Snažíme se ...Ženské faktory neplodnosti

Tubární faktor neplodnosti

Jako tubární faktor neplodnosti se označuje stav, kdy ženě buď zcela chybí vejcovody³ (tj. absolutní tubární faktor) a nebo jsou vejcovody poškozené či nefungují správným způsobem.

Vejcovody jsou jemné trubicovité orgány, které spojují vaječníky s dělohou³. Ve vejcovodech probíhá splynutí spermie a vajíčka, tzn. oplození. Díky svalovině vejcovodu a jemné výstelce, která je vyplňuje, je oplodněné vajíčko přeneseno do dělohy.

Narušení činnosti vejcovodů

Činnost vejcovodů může být narušena jednak z mechanických příčin (např. srůsty) a nebo z příčin funkčních. V takovém případě buď k oplodnění vůbec nedojde a nebo dojde k uhnízdění zárodku mimo dělohu - mimoděložní těhotenství²².

Mechanické příčiny

Vejcovody jsou poškozené, např. srůsty po prodělaných zánětech, při endometrióze⁶ nebo po předchozích operacích v oblasti malé pánve.

Funkční příčiny

Je porušen jemný pohyb svaloviny vejcovodu nebo vzniká tzv. spazmus. Hovoří se o tzv. funkční sterilitě.

Průchodnost vejcovodů lze prokázat několika způsoby

Uterotubární insuflace (UTI): děložní dutina je naplněna plynem a poté se sleduje, pod jakým tlakem prochází plyn do břišní dutiny. Jedná se o nejjednodušší způsob, kterým se dá zjistit průchodnost vejcovodů. Laicky známo jako „profuky vejcovodů“.
Hysterosalpingografie (HSG): děložní dutina je naplněna kontrastní látkou a pomocí rentgenu (RTG HSG) nebo nověji pomocí ultrazvuku (sono HSG) se sleduje, jak kontrastní látka prostupuje do dutiny břišní. Výkon trvá 15-30 minut a nebývá bolestivý. Výhodou této metody je možnost zobrazení vnitřního reliéfu vejcovodu, což je užitečné zejména při diagnostikování endometriózy.
Laparoskopie⁴: metoda umožňující přímou vizualizaci malé pánve, kdy se břišní dutina kvůli přehlednosti naplní plynem. Bývá kombinovaná s hysteroskopií⁵ a chromopertubací, tj. do dělohy je napuštěna kontrastní látka a sleduje se, zda vejcovody prochází. Jedná se o chirurgický výkon v celkové narkóze a výkon vyžaduje 1-2 dny hospitalizace. Při této operaci se dají v některých případech srůsty odstranit a vejcovody zprůchodnit.
Ultrazvukově sledovaná transvaginální hydrolaparoskopie: metoda podobná laparoskopii, avšak v tomto případě je možné pozorovat vejcovody v přirozeném prostředí (tj. bez naplnění břišní dutiny plynem, jako je tomu u laparoskopie). Díky přístupu přes zadní poševní stěnu lze výkon provést ambulantně a snadno opakovat. Tato metoda je však relativně nová a dosud málo využívaná.

Léčba neplodnosti u tubárního faktoru

Pokud se nejedná o absolutní tubární faktor (tj. vejcovody zcela chybí) nebo pokud nejsou vejcovody závažně poškozené, existuje určitá, byť malá, naděje na spontánní otěhotnění²⁴. Z praxe a z literatury jsou známy případy, kdy žena otěhotní i s vejcovody, u kterých nebyla prokázána průchodnost. Nebývá to ale příliš časté a záleží na dalších okolnostech a faktorech (ne)plodnosti⁸.

U funkční sterility³ lze jako podpůrnou léčbu doporučit cvičení podle Ludmily Mojžíšové⁴. V případě chybějících či poškozených vejcovodů (a nebo v situaci, kdy „Mojžíšovka“ nepřinese kýžený efekt ani do 2 let od zahájení cvičení), se doporučuje podstoupit IVF⁵.

Úspěšnost IVF může komplikovat tzv. sactosalpinx, což je neprůchodný, rozšířený vejcovod naplněný tekutinou. Podle některých studií může přítomnost sactosalpingu statisticky snižovat úspěšnost IVF, a proto se v některých případech ženě doporučuje odejmutí takto postiženého vejcovodu či vejcovodů (salpingektomie). IVF dále zvyšuje riziko mimoděložního těhotenství (prameny uvádějí 2 až 4,5% ve srovnání s obecnou populací 1 až 2%) - i při transferu embrya¹ přímo do dělohy může embryo vycestovat do vejcovodu, kde se uhnízdí.