Aloimunizace

Aloimunizace je stav, kdy v organismu dojde k rozvoji imunitní reakce, jejíž součástí je vznik protilátek. K rozvoji mateřské aloimunizaci (izoimunizaci) dochází když má matka krev Rh- a plod je Rh+. Tato situace nastane, když plod zdědí krevní skupinu v rámci Rh rozlišení po otci. Krevní systém ABO na tom nemá žádný vliv. Existují však imunitní² konflikty i v jiných systémech než Rh¹⁶.

K tomu, aby k aloimunizaci došlo, je nutné, aby nastal kontakt krve matky a plodu nebo novorozence⁷. Fyziologicky jsou oba krevní oběhy od sebe odděleny a krev se vzájemně nemíchá. Avšak při porodu²⁹ nebo jiných porodnických zákrocích a také při některých úrazech může dojít k fetomaternálnímu krvácení. Žena je senzibilizována a následná tvorba mateřských protilátek IgG třídy, které přes placentu⁹ přecházejí do krevního oběhu plodu, může ohrozit daný plod nebo plod při dalším těhotenství²⁴. Více informací k tomuto téma naleznete v samostatném článku Hemolytická nemoc novorozenců.

Červené krvinky (erytrocyty) označené Rh+ nesou na svém povrchu charakteristické znaky, antigén D, červené krvinky označené Rh- tyto charakteristické znaky na svém povrchu nenesou.

Vznik protilátek

Podmínkou vzniku protilátek v organismu matky, která je Rh- je přestup červených krvinek plodu Rh+ do jejího organismu a krevního oběhu. Tento přestup může nastat při:

fetomaternálním krvácení - před porodem nebo během něj,
potratu¹³,
mimoděložním těhotenství²²,
předčasném odloučení placenty¹,
poranění břicha,
obrácení plodu vnějšími hmaty¹⁶,
krevní transfúzi,
ručním vyjmutí placenty⁹.
porodnických zákrocích:
- amniocentéza¹⁷
- odběr choriových klků¹
- kordocentéza

Hned když erytrocyty plodu proniknou do krevního oběhu matky, imunitní systém začne tvořit protilátky typu IgG. Tyto protilátky vytvoření proti erytrocytům plodu procházejí placentou a napadají erytrocyty plodu. Destrukce pro plod znamená různě závažný stupeň fetální anémie.

Příznaky

Při klinickém projevu dochází obvykle při 2. těhotenství, protože imunizace (tvorba protilátek) Rh- matek nastává většinou po porodu. Proto první dítě není postižené, protože protilátky se vytvoří až na konci těhotenství. Při dalším těhotenství jsou protilátky už vytvořené, volně přecházejí placentou a způsobují předčasný rozpad červených krvinek (hemolýzu). Plod se snaží nedostatek erytrocytů kompenzovat zvýšenou tvorbou krve v játrech a slezině, tyto orgány jsou proto zvětšené.

anémie, bledost po narození,
- lehký stupeň
- těžký stupeň
ikterus¹¹ (žloutenka) vzniká při nadměrném rozpadu erytrocytů, v době, když se uvolní žluté barvivo bilirubin, které se ukládá do kůže, skléry a do určitých mozkových oblastí - jádrový ikterus. Může to vést k trvalému poškození, jako je např. snížená inteligence nebo poškození sluchu
hydrops fetalis je nezávažnější komplikací, kdy těžká anémie způsobí nedostatek kyslíku pro orgány, následně se poškodí jednotlivé tkáně. Srdce postupně selhává a vzniká generalizovaný otok celého těla s hromaděním tekutiny v tělesných dutinách.

K aloimunizaci stačí 0,1 ml erytrycytů plodu.

Diagnóza

vyšetření krevní skupiny matky
vyšetření pupečníkové krve u rizikových novorozenců: krevní skupina, bilirubin, hemoglobin
vyšetřování přítomnosti Rh protilátek z krve matky
ultrazvukové vyšetření plodu² (sledování zvětšení jater a sleziny)

Léčba

Léčba novorozence závisí na stupni závažnosti onemocnění. V lehčích případech stačí fototerapie. U těžších případů jsou zapotřebí výměny krve pomocí transfúze, která se někdy musí provádět i během těhotenství.

Podání intravenózních imunoglobulínů může zpomalit rozpad erytrocytů. Při hydropsu se provádí katetrizace pupeční žíly, punkce ascitu a výměnná transfúze.

Prevence

V prevenci se uplatňuje podávání anti-D imunoglobulinu, který zabrání vzniku protilátek. Podává se do 72 hodin po porodu. Takto se minimalizuje riziko vzniku protilátek a eliminuje se riziko poškození plodu v dalším těhotenství, ke kterému by mohlo dojít v rámci mateřské aloimunizace.

Tato profylaxe se u těhotných s Rh- faktorem často používá už před porodem mezi 28. - 30. týdnem těhotenství a podává se injekce s anti-D globulinem.

Taktéž by se měl anti-D imunoglobulin podat Rh- pacientce po zákrocích jako je např. aminocentéza. Dále po spontánním potratu, po interrupci, po mimoděložním těhotenství. O podávání anti-D protilátek je vždy dobré se poraidt s hematologem.