Alergie

Alergie je abnormální, přehnaná reakce našeho imunitního systému, který se snaží ochránit naše tělo před látkami, které ve skutečnosti nejsou škodlivé a neměly bychom na ně reagovat. Alergie se projeví po kontaktu organismu s různými látkami životního prostředí - alergeny. Alergickou reakcí může být rýma⁹, kopřivka, nebo naopak anafylaktický šok, který může končit i smrtí pacienta.

Typy alergií

• Inhalační alergie: alergen se do těla dostává vdechnutím, jedná se o pyly⁴, roztoče, prach, zvířecí alergeny (peří, srst), nebo plísně
• Potravinová alergie: alergen se do těla dostává snězením, v našich zeměpisných šířkách se nejčastěji jedná o mléko¹⁵, sóju, vejce⁹, pšenici³, ryby, ořechy⁴, stromové druhy ovoce, kořenovou zeleninu
• Alergie na hmyzí bodnutí¹: nejčastější jsou reakce na bodnutí včely nebo vosy, řidčeji i jiných druhů
• Alergie na léky: alergie mohou způsobit i léky², zejména antibiotika¹, dále barbituráty a lokální anestetika
• Kontaktní alergie: jedná se o reakci na látky nebo předměty, které přicházejí do kontaktu s kůží, např. kosmetiku, bižuterii (nikl)
• Profesionální alergie: jedná se o reakci na pracovní prostředí a látky se v něm vyskytující (např. mouku, dřevěné piliny)
• Alergie související se změnou počasí - u člověka se může během roku při změnách teplot a počasí vyskytnout kopřivka, která může být způsobená alergií na chlad nebo na slunce.

Alergie a její projevy

• kolika²⁵
• průjem¹
• zácpa³
• zvracení³
• hleny³ či krev¹ ve stolici
• pocit pálení v ústech
• nechutenství⁴
• nepřibírání
• chudokrevnost
• atopický ekzém
• kopřivka
• vyrážka
• svědění
• otoky
• časté nemoci horních cest dýchacích
• časté záněty středouší⁸
• dlouhodobá rýma či kašel¹¹
• astma³
• alergický zánět spojivek
• neklid
• poruchy spánku
• poruchy chování

Alergická rýma

Jde o jednu z nejfrekventovanějších alergických nemocí. Pacienti trpí rýmou chronicky nebo se jim toto onemocnění neustále vrací. Patří mezi nejčastější celoroční (nesezónní) alergická onemocnění. Od sezónních onemocnění (například pylové senné rýmy) se liší tím, že pacienta trápí po celý rok. Alergeny, které způsobují obtíže u sezónních alergických onemocnění, se naproti tomu vyskytují jen po určitou část roku.

V praxi ovšem bývá obtížné určit faktor, který alergický stav způsobil. Zjistit původce onemocnění je nejjednodušší u sezónní rýmy v případě, že její vznik je reakcí na vdechnutý pyl. V poslední době se diskutuje i o negativním vlivu výfukových zplodin aut ve městech a sociálních aspektech onemocnění.

Počet pacientů s alergickou rýmou od počátku 20. století výrazně stoupá. Zatímco tehdy představoval počet nemocných jedno procento populace, dnes se blíží ke dvaceti procentům. Alergická rýma se většinou nevyskytuje u malých dětí, propukne nejčastěji v pubertě a rané dospělosti. S rýmou většina pacientů k lékaři nechodí, takže skutečný počet nemocných bude podle odhadů odborníků přibližně dvojnásobný. Neléčená alergická rýma ovšem může způsobit vznik astmatu.

Alergické astma

Astma vzniká v dýchacích cestách. Imunitní buňky reagují na pyl, prach, zvířecí chlupy a další alergeny. Tyto látky pronikají do organismu při dýchání a způsobují alergickou reakci, kterou nazýváme astmatický záchvat.

Nejzávažnějším projevem bývá dušnost a stížený dech, dráždivý chronický kašel, hvízdavé dýchání. Při záchvatu astmatu se zužují hladké svaly průdušek, dochází k otoku sliznic dýchacích cest a tvorbě hustého hlenu. Zhoršuje se dýchání.

Důvodem vzniku průduškového astmatu mohou být podle některých odborníků faktory moderního "západního způsobu života", protože výskyt astmatu roste u dětí i dospělých především ve větších městech se znečistěným ovzduším.

Kopřivka a otoky

Kopřivka je krátkodobé zarudnutí kůže s tvorbou pupínků. Tato alergická reakce může být provázena otoky, které postihují kůži i podkoží. Kromě alergenů může kopřivku způsobit i psychický stres, teplo, zima a jiná onemocnění imunitního systému.

• Krátkodobá akutní kopřivka – trvá několik hodin až dní a často bývá reakcí na léky nebo potraviny;
• Krátkodobá chronická kopřivka – netrvá déle než 4 týdny. Opět se týká nesnášenlivosti na léky či jídlo.
• Akutní intermitentní kopřivka – projevuje se nárazově, dlouhodobé intervaly prožívá pacient bez potíží. Většinou jde o reakci na léky a potraviny, ojediněle na pyly a další alergeny.
• Dlouhodobá akutní recidivující kopřivka – trápí pacienta déle než 4 týdny s krátkými intervaly bez projevů;
• Dlouhodobá chronická recidivující kopřivka – mívá mírnější projevy a stejný časový průběh jako předchozí typ kopřivky, vyskytuje se při infekčních onemocněních;
• Dlouhodobá chronická kontinuální kopřivka - pacient se jí nezbaví měsíce, někdy i roky.

Atopický ekzém

Atopický ekzém je charakteristický svědivou, zarudnutou a suchou kůží. Objevuje se u zhruba každého 10. člověka v republice a trápí hlavně malé děti. Po ukončení puberty³ by se příznaky atopického ekzému měly zklidnit, nikdy ale nevymizí zcela. Léčba atopického ekzému spočívá v úpravě stravy (odhalení alergenů, které ekzém zhoršují nebo vyvolávají), používané kosmetiky, prádla, vhodného postupy samotné léčby, apod.

Více o atopickém ekzému a jeho účinné léčbě najdete v samostatném článku: Atopický ekzém²⁴.

Rizikové faktory vzniku alergie

Příčina vzniku alergií a jejich reakcí není prozatím známá. Na vzniku alergie se podílí více podnětů, které ji mohou vyvolat.

Největším podnětem pro vznik alergie je dědičnost. Má-li alergii alespoň 1 rodič, je 30 % pravděpodobnost, že alergii bude mít také dítě. Jsou-li alergici oba rodiče, zvyšuje se pravděpodobnost onemocnění alergií u dítěte na 60 až 80 %.

Další faktory pro vznik alergie jsou:

• průmyslově znečištěné ovzduší (hlavně riziko astmatu)
• dítě žije v prostředí, kde se vyskytují kuřáci
• zvyšování životní úrovně (z dětí se stávají tzv. "skleníkové děti", kdy jsou chráněny i před přirozenou nečistotou v přírodě, jsou očkovány² téměř proti všemu aj.)

Je vědecky dokázáno, že předešlé generace, které vyrůstaly mezi zvířaty, pily vodu z lesních studánek a nemyly si ovoce po jejich sesbírání ze záhonků, měly daleko nižší pravděpodobnost výskytu alergie než je tomu v dnešních letech.

Lidé se mohou alergií nakazit také při dlouhodobém a nadměrném styku s nebezpečnými a život ohrožujícími látkami, např. v práci.

Prevence rozvoje alergií u dítěte

Již těhotná žena by se samozřejmě měla vyvarovat potravin, na které je sama alergická⁶, ale i nadměrná konzumace některých ostatních potravin (jedná se hlavně o mléko a nezakysané mléčné výrobky) zvyšuje riziko vzniku alergií, astmatu, atopického ekzému či autoimunitních onemocnění u miminka. Také by se žena, nejlépe ještě před otěhotněním, měla snažit napravit svou střevní mikroflóru.

Více se o možnostech prevence vzniku atopických a autoimunitních potíží úpravou stravy ženy před a během těhotenství, při kojení a poté dodržováním zásad stravování miminka i staršího dítěte dozvíte ve článku Potravinová alergie⁶.

V těhotenství může žena své miminko před vznikem alergie chránit zvýšeným příjem zinku, selenu a antioxidantů. Také kouření během těhotenství⁴ může u narozených dětí vyvolat časem astma, alergii i ekzémy.

Diagnostika alergie

Má-li obvodní lékař nebo pediatr podezření na alergii, pošle pacienta k odborníkovi, tedy k alergologovi, který se nejdříve zaměří na to, aby detekoval alergen, který alergii spouští.

Na pacientovo předloktí jsou aplikovány zředěné alergeny a po půl hodině od aplikace jsou pacientovi odebrány výsledky. Lékař se podívá, jak kůže pacienta na jednotlivé alergeny reaguje, zda pokožka zrudne, nebo zda se objeví puchýřek, který se následné změří.

Po provedení testů odebere alergolog pacientovi také krev a pošle ji na vyšetření do laboratoře a vyžádá si stanovení hladiny protilátek (hlavně protilátky typu IgE). Výsledky stanoví závažnost alergie a dopomůžou k lékaři, aby pacientovi naordinoval vhodnou léčbu. V případě, že si pacient stěžuje na špatné nebo bolestivé dýchání, je pacientovi provedena spirometrie - vyšetření zjišťující funkci a obsah pacientových plic.

Léčba alergie

Pacientovi jsou často předepisována sezónní antihistaminika (dle výskytu alergenů v ovzduší). Má-li pacient také dýchací problémy, jsou mu předepsány léky ve formě aerosolu nebo prášku k inhalaci. Léky je možné užívat pravidelně nebo pouze při potížích.

Objevují-li se u pacienta ekzémy, jsou mu často předepisovány mastičky s kortikoidy, které zmírňují imunitní reakci na alergii. Kortikoidy není vhodné používat dlouhodobě, neboť mají vliv na metabolismus pacienta nebo na jeho vysoký krevní tlak.

V současnosti je při léčbě alergií v oblibě tzv. desenzibilizace, kdy jsou injekčně do organismu pacienta vpichovány alergeny, na které si pacient začne postupně zvykat. Jejich dávkování se časem zvyšuje a pacient na alergeny přestává být zcela alergický. Nevýhodou této léčby je nejasný výsledek s vysokou cenou a nutnou pravidelností, kdy pacient musí na injekce docházet do ordinace lékaře. Po aplikování injekce musí pacient zůstat nějakou dobu v ordinaci lékaře, aby zůstal pod jeho dohledem v případě, že by se u něj objevila alergická reakce.

Alergici, kteří trpí výraznou alergickou reakcí, např. anafylaktickým šokem po bodnutí hmyzem, jsou vybaveni pohotovostním balíčkem, který obsahuje potřebné antihistaminikum, kortikoidy a injekci adrenalinu. Tyto léky si může pacient v případě potřeby aplikovat sám a předejít tím nejhoršímu, čili smrti.

Trpí-li na alergie děti, je nutné o této skutečnosti informovat učitele ve školce, škole, vedoucí na táborech aj., kteří budou o dítě bez přítomnosti rodiče pečovat a trávit s ním čas.

Více o alergii na modrykonik.cz

• Otázka: Častá rýma. Může mít roční dítě alergii?
• Diskuze: Potravinová alergie u plně kojeného. Dá se to otestovat?

Použité zdroje

1. http://cs.wikipedia.org/wiki/Alergie
2. http://www.proalergiky.cz
3. http://www.alergia.sk/
4. http://www.alergie.cz/typy-alergii-a-jejich-priznaky
5. http://www.pylovasluzba.cz/pylovy-kalendar-ke-stazeni
6. http://nemoci.vitalion.cz/alergie/