Kyselina listová je takový supervitamín, Wonder woman mezi všemi vitamíny a minerály pro nastávající maminky i ty v radostném očekávání. Oproti Supermanovi chrání také děťátko v bříšku a stará se o jeho zdravý vývoj a pohodlí.
Jde o vitamín rozpustný ve vodě, patřící do skupiny B-komplexu (jde vlastně o skupinu všech béček - a že jich je). Přispívá ke správné krvetvorbě, hojení ran a k normálnímu růstu a vývoji lidského plodu. Důležitost jejího podávání v období těhotenství je, že u plodu pomáhá dělení buněk (asi to znáte: maličký “hrášek” v děloze se každým měsícem mění - změny vidíte sama na ultrazvuku), podporuje jeho růst a tvorbu tkání, hlavně v oblasti nervové soustavy. Můžete si ji představit jako takový malý antivirový program ve vašem těle. Identifikuje možné problémy a opraví je.
Právě její užívání snižuje riziko vrozených vývojových vad plodu:
Pomáhá také připravit dělohu3 pro nového obyvatele, dostatečně ji vyživit a zajistit tak budoucímu podnájemníkovi příjemných devět měsíců v maminčině bříšku15.
Její nedostatečná příjem může mít za následek:
I když má ve svém názvu slovo kyselina, není se čeho bát. Tahle listová se v těle přeměňuje na důležité látky, foláty. Řekněme, že kyselina listová je pomeranč. Je plný vitamínů, minerálů a sladké šťávy. Jenže nejdříve musíte oloupat slupku, abyste se dostaly k dužině, která všechny tyto benefity nabízí. A foláty jsou právě tahle dužina.
Aby naše tělo dokázalo „oloupat“ pomeranč, musí mít dostatek enzymů (řekněme, že to jsou prsty, které loupou). Klíčovým enzymem pro tuto akci je MTHFR (5,10 methylen-tetrahydrofolátreduktáza).
Bohužel, organismus téměř 50 % žen z genetických příčin nedokáže přeměnit dostatek kyseliny listové na tyto látky. A to i přes to, že by každý den snědly tři kila špenátu. Tuto překážku odhalíte společně se svým lékařem. V běžném životě to není nikterak závažný problém, v období před a v průběhu těhotenství až ano.
Právě nedostatečné množství folátů v počátku těhotenství může způsobit spontánní potrat, rozštěp páteře či vrozenou srdeční vadu. V těhotenství je denní potřeba kyseliny listové 3–4krát vyšší než obvykle. Před otěhotněním to je 0,4 mg/den, poté 0,6-1 mg denně ve formě potravinových doplňků.
Doporučuje se užívat již 2–3 měsíce před otěhotněním, aby se vytvořila dostatečná hladina v těle už pro první dny těhotenství, kdy se tvoří základy všech orgánů plodu a uzavírá nervová trubice, a dále po celou dobu těhotenství.
Jak už její název napovídá, kyselinu listovou naleznete zejména v listové zelenině, jako je například špenát, brokolice, chřest či růžičková kapusta3. K dalším významným zdrojům patří luštěniny3, ovesné vločky, sušené datle a fíky, celozrnné pečivo, kvasnice, játra či ledvinky. Obohacují se jí dokonce i některé druhy pečiva a snídaňových cereálií.
Zdá se tedy, že k početí stačí dát si k snídani ovesnou kaši se sušenými datlemi a fíky, k obědu dušená játra s celozrnnou rýží a večer misku zelených lupenů. Kdyby to ovšem bylo tak jednoduché.
Popis obrázku: V tabulce vpravo vidíte její různá množství v jednotlivých potravinách.
Kyselina listová je totiž velmi labilní vitamín, ničí se teplem, přístupem vzduchu, světla, je citlivý i na oxidaci při styku s kovem.
Čím více vody při přípravě použijete a čím déle budete vařit, tím dojde k větším ztrátám. V průměru 25% až 50%. Další ztráty vznikají i při pouhém skladování, tady se pohybujeme kolem 35%.
Zeleninový salát by se také neměl dávat do kovové misky, lepší je trhat ho v ruce, nikoliv krájet. Všeobecné doporučení konzumace čerstvého ovoce a zeleniny zde platí dvojnásob. Nebo ještě přesněji: z trhu nebo obchodu rovnou na talíř.
Vzhledem k tomu, že kyselina listová se ve větším množství dá těžko získat, je lepší si ji koupit v lékárně. Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem, který vám doporučí přípravek vhodný přímo pro vás.
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu