Motorický vývoj dítěte zahrnuje postupný rozvoj jemné i hrubé motoriky. Zasádní je první rok života dítěte. Tempo motorického vývoje je velmi individuální. Existují sice tabulky motorického vývoje, ale je třeba mít na paměti, že přirozený fyziologický rozdíl dosažení vývojových milníků je plus mínus až 2 měsíce. Každé dítě má své specifické tempo vývoje a vyniká v jiné oblasti.

Video: Fyzioterapeut: VYVÍJÍ SE po narození vaše DÍTÉ SPRÁVNĚ?

Rozhovor s odbornicí na psychomotorický vývoj dětí, Michalou Dankovou Pukalovič.

V rozhovoru s Michalou Dankovou Pukalovič najdete odpovědi na tyto otázky:

• 0:00 Úvod.
• 01:51 Co znamená psychomotorický vývoj?
• 03:03 Jaké jsou milníky psychomotorického vývoje do prvního roku života dítěte?
• 03:15 Co by mělo dítě zvládnout v 3. měsíci a na co si dát pozor?
• 04:43 Co by mělo dítě zvládnout v 6. měsíci a na co si dát pozor?
• 07:15 Co by mělo dítě zvládnout v 9. měsíci a na co si dát pozor?
• 07:47 Jak vypadá správný sed dítěte a proč je důležitý?
• 09:54 Jak vypadá symetrické a koordinované lezení po čtyřech.
• 10:47 Proč je lezení po čtyřech také důležité?
• 12:49 Co dělat, když dítě dělá některý z psychomotorických milníků nesprávně?
• 14:33 Kdy vyhledat odbornou pomoc?
• 15:02 Jak vypadá správně provedené postavení přes rytíře?
• 16:23 Proč není sezení ve tvaru W zdravé?
• 17:04 Jaké jsou nejčastější chyby, kterých se rodiče z nevědomosti dopouštějí?

Motorický vývoj dítěte a jeho odchylky

Pohyb je základním a hlavním projevem fungování nervové soustavy miminek, sledovat motorický vývoj dítěte tedy slouží i k případné diagnostice neurologických poruch kojenců.

Hodnocení motorického vývoje dítěte by měl provádět odborník, většinou ho provádí pediatr na preventivních prohlídkách, ale také správně informovaný rodič si dokáže problémů všimnout, především maminka, která s dítětem tráví většinu času.

V případě odchylek od fyziologického vývoje pediatr odesílá dítě na vyšetření ke specialistům - fyzioterapeutovi a neurologovi. Mezi důvody k dalšímmu vyšetření patří např. predilekce hlavičky a asymetrie trupu i po 2. měsíci, nezvládnutí pasení koníků¹ po 4. měsíci, výrazné upřednostňování jedné strany při přetáčení se a uchopování předmětů, nelezení po 9. měsíci, chození víc jak 3 až 4 týdny po špičkách.

Co sleduje pediatr na preventivní prohlídce?

Důležité je posouzení stavu výživy a růstu (hmotnosti, délky těla, obvodu hlavy, velikosti a tvaru velké fontanely), vyšetření zornic, reakce na očkování³⁸, vyhodnocení držení a symetrie těla, spontánní hybnosti i cílených pohybů, hybnosti kloubů, jemné a hrubé motoriky, mimiky a v neposlední řadě i psychického vývoje - kontaktu očima, úsměvu, broukání, prvních slabik atd.

Při vyšetření spontánní hybnosti se zjišťuje, co miminko umí a jak to umí, sleduje se kvalita a symetričnost provedení pohybu. Při provokačních polohových testech se sledují reakce miminka na určité změny polohy (např. trakční test - lékař miminko přitahuje do sedu za ručičky, toto je pouze diagnostická metoda, ne doporučená manipulace s miminkem či vhodná hra).

Dále lékař sleduje vybavování novorozeneckých reflexů a zda mizí adekvátně k věku dítěte. Důležité je i vyšetření svalového napětí (tonu), jestli miminko není hypertonické nebo naopak hypotonické, nebo zda svaly nevykazují spasticitu (křečovitost) či rigiditu (ztuhlost), zda je svalový tonus stejný na obou polovinách těla. Motorický vývoj dítěte je nutné hodnotit v souvislostech a při vyšetření dopřát dítěti dostatek času, velmi nápomocný bývá i popis chování miminka doma (vylíčení pohybů miminka rodiči).

Jak podpořit motorický vývoj dítěte?

Pozor na nevhodné pomůcky

Nikdy nepoužíváme pomůcky jako jsou pasivní chodítka, hopsadla¹⁸, klokanky a "plovací kruh" baby ring z důvodu nevhodné polohy miminka a přetěžování jeho pohybového aparátu.

Pozor na nevhodnou manipulaci

Opakováním nevhodné činnosti se fixují špatné pohybové vzorce a následkem bývají v pozdějším věku skoliózy, bolesti zad³ či hlavy⁵, dýchací obtíže (kvůli zablokovaným žebrům), problémy s kyčlemi, pánví, negativně ovlivněna může být i budoucí plodnost.

Miminko z podložky zvedáme vhodnými způsoby, na rukách ho nosíme v pozicích odpovídajících jeho věku a aktuálnímu stavu motorického vývoje.

❌ Nesprávný způsob nošení dítěte

✅ Správný způsob nošení dítěte

Pozor na nevhodné způsoby nošení dětí

Na nošení⁴⁹ můžeme používat i ergonomické pomůcky⁸ (na malá miminka jsou nejvhodnější správně uvázané šátky, později lze využít i ergonomická nosítka), klokanky¹ jsou z více důvodů pro nošení jakkoliv starých dětí naprosto nevhodné.

Na rukách svisle čelem k sobě můžeme nosit až děti, které se samy umí posadit, střídavě na jednom a druhém boku, u menších dětí takové nošení ale narušuje motorický vývoj dítěte¹, podporuje nevhodné prohýbání do luku (záklon hlavy a prohnutí zad), raději volíme nošení v klubíčku nebo na tygříka. Jakmile se začne děťátko otáčet ze zádíček na boky až bříško, je možné ho nosit v poloze klokánka.

Pozor na pasivní sed

V lehátku¹⁹ by miminko mělo trávit nanejvýš 10 % času bdělosti, aby nedošlo k zablokování motorického vývoje. Pokud se děťátko v lehátku otačí nebo přitahuje do pasivního sedu, nemělo by se lehátko používat vůbec. Stejně tak v autosedačce¹⁰ by dítě mělo pobývat jen co nejkratší nutnou dobu.

Balení na široko jenom, když je potřeba

Preventivně by se již široké balení nemělo používat, při současné včasné diagnostice dysplázie kyčelního kloubu nepřináší výhody a naopak může způsobit různé problémy, důležitá je volnost v kyčlích. Při nefyziologickém vývoji kyčlí široké balení nestačí a musí se používat abdukční kalhotky či peřinka, nebo i třmínky. Pro vývoj kyčlí je dále nevhodné těsné zavinování³ nožiček, ozvlášť rovně natažených.

Nejlepší pomoc je žádná pomoc

Ideálně tedy platí, že dítěti v jeho motorickém vývoji nejvíce pomůžeme, když mu nebudeme pomáhat vůbec. Motorický vývoj dítěte nejvíce podpoříme správnou manipulací s miminkem, motivací a hraním si s dítětem. Na vše si pak dítě přijde samo, až přijde v jeho vývoji ten správný čas. Některé děti mohou zvládat určité motorické schopnosti dříve, některé později, ale to neznamená, že jako rodiče musíme hned něco trénovat a učit dítě této schopnosti tak, aby to do určitého měsíce stihlo, když jiné dítě to už přece umí.

Motorický vývoj dítěte a jeho jednotlivé fáze

Motorický vývoj dítěte je pomyslně složen z několika fází. Dítě se od narození dostává přes pasení koníků až k samostatné chůzi. Mezitím si projde otáčením ze zad na bříško, druhým vzpřímením, lezením, sedem a stojem. Těmito fázemi si dítě projde zcela samo, bez jakékoli pomoci dospělých, a to zcela přirozeně. Není podstatné, kdy jednotlivé milníky psychomotorického vývoje dosáhne, ale zda jejich provedení bude správné.

Pasení koníků

Již od narození pokládáme děťátko v bdělém stavu několikrát za den na bříško, ze začátku stačí i jen pár sekund, např. při přebalování, postupně se intervaly protahují. Od narození a hlavně pak přibližně od 5. měsíce se naprostá většina vývoje odehrává z pozice na bříšku, zvládnutí pasení koníků¹ je tedy zasádní.

Ideálním místem k pokládání na bříško je tvrdá podložka či hrudník rodiče, kvůli bezpečnosti dítěte pak nejpozději od 3. až 4. měsíce podlaha. Pokud je od země chladno, je možné na ni položit deku, podlahové puzzle či hrací deku¹⁶. Nevhodná k pasení koníků je postýlka²² (ta by měla sloužit pouze ke spánku, pokud tedy dítě nespí společně s rodiči²⁹), pohovka či rodičovská postel, jsou příliš měkké a miminko se nemůže řádně opřít o podložku. Podpořit miminko v pasení je možné lehkým přitisknutím zadečku k podložce, lehkým zatažením ramínek od uší směrem k zadečku, jemným hlazením po zádíčkách směrem od ramínek k zadečku a necháváním miminka ho pást na své hrudi nebo velkém balónu, starší děti lze dávat pást i ve vaničce.

Jestliže miminko v poloze na zádech nebo na bříšku vykazuje známky predilekce (např. preferuje jednu stranu, stáčí se k ní, pase asymetricky) je možné mu při pasení jemně prstem nebo rukou bránit v otáčení se na preferovanou stranu. K dítěti se snažíme více přistupovat z druhé strany, otočíme postýlku i vaničku, z podložky ho zvedáme nabalením přes druhou ruku, pokud je dítě krmené z lahvičky, držíme ho v náručí na druhé ruce. Nepoužíváme polohovací válečky nebo stočenou plenu či deku, miminko se proti nim snaží tlačit na svou oblíbenou stranu, svaly se zkracují a predilekce zesiluje.

První vzpřímení

Milník psychomotorického vývoje ve 3. měsíci života dítěte je v poloze na bříšku tzv. první vzpřímení. Dítě se stabilně opírá o vnitřní stranu loktů, stabilně, bez vyosení. V poloze na zádech musí být dítě schopno ležet v jedné ose (nos, brada, hrudní kost, stydká kost). Věk, kdy dítě má tento milník zvládnout je pouze orientační. Jak již bylo zmíněno, odchylky okolo 1,5 měsíce jsou běžné. Důležité je, aby to dítě zvládlo. Protože, pokud již ve třetím měsíci tuto polohu dítě nezvládne, nebude schopné rozvíjet další dovednosti. Nebude například schopné dosahovat hračky. Tím, že bude dítě vyosené, bude přepadávat na jednu stranu, následně vzniká nesprávné zakřivení páteře.

Druhé vzpřímení

Dítě se při tzv. druhém vzpřímení opírá o natažené ruce a vnitřní stranu stehen. Pokud chceme miminko podpořit v tom, aby se šlo do druhého vzpřímení (oporu o dlaně natažených paží v poloze na bříšku) a poté se rozlezlo, máme několik možností, jak ho k této činnosti motivovat a pomoci mu posílit potřebné svaly. Pokud při pasení neroztahuje prsty, lechtáme ho na hřbetech ruky a prstech, aby otevřelo pěsti. Můžeme ho pokládat přes overball, držet ho za pánev a pohupovat s ním do stran (nahnout k jedné straně, počkat, až se zpevní, a nahnout stejným způsobem k druhé straně) a dopředu a dozadu. Také lze miminko dát na velký balón u skoro stejně vysokého stolu, na který dáme hračku nebo jiný pro dítě zajímavý předmět, dítě držíme za kyčle a míčem pohybujeme dozadu a dopředu směrem ke stolu, aby se na něj snažilo dosáhnout a předmět si vzít. Při pasení na zemi dáme před dítě matraci nebo nízkou stoličku a nahoru na okraj položíme zajímavý předmět nebo přicvakneme kolíček na prádlo, aby dítě pro jejich dosažení muselo kousek zvednout ruku. Občas můžeme zkoušet natahování ručiček proti podložce, kdy kojence vezmeme do náruče zády k sobě (v pozici klokánka) a rychle ho přiblížíme dolů k podložce, měl by ručičky s roztaženými prsty dávat pod sebe a snažit se o ně opřít.

Otáčení ze zad na bříško

Kolem 6. měsíce dítě na zádíčkách dlouho nevydrží. Je přirozené, že se snaží přetáčet na bříško. I v tomto případě je velmi důležité, jak to dítě zvládne. Častou chybou je přetáčení švihem a se šíjí směřující do záklonu. Je to přetížením šíjových svalů. Dítě musí při přetáčení zapojovat šikmé břišní svaly. Přitažením kolínek nahoru a následným přetočením se do boku na bříško. Důležité je, aby dítě tento milník zvládlo na obě strany.

Přetáčení se ze zad přes bok a loket opřený podél hrudníku na bříško je možné dětátku ukázat tak, že mu v poloze na boku jemně zatlačíme na kolínko pokrčené nožičky. Můžeme s ním i válet sudy na nepreferovanou stranu. Kojence lze položit na velký míč, držet ho za pánev a pohupovat s ním do stran - nahnout k jedné straně, počkat, až se zpevní a nahnout stejným způsobem k druhé straně.

Pivotace

Dítě na bříšku tráví stále více času. Správnými podněty se u něj vyvíjí snaha o pohyb. Ještě dříve než začne lézt, můžete očekávat tzv. pivotaci. Je to pohyb, kdy se dítě otáčí na bříšku jako hodiny. Je důležité, aby to dokázalo dělat na obě strany. Z pivotace často následně vzniká tzv. šikmý sed. A až později se objevuje přímý sed, kterého dítě dosáhne až když budou jeho svaly natolik silné, že udrží tělíčko v přímém sedě, což je vrcholná dovednost v 9. měsíci.

Lezení

Lezení je velmi důležité. Především, aby bylo symetrické a koordinované. To znamená, že se má střídat pravá ruka a levá noha, levá ruka a pravá noha. Hřbet dítěte musí být rovný, ramena jsou přímo nad zápěstím a kolena přímo pod bedry. Pokud má dítě při lezení zádíčka prohnuté, znamená to, že jeho břišní svaly jsou oslabené a je třeba je posílit.

Jestliže máme doma kluzké podlahy (laminátovou, linoleum), položíme na zem větší kusový koberec nebo miminku dáme na kolínka návleky či punčocháče s nesmekavou úpravou v oblasti kolínek (je možné koupit i nesmekový sprej a upravit tak jakékoliv oblečení, které už vlastníme). Pro podporu lezení lze děťátko položit přes své natažené nohy nebo overball, držet ho za kyčle a houpat s ním pomalu dopředu a dozadu tak, aby se střídavě dotýkalo podložky ručičkama a nožičkama. Můžeme na zem pokládat různé nižší překážky (polštáře, srolované deky, matraci, prahy, naše nohy apod.). Miminko může lézt i jen po kolínkách, učí se tak dávat kolena pod sebe a trénuje na chůzi.

Dítě by mělo lézt minimálně 2 měsíce. Křížovým pohybem se propojuje i pravá a levá hemisféra v mozku. Především je lezení poslední možností, aby dítě doposilovalo potřebné svalové partie a dorovnalo případné dysbalance na břiše a zádech dříve, než se vertikalizuje a postaví.

Sed

Nikdy dítě, které se neumí z polohy na čtyřech samo posadit, neposazujeme a nepřitahujeme do sedu. Neposazujeme ho ani v kočárku, jídelní židličce nebo na klíně. Miminko by mělo ležet na zádech čí bříšku nebo být na v náruči v poloze klubíčka, klokánka nebo tygříka. I děti, které se samy umí posadit, nedáváme do pasivních chodítek a hopsadel¹⁸, kromě narušení vývoje chůze způsobují i řadu jiných poruch pohybového aparátu. Pro naprostou většinu dětí je samostatný přímý sed v půl roce života nereálnou věcí, obvykle k němu dospějí v 8. až 9. měsíci života (nebo i později).

Při správně provedeném přímém sedě má dítě jednu nohu vpředu, druhou vzadu. Hřbet je narovnaný jako pravítko. Častým problémem jsou shrbená záda. Je to znamením toho, že dítě nemá správně doposilovaný prsní a břišní sval, které by ho krásně napřimovaly. Často je to důsledek toho, že dítě posazují dříve, než je to fyzicky připravené.

Bohužel některé knihy o péči o dítě (především přeložené americké) k pasivnímu posazovaní nabádají. Nenechte se ale zvyklat. Dítě si pasivním sedem netrénuje správné zádové svaly, neposiluje ke zdravému držení těla potřebné šikmé břišní svaly a hluboké svaly trupu a naopak příliš posiluje přímé břišní svaly, "sedí" se zády ne rovnými, ale do oblouku.

Pokud miminko preferuje nevhodný sed mezi patičkami, tzv. do W, takový způsob sezení nepodporujeme, ukážeme mu šikmý sed a kojence motivujeme cvičením na velkém míči a nabízením lezení přes překážky či schody, jestliže při sezení mezi patičkami navíc vtáčí špičky, třeba mu je vyrovnat. Při tomto sedu dítě velmi přetěžuje kolenní i kyčelní klouby. Většinou si takto děti sedají z lezení. Před tím ještě dítě nesedělo, leze a z toho si sedne. Nic se neděje, dítě napravíme a ukážeme mu správný způsob sezení.

Pokud se dítě do sedu přitahuje za předměty, za ruce, v lehátku¹⁹, autosedačce¹⁰, za tyčky postýlky²², v kočárku, jedná se rovněž o nevhodný pasivní sed. Snaží-li se v poloze na zádech zvedat hlavu, rameny a nožičkami současně (dělá sklapovačky), nejde o snahu si sednout, ale o projev příliš silných přímých břišních svalů a ochablých šikmých břišních svalů, miminko je třeba více pokládat na bříško.

Poskytnete-li dítěti cíl, již nebude mít motivaci k nalezení cesty, na jejímž konci je sed. Potřebné svaly dítě posiluje otačením se, lezením, šikmým a překážkovým sedem.

Stoj

Při stoupání by se děťátko nemělo vytahovat nahoru přitahováním (pak je vhodné co nejvíc předmětů, za které se vytahuje, z jeho dosahu odstranit), ale mělo by jít přes pozici rytíře - s nákrokem jedné v koleni pokrčené nožičky. Častým problémem je vybočená noha, kterou by měl rodič napravovat. Stále, intenzivně a neprodleně. Pokud jde ve stoji na špičky, necháváme ho dále stoupat si naboso, nejlépe na různých površích. Děti, které ze stoje padají, nechytáme a ani je neobkládáme polštáři, nedáváme jim helmičku, necháme je padat. Potřebují se naučit spoléhat se samy na sebe (ne na někoho, kdo tam musí být, aby jim pomohl), padat bezpečněji a ze stoje se dostat vhodnějším způsobem. Kojenci jsou na pády připravení, jejich kostra včetně lebky je z velké části chrupavčitá, lebeční švy nejsou srostlé a pruží. Je možné dítěti pomoci ze stoje do kleku na jedné noze (je potřeba střídat strany), pak už by si mělo umět poradit samo.

Chůze

Nedáváme pevné botičky¹³ (ani bačkůrky), dokud dítě stabilně nechodí, preferujeme chůzi naboso, případně je možné používat měkké capáčky (s nepolstrovanou "podrážkou") nebo nesmekavé ponožky. Děťátko nepostavujeme, dokud to neumí samo, při nácviku chůze ho nevodíme za ruce, rozhodně ne s rukama nad hlavou nebo dokonce jen za jednu ruku- nástup chůze tím neurychlíme, právě naopak, v této pozici dítě pouze reflexivně pohybuje nohama, přetěžuje svůj pohybový aparát činností, na kterou ještě není připravené, a může dojít ke stagnaci vývoje. Navíc při vodění za ruce škodí "pomocník" i svým vlastním zádům.

Dítě posiluje potřebné svaly pro samostanou chůzi chůzí do stran podél nábytku, je možné mu nabídnout aktivní chodítko¹⁸, děti často místo něj ale prostě využijí dostupné předměty - např. židle. Chůze a dětská nožička se vyvíjí do 2 až 3 let, do té doby se obvykle poruchy typu plochá chodidla, vtáčení i vytáčení špiček, valgozita (vpadlé kotníky), nohy do O nebo do X nediagnostikují (nejsou-li extrémní), vše by se mělo spravit postupným vývojem pohybového aparátu a chůzí naboso po různých površích, je možné podporovat chápavou funkci chodidel.

Motorický vývoj dítěte a jeho základní milníky

• stabilní pasení koníků¹ mezi 3. - 4. měsícem
• druhé vzpřímení mezi 4. - 8. měsícem
• otáčení ze zad na bříško mezi 3. - 6. měsícem
• otáčení z bříška na záda mezi 4. - 7. měsícem
• pérování na kolínkách mezi 5. - 8. měsícem
• lezení po čtyřech mezi 6. - 9. měsícem
• sed (prvně šikmý, pak překážkový a nakonec přímý) mezi 7. - 10. měsícem
• stoj (s nákrokem na rytíře, přidržení se o nábytek) mezi 7. - 13. měsícem
• první kroky do stran okolo nábytku mezi 10. - 15. měsícem
• první postavení se ve volném prostoru mezi 12. - 16. měsícem
• samostatná jistá chůze dopředu mezi 12. - 18. měsícem

Motorický vývoj dítěte ve fázi novorozence

Novorozené miminko většinu dne spí⁶. Bdělý novorozenec reaguje na světlo a na zvuk, podle jejich síly zpozorněním, mrknutím až záškuby celého těla a pláčem¹². Šilhání je u novorozenců normální. Vidí pouze větší předměty na krátkou vzdálenost v úhlu 45 až 60 stupňů od osy těla, za prudkým světlem otáčí oči. Neumí zaostřit, předměty fixuje střídavě jedním a druhým okem.

Zdravý donošený novorozenec⁷ je vybaven řadou nepodmíněných reflexů, které vybavuje symetricky. Mezi ty základní patří hledací reflex (mizí do 3. měsíce), kdy při dotyku v oblasti okolo úst miminko otevře pusinku, vystrčí jazýček, otočí hlavičkou ze strany a hledá bradavku. Jakmile ji najde, přisaje se na prsní dvorec a díky sacímu reflexu se kojí⁵. Miminko vykazuje i reflexivní úchop horních a dolních končetin (na ručičkách má vymizet do ukončeného 4. měsíce, na nožičkách přetrvává až do 12. měsíce) a také reflexivní chůzi (neměla by se vyskytovat po 3. měsíci), pokud je uchopeno v podpaží a podrženo svisle (pozor, jedná se o vyšetřovací metodu, ne hraní si nebo cvičení), při dotknutí se nožičkama podložky s nimi pohybuje. Dalším reflexem je Moro reakce (Moorův reflex), při prudším položení na podložku nebo podtržení podložky miminko rychle natáhne a do stran rozhodí končetiny a poté je znovu přitáhne k bříšku, může začít plakat. U zdravých kojenců může k Moro reakci docházet až do 4. měsíce.

Během bdění má novorozenec ručičky i nožičky pokrčené a přitažené k tělu, ale dokáže je i volně položit. V klidu někdy dlaně otvírá, při pláči je svírá v pěsti, palec je ohnutý do dlaně. Pohyby těla jsou symetrické. Hlavičku dokáže otočit na obě strany, při pohybu hlavičkou ji následuje celé tělo. Zdravý donošený novorozenec má poměrně vysoké svalové napětí. Páteř novorozeného miminka má tvar písmene C, nemá lordózy, nožičky jsou v abdukční poloze - ve vhodných pomůckách na nošení⁴⁹ je miminko napolohováno právě v této fyziologické, ergonomické poloze.

V poloze na zádech horními končetinami novorozenec hýbe neplynule, mávavě, dolními končetinami kope a to oběma současně nebo střídavě jednou a druhou. Při položení na bříšku se novorozenec dotýká podložky všemi částmi těla od tváře přes hrudník až k břichu a nožičkám, těžiště těla sahá od hrudní kosti až k pupíku, poloha je ale nestabilní. Ojediněle může v poloze na bříšku miminko zvedat hlavičku nad podložku. Končetiny má volně položené, pokrčené podél těla nebo pod ním. Ručičky má sevřené v pěsti, zadeček je výš než hlavička. Hlavičku má otočenou na jednu stranu, ale je schopno ji otočit i na druhou stranu.

1. měsíc

Převážnou část dne prospí⁶, ale již se objevují delší úseky bdělosti. Ke konci 1. měsíce miminko dokáže střídavě jedním a druhým okem fixovat velký světlý nebo lesklý předmět ve vzdálenosti 30 až 50 cm a to až do úhlu 90 stupňů od tělesné osy.

Svalový tonus ještě narůstá. Končetiny vykazují výrazný reflexivní úchop. V poloze na bříšku miminko udrží hlavičku zvednutou i delší dobu. V tomto období snadno dochází ke vzniku predilekce (stáčení hlavy a těla k jedné straně), neřešená predilekce vede ke sležení hlavičky a vadnému, asymetrickému držení těla. Je nutné s miminkem střídavě manipulovat (zvedat z podložky nabalením, držet v klubíčku, na tygříka) pravou i levou rukou, pozor i na umístění postýlky, směr přístupu k ní a zdroje světla.

2. měsíc

Motorický vývoj dítětě je už znatelnější. Miminko se začíná cíleně usmívat, zrakem sleduje předměty až v úhlu 150 stupňů a otáčí za nimi hlavičku, někdy je může fixovat i oběma očima současně. Na zvuky reaguje také grimasami. Novorozenecké reflexy slábnou. Napětí svalů se začíná snižovat a měla by vymizet predilekce. Dlaně má miminko většinou otevřené, nesvírá palec v dlani.

Na bříšku udrží hlavičku zvednutou i déle než 5 sekund, opírá se při tom o předloktí, lokty jsou za rameny a dolní končetiny jsou pokrčené a volně položené - děťátko začíná pást koníky¹. Může krátce zvedat nad podložku i nožičky. Těžiště těla se posunuje ke sponě stydké.

3. měsíc

Miminko již cíleně sleduje okolí a reaguje na něj. Dokáže pozorovat i menší předměty až v úhlu 180 stupňů. Za podněty otáčí pouze hlavu a ne celé tělo, reaguje na ně mimikou obličeje, zaostřuje zrak a začíná si broukat. Dlaně mívá většinu času otevřené, v pěsti je svírá většinou jen při úleku, strachu, pláči.

Děťátko si začíná hrát s rukama, cucat si je, dávat je do středu svého zorného pole, rozvíjí se koordinace oko-ruka-ústa. Dochází k útlumu novorozeneckých reflexů kromě reflexního úchopu na dolních končetinách. Při trakčním testu (může ho provádět pouze lékař) dítě při přitahování za ručičky do sedu začíná držet hlavičku, nepadá mu dozadu.

Při ležení na zádech je dítě stabilnější než dříve, a tak i zde se motorický vývoj dítěte posunul opět dopředu. Na bříšku pase koníky¹, hlavu má v úhlu 45 až 50 stupňů vzhledem k tělu, vzpřímení dosahuje až mezi lopatky. Při pasení se opírá o celá předloktí, lokty jsou pod rameny a svírají pravý úhel a dlaně jsou otevřené - otevření ručiček z pěstí je základem pro vývoj cíleného volného úchopu.

Dolní končetiny má dítě při pasení volně položené, nemělo by dělat tzv. letadlo. Hlavičku udrží zvednutou delší dobu a otáčí ji za podněty. V této poloze by mělo být miminko většinou stabilní, nemělo by přepadávat na bok a záda, v tomto věku se nejedná o žádoucí přetočení se, ale o nezvládnutí polohy na bříšku, kdy má děťátko těžiště ne mezi lopatkami, ale chybně blíže k pánvi. Dobře prováděné pasení koníků je nezbytné pro zvládnutí dalších fází motorického vývoje, během pasení se utváří krční lordóza páteře. Mezi nejčastější chyby při pasení koníků patří velký záklon hlavy, nesymetrie, neopírání se o celá předloktí, neohnutí paží v lokti, nestabilita a přetrvávající sevření prstů v pěsti.

4. měsíc

Děťátko zrakem vyhledává zdroje zvuku, cíleně za nimi otáčí hlavu, později je sleduje i pouhýma očima. Umí měnit výšku hlasu, smát se, vyžaduje a potřebuje kontakt¹⁷ a pozornost, čile sleduje okolí, rozpozná obličej matky a utváří si k ní silný vztah. Kromě reflexního úchopu na dolních končetinách by měly být novorozenecké reflexy vyhaslé.

V poloze na zádech si miminko prohlíží obě ručičky, hraje si s nimi, ručičky i hračky si dává do pusinky, žužlá je. Podložky se dotýká hlavně v oblasti týla, dolní části lopatek a vnějškem hýžďových svalů. Kojenec přenáší váhu k jednomu nebo druhému rameni, posiluje tak svaly potřebné k otočení na bok a bříško, může se i zkoušet otáčet na bok. Hračky si bere střídavě oběma rukama, neupřednostňuje výrazně jednu stranu. Snaží se chytat si kolínka a ke konci měsíce i chodidla, nožičky zvedá vysoko nad podložku. V poloze na bříšku by mělo nejpozději koncem 4. měsíce stabilně pást a při tom se opírat o trojúhelník předloktí-spona stydká-předloktí.

5. měsíc

Miminko vyžaduje pozornost, rozpoznává blízké osoby a potřebuje s nimi mít častý a těsný kontakt¹⁷. Rozpoznává tón řeči. Hračky si přendává z ručičky do ručičky, při tom je sleduje očima, dává si je i do úst a cumlá je, sahá si na nožičky. Při zvedání za ruce do sedu (doma neprovádět, jedná se o nevhodný pohyb a pouze diagnostickou metodu) se začíná aktivně přitahovat.

V poloze na zádech se opora přesunuje směrem k přechodu mezi hrudní a bederní páteří. Z lehu na zádech se dítě začíná přetáčet na bok a dokonce se může přetočit až na bříško. Po zvládnutí otočení přes jeden bok by se dítě mělo naučit do zhruba 3 týdnů naučit otáčet i přes druhý bok. Otáčení nemá probíhat se záklonem (měl by do 3 týdnů vymizet), ale přes loket opřený vedle hrudníčku. Při pasení koníků si miminko hraje s předměty, hračkami, opěrnými body jsou pak lokty, lopatky, pánevní kost a kolena. Těžiště umí přesunout do strany na jeden z loktů a druhou ruku tak ovolnit pro úchop. Motorický vývoj dítěte se opět i v tomto měsíci posouvá samostatně kupředu.

6. měsíc

Při fixaci předmětů a osob zrakem děťátko zapojuje obě oči zároveň, vidí již v úhlu větším než 180 stupňů, lépe zaostřuje a vidí do větší vzdálenosti. Miminko by již mělo přestávat šilhat. Reaguje i na tiché zvuky a žvatlá první slabiky. Aktivně třese s hračkami vydávajícími zvuky (chrastítky apod.), předává si předměty z ruky do ruky a "kouše" je, uchopuje i předměty nacházející se mimo osu těla. Do úchopu začíná zapojovat i palec v opozici, po kuličce ale zatím sahá celou rukou a příliš se mu její uchopení nedaří.

Při trakčním testu (může ho provádět pouze lékař) se z polohy na zádech přitahuje za ručičky do sedu do klubíčka a v tomto pasivním sedu se krátce udrží, samo se ale dítě posadit neumí. Některé děti ale začínají jít z polohy na boku do nestabilního šikmého sedu, zatím se při něm opírají o celé předloktí. Při podržení ve svislé poloze za podpaží (pozor, stejně jako trakční test je tato poloha pro miminko nevhodná a může se používat pouze k diagnostickým účelům) se staví na chodidla a začíná držet svoji váhu. Objevuje se střemhlavý reflex, kdy při přiblížení k podložce dítě proti ní nátáhne ruce a brání se tak proti pádu na obličej.

V poloze na zádíčkách si hraje s nožičkami, chytá jejich palce, dává je k sobě ploskami chodidel. Zvládne se otočit na bříško. V poloze na bříšku jde miminko do druhého vzpřímení, přestává se opírat o předloktí a lokty, ale proti podložce se vzpírá na natažených pažích s rozevřenými dlaněmi. Hlava je vzpřímeně, nohy jsou volně položené na podložce, děťátko se kromě rukou opírá o stehna a těžiště se přesunuje směrem k bedrům. Může se pak i po podložce točit - pivotovat.

7. měsíc

Motorický vývoj dítěte vypadá tak, že si dítě hraje s nohama, rozvíjí si tak koordinaci oko-ruka-noha-ústa. Umí chytnout do ruky větší kuličku. Vyslovuje slabiky a začíná je zdvojovat. Při trakčním testu dokáže zůstat v pasivním sedu, při postavení při držení za obě ruce unese váhu těla (jedná se pouze o diagnostické metody, ne o žádoucí manipulaci s miminkem).

V poloze na boku si je dítě jistější, na bříšku pivotuje (točí se). Může dělat letadlo (na bříšku zvedat ručičky i nožičky zároveň), válet sudy nebo se plazit - nejprve dozadu, později i dopředu, plazení ale není nutnou fází vývoje, může být i asymetrické, mělo by ale přejít do symetrického lezení. Děťátko se snaží jít do polohy na čtyřech, kde se houpe, tzv. péruje. Z polohy na boku nebo na čtyřech je možný šikmý sed.

8. měsíc

Děťátko zdvojuje slabiky a má bohatý repertoár výrazů obličeje, začíná napodobovat různé zvuky a gesta (je možné toho využít pro komunikaci pomocí znakování). Může se projevovat separační úzkost¹¹. Miminko dokáže chytit předmět nad svou hlavou, při uchopování předmětů více zapojuje konečky prstů, drobné předměty chytá mezi paleček a ukazováček.

Během bdění již dítě tráví na zádech minimum času, ihned se otáčí na bříško, plazí se nebo i leze. Zvládá šikmý sed, některé děti i vzpřímený sed, pokud se ale do něj děťátko dostalo přitažením, opřením o předmět, jedná se o pasivní sed, dítě by se v něm nemělo nechávat. U opory se dokáže dostat do kleku nebo přes pozici rytíře (s jednou nakročenou v koleni pokrčenou končetinou) do stoje.

9. měsíc

Kojenec žvatlá, spojuje slabiky a mohou se objevit i první smysluplná slova, je schopen dětských motorických hříček (paci paci, pápá, ták jsi veliký apod.), pokud s ním rodiče znakují, začíná sám ukazovat první znaky. Cíleně pouští předměty z ruky.

Dítě se umí otočit ze zad na břicho a zpět. Leze, ale některé děti si dříve stoupnou, než začnou lézt. Z polohy na čtyřech se děťátko u opory postavuje, správným způsobem je stoupnutí si přes polohu rytíře - s nákrokem jedné v koleni pokrčené končetiny, nevhodné je naopak vytažení se nahoru pomocí ručiček. Během stoupání se utváří bederní lordóza páteře. Pokud si dítě stoupá na špičky, mělo by si do přibližně 3 týdnů začít stoupat na plosky chodidel. Některé děti již chodí do stran kolem nábytku. Děťátko se umí samo posadit, v sedu uvolňuje ručičky ke hře. Do přímého sedu se správně dítě dostane z polohy na čtyřech přesunem těžistě dozadu, z polohy na čtyřech nebo z lehu na boku přes šikmý sed nebo i ze stoje, tento sed ale ještě bývá nestabilní. Může střídat sed šikmý, překážkový, na patách nebo přímý sed, nevhodný je sed mezi patičkami, ten by neměl trvat déle než 3 týdny.

10. měsíc

Dítě umí vyslovit jedno až dvě slova, rozumí jednoduchým pokynům. S pomocí (přidržením) se dokáže napít z obyčejného hrnku či kelímku, začíná spolupracovat při oblékání. Prsty chytá i drobné předměty. Chodí do stran kolem nábytku.

11. měsíc

Děťátko začíná aktivně používat slova, dokáže ukázat i podat několik znamých předmětů. Cíleně shazuje předměty a zkoumá tak proces pádu. Dokáže vylézt na schod 20 cm vysoký. Ve stoji uvolňuje jednu ruku k jiné činnosti, stoupá si samostatně v prostoru, může se začít pouštět nábytku a zkoušet chodit bez držení se.

12. měsíc

Dítě aktivně používá až několik slov, reaguje na oslovení, ukazováním vyjadřuje svá přání, pravděpodobně se dokáže alespoň častečně najíst lžičkou. Umí lézt po schodech, snaží se lézt i na nábytek a různé další předměty. Některé děti zkoušejí tzv. medvědí lezení po dlaních a chodidlech. V sedu je děťátko pevné, má rovná záda. Zvládne udělat dřep. Volně v prostoru se postavuje, objevují se první samostatné kroky, prvně krátké a široké. Chůze je zatím nestabilní, s četnými pády. Teprve nyní je možné dítěti pořídit vhodné pevné boty¹³, měly by poskytovat prstům dostatek místa na šířku i na délku a podrážka by měla být co nejohebnější. Motorický vývoj dítěte postupně dosahuje svých cílů.

2 roky

S držením batole zvládne chůzi po schodech nahoru i dolů, překážky spíše obchází, než aby je přelézalo. Umí si dřepnouz a znovu vstát.

3 roky

Starší batole umí skákat snožmo ze schodů, pokouší se stát ja jedné noze.

4 roky

Dítě chodí po schodech bez držení nahoru i dolů, dokáže chvíli vydržet stát na jedné noze.

5 roků

Motorický vývoj dítěte je už tak daleko, že předškolák zvládne na jedné noze stát delší dobu a také na ní skákat.

Text po odborné stránce motorického vývoje zkontrolovala:
Mgr. Michala Danková Pukalovič
odbornice na psychomotorický vývoj dětí
sportkidsacademy.sk

Více o motorickém vývoji dítěte na modrykonik.cz:

• Diskuze: Sevřené pěsti při pasení koníčků po 3. měsíci.
• Diskuze: Chůze po špičkách, zkrácené šlachy. Vaše zkušenosti?
• Diskuze: Plazení místo lezení. Máte zkušenost?
• Diskuze: Miminko se při chovaní prohýbá, mám to nějak řešit?
• Diskuze: 2,5měsíční syn se při ležení propíná do luku a pláče
• Diskuze: Baby ring do vody, máte někdo?
• Otázka: Mé osmiměsíční dítě ještě nesedí, máte podobný problém?
• Otázka: Dá se néjak naučit nebo aspoň podpořit dítě v lezení?
• Otázka: Jak manipulovat s miminkem?
• Skupina uživatelek vedená dětskou fyzioterapeutkou: Poradna - Motorický vývoj dětí

Použité zdroje

1. http://www.solen.cz/pdfs/ped/2004/06/07.pdf
2. http://www.poliklinikaprosek.cz/mapa-nejcastejsi-chyby-rodicu-v-prubehu-pohyboveho-vyvoje-deti-do...
3. http://www.wikiskripta.eu/index.php/Neuromotorický_vývoj_dítěte
4. http://www.wikiskripta.eu/index.php/Zkřížené_pohybové_vzory_v_pohybovém_vývoji
5. http://www.lekari-online.cz/detske-lekarstvi/novinky/psychomotoricky-vyvoj-ditete
6. http://www.babyonline.cz/pece-o-dite/reakce-novorozence
7. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC81153/
8. http://www.aafp.org/afp/2006/1015/p1310.html
9. http://www.alianceplavani.cz/baby-ring-tereza-novakova