Angína (nebo také tonzilitida) je akutní zánětlivé onemocnění hltanu a mandlí a jedná se o jedno z nejčastějších dětských onemocnění.

Hltan je prvním místem našeho organismu, které přichází do přímého kontaktu s vlivy okolí. Součástí hltanu jsou tzv. mandle, které jsou tvořené lymfatickými tkáněmi. Tkáň podnebných mandlí, hltanových mandlí, jazykové mandle, zadní a boční stěny hltanu a ústí Eustachovy trubice společně tvoří tzv. Waldeyerov prstenec hltanu. Akutní záněty postihují prstenec hltanu nejčastěji jako celek a tento zánět se v našich končinách označuje jako angína (tonzilitida).

Video: "Ne každou angínu musíte léčit antibiotiky!"

Rozhovor s odborníkem MUDr. Denisou Jaššovou

V rozhovoru s MUDr. Denisou Jaššovou najdete odpovědi na tyto otázky:

• 00:21 Co je to vlastně angína?
• 01:06 Druhy angíny a jejich příčiny.
• 02:25 Jaká je inkubační doba?
• 02:51 Jak poznám, že mám angínu?
• 05:07 Jak angínu léčit?
• 05:43 Léčí se angína vždy antibiotiky?
• 06:23 Jaké jsou komplikace angíny?
• 07:22 Čekají mě další vyšetření po angíně?
• 07:57 Jaká je prevence angíny?
• 08:34 Babské rady. Jaké jsou? Fungují?

Nevynechajte další zajímavé video rozhovory s odborníky na YouTube kanály Modrého koníka:

🎞️ PRVNÍ POMOC nebo co by vám v "lékárničce" na výletech nemělo chybět.
🎞️ Co byste měli vědět, pokud se chystáte na DOVOLENOU (s dítětem i bez něj).
🎞️ Horečka je pro organismus do určité hranice prospěšná.
🎞️ Co je to pátá nemoc a jak ji léčit?

Co je angína a co ji způsobuje?

Hltan nejčastěji napadají virové infekce (adenoviry, rinoviry, koronaviry a jiné) - v takovém případě se onemocnění nazývá virová angína. V průběhu nemoci se může situace zkomplikovat a může dojít k druhotné bakteriální infekci (streptokok, stafylokok, pneumokok, hemofil a jiné) - tehdy hovoříme o nemoci označované jako bakteriální angína. Zánět mandlí někdy bývá součástí i jiných infekčních chorob, potom je angína chápána v podstatě jen jako jeden ze symptomů jiné choroby. Angína může probíhat i zcela bez teplot a bez horečky¹.

Na vzniku angíny se podílí i různí vnější činitelé. Svou roli hraje například i to, zda kouříte nebo pijete alkoholu. Negativní dopad má i studený vzduch, oslabený organismus či nedostatek vitamínů. Člověk je dokonce často zdrojem infekce sám sobě. Naše sliznice jsou osídleny bakteriemi, a pokud poklesne obranyschopnost organismu, oslabí se imunita², a v tu chvíli u nás mohou snadno propuknout nejrůznější nemoce.

Angína (tonzilitida) může být způsobená i vypitím nebo snědením něčeho studeného. Chlad totiž působí jako stresový faktor, který narušuje tepelnou rovnováhu organismu. Při působení chladu proto dochází k centralizaci krevního oběhu, což znamená zúžení cév na periferiích těla, a tím k horšímu prokrvení. Sliznice jsou působením chladu oslabené, zhorší se jejich prokrvení, a proto jsou náchylnější k rozmnožení bakterií a virů. Pozor, angína opravdu existuje i v létě.

Posledním možným původcem angíny jsou plísně (mykózy).

Upozornění: Angína a angina pectoris jsou odlišné nemoci. V tomto článku se věnujeme pouze klasické angíně a jejím formám.

Angína - její nakažlivost a přenos

Již výše v textu jsme se zmínili o tom, že angína je infekční zánět mandlí, jejíž příčinou jsou nejčastěji viry nebo bakteri, méně často pak také plísně. Na otázku otázku, zda je angína přenosná a nakažlivá, je jasná odpověď - a to ANO. Přenos infekce zvané angína se uskutečňuje přímým kontaktem, kašlem a kýcháním (tzv. kapénková nákaza).

Podobně jako u jiným onemocněním, k onemocnění angínou mohou dopomoci i další faktory. Z vnějších vlivů je to chlad a podchlazení organismu. Z vnitřních vlivů může zánět mandlí do určité míry způsobit (nebo mu minimálně ulehčit propuknutí) oslabení po jiných nemocech, operacích, tělesné a duševní vyčerpání, ale také nesprávná životospráva, nedostatečná výživa a snížená imunita.

Angína a inkubační doba

Inkubační doba, tedy doba od vniknutí původce onemocnění do organismu do objevení se prvních příznaků je závislá na vyvolávajícím patogénu, většinou je to od 1 - 7 dny. U některých patogenů je toto období ale delší, např. infekční mononukleoza.

Angína a její příznaky, jak dlouho trvá?

Angína mívá prudký začátek a jako první se objevují nepříjemné pocity v krku - škrábání, řezání a obtížné polykání. Přítomna je silná bolest v krku¹ a na mandlích.

Zánět hrdla může doprovázet horečka, zimnice a malátnost. Při virovém i bakteriálním zánětu bývá sliznice hltanu zanícená - někdy nepatrně, někdy rozsáhle. Mandle mohou být zvětšené a potažené hnisavým filmem, pupínky, či bílými mapami. Příznaky se od sebe mohou lišit podle toho, se kterým konkrétní typem angíny pacient bojuje. Příznakem mohou být i zduřelé lymfatické uzliny na krku. Bolest hrdla se mnohdy projevuje také ztíženým otevíráním úst a polykáním. Zanícený hltan může také způsobovat bolesti v uších (bolest z hrdla vystřeluje až do uší). V některých případech lze u nemocného pozorovat zápach z úst, či změnu hlasu.

Angína u dětí

Akutní angína se u dětí vyskytuje většinou až po prvním roce života, nejčastěji však kolem 5. - 6. roku. Děti při angíně většinou trpí více než dospělí. Nejdříve se u nich objevuje horečka, potom malátnost, nechutenství a bolesti v krku, které jsou nejsilnější druhý a třetí den.

Angína u nejmenších dětí (kojenců a batolat²) mívá nejtěžší průběh, často je potrápí vysoká horečka nad 39 ° C spojená i s výtokem z nosu. Časté jsou hleny v krku s kašlem (i bez kašle) a chrapot.

Výrazná bolest mandlí a zánět hrdla u dětí (hlavně při polykání) může zapříčinit i dočasnou ztrátu chuti⁴ k jídlu. Zkuste nabízet takový druh stravy, který zbytečně mechanicky nedráždí zanícené hrdlo (krémové polévky, kašovitá strava).

Bolesti krku někdy vystřelují do ucha - stejně jako u dospělých. V hltanu se při vyšetření často zjistí oteklá zahleněná sliznice, někdy lze pozorovat žluté hnisavé pupínky. Lymfatické uzliny na krku mohou být zvětšené a na dotek citlivé.

Pokud se angina vhodně neléčí (např. bez antibiotik, pokud jsou potřebná), může se objevit velice nepříjemná komplikace - revmatická horečka. Nepoznáte to hned, většinou se na ni přijde až o několik týdnů později, kdy se po angíně objeví potíže se srdíčkem a klouby. A může se rozvinout i onemocnění ledvin.

Angína u dospělých

U dospělých má angína mírnější projevy. Můžeme říct,že celkově všechny příznaky jsou méně výrazné. Angína může probíhat dokonce bez teploty. Objevují se lokální příznaky stejné jako u dětí.

Angína v těhotenství

Angína v těhotenství nepředstavuje o nic větší nebezpečí než jiné běžné nachlazení. Pokud budoucí maminku trápí virová angína, měla by dodržovat běžná režimová opatření - klid na lůžku, dostatek tekutin a vitamínů.

Jako problematičtější se jeví bakteriální angína, protože pro většinu antibiotik¹, kterými lze hnisavé mandle vyléčit, je těhotenství²⁴ kontraindikací. Pokud se angína objeví v prvním trimestru³⁷, je nutné velmi opatrně volit léky a lékaře na své těhotenství vždy důrazně upozornit.

Pokud angína probíhá bez teploty, je to lepší případ. Pokud se však objeví horečky, je potřebné je snížit - ideálně přirozenými prostředky. Léky obsahující lokální anestetika, které pomáhají zmírnit bolesti krku, bohužel nejsou pro těhotné ženy příliš vhodné, stejně tak i přípravky obsahující jód, které mohou ovlivnit činnost štítné žlázy.

Angína a kojení

Při angíně není nutné kojení přerušovat. Nepropadejte panice a klidně dál své dítě kojte⁵. Avšak nepouštějte se do samoléčby. A mějte na paměti, že ne všechny léky, sirupy a prášky jsou vhodné pro kojící matky. Svého lékaře proto vždy upozorněte, že jste kojící maminka.

Samostatné angíny

Katarální angína

Tento typ je nejlehčí formou angíny, často však bohužel bývá jen její první fází před tím, než hnisavá angína propukne v plné síle. Hnisavá angína má inkubační dobu 1 - 3 dny. Kromě běžných příznaků se u dětí může objevit i zvracení a bolesti bříška. Pacienti si stěžují na sucho, pálení v krku, bolesti v krku, bolesti při polykání a bolest vytřelující do uší. Uzliny jsou zduřelé a na dotek citlivé. V tuto chvíli se doporučuje vyšetření CRP, které pomůže určit, zda se jedná o bakteriální, či o virovou angínu. Léčba je zpočátku symptomatická (klid na lůžku, dostatek tekutin, antipyretika,..). Pokud se však stav nemocného nelepší bude se pravděpodobně jednat o bakteriální infekci a léčba této angíny se neobejde bez antibiotik.

Lakunární angína

Jde o nejčastější formu hnisavé angíny. Charakterizuje ji prokrvená sliznice a hnis tvořící se ve štěrbinách mandlí. Na mandlích jsou bíložluté drobné povlaky.

Oteklé a zvětšené mandle mohou zapříčinit huhňavý hlas. Lymfatické uzliny na krku jsou zvětšené a bolestivé. U hnisavé angína je nepříjemné zanícené hrdlo, ale také další celkové projevy nemoci jako třes, horečka, malátnost.

U dětí se mohou objevit febrilní křeče¹⁰, ikdyž nejsou pro angínu úplně typické. Pokud jste o nich dosud neslyšeli, něco si o nich nastudujte a buďte připraveni správně reagovat. První setkání s nimi bývá velmi znepokojující a je dobré vědět, co můžete případně očekávat.

Hnisavá angína a domácí léčba není nejlepší kombinace. Vždy je lepší obrátit se na odborníka. Zanícené mandle není radno podceňovat. Diagnózu hnisavá angína stanoví lékař na základě klinického nálezu. Pokud není zcela jasný, diagnóza bude stanovena až na základě kultivačního vyšetření a výsledků laboratorních vyšetření (zvýšená sedimentace, leukocytóza s posunem doleva, CRP, močový nález).

Folikulární angína

Jde o angínu s výrazným zánětlivým postižením lymfatických folikulů mandle. Vyskytuje se méně často, nebo probíhá skrytě spolu s předchozí formou. Lymfatické folikuly začínají hnisat, tvoří se malé hnisavé abscesy (ohraničený hnisavý zánět), prosvítající jako žluté tečky (velikosti špendlíkové hlavičky) pod sliznicí mandle. Abscesy mohou prasknout a mohou se uvolnit do lakun (mezer), čímž se folikulární angína podobá lakunární angíně.

Ulceromembranózní angína

Ulceromembranózní angína se vyskytuje vzácně, častěji u dospělých mužů. Typická je pro lidi se špatnou ústní hygienou, podvýživou a nedostatkem vitamínů (např. pokročilí alkoholici, bezdomovci, narkomani). Postižená je jen jedna strana, okolní sliznice je málo změněna, uzliny bývají zvětšené pouze na postižené straně. Celkový stav je málo změněn.

Symptomatické angíny

Specifickým typem angín jsou tzv. symptomatické angíny, které jsou průvodními příznaky celkového infekčního onemocnění způsobeného jak viry, tak i bakteriemi. Mezi nejznámější patří spálová angína či herpetická angína, ale patří sem i například angína při infekční mononukleóze a jiné.

Spálová angína

Spálová angína je akutní angína, jejíž původcem v hrdle je β-hemolytický streptokok Streptococcus pyogenes. Produkuje toxin, jehož uvolňování do krevního oběhu je zodpovědné za doprovodné příznaky. Spálová angína se projevuje především horečkou a bolestmi v krku. Typicky se vyskytuje v menších epidemiích v dětských kolektivech (nejčastěji ve věku 4-12 let). Často se k ní přidruží zvracení³ a bolesti břicha. Sami diagnózu určíme pouze těžko, příznaky jako horečka a bolavé hrdlo jsou totiž typické i při klasické angíně. Tu však způsobují buď viry, nebo bakterie a původcem spálové angíny je vždy bakterie streptokok přítomna v hrdle, konkrétně Streptococcus pyogenes skupiny A.

Časté jsou také zduřelé uzliny, bolesti hlavy⁵ a v prvních dnech si můžete všimnout bělavého, později malinově červeného jazyka. U spálové angíny je potřebné podávat antibiotika - po 10 - 14 dní. Jak dlouho je spálová angína infekční? Připravte se alespoň na dvoutýdenní výpadek z kolektivu.

Herpetická angína

Herpetická angína se objevuje nejčastěji u dětí do 15 let. Doprovází ji vysoká teplota, bolavé hrdlo, bolest hlavy, bolest při polykání a nechutenství. Na podnebních mandlích a předních podnebních obloucích se objevují drobné, nesplývající puchýřky, které se zahojí přibližně do týdne. Zánět a prokrvení mandlí není výrazné. Uzliny na krku nebývají výrazně postiženy.

Herpetická angína je způsobena např. Coxsackie - viry typu A (stejný vir způsobuje i chorobu ruce nohy ústa), přenos se děje kapénkovou nákazou. Inkubační doba je 4 - 6 dní. Diagnóza se stanoví podle lokálního nálezu s typickými puchýřky a s minimálním postižením mandlí. Vysoká horečka ustoupí za 2 - 4 dny.

Diagnostika angíny

Lékař obvykle pacientovi prohlédne hrdlo (někdy i uši a nos) pomocí svítícího přístroje, pohmatem v místech na krku, kde jsou lymfatické uzliny, aby ověřil, zda se nezvětšily. Následně poslechne dýchací cesty fonendoskopem. Může i prohmatat oblast břišní dutiny, aby prověřil velikost sleziny. V případě potřeby lékař nebo sestřička odebere vzorek z oblasti mandlí a pošle ji na laboratorní analýzu. Ta potvrdí, nebo vyloučí, zda je v hrdle streptokok či jiná bakteriální infekce. V některých případech je nutné i vyšetření krevního vzorku, které určí, zda je infekce způsobená bakteriálním, nebo virovým patogenem.

Angína a léčba

Správně zvolený postup léčby angíny závisí na původci tohoto onemocnění. Většina zánětů hltanu je způsobena virovými infekcemi, z bakteriálních příčin se nejčastěji jedná o infekci Streptococcus pyogenes (streptokoková angína).

Streptokoková angína (hnisavý zánět patrových mandlí) se vyskytuje nejčastěji ve věku 5-15 let v zimních měsících. Ve věku do 2 let jsou hnisavé angíny spíše výjimečné, častěji bývají způsobené adenovirovými infekcemi.

Příznaky u onemocnění virová a bakteriální angína se velmi podobají. Rozlišení virové a bakteriální angíny je proto pouze na základě klinického vyšetření velmi problematické. Podle potřeby si proto lékař vypomůže laboratorním vyšetřením (CRP, mikrobiologické vyšetření a další).

Virová angína obvykle ustoupí spontánně (bez specifické léčby) cca za 5-7 dní. Zpravidla bývá postačující domácí léčba bez antibiotik, klid na lůžku, dostatek tekutin, vitamínu C, antipyretika a potní kúry. Ke snížení subjektivních obtíží je možné užívat dezinfekční tablety.

Někdy se však stav nelepší a klinický vývoj upozorňuje, že virové onemocnění bylo zkomplikováno bakteriální infekcí. Bakteriální záněty se již léčí antibiotiky. Na streptokovovou angínu lékaři většinou předepisují penicilin. Hnisavá angína je komplikovanější, čemuž odpovídá i délka léčby antibiotiky, většinou trvá 10 dní, u dětí o něco více (cca 10 - 14 dní). U často se opakujících zánětů penicilin není vhodný, protože v těchto případech velmi často selhává. V takových případech lékař pravděpodobně sáhne po tzv. širokospektrých antibiotikách, které dokáží hnisavé mandle vyléčit.

Co na zanícené hrdlo? Aneb angína a babské rady

Bolavému hrdlu pomůžete kloktáním a výplachy. Vhodný je solný roztok připravený z 200 ml teplé vody, v níž se rozpustí 1 čajová lžička soli. Doporučuje se kloktat několikrát denně.

Dalším pomocníkem, který na bolavé hrdlo pomáhá, je šalvěj lékařská. Hrst usušených lístků šalvěje spařte v 500 ml vroucí vody. Připravený odvar použijte ke kloktání a výplachům hrdla. Proceduru opakujte v pravidelném intervalu každou hodinu.

Čaj připravený z pelyňku pravého, tymiánu nebo jitrocele, je také výborným pomocníkem při této nemoci. Kloktání odvaru z pelyňku zmírňuje a tlumí škrábání v krku. Je potřeba si však dávat pozor, neboť tato rostlina patří mezi časté a silné alergeny.

Pro léčbu nemocných mandlí můžete použít obklad na hrdlo z ovsa nebo ovesných vloček, které stačí nahřát a trochu navlhčit. Zabalte je do kapesníku a přiložte na bolestivá místa.

Na zapálené hrdlo se velmi osvědčil i Priessnitzův obklad. Jedná se o studený zapařovací obklad, který se přikládá lokálně na povrch těla s cílem dosáhnout lokálního prokrvení. Nejprve se na kůži přiloží látka namočená ( a pořádně vyždímaná) ve studené vodě (u dětí cca 22 ° C). Vyždímání je důležité, protože tělo snadněji zahřeje látku s menším obsahem vody než látku, z níž voda kape voda. Pro to, aby byl studený zábal úspěšný, je potřeba dostatečné prohřátí pacienta. Pokud to tělo nemocného nezvládne samo, je třeba mu pomoci například teplou lázní, ohřívací lahví, či suchým třením. Látka by na tělo měla dobře přilnout (nikde by nemělo docházet ke vzniku vzduchových bublinek).

Přiložený chladný vyždímaný obklad se překryje plastovou fólií ("igelitem") a vše se obalí suchou látkou. Pod obkladem se během 2 - 3 minut teplota sníží a dochází k zúžení cév. Teplota se pak stabilizuje a zúžené cévy se mění na rozšířené. Tato fáze by měla trvat přibližně 30 až 40 minut. Nakonec dochází ke zvýšení teploty a na zabaleném místě dochází k přehřátí. Tato poslední fáze by měla trvat 60 až 80 minut. Obklad by se měl dát dolů po dvou, maximálně po třech hodinách. Pokud by se měl používat opakovaně, je potřeba dodržet přestávku přibližně tři až čtyři hodiny mezi jednotlivými aplikacemi obkladu.

Chronický zánět mandlí - chronická angína (tonzilitida)

Možná si myslíte, že chronický zánět mandlí musí být doprovázen výraznými obtížemi, které jsou pro tonsilitidy typické. Opak je však pravdou - ne vždy tomu tak je. Někdy chronický zánět mandlí probíhá bez subjektivních příznaků, které jsou typické pro běžnou angínu, jako například dlouhodobá bolest hrdla. Ty přítomné být mohou a nemusí. Chronický zánět mandlí může signalizovat i zvýšená únava, snížená výkonnost, sklon k častějším onemocněním horních dýchacích orgánů či nechutenství. Lékař při vyšetření objeví rozbrázděné, zjizvené mandle. Zda jsou, nebo nejsou zvětšené, není podstatné. Zejména u dětí lze často pozorovat funkční zvětšení mandlí, které není nebezpečné a naopak, i zmenšené mandle mohou být někdy ložiskem infekce. Uzliny na krku bývají nebolestivé, ale zvětšené.

Chronický zánět mandlí nejčastěji vzniká po opakovaných angínách v důsledku jejich zjizvení. Dochází k zadržování drtě odumřelých buněk a ty pak fungují jako živná půda pro bakterie. Infekce proniká do těla a postupně se vyplavují toxiny a bakterie do našeho krevního oběhu.

Léčba může být konzervativní - lokální léčba hltanu výplachy, vytlačování a čištění, čímž je možno dosáhnout přechodného zlepšení. Někdy se však nelze vyhnout chirurgickému odstranění krčních mandlí (tonsilektomii).

Antibiotická léčba neřeší problém. Chronická tonzilitida může být potenciální zdroj ložiskové infekce pro organismus, čili riziko vyvolání choroby v jiných orgánech a tkáních. Mezi nemoci, které podle klinických zkušeností mohou být vyvolány infekčním ložiskem v mandlích, patří revmatická horečka, zánětlivé nemoci ledvin, kůže, srdce, kloubů, očí, nervů a cév.

Tonsilektomie - chirurgické odstranění mandlí

Kdy je ten správný čas odstranit krční mandle a do kdy ještě čekat a zkoušet to takříkajíc po dobrém? Indikací tonsilektomie (chirurgické odstranění klimatických mandlí) jsou opakované angíny navzdory adekvátní léčbě (vracející se angína 7x ročně, 5x ročně za poslední 2 roky, 3x ročně za poslední 3 roky), septická angína, zvětšení krčních mandlí způsobující mechanickou překážku, podezření na nádor krčních mandlí, krvácení z mandle.

Operace se může dělat v lokální, nebo v celkové anestezii. V současnosti se provádí v lokální anestezii jen zřídka, většinou na žádost pacienta. Pooperační komplikace jsou vzácné. Při neopatrné preparaci může dojít k poškození okolních tkání (jazyk, rty, zuby, hltanový svěrač). Při nepřesné preparaci může zůstat ponechána část mandle. Poranění velkých krčních cév je výjimečné. K pooperačním komplikacím patří především krvácení a porucha chuti. Krvácení po tonsilektomii může být včasné, do 24 hodin po operaci. Pozdní krvácení (po 24 hodinách po operaci) se může vyskytnout nejčastěji cca 5.- 7. den po operaci, často při odlučování povlaků z operační rány.

Prevence

Nejlepší prevencí angíny je správná hygiena, kterou by si mělo dítě osvojit co nejdříve. Sestává z pravidelného důkladného mytí rukou před jídlem a po použití toalety, z vyhýbání se sdílení potravin, nápojů, lahví na vodu nebo hraček. Po překonání angíny je nutné starý zubní kartáček nahradit novým, aby se eliminovalo riziko opětovného vzniku infekce.

Nemocné dítě je vhodné izolovat v domácím prostředí, aby se zabránilo šíření bakteriální,nebo virové infekce. V případě kašle a kýchání se také doporučuje používat hygienické kapesníky a mytí rukou po podráždění dýchacích cest.

Text po odborné stránce zkontrolovala:
MUDr. Denisa Jaššová

Použité zdroje

1. http://www.ordinace.cz/clanek/angina
2. http://cs.wikipedia.org/wiki/Angína
3. http://www.cpzp.cz/clanek/1829-0-Nepodcenujte-anginu.html
4. http://nemoci.vitalion.cz/angina/
5. http://priznaky.vitalion.cz/cepy-na-mandlich/
6. http://nemoci.vitalion.cz/spala/

Externí linky

Diferenciální diagnostika povlakových angin