Toužíte po miminku, ale lékaři zjistili, že vaše tělo vytváří protilátky na partnerovo sperma? Pokud jste s partnerem stále mladí, nezoufejte. Než přistoupíte k některé z metod umělého oplodnění, za vyzkoušení stojí třebá právě kondomova terapie.
Alergie na sperma můžeme rozdělit na dvě fáze, které na sebe navazují, vzájemně se ovlivňují, mohou se i prolínat.
První fáze je fází nespecifickou, což je vlastně velmi rychlá a automatická odpověď organismu bez ohledu na to, jaké buňky ji vyvolají, při které žena velmi rychle (zhruba do 5 minut) po pohlavním styku bez užití kondomu nebo jiné bariérové ochrany, pociťuje pálení v pochvě i v oblasti zevních rodidel. Kůže je většinou zarudlá, svědí, může se objevit i vyrážka až puchýřky. Některé ženy tyto symptomy zaměňují například s kvasinkovou infekcí5, u některých může být reakce těla mírnější, a proto jí nepřikládají takovou váhu.
V případě, že vaše tělo začne tedy reagovat na partnerovo sperma tak, jak je popsáno výše, nastartuje se druhá fáze. Ta se nazývá fází specifickou, kterou tvoří buněčná imunita, kdy vaše tělo začne vytvářet protilátky proti spermiím partnera. Právě zvýšená buněčná imunita může být příčinou poruchy plodnosti partnerů. Hovoříme o tzv. Imunologické neplodnosti.
Spermie jsou pro ženský organismus zcela cizí. Při normálním fyziologickém pohlavním styku se do blízkosti děložního hrdla dostane asi 200-500 milionů spermií. Pokud trpíte poruchou přirozené snášenlivosti nebo máte oslabenou imunitu například vlivem nějaké metabolické poruchy (cukrovka2, dna) či vlivem škodlivého záření, může vaše tělo začít vytvářet protilátky už při prvním setkání se spermiemi. Při každém dalším kontaktu vašeho těla se spermiemi dochází k vystupňované "žravosti" buněk imunitního systému, které jsou neustále ve střehu a připravené spermie okamžitě zahubit. Časem se imunitní odpověď organismu více specifikuje a při dalších setkáních je proto rychlejší, přesnější, silnější a podílí se na ní stále víc a víc imunitních buněk.
Situace se může ještě zhoršit, pokud máte například zánět, který současně probíhá v pochvě nebo na děložním čípku či běžnou kvasinkovou infekci nebo je vaše imunita oslabená jinak (viz výše). Tehdy je obranný imunitní systém ve vašem pohlavním ústrojí zvlášť "podrážděný", může proti spermiím tvrdě zaútočit, a protože má velmi dobrou paměť, útočí na ně i později.
Nejčastěji tyto imunitní buňky najdeme v hlenu, uzavírajícím děložní hrdlo. Tam se naváží na pronikající spermie, a buď je znehybní, nebo obalí jejich hlavičky a tím znemožní splynutí spermie s vajíčkem. K překonání tohoto problému může lékař použít nitroděložní inseminaci1, kdy spermie do dělohy3 "cestují" speciální kanylou a vůbec nepřijdou do styku s hlenem děložního hrdla.
Jestliže je ale žena neustále, dlouho a opakovaně imunizována stykem s antigeny spermií jednoho nebo více jedinců, pak se tyto protilátky začnou vytvářet i v dalších částech reprodukčního ústrojí - v děloze, ve vejcovodech, v dutině břišní. Tady už je potom řešení složitější, v některých případech nemožné.
To, zda vaše tělo produkuje protilátky proti spermiím, odhalí Imunologické vyšetření, na které vás může poslat váš gynekolog případně lékař centra asistované reprodukce11.
Na toto vyšetření musíte s partnerem oba, vezmou vám krev, ze které se izolují bílé krvinky a manželovi odeberou spermie. Bílé krvinky se potom v laboratoři testují na protilátky.
Některá specializovaná centra reprodukční imunologie provádí ještě podrobnější test, ke kterému je nutný odběr hlenu z děložního hrdla pacientky, který se tvoří v době, kdy má žena ovulaci6. Vyšetřují se protilátky proti spermiím, a to jak se spermiemi partnera, s nímž se pacientka snaží o těhotenství24, tak se spermiemi zdravého dárce (klinika využívá svou dárcovskou spermabanku). Jedná se o základní laboratorní metodu, při které pod mikroskopem zjišťují pohyblivost, průnik a chování spermií v kapiláře naplněné ovulačním hlenem.
K imunologickým vyšetřením patří také postkoitální test, během kterého se zjišťuje imunitní reakce proti spermatu. Odebírá se poševní sekret 8 hodin po pohlavním styku, v poševním hlenu se pátrá po živých spermiích, hodnotí se kvalita hlenu z hlediska průzračnosti a tažnosti. Tyto testy, ale lze provést běžně na gynekologii.
Pokud vaše imunologické vyšetření odhalilo přítomnost protilátek na partnerovo sperma, zřejmě vám lékař doporučí, abyste po dobu 3-6 měsíců, v ojedinělých případech až rok, používali s partnerem při pohlavním styku kondom.
Cílem je zamezit partnerovu spermatu, aby přišlo do styku s vaším reprodukčním systémem a tím snížit aktivitu buněk, které proti nim produkují protilátky. Protilátky během této doby poklesávají na minimální hladiny, i když výsledky snižování antispermatozoidálních hladin bývají případ od případu různé (o 40 až 60 procent).
Popis obrázku: Na trhu existuje nepřeberné množství barev a typů kondomů, ze kterých si určitě vyberete ty, které budou vám a partnerovi vyhovovat.
Problém je, že imunitní buňky mají paměť a hned jakmile se spermie zase objeví v děložním hrdle, začnou okamžitě produkovat protilátky, proto se kondomová terapie často kombinuje ještě s jinými metodami:
V případě, že není kondomová terapie kombinovaná s žádnou jinou výše uvedenou metodou, nejsou bohužel její výsledky nijak závratně pozitivní. V České republice uvádí reprodukční kliniky, že pouze zhruba 2 procentům párů, které tuto terapii podstoupili se podařilo v následujících ovulačních cyklech otěhotnět. Nicméně některé zahraniční studie hovoří až o 41 procentní úspěšnosti.
Nicméně, odbornice na neplodnost doc. MUDr. Zdenka Ulčová-Gallová, DrSc. věří, že pokud není (zvláště u mladých párů) zjištěna jiná příčina neplodnosti8, není nejšťastnějším řešením přistoupit rovnou k umělému oplodnění24 a doporučuje tedy párům dát kondomové terapii šanci.
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu