Ahoj všem.
Ve FL jsem byla za svůj život již 2x. Poprvé v roce 2002 po operaci slepého střeva a po druhé v roce 2010 a to z důvodu 4 leté marné snahy o miminko..
Pro miminko jsme s manželem dělali vše co šlo, 3x jsme podstoupili IUI, 2x IVF a 1x KET. Byla jsem na laparaskopii, hysteroskopii, podstoupili jsme imunologické i genetické vyšetření. Vše bez nějakých velkých problémů. Důvod mé neplodnosti byla nepravidelná, téměř žádná MS (ani léky se nedařilo MS upravit, vždy musela přijít na řadu vyvolávačka) tudíž ani ovulce a když už ovulace byla, nedozrávala vajíčka do požadované velikosti. Zkoušeli jsme i léčitele, ale po 3 měsících jsme to vzdali. Čekalo nás 3. IVF, poslední hrazené pojišťovnou. Manžel mě naočkoval ať zajdu za svým gynekologem a zažádám si o lázně. Poslechla jsem ho a udělala dobře...
Gynekolog se divil, že mám o Lázně dobrovolně zájem. Věština mladých se jim vyhýbá a nemají o ně prý zájem. Doporučení mi dal bez velkého vyptávání, nahrávala tomu i laparaskopie, která byla před 3 měsíci a doba snažení zahrála také velkou roli. Na pojišťovně vše klaplo a do Lázní jsem odjížděla za 3 měsíce. Bylo to koncem roku, přelom listopadu a prosince.
Bydela jsem v Hotelu Monti. Celý pobyt byl pohodový, odpočinkový, úžasný, plný rozmazlování, hršil mnoha užasnými zážitky s těmi nejprímovanějšími lidičkami na zemi. Byla jsem tam nejmaldší, všichni kolem mě měli minimálně 50 - 76 let, ale nevypadali na to. Sršeli elánem, byli užasně zlatí, se všemi jsem si tykala a nikdy na ně nezapomenu. Dodnes jsem všichni v kontaktu.Personál všechen skvělý, po lékaře Jaroslava Kozmu, sestřičky, masérky, kuchaře, servírky, recepční, uklízečky. No prostě všichni moc příjemní lidé a hlavně na správném místě. Láska k jejich práci byla na nich znatelná.
Moje tělo se tam dalo dokupy, jak fyzicky tak především i po psychické stránce. Moc a moc mě to pomohlo a ani na stýskání nebyl čas. Flámovala jsem jako divá, každý den byla nějaká akce. Manžel za mnou jezdil každý víkend a nebyl problém přespat u mě na pokoji. Procedury byly až na maličké vyjímky (ty gynekologické) velice příjemné, ale i ty gynekologické se daly snést. Nebolely, to ne, jen ten pocit je u nich zvláštní (všechny jsem znala už z prvního pobytu, takže to nebyla pro mě žádná novinka a věděla jsem do čeho jdu).
Blížil se můj odjezd domů, poslední návštěva lázeňského gynekologa, který mi doporučil co nejdříve jít do dalšího pokusu IVF, dokud je tělo odpačaté a pokud by se miminko do roka nazadařilo doporučuje opět lázeňskou léčbu. (na kterou mám ještě jedinkrát na křížek nárok).
Neváhala jsem a letěla od lékaře hned na pokoj a vytáčela číslo mého CARU. Vysvětlila jsem jak se věci mají a domluvila si termín konzultace. Z lázní jsem domů odjížděla 7.12. - konzultace v CARU byla 8. 12. a 23. 12. jsem začala se stimulací na naše třetí a poslední IVF.
Odběr jsem měla 18.1. 2011, ET jsme měla 22.1. 2011 a 8. 2. na nás vykoukly naše první // v životě. Byly to ty nejkrásnější čárečky na celém širém světě. Jak řekl manžel první fotečka našeho děťátka.
No a závěr? Celé poslední IVF bylo od samého začátku jiné než ty předtím, jiný stimulační protokol, jiné léky, injekce navíc před ET, poprvé jsme si zaplatili AH a poprvé jsme si nechali zavést 3 embria. To vše mohlo zahrát velikou roli v našem výsledku. Ale stejně si myslím a věřím, že velikou roli v našem úspěchu sehrály právě Františkovy Lázně a jsem moc ráda, že jsem manžela poslechla a dobrovolně do nich odjela. Vyplatilo se nám to, nemyslíte? :)