Apnoe - tedy syndrom spánkové apnoe je zástava nebo snížení intenzity dýchání během spánku. Tato porucha je poměrně častá a postihuje zejména muže, ale také třeba nedonošená miminka4. Apnoe je problém, který přesahuje běžné chrápání, proto by měla být řádně a odpovědně léčena.
Přestože se častěji vyskytuje obstrukční spánková apnoe, je celkem běžným jevem, že pacienti trpí apnoe smíšenou, tedy obstrukční i centrální. Spánková apnoe zásadně ovlivňuje kvalitu spánku a může způsobovat v budoucnu značné zdravotní problémy. Proto je pro nemocné důležité vyhledat vhodný léčebný postup.
Lékař zhodnotí zdravotní stav pacienta na základě anamnézy a klinických projevů. Pro potvrzení diagnózy je pacient odeslán do spánkové laboratoře, kde stráví celou noc. Toto vyšetření se nazývá polysomnografie. Je to vyšetřovací metoda, při které je během spánku zaznamenávána elektrická aktivita mozku, pohyb očí, EKG, krevní tlak, počet nádechů a množství kyslíku v krvi. Lékař pomocí spánkového profilu vyhodnotí výsledky a určí diagnózu, případně odešle pacienta na další vyšetření.
Obecně vzato existuje léčebných metod několik. To, který typ léčby se použije, závisí zejména na závažnosti a jednotlivých příznacích, které se u pacienta objevují. V případě mírné apnoe může pomoci např. pořízení vhodnějšího polštáře, který poskytne stabilnější oporu a napomůže rovnoměrnému proudění vzduchu. dále pak zanechání kouření, vysazení léků2 na spaní, absenci alkoholických nápojů nebo dodržování vhodnějších stravovacích návyků. Lékaři zpravidla přistupují v začátcích k jednodušším způsobům léčby, než přejdou k léčebným metodám, které mohou být nepohodlné nebo dokonce nebezpečné, jako jsou zdravotní přístroje nebo operativní řešení problému.
V případě neúspěšné léčby změnou životního stylu, lékaři často přistupují a doporučují nazální přetlakovou ventilaci CPAP (tzn. že je u pacienta vyvíjen pozitivní tlak na dýchací cesty). Přístroj v podobě masky funguje na bázi vhánění vzduchu za účelem udržení volných dýchacích cest. Existují i další varianty této terapie jako je VPAP, která dodává proudění proměnlivého pozitivního tlaku na vzduchové cesty nebo metoda APAP, která vyvíjí automatický pozitivní tlak vzduchových cest. Nejběžněji používaná metoda je však přístroj CPAP, přestože může být značně nepohodlný, pomůže od potíží mnoha pacientům.
Mnohokrát se stane, že zprvu pacienti tyto napohled nepohodlné metody odmítají, avšak jakmile si spánek s maskou vyzkouší, jsou sami překvapeni daleko větší kvalitou a hloubkou spánku. Tyto přístroje jsou často používány spolu se zvlhčovači vzduchu1, neboť u některých pacientů tyto léčebné metody způsobují vysychání dýchacích cest a sliznic.
Další léčebné metody spánkové apnoe zahrnují tzv. MAS, což je ústní preparát, který udržuje uvolněnou spodní čelist a posune jazyk dále od zadního segmentu dýchacích cest. Tím dochází k podpoře rovnoměrnějšího a volného dýchání.
Po vyčerpání všech tradičních léčebných metod je možné, že lékaři přistoupí k operativnímu řešení tohoto problému. podle mnohých je toto řešení přímo drastické, ale je třeba si uvědomit, že spánková apnoe může mít fatální následky, není-li správně léčena. Nadměrná únava a ospalost může způsobit tzv. mikrospánek právě ve chvíli, kdy pacient může sedět za volantem nebo i v jiných potencionálně nebezpečných situacích.
Spánková apnoe souvisí i s mrtvicemi, srdečním selháním nebo vysokým krevním tlakem. Z tohoto vyplývá, že léčba spánkové apnoe je více než důležitá.
Mezi nejčastější projevy obstrukční a centrální spánkové apnoe u starších dětí a dospělých patří:
U dospělých a větších dětí je spánková apnoe způsobena nějakou překážkou v dýchacích cestách, jedná se povětšinou o výše zmíněnou obstruktivní spánkovou apnoe, u novorozenců7 a předčasně narozených miminek jsou zástavy dechu způsobeny nedozrálým dechovým centrem v mozku děťátka. K zástavě dechu dochází tehdy, když mozek miminka nevyšle signál k nadechnutí. K obnovení dechu v takovém případě může dojít až po opakované stimulaci centra, které začne opět vysílat signály navozující dýchání.
V případě obstrukční apnoe dochází u spícího pacienta ke krátkodobému probuzení, během kterého se dýchací cesty otevřou. V případě kojenecké apnoe tomu tak bohužel není. Nedochází k výraznému nadechnutí, ba naopak může začít děťátko promodrávat a dostat se až do stavu, který jej může ohrozit na životě.
Dojde-li k vynechání dechu (tzv. dechovým pauzičkám) u nedonošených miminek či u čerstvě narozených dětí, v drtivé většině případů postačí miminko stimulovat např. pošimráním a dýchání se obnoví. V takovém případě vznik dechové zástavy (pauzy) souvisí s nezralostí dechového centra a vše se časem upraví.
U čerstvých novorozenců je situaci o to snazší, že jsou pod takřka neustálým dohledem lékařů. Nedonošená miminka jsou nepřetržitě monitorována na novorozeneckých odděleních JIP a ARO a v případě zástavy dechu by došlo k okamžitému upozornění personálu.
V domácím prostředí se o hlídání dechu postarají speciální podložky - monitory dechu26, které umí dýchání miminka ohlídat.
Spánková apnoe u malých dětí je často problém diagnostikovat. Děti se kromě hlasitého chrápání mohou v noci nadměrně potit nebo mají noční můry. Při podezření, že vaše dítě má spánkové apnoe, je potřeba navštívit lékaře, který se specializuje na poruchy spánkové apnoe. U dětí se nejčastěji vyskytuje obstrukční apnoe, které způsobují zvětšené krční nebo nosní mandle.
V případě jakýchkoliv pochybností s dechem miminka by rodiče měli podstoupit lékařské vyšetření, které podezření potvrdí či vyvrátí. Při podobných potížích není radno lékařskou pomoc odkládat, novorozenecká apnoe totiž může naznačovat i velmi vážné potíže. U některých případů je spojována i se SIDS (syndrom náhlého úmrtí kojenců).
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu