Jak rodič pozná, že je dítě na sportovní aktivitu připraveno? Pro začátek se sportovními hrami pro děti musí být dítě fyzicky zdatné a musí mít mentální a sociální dovednosti pro vybraný sport. Děti více vyniknou ve sportu, pro který mají fyzické, duševní a sociální předpoklady. Při výběru vhodného sportu záleží také na věku dítěte. S růstem věku rostou také dětské schopnosti a dovednosti.
Děti nemají před věkem 6 let základní motorické dovednosti v oblasti organizovaného sportu. U dítěte je také omezený balanc a jeho pozornost pro sledování pohybujícího se objektu. Pro tyto děti jsou vhodné sporty zaměřující se na základní dovednosti, např. plavání, běh, házení a chytání míče. Během těchto her, které nevyžadují organizované sportovní aktivity, si děti zdokonalují své dovednosti a zlepšují se.
Děti ještě neumí déle udržet pozornost a dlouze se učit. Nejlépe se učí, když mohou něco objevovat, zkoušet a experimentovat nebo někoho kopírovat. Děti ve věku 2 až 5 let by se měly také vyhýbat soutěžním hrám, aby nebyly zklamány z poražení. V tomto věkovém období jsou pro děti dobrými vzory rodiče, kteří je povzbuzují k účasti ve hře.
Do věku 6 let má většina dětí pouze základní motorické dovednosti, které jim vystačí pro jednoduché sporty. Stále jim chybí koordinace ruka-oko, které potřebují k provádění složitějších sportovních her. Děti mají také problém s pochopením pravidel a pojmů, které jsou k danému sportu potřeba vč. týmové práce a strategie. Vhodnými sporty jsou běh, plavání2, fotbal, baseball, tenis, gymnastika, bojové umění nebo lyžování.
Hry, které jsou náročné na komplexní vizuální a motorické dovednosti, potřebují rychlé rozhodování či podrobnou strategii nebo týmovou spolupráci (např. fotbal, hokej, volejbal) budou pro děti obtížné, pokud nebudou pravidla upravená přímo pro ně. Pravidla by měla být flexibilní, aby podporovaly úspěch, akci a účast dítěte ve sportovních hrách. Sportovní hra by měla být zaměřena na učení se novým dovednostem.
Pravidla a zařízení her by měly být zařízené pro malé děti, např. menší hrací pole, menší balóny, menší rakety, kratší hrací doba, jednodušší strategie, menší důraz na výsledné skóre aj.
Děti ve věku 10 až 12 let jsou většinou připraveny ke složitějším sportovním hrám. Děti už mají vyvinutou motoriku a kognitivní schopnosti hrát týmové sporty, které vyžadují složitější motorické dovednosti, týmovou spolupráci a náročnější strategii. Sport by měl být v této věkové kategorii zaměřen na rozvoj dovedností, měl by být pro děti zábavný a ne soutěžní.
Důležitou roli v této věkové kategorii hraje také puberta3, kdy se začínají objevovat velké fyzické rozdíly mezi dětmi. V tomto období se ukáže, který sport je pro jednotlivé dítě vhodné. Kluci, kteří procházejí pubertou dříve než jejich kamarádi, začínají být vyšší, těžší a silnější. Tato skutečnost je fyzickou výhodnou, nikoliv neznamená, že dítě je talentovanější. Tyto děti by měly být zařazeny do skupiny se stejně fyzicky zdatnými dětmi, aby nedocházelo ke znevýhodňování během hry. Děti, které pubertou ještě neprošly (především se to týká chlapců), by měly být podporovány, aby na sport nezanevřely. Je vhodné je dát na sport, kde je kladen důraz na fyzickou sílu, např. raketové sporty, plavání, bojová umění aj.