použít až 4x denně v určité, stanovené dávce. Jako záchranné léky jsou velmi rychle účinné a působí během několika málo minut, kdy rozšíří dýchací cesty a pacientovi postiženým touto nemocí se výrazně uleví.
Musí-li být pacient velmi často léčen záchrannými léky, je na místě nasadit léčbu protizánětlivými preventivními léky, které se mohou inhalovat a nebo vdechovat v práškové formě pomocí speciálního dávkovače. V této formě léků jde o kortikoidy, které působí pouze v dýchacích cestách, nedostanou se do krevního řečiště a pacientovi tak nehrozí žádné nebezpečí. Vedle kortikoidů existují i starší, hormonální léčiva, která mohou mít určité nežádoucí účinky jako vznik plísňového onemocnění v dutině ústní (moučnivka a soor11, která se po vdechnutí léků nevyplachuje.
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu