Akutní epiglotitida

Akutní epiglotitida nebo také zánět hrtanové příklopky je zánětlivé onemocnění, které postihuje epiglotis, tedy hrtanovou klopu a tkáň, které se nachází v blízkosti příklopky. Zánět způsobí otok hrtanové příklopky, což dále způsobí zhoršení proudění vzduchu do plic a může hrozit zadušení.

Hrtanová klopa

Hrtanová klopa má tvar podlouhlého listu, nachází se při vstupu hrtanu a hltanu. Jejím hlavním úkolem je zabránit vniknutí potravy nebo tekutin do dýchací trubice během jídla nebo pití. Hrtanová klopa překryje při polykání hrtan, potrava tak putuje přes hltan do jícnu.

Výskyt

Akutní epiglotitida se vyskytuje v každém ročním období, nejčastěji u dětí od 2-7 let , a to více u chlapců než u dívek, a sice v poměru 3:2.

Původce

Akutní epiglotitida, tedy zánět hrtanové příklopky, způsobuje bakterie Haemophilus influenzae typu B . Streptokoci a stafylokoci toto onemocnění způsobují velmi vzácně.

Klinické projevy

Onemocnění začíná náhle z plného zdraví nebo po nezávažných infekcích horních cest dýchacích. Přítomny jsou vysoké teploty, problémy s polykáním a zhoršenou výslovností.

Nemoc tedy začíná vysokou horečkou¹ , dítěti se těžko dýchá , může kašlat a má problém vyprávět. Dítě vždy sedí a je mírně v předklonu , v této poloze se mu snadněji dýchá. Při jakékoliv změně polohy se může zhoršit stav, dítě se může udusit!

Hrdlo dítěte je bolestivé, dítě proto nechce jíst ani polykat sliny, které vytékají z úst, často je přítomna lymfadenopatie. Při těžké formě dítě může upadnout do bezvědomí. Dítě je nejprve bledé, postupně zmodrá, a proto je velmi důležité začít s léčbou.

Akutní epiglotitida se v pediatrii považuje za urgentní stav, který je potřeba okamžitě řešit.

Diagnostika

Při určení diagnózy je důležitý klinický stav a projevy. Lékař si všímá obsahu ústní dutiny, jsou tam nahromaděné sliny a hleny, hrtan je zapálený, červený a oteklý. Lékař při podezření na akutní epiglotitidu nikdy nemůže vyšetřovat ústní dutinu pomocí paličky, protože hrozí, že dojde k zastavení dýchání.

Vyšetření ústní dutiny se může provádět pouze v tom případě, že je dítě zaintubováno a je napojeno na umělou plicní ventilaci, a to v celkové anestezii.

V krevním obraze je přítomna zvýšená zánětlivá aktivita a dá se dokázat původce onemocnění. Při určení diagnózy onemocnění je někdy nápomocný i RTG (rentgenový) snímek krku, na němž se může zobrazit oteklá a zvětšená hrtanová klopa.

Komplikace

• Zvětšení krčních mandlí
• Zápal plic⁷ - pneumonie
• Akutní zánět středního ucha⁸
• Otok plic (plicní edém)
• Septický šok. Rozsev bakterií po celém těle.

Léčba

Jelikož se akutní epiglotitida považuje za život ohrožující stav, je potřeba okamžitě zahájit léčbu. Je nutná okamžitá inhalace kyslíku , někdy až intubace , umělá ventilace je nutná jen zřídka. Intubace je zajištění dýchacích cest, kdy se zavede trubička do průdušnice, a tak se zajistí průchodnost dýchacích cest.

Zahajuje se i antibiotická a symptomatická léčba , lékaři se snaží uklidnit dítě. Někdy je nutné jej zafixovat, aby se neporušila endotracheální kanyla.

Prognóza

Při brzkém určení diagnózy je prognóza dobrá. Pokud přijde pacient pozdě, tak úmrtnost je až kolem 25%. Nejlepším preventivním opatřením je očkování³⁸ proti hemofilii.

Při podezření na akutní epiglotitidu se nikdy nesmí vyšetřovat ústní dutina!!!

Video: Epiglotitida (ENG)

Více o epiglotitidě na modrykonik.cz

• Diskuze: Epiglotitida, měl jste ji někdo?
• Diskuze: Po operaci nosní mandle laryngitida, rýma.

Použité zdroje

1. A. C. Muntau, Pediatrie. Praha: Grada Publishing, 2009
2. Miroslav Šašinka a kol., Pediatrie. Bratislava: Herba, 2007